romea - logo
26. září 2021 (neděle)
svátek má Andrea

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Nils Muižnieks: Státy musí přijmout rozhodná opatření k ukončení segregace Romů

Štrasburk, 16.11.2012 17:14, (ROMEA)
Nils Muižnieks (FOTO: www.coe.int)
Nils Muižnieks (FOTO: www.coe.int)

Romské děti zažívají ve školských systémech většiny ze sedmačtyřiceti členských států Rady Evropy segregaci i nevyhovující vzdělávání. Následky jsou zničující, protože pro tyto děti je později v životě takřka nemožné uniknout chudobě i společenské marginalizaci. To, že se neintegrují ale také znamená velké a zbytečné výdaje navíc pro celou společnost.

Segregace má několik podob: Romské děti docházejí do zvláštních škol nebo do speciálních škol pro děti s více vadami – a to na základě neobjektivních testů. Jsou posílány do ryze romských škol, do škol, kde většinu žáků tvoří Romové, anebo jsou umísťovány do romských tříd. Rovněž jsou často oddělovány od zbytku třídy tím, že jim je zabraňováno užívat běžná dětská hřiště nebo jídelny. V Maďarsku dokonce romské děti mizí ze tříd i fyzicky – pomocí tzv. systému soukromé domácí výuky. Rovněž učitelé, kteří tyto segregované romské žáky vyučují, od nich mají nižší očekávání, co se jejich učebních výsledků týče, a proto jim rovnou nastavují nižší cíle, kterých mají dosáhnout.

Školy a třídy s majoritním zastoupením romských dětí můžeme najít napříč celou Evropou, od Portugalska až po Rusko. Nejpalčivější je ale problém v zemích střední a východní Evropy, konkrétně na Slovensku, v České republice a v Srbsku.

Romové si prý za to mohou sami

Mnoho "vysvětlení" se snaží naznačit, že romští rodiče si vzdělání necení. Jenže právě tlak ne-romských rodičů na to, aby romské děti byly vyčleňovány z většinových tříd, hraje v procesu segregace podstatnou roli. Například v září čtyřicet dospělých údajně zabránilo padesátce romských dětí, aby vstoupily do nového předškolních zařízení v městě Gornji Hrašćan v Chorvatsku. Místní policie tomu byla přítomna, ale nezasáhla.

UNICEF argumentuje, že strategií pro řešení všech forem sociálního vyloučení a diskriminace je inkluzívní vzdělávání. Zpráva, kterou připravila jedna britská nevládní organizace, ukazuje, že inkluzívní vzdělávání nese pozitivní výsledky a přezkoumává situaci romských žáků, jejichž rodiny emigrovaly do Spojeného království. Hodně z nich docházelo předtím do speciálních škol v Česku a na Slovensku. Hlavním závěrem je, že jejich učební úspěchy jsou v průměru shodné s ostatními žáky a že se do výuky rychle začlenili, i když z počátku v Británii čelili jazykové bariéře. Tyto kladné výsledky byly sice dosaženy za pomoci zvláštní podpory ve třídě, ale vždy v rámci hlavního vzdělávacího proudu.

Diskriminace je finančně náročná

Souvztažnost mezi segregovanou výukou a vysokou nezaměstnaností byla jasně prokázána. Ve zprávě Světové banky například stojí, že roční ztráty produktivity kvůli segregovanému vzdělávání se odhadují na 231 milionů eur v Srbsku, 367 milionů eur v České republice, 526 milionů eur v Bulharsku a 887 milionů eur v Rumunsku.

Zpráva rovněž ukazuje, že roční daňové zisky z překlenutí rozdílů v zaměstnanosti jsou daleko větší, než jsou celkové náklady na vzdělávání pro romské děti. Speciální vzdělávání totiž vyjde na mnohem více peněz na jednoho žáka, než je tomu ve většinovém vzdělávání v běžných třídách.

Pozitivní opatření států jsou zapotřebí

Státy musí přijmout mnohá opatření – a zde je výběr několika z těch nejnutnějších:

  1. Potírat anticiganismus, zejména ve školách. Všeobecné doporučení Evropské komise č. 13, proti rasismu a nesnášenlivosti, poskytuje pro tuto oblast užitečný návod.
  2. Jasný a jednoznačný závazek ze strany politiků a vysokých státních úředníků k desegregaci jako součásti sociálního začleňování.
  3. Přijmout legislativní předpisy, které jasně zakazují segregaci ve vzdělávání – a ve všech jeho nastaveních.
  4. Podporovat komplexní plány pro desegregaci, dopravu do školy, zvláštní pomoc pro romské děti, speciální školení pro učitele a pedagogické pracovníky a integrační aktivity na místní úrovni.
  5. Zabezpečit přístup do předškolního vzdělávání všem a, na obecné úrovni, podporovat inkluzivní vzdělávací politiku.
  6. Provést kritickou revizi všech škloních vstupních testů a ostatních forem testování, které mají diskriminační dopad na romské děti.
  7. Zlepšit informovanost romských rodičů o možnostech, které mají na výběr, a o důsledcích, které má umístění dětí do zvláštních škol.

Vyloučenost neznamená rovnost

Dne 13. prosince 2007 Evropský soud pro lidská práva shledal, že 18 romských dětí z města Ostrava v České republice se stalo obětí diskriminace. Statistiky prokázaly, že romské děti byly 27krát častěji než neromské umísťovány do speciálních škol určených pro osoby s mentálním postižením. Od té doby uplynulo již pět let a i když české orgány přijaly některá opatření, k významnému pokroku se nedospělo.

Segregace je jednou z nejhorších forem diskriminace a závažným porušením práv dětí, kterých se týká. Současná situace vede dále ke společenské marginalizaci Romů v Evropě. Vyloučenost neznamená rovnost – což v případě Romů znamená nižší kvalitu vzdělání a plodnou půdu pro antiromské předsudky.

Státy mají povinnost ukončit segregaci Romů ve školách. Klíčem k romskému pokroku je, že dostanou – a udrží – romské děti ve většinovém vzdělávacím proudu. Pak z toho bude mít přínos celá společnost.

Zdroj: Nils Muižnieks, States must take resolute measures to end school segregation of Roma; Humanrightscomment.org
Nils Muižnieks, překlad Julie Ravingerová
Přečteno: 2607x
 

Kam dál:

Štítky:  

Vzdělávání, Inkluzivní vzdělávání, segregace



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo