romea - logo
24. února 2020 (pondělí)
svátek má Matěj
Loading
rozšířené vyhledávaní

Nových bezdomovců může být 17 000 a Jiří Dienstbier se probudil. Lépe pozdě nežli později.

19.6.2015 12:16
Michaela Marksová Tominová a Jiří Dienstbier (koláž: Romea.cz)
Michaela Marksová Tominová a Jiří Dienstbier (koláž: Romea.cz)

Krize kolem novely zákona o hmotné nouzi, která může na ulici vyhnat tisíce lidí včetně rodin s dětmi, svědčí o hrozivé chaotičnosti a bezkoncepčnosti české politiky. Ministr Jiří Dienstbier včera upozornil na to, že o „domov“ na ubytovně může přijít až 17 000 lidí. A že návrh novely byl „ nesystémový, nekoncepční, nedomyšlený“.

Škoda, že si toho ministr, který má na starosti lidská práva, legislativu nebo romskou integraci a boj s vyloučenými lokalitami, nevšimnul dříve. Na schůzi senátu 22.10. 2014 ruku proti novele nezvedl – zdržel se hlasování. A žádného senátora ani z vlastního klubu ČSSD o škodlivosti novely nepřesvědčil – všichni přítomní hlasovali pro.

Vědí poslanci, o čem hlasují?

Historie novely zákona o pomoci v hmotné nouzi je tragikomická. Pasáž, která způsobila současnou krizi do vládního návrhu zákona vložil poslanec ODS Zbyněk Stanjura jako pozměňovací návrh. Podle něj rozhodují nově o vyplácení doplatku na bydlení pro obyvatele ubytoven obce. Pro pozměňovací návrh opozičního poslance hlasovali všichni přítomní poslanci vládní koalice. Proti byli tři poslanci TOP 09, jeden poslanec ODS a devět poslanců Úsvitu. Lze přitom pochybovat o tom, že například poslance Úsvitu na návrhu trápila možnost, že se obrátí proti chudým lidem, většinou Romům na ubytovnách.

Čili: Poslanci vládní koalice, která nedávno přijala Strategii romské integrace a chystá se čerpat miliardy korun z evropských fondů na boj se sociálním vyloučením, schválili novelu, která dává obcím do rukou nástroj, jak se zbavit ubytoven, respektive jejich obyvatel. Bylo přitom zřejmé, že některé obce ten nástroj s chutí a razantně využijí.

Je jasné, že poslanci se specializují na určité oblasti a nemají detailní přehled o všech nuancích zákonů, o nichž hlasují. Od toho by tu ale měli být příslušní ministři, „poslanci-specialisté“ a poradci, odborníci z terénu. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová říká, že byla proti pozměňovacímu návrhu, ale nemohla proti němu hlasovat – není poslankyní. Proč se jí ale nepodařilo přesvědčit vládní kolegy, kteří jsou zároveň poslanci, (ostatně všichni byli z hlasování omluveni), aby věnovali novele patřičnou pozornost? Proč o tom nediskutovala se stranickými kolegy-poslanci?

Zkusila to? Neberou poslanci svoji ministryni vážně? Neberou ji vážně její vládní kolegové? Bere ji vážně premiér, který nyní říká, že novelu je třeba změnit? O novele se v poslanecké sněmovně hlasovalo 24. září 2014.

A co Jiří Dienstbier?

Jak už jsem uvedl – Jiří Dienstbier v senátu proti novele nehlasoval a svoje kolegy nepřesvědčil. Platí stejné otázky, jako pro jeho vládní kolegyni Marksovou: Zkusil to vůbec? Berou ho vážně?

Bylo opravdu tak těžké už při pročítání návrhu novely přijít na to, že je „nesystémový, nekoncepční a nedomyšlený“?

Navíc na to někteří odborníci upozorňovali. Jako první pravděpodobně bývalý ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček, který na konci minulého roku v České televizi upozornil na to, že lidé z ubytoven možná „nebudou mít kam jít“.

Šimáček zřejmě patřil mezi ty, kdo si rizik novely všimli včas, nebo alespoň brzy. Ministr Dienstbier ho v dubnu odvolal. Byla by nicméně velmi tíživá zpráva, kdyby se kolem ministrů a poslanců takových lidí nepohybovalo víc...

A co sociální bydlení? Znovu spadne pod stůl?

Novela zákona je absurdní experiment i proto, že přichází v době, kdy neexistuje zákon o sociálním bydlení, který by měl problémy nejchudších a znevýhodněných lidí s bydlením principielně řešit. O přípravě zákona se diskutuje dlouhá léta, tato vláda ho začala konečně připravovat, nicméně platit má až od ledna 2017. Navíc to vůbec není jisté.

V poslední době se objevují pochybnosti, zda vláda termín dokončení zákona stihne a zda ho vůbec ještě chce připravit a předložit poslancům v tomto volebním období. Také v původní koncepci zákona, kterou připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí, zřejmě dochází k podstatným proměnám zejména pod tlakem Svazu měst a obcí, který měl od počátku proti některým zásadním tezím zákona výhrady.

Situace je o to napjatější, že o případné změně neudržitelné novely zákona o pomoci v hmotné nouzi chce ministryně Michaela Marksová jednat také se Svazem měst a obcí. Pokud mu ustupuje v otázce sociálního bydlení, je pravděpodobné, že prosadí svou v otázce doplatků na bydlení pro lidi z ubytoven?

Každopádně to zatím vypadá absurdně. A beznadějně. Vládu vedou sociální demokraté. Vláda schválila Strategii romské integrace. Resorty lidských práv a práce a sociálních věcí vedou Jiří Dienstbier a Michaela Marksová, tedy politici, od nichž se čekala skutečně „levicová“ a především koncepční a razantní politika. A chudí lidé z ubytoven, většinou Romové se dostávají zřejmě do nejhlubší krize za poslední roky. A bezdomovců včetně dětí může přibývat po tisícovkách.

A koncepční řešení je v nedohlednu.

VYSTOUPENÍ Jiřího Dienstbiera 22. 10. 2014 v Senátu PČR

Ministr ČR Jiří Dienstbier: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já bych na začátku zdůraznil, že považuji tento zákon rovněž za naprosto zásadní. Nikoliv jako cílový stav, ale jako určité přechodné, ale důležité opatření, které může situaci zlepšit přinejmenším do doby, než se podaří nastavit systém a pravidla sociálního bydlení, což by mělo být to řešení, které by mělo být následně dlouhodobé.

Tento zákon má vnést určitý řád, a to přeneseně i doslovně, do ubytovávání lidí na ubytovnách ve vazbě na poskytování doplatku na bydlení. Ve vládní podobě si myslím, že to mohlo plnit svoji roli relativně dobře vzhledem k situaci, jaká je v ČR, a byl jsem rád, že zákon se projednal, schválil v Poslanecké sněmovně. Doufám samozřejmě, že ho schválíme i zde v Senátu.

Trošku problém je právě s tím ustanovením, které si tady pochvaloval před chvilkou kolega Čunek, které bylo doplněno v Poslanecké sněmovně, a podle něhož, a to je to podstatné, je podmínkou pro poskytování doplatku na bydlení lidem, kteří bydlí na ubytovnách, souhlas obce. Souhlas obce vůbec nevede k tomu, že se obec zbaví nějaké ubytovny, tak jak zřejmě si starostové od toho slibovali. To je souhlas obce k tomu, aby ti lidé dostávali dávku pomoci v hmotné nouzi, konkrétně doplatek na bydlení. Já si myslím, že tato změna je v rozporu s ústavou, a to z několika důvodů.

Ten základní důvod je, že lidé mají podle ústavy, podle Listiny základních práv a svobod, nárok na pomoc v situaci, kdy se dostanou do situace nějaké životní hmotné nouze. Tato změna zavádí dvojí standard sociální ochrany, sociální pomoci lidem ve dvou sousedních obce – potenciálně. Protože jedna obec řekne, že lidé na jejím území mají nárok na doplatek na bydlení v této životní situaci, a druhá obec řekne, že na něj nárok nemají. Já si myslím, že to je naprosto nepřijatelná situace.

Pokud tady pan kolega Čunek mluvil o tom, že obce, které to odmítnou, trochu zadřou třísku vládě, já si myslím, že ty obce a starostové především zadřou třísku sami sobě. Protože pak doopravdy zřejmě tyto lidi dostanou na ulici a vůbec tím neublíží majitelům ubytoven, nebo ne zas tak moc, mnohem více ublíží těm lidem, kteří skončí na té ulici. Je naprosto naivní si myslet, že ten, kdo bude mít tu zadřenou třísku, bude vláda, která by byla schopna v jednotlivých obcích tuto situaci řešit. Zadřenou třísku budou mít starostové a já jsem velmi zvědav na to, jakým způsobem ji budou řešit.

V zásadě budou mít jediný možný způsob, který asi není šťastný, to je přenést svůj problém nějakým jiným starostům někde v okolí, kteří se budou v tomto smyslu chovat mnohem solidněji. Nevím, jestli je naším cílem, nebo dokonce cílem kterýchkoli starostů, si navzájem přehrávat nějaký problém. Ale to je sekundární. To, co je zásadní, je to, co jsem zmiňoval před chvilkou, že je podle mě naprosto nepřípustné, zavádět tady doopravdy dvojí standard sociální ochrany lidí. Není možné, aby obce rozhodovaly o tom, kdo má nebo nemá nárok na doplatek na bydlení ve stejné situaci. Zajímalo by mě také to, protože rozhodování o poskytování doplatku na bydlení je otázka státní správy, která to rozhoduje, v jaké roli tam vlastně obec bude vystupovat. Jestli to bude v samosprávné působnosti, nebo v přenesené působnosti, kdo bude řešit tento problém, protože narychlo předložený a schválený pozměňovací návrh pana poslance Stanjury vůbec nedomýšlel souvislosti, které se na to vážou. Prostě to byla idea – dáme obcím možnost, aby rozhodly o ubytovnách. Ony nerozhodují o ubytovnách, ony rozhodují o osudech jednotlivých lidí. Myslím si, že ústavně je něco takového naprosto nepřijatelné. Testem ústavnosti by takovéto ustanovení podle mě nemohlo projít. Mrzí mě, že tento zákon, který je takto potřebný, byl – a já to tak řeknu – chybou Poslanecké sněmovny pozměněn do této podoby. Říkám chybou, protože si myslím, že nikdo tam v tu chvíli nedomýšlel souvislosti. Protože to vypadalo logicky – dejme obcím možnost, ať si řeší nějaké problémy na svém území. A doopravdy jim nedošlo, že nerozhodují o tom, kde smějí nebo nesmějí být ubytovny, což by možná bylo logičtější, ale rozhodují o tom, kdo bude mít nebo nebude mít nárok na poskytnutí doplatku na bydlení jako dávky v hmotné nouzi. Děkuji za pozornost.


Přečteno: 1498x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

sociální bydlení, ubytovny, Jiří Dienstbier, Martin Šimáček, Michaela Marksová-Tominová



HLAVNÍ ZPRÁVY

Střelba v německém Hanau (20. 2. 2020)

videoStřelba v Hanau se vyšetřuje jako možný terorismus. Útočil rasista, xenofob a odpůrce migrace

20.2.2020 11:14
Německé nejvyšší státní zastupitelství vyšetřuje středeční střelbu v Hanau s podezřením na terorismus. Podle agentury DPA to dnes řekl ministr vnitra spolkové země Hesensko Peter Beuth, kde se tragédie stala. Podle Beutha měl střelec xenofobní sklony.
 celý článek

Policie v Brně zasáhla 20. 2. 2020 proti odpůrcům nově zvoleného Veřejného ochránce práv Stanislava Křečka (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Romea.cz))

videoOdpůrci nového ombudsmana Stanislava Křečka zablokovali vstup do úřadu, zasáhla proti nim policie a sedm jich zadržela

20.2.2020 10:13
Novému ochránci práv Stanislavu Křečkovi se dnes pokusili jeho odpůrci zabránit ve vstupu do úřadu ombudsmana v Brně. Neuposlechli výzvu zástupců městské části ani policie, aby vchod do budovy neblokovali. Policie zadržela podle posledních informací sedm lidí a vchod uvolnila. Křeček se tak asi po deseti minutách čekání před budovou dostal do úřadu. V kanceláři mu agendu předala jeho předchůdkyně Anna Šabatová.
 celý článek

Viktor Orbán (FOTO: European People's Party - EPP, Flickr.com)

Orbán vyhlásil referendum o tom, zda má odškodnit romské rodiny, jejichž děti se vzdělávaly v segregovaném prostředí

19.2.2020 16:05
Premiér maďarské vlády Viktor Orbán vyhlásil referendum o tom, zda má odškodnit romské rodiny, jejichž děti strávily celou školní docházku v segregované škole.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo