romea - logo
23. září 2020 (středa)
svátek má Berta

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Ondřej Klípa: Jak určit zástupce Romů?

Praha, 28.10.2012 8:00, (ROMEA/RH)
Ondřej Klípa
Ondřej Klípa

V diskuzích na stránkách zpravodajského serveru Romea (www.romea.cz) se při různých příležitostech debaty mezi romskými a proromskými aktivisty často vrací k tématu legitimity – kdo vlastně může a má „vystupovat za Romy“ nebo „reprezentovat Romy“? Šéfredaktor Romano hangos Pavel Pečínka proto oslovilo okruh svých přispěvatelů s otázkami, které můžeme shrnout do jedné základní Kdo může vystupovat „za Romy?“ Server Romea.cz postupně přinese odpovědi vybraných autorů. Na otázku Jak určit skutečné zástupce Romů? odpověděl Ondřej Klípa, který je pověřený zastupováním vedoucího kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny.

Reprezentantem romského národa či romské národnostní menšiny na našem území může být teoreticky kdokoliv, kdo se za něj prohlásí. Neexistuje žádná spolehlivá metoda, jak mu takové přesvědčení vyvrátit. Přihlášení se k určité etnické identitě totiž není srovnatelné se členstvím v organizaci, kterou tvoří zřetelně ohraničená skupina osob. Zatímco v občanském sdružení - či ve státě, kde je členskou legitimací de facto občanský průkaz - lze běžnými demokratickými mechanismy zvolit reprezentaci, v případě národnostních menšin tomu tak není.

Etnickou identitu jako sociální konstrukci reality, tedy nikoliv jako biologicky vrozenou danost, lze pociťovat, či naopak nepociťovat nebo v průběhu života měnit bez ohledu na názor okolí. Je zcela subjektivní. Díky tomu nikdy nebude panovat všeobecná shoda na tom, kdo členem menšiny je (přestože se k ní třeba nehlásí) a kdo už nikoliv (přestože se k ní třeba naopak aktivně hlásí). Proto ani není jasné, kdo by měl případného zástupce menšiny vybírat. Do některých maďarských menšinových samospráv při obcích tak kandidovali deklaratorně jako členové romské menšiny „bílí“ neonacisté, kteří ji pak zevnitř zcela rozvrátili. Podobně i z České republiky známe příklad výboru pro národnostní menšiny při obci na Těšínském Slezsku, do kterého byla vedením obce jmenována osoba, jež deklarovala polskou národnost, ale přitom aktivně vystupovala proti zájmům místní polské menšiny.

Navíc je etnická identita, čili národnost, dle (nejen) českých zákonů citlivý údaj, který se nesmí zaznamenávat a zveřejňovat jinak, než v anonymizovaných statistických údajích. Nikdo se tedy nemá možnost dovědět, zda je konkrétní osoba členem menšiny či nikoliv, pokud to sama nezveřejní, což dále znemožňuje vymezit skupinu „voličů“ menšinové reprezentace.

Zpochybněním demokratického mandátu „zástupců“ národnostních menšin obecně však nechci paušálně zpochybňovat potřebu s nějakými představiteli Romů komunikovat, zejména ze strany institucí veřejné správy. Problém však je, že si stávající modely komunikace s Romy na úrovni státní správy a samospráv pro tento účel vytvářejí vlastní romskou reprezentaci, která původní potřebu nemusí nenaplňovat. Těmito modely myslím výbory pro národnostní menšiny při obcích a krajích, různé komise a ad-hoc pracovní skupiny, až po Radu vlády pro záležitosti romské menšiny a Radu vlády pro národnostní menšiny.

Připusťme totiž, že i přes absenci formální autority se někteří romští předáci těší poměrně slibné autoritě neformální. Při vědomí systému loajalit většiny Romů na základě velkorodin a podskupin lišících se regionem původu, dialektem apod. by zřejmě největší množství příznivců napočítali olašští „králové“. Nevím ale o tom, že by brněnský nebo ostravský král byl někdy zapojen do konzultačních mechanismů veřejné správy.

Nezastupitelný přínos romských zástupců při řešení různých problémů by mohl vyvěrat také z jejich zkušenosti „býti Romem v České republice“, tj. být zhusta obětí rasové diskriminace či aspoň předsudků. Zde by byla ovšem nejcennější zkušenost člověka žijícího v plném sociálním vyloučení a tedy zažívajícího ony problémy na vlastní kůži dnes a denně. Ani tito se však nestávají „vhodnými“ zástupci Romů.

Instituce veřejné správy jsou totiž v celku logicky tlačeny k výběru romských reprezentantů na základě odbornosti. A není divu. Zodpovědní správci věcí veřejných chtějí slyšet v rámci jakékoliv konzultace pokud možno rychlé a bystré řešení konkrétních, v našem kontextu socio-ekonomických problémů, které často vyžadují odbornou erudici. Obvykle se nikdo neptá, čím si prošel romský zástupce jako romský školák, nebo kolik Romů stojí za jeho názorem, ale spíš se čeká expertní pomoc v bytové nebo zaměstnanostní problematice. Kritérium profesionality a odborných zkušeností však ve „vytváření“ romských zástupců nezaznívá, případně je různě kamuflováno, jelikož by tím byl potlačen původní záměr, že má jít primárně o zástupce národnostní menšiny. V opačném případě by se totiž stačilo obrátit na univerzity nebo výzkumná pracoviště a odborný tým poradců by byl hotov (jistě ne zadarmo).

 

Do zorného pole orgánů veřejné správy se tak dostávají především Romové s dostatečným sociálním kapitálem většinové společnosti. Jinými slovy ti, kterým daný úředník či politik „rozumí“. Ti, kdo mluví obrazně (i doslova) řečeno „stejným jazykem“. Řekl bych, že výše popsanou cestou byla zformována nepřehlédnutelná část současné romské reprezentace, byť hodnotné odborné znalosti stejně jako určitou neformální autoritu mezi ostatními Romy samozřejmě mohla mít, případně ji postupně získala. Přinejmenším do té míry, do jaké ji představitelé veřejné správy jako „skutečnou“ vnímají, do takové míry skutečná je. Řadí se tak vedle těch romských lídrů, kteří se opírají jen o svou tradiční neformální autoritu, a těch, jejichž autoritu upevňují modernější způsoby (média, popkultura atd.). Žádnou standardní reprezentaci v kontextu skupiny hlásící se ke společné etnické identitě ale generovat nelze.

Vyšlo v Romano hangos číslo 17/2012.

Ondřej Klípa, pověřen zastupováním vedoucího kanceláře Rady vlády ČR pro záležitosti romské menšiny
Přečteno: 1428x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romská reprezentace, Romano hangos



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo