romea - logo
31. října 2020 (sobota)
svátek má Štěpánka

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Opustila nás Livia Plaks, obhájkyně Romů

USA, 12.2.2013 16:28, (ROMEA)
Livia B. Plaks
Livia B. Plaks

Livia Plaks, žena, jejíž přínos k romské problematice nemůže být nadhodnocený, nečekaně zemřela 2. února na infarkt ve svém domě v Princetonu, New Jersey, USA ve věku 65 let.

Ztratili jsme v ní vášnivou obhájkyni rovnosti, práv menšin a Romů. Její inteligence, charisma a neúnavná pracovní morálka pomohly změnit pohled na romskou problematiku v celé Evropě.

Jako spoluzakladatelka Projektu Etnických Vztahů se věnovala prevenci etnického konfliktu ve střední a východní Evropě, na Balkáně a v bývalém Sovětském svazu prostřednictvím dialogu a mediace na nejvyšší úrovni.

V jednom ze svých posledních úvodníků napsala: "krize někdy pomáhají zaměřit naši pozornost na příležitosti ke zlepšení tím, že jasně ukazují, co všechno můžeme ztratit."

Livia Plaks se narodila židovským rodičům v Baia Mare, v Transylvánii, v Rumunsku. Její matka přežila holocaust a prošla několika nacistickými koncentračními tábory, včetně Osvětimi; podobně jako její bratranec Elie Wiesel (později laureát Nobelovy ceny za literaturu).

Livia Plaks vyrostla na ulici mezi Maďary a rumunskou většinou. Ještě jako mladá dívka opustila spolu s rodiči Rumunsko, nejprve se přestěhovali do Itálie, kde byli drženi v tranzitním táboře pro přistěhovalce a pak do USA, kde akademicky excelovala a pokračovala ve studiu na Rutgers University.

Multikulturní dětství, utrpení rodiny během holocaustu, vyrůstání pod represívnym komunistickým režimem v Rumunsku a migrace během puberty byly pro ni rozhodně formující zážitky.

Velmi intenzivně si uvědomovala a prožívala etnické problémy, zvláště v souvislosti s Romy, ke kterým cítila spřízněnost kvůli podobné historické minulosti a sdílené zkušenosti vyhlazení Židů a Romů během nacismu.

Je to však především její práce po pádu komunismu, která z ní udělala význačnou osobnost pro celou generaci romských lídrů a aktivistů.

Projekt etnických vztahů založili společně v roce 1991 Allen Kassof spolu s Lívia Plaks v předtuše vážných  konfliktů tohoto, tedy etnického, charakteru, které tušili, že se objeví po pádu komunismu. Zaměřovali se v něm na zahájení a institucionalizaci dialogu o citlivých problémech etnických vztahů mezi majoritou a menšinami, a to na základě tří principů: trvalém a častém dialogu, který je nejlepším způsobem, jak zajistit dlouhodobý soulad i přes rozdíly.

Uvědomovali si a to byl ten princip druhý, že dialog se musí přesunout ze sféry fanatické politické soutěže do chráněného prostředí.

A třetí princip, který dodržovali, je uvědomění si, že soustavný dialog nejen poskytuje prostor pro diskusi rozdělujících problémů, ale současně pomáhá transformovat tyto diskuse z výjimečných
událostí na běžné.

S tímto přístupem v Projektu etnických vztahů úspěšně zvyšovali vyhlídky na etnickou shodu v několika zemích střední a jižní Evropy, speciálně Rumunska a Slovenska (vztahy s jejich maďarskými menšinami), Bulharska (s tureckou menšinou), Makedonie a Černé Hory (s albánskou menšinou). Byli obzvláště aktivní při řešení vztahů mezi Srby a Albánci a v rámci celého regionu byli průkopníky v upozorňování na záležitosti romských menšin.

Livia Plaks byla odpovědná za tzv. "romské portfolio" v rámci instituce Projektu etnických vztahů, nejprve jako jeho výkonná ředitelka a od roku 2005 jako prezidentka. Nejvýznamnější práce s Romy začala v květnu 1992, když zorganizovali průlomové setkání ve Stupavě u Bratislavy, v tehdejším Československu - bylo to první setkání mezi představiteli zemí střední a východní Evropy alídry romských komunit.

V roce 1993 bylo toto setkání následováno shromážděním v Snagove, v Rumunsku, ve spolupráci s rumunským Ministerstvem zahraničních věcí.

Po proti-romském pogromu v Hadareni, v Rumunsku, v roce 1993, to byla právě Livia, kdo trval na mezinárodní terénní návštěvě do Hadareni a dalších lokalit, kde docházelo k násilí vůči Romům. Návštěvy se zúčastnili i důležití experti na etnické konflikty, jako například Donald L. Horowitz z Duke University and Valery A. Tishkov z ruské akademie věd.

V roce 1994 iniciovala soustředění oficiální americké pozornosti na romské záležitosti poté, co přivedla skupinu čtyř romských lídrů, aby svědčili o proti-romském násilí před americkou Komisí pro lidská práva pod reprezentativní sněmovnou.

Projekt etnických vztahů byl jedním z hlavních podporovatelů vytvoření romského kontaktního místa v rámci OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) na Varšavském semináři v Římě v roce 1994 a později financoval první romských stážisty na tomto kontaktním místě.

Byl to Liviin nápad založit PERRAC (Project on Ethnic Relation Romani Advisory Conca - romský poradní sbor v rámci projektu etnických vztahů) - tým prominentních romských lídrů, aktivistů a expertů ze střední a východní Evropy, Ruska a Spojených států, který radil Projektu etnických vztahů při projektech a pomáhal rozvinout romské politiky pro mezinárodní komunitu a národní vlády. PERRAC fungoval jako neformální think-thank příchozí s novými nápady a koncepty na řešení romských záležitostí.

Byla to právě Livia Plaks, kdo neúnavně podporoval vznik systematické analýzy a aktivitu romských odborníků a aktivistů a podporoval v 1997 přípravu publikace "Romové v 21. století: strategický dokument, "která se stala klíčovým dokumentem pro mnohé aktivisty a tvůrce politik.

PEV pořádal přelomové setkání ve více zemích regionu, které vedly k přijetí nových politik.To přivedlo vládní úředníky a romské lídry zapojené do tvorby politik do Bruselu, kde členové Evropské komise diskutovali význam účinných státních politik vůči Romům s kandidátskými zeměmi během jejich předvstupního období.

PEV a Livia Plaks pomohly položit základy probouzejícího se romského hnutí a formovat jejich politickou základnu, která nás reprezentuje při jednání s národními vládami a mezinárodní komunitou. Doposud PEV vydal 33 zpráv a strategických dokumentů týkajících se Romů; každá zpráva analyzuje a odráží nejkritičtější probíhající problémy a doporučuje vhodný způsob jednání. Většina těchto zpráv byla editovaná Livií.

Zprávy představují soubor vědomostí a pohledů, ke kterým se studenti věnující se romským záležitostem budou vracet ještě po mnoho let.

Livia a PEV znamenaly pro Romy připravenost podpořit a poskytnout jim prostor a hlas.

Livia znala většinu z nás, romských lídrů, osobně, bez ohledu na to, zda starých a tradičních nebo mladých a moderních, bez ohledu na to, zda v Rumunsku, Bulharsku nebo Maďarsku,zda na západním Balkáně. Svou prací a svým zaujetím a oddaností Romům si získala i naši důvěru a respekt. Její nečekaný odchod je pro nás smutným dnem, píše se v tomto prohlášení, které i server Romea.cz obdržel a nejprve jej zveřejnil v původní anglické verzi a teď i tomto překladu.


jab, Romští přátelé, překlad: Michaela Stejskalová
Přečteno: 750x
 

Kam dál:

Štítky:  

USA, nekrolog



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jozef Kmeťo

videoNa onemocnění COVID-19 zemřel romský bloger Jozef Kmeťo. Těsně před smrtí natočil video, kde před nemocí varuje a vyzývá k nošení roušek

26.10.2020 14:24
Dnes odpoledne podlehl nemoci COVID-19 bloger Jozef Kmeťo. Informaci serveru Romea.cz potvrdila jeho manželka. Kmeťo těsně před smrtí natočil video, kde všechny varuje před zlehčováním nemoci a vyzývá je k nošení roušek.
 celý článek

Richard Adam, Jitka Votavová, Terezie Ondičová, Nikola Kokyová, Michael Miko

videoMladé osobnosti: Držte se, nevěřte všemu, co čtete, a chraňte své rodiny

26.10.2020 12:10
Známé osobnosti z romského a proromského prostředí vyzvaly prostřednictvím ROMEA TV k dodržování protiepidemických opatření. Vyzývají Romy, aby nosili roušky na nutných místech, nescházeli se a nezlehčovali situaci šířením dezinformačních zpráv na sociálních sítích.
 celý článek

David Tišer a papež František (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec, Pixabay, koláž Romea.cz)

Papež podpořil registrovaná partnerství homosexuálů. Je to pozitivní krok ke změně, okomentoval vyjádření David Tišer

23.10.2020 12:06
Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Papež to uvedl v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl dnes představen na filmovém festivalu v Římě. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval. Jako pozitivní krok vyjádření papeže označil David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo