Cyril Koky: Ostravské dilema – nekonečný příběh s bydlením

Situaci ohledně vystěhování 200 obyvatel chátrajících domů v ulici Přednádraží v Ostravě-Přívoze podrobně sleduje již několik dní celá republika. Zmocněnkyně vlády pro lidská práva Monika Šimůnková vyzvala představitele městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, aby „zajistili všem obyvatelům zchátralých domů v ulici Přednádraží nouzové přechodné bydlení na ubytovnách, které však bude pro ně cenově přijatelné, aby se jejich sociální situace dále nezhoršovala", uvedla Monika Šimůnková v prohlášení, které uveřejnil server Romea.cz.

O co jde?

V tisku se sice objevily informace, že vystěhování souvisí s možným podnikatelským záměrem. To však nelze potvrdit. Nicméně není možné několik let nechávat lidi bydlet v katastrofálních podmínkách a dohadovat se, kdo je vlastníkem kanalizace a kdo za to vlastně všechno může. Proč místní příslušné úřady již dávno nekonaly?

Takovéto rozhodnutí, kdy se má vystěhovat poměrně velký počet rodin s dětmi ze dne na den, se přece musí včas předjednat a připravit. Současná situace je bohužel důsledkem dlouhodobého neřešení jednak na straně městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz, ale i majitelé domu. Jsem velmi zvědav na zprávu ombudsmana v této záležitosti.

Řešení – soukromé ubytovny

Každý, kdo se pohybuje v terénu, dobře ví, že dostupnost bydlení pro lidi žijící v prostředí sociálního vyloučení je de facto nedostupné. Velká část těchto lidí tak bohužel žije na soukromých i městských ubytovnách po celé republice. Platí zde nemalé finanční prostředky za jednu místnost, které mnohdy obývají celé rodiny. Nájemníkům v Ostravě Přívozu se proto nelze vůbec divit, že mají strach o svoji budoucnost, kde složí hlavu s rodinami. Případný přesun těchto lidí na ubytovny by však měl být pouze dočasným řešením. U rodin, které řádně platí nájemné by měl městský obvod případně přidělit adekvátní bydlení.

Bytová politika státu

Stát zcela ustoupil z provádění rozumné bytové politiky pro středně a nízkopříjmové skupiny obyvatel, místo toho vyplácí nemalé finanční příspěvky na bydlení. Z toho bohatnou mnozí spekulanti s byty.

Značná část romské populace žijící v ČR se potýká s obrovským problémem v dostupnosti bydlení. Mnohdy nedosáhne na hypoteční úvěr, aby si mohli pořídit vlastní bydlení. Města a obce povětšinou nestaví, naopak mnohdy svůj bytový fond již dávno zprivatizovaly. A tak jediným možným řešením je bydlení po příbuzných nebo na ubytovnách. Vážný bytový problém, ve kterém se tak ocitá významná část romské populace, se stává časovanou náloží.

V této souvislosti bych uvedl příklad ze Slovenska. Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoje SR poskytuje nevratné finanční prostředky na výstavbu nájemních obecních bytů nižšího standardu již od roku 1999. Tyto byty jsou určeny především pro lidi nacházející se v hmotné nouzi. Vlastníkem těchto bytů je město či obec a po dobu 30 let je nesmí privatizovat. Tento program běží na Slovensku více než 10 let a bylo postaveno bezmála 2900 bytů. Na výstavbě těchto bytů se budoucí nájemníci přímo podíleli.