romea - logo
25. února 2021 (čtvrtek)
svátek má Liliana

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Petra Gelbart: Osvětimské muzeum zpochybnilo datum odporu romských vězňů v koncentračním táboře. Nebylo to prý 16. května 1944

17.5.2019 9:54
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)

Dne 16. května 2019 zvolili představitelé Osvětimského památníku a muzea zvláštní způsob, jak informovat romskou veřejnost o relativně nové studii ohledně Dne romského odboje, který se v tento den již několik let uctívá.

Správce účtu @AuschwitzMuseum na sociální síti Twitter vyhledal(a) desítky zmínek Dne romského odboje (#RomaniResistanceDay nebo kratší verze, #RomaniResistance). Toto heslo a s ním spojené příspěvky šířili především Romové a Sintové nebo jejich organizace. K mnohým těmto zmínkách památného dne pak Osvětimské museum přidalo komentář upozorňující na článek autorů Helen Kubica a Piotr Setkiewicz:

„Díky nové rešerši dnes víme, že pasivní odpor v romském táboře v Březince se odehrál nikoli 16. května, nýbrž na začátku dubna roku 1944. Aktivní odpor proběhl během likvidace tohoto sektoru v srpnu, kdy bylo zavražděno více než 4200 Romů.“

 

 

Nejdůležitější sdělení článku lze shrnout takto:

1. Dosavadní informace o datu i průběhu Romského odboje v koncentračním táboru Osvětim-Březinka jsou podle autorů nepřesné. Starší údaje se opírají především o jediné písemné svědectví, které je v rozporu s řadou dalších dokumentů. Autoři se domnívají, že ono původní svědectví mohlo ovlivnit dokonce i paměti romských přeživších.

2. Počet Romů odvedených do plynových komor v noci z 2. na 3. srpen roku 1944 byl pravděpodobně o víc než tisíc obětí vyšší, než se dosud předpokládalo.

3. Výpovědi pamětníků a písemných materiálů o vzpouře Romů a Sintů proti likvidaci se spíše shodují s (již dříve zdokumentovanou) vzpourou během konečné likvidace „Cikánského tábora“ 2.-3. srpna.

Nad způsobem, jakým Osvětimské muzeum o tomto článku informovalo se však pozastavilo několik Romů, kteří namítali že oponovat lidem přímo na jejich účtech pod příspěvky o Romském odboji  bylo v tento památný den necitlivé. Tito uživatelé Twitteru se ptali, proč Muzeum nešířilo článek v jiný den, nebo proč nezmínilo romské a sintské oběti u příležitosti jiných památných dnů, v první řadě v Den památky Holokaustu.

Je pozoruhodné, že o existenci článku před letošním Dnem romského odboje patrně nevěděla ani International Holocaust Remembrance Alliance, která sice oficiálně neuznává romské oběti coby součást Holokaustu jako takového, nicméně sdružuje badatelskou skupinu na téma „romská genocida.“

Správce účtu Osvětimského muzea na námitky Romů odpověděl(a), že článek byl publikován již před deseti měsíci a přeposlán některým romským organizacím, ale že Muzeum následně nezaznamenalo „značný výsledek.“ Muzeum se proto rozhodlo oslovit Romy a Sinty přímo, protože „uctívat romské oběti je součástí našeho poslání a fakta jsou důležitá.“

Petra Gelbart
Přečteno: 953x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Osvětim, Den romského odboje, Historie, Muzeum



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo