romea - logo
26. května 2019 (neděle)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Petra Gelbart: Osvětimské muzeum zpochybnilo datum odporu romských vězňů v koncentračním táboře. Nebylo to prý 16. května 1944

17.5.2019 9:54
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)
Osvětim (FOTO: Gabriela Hrabaňová)

Dne 16. května 2019 zvolili představitelé Osvětimského památníku a muzea zvláštní způsob, jak informovat romskou veřejnost o relativně nové studii ohledně Dne romského odboje, který se v tento den již několik let uctívá.

Správce účtu @AuschwitzMuseum na sociální síti Twitter vyhledal(a) desítky zmínek Dne romského odboje (#RomaniResistanceDay nebo kratší verze, #RomaniResistance). Toto heslo a s ním spojené příspěvky šířili především Romové a Sintové nebo jejich organizace. K mnohým těmto zmínkách památného dne pak Osvětimské museum přidalo komentář upozorňující na článek autorů Helen Kubica a Piotr Setkiewicz:

„Díky nové rešerši dnes víme, že pasivní odpor v romském táboře v Březince se odehrál nikoli 16. května, nýbrž na začátku dubna roku 1944. Aktivní odpor proběhl během likvidace tohoto sektoru v srpnu, kdy bylo zavražděno více než 4200 Romů.“

 

 

Nejdůležitější sdělení článku lze shrnout takto:

1. Dosavadní informace o datu i průběhu Romského odboje v koncentračním táboru Osvětim-Březinka jsou podle autorů nepřesné. Starší údaje se opírají především o jediné písemné svědectví, které je v rozporu s řadou dalších dokumentů. Autoři se domnívají, že ono původní svědectví mohlo ovlivnit dokonce i paměti romských přeživších.

2. Počet Romů odvedených do plynových komor v noci z 2. na 3. srpen roku 1944 byl pravděpodobně o víc než tisíc obětí vyšší, než se dosud předpokládalo.

3. Výpovědi pamětníků a písemných materiálů o vzpouře Romů a Sintů proti likvidaci se spíše shodují s (již dříve zdokumentovanou) vzpourou během konečné likvidace „Cikánského tábora“ 2.-3. srpna.

Nad způsobem, jakým Osvětimské muzeum o tomto článku informovalo se však pozastavilo několik Romů, kteří namítali že oponovat lidem přímo na jejich účtech pod příspěvky o Romském odboji  bylo v tento památný den necitlivé. Tito uživatelé Twitteru se ptali, proč Muzeum nešířilo článek v jiný den, nebo proč nezmínilo romské a sintské oběti u příležitosti jiných památných dnů, v první řadě v Den památky Holokaustu.

Je pozoruhodné, že o existenci článku před letošním Dnem romského odboje patrně nevěděla ani International Holocaust Remembrance Alliance, která sice oficiálně neuznává romské oběti coby součást Holokaustu jako takového, nicméně sdružuje badatelskou skupinu na téma „romská genocida.“

Správce účtu Osvětimského muzea na námitky Romů odpověděl(a), že článek byl publikován již před deseti měsíci a přeposlán některým romským organizacím, ale že Muzeum následně nezaznamenalo „značný výsledek.“ Muzeum se proto rozhodlo oslovit Romy a Sinty přímo, protože „uctívat romské oběti je součástí našeho poslání a fakta jsou důležitá.“

Petra Gelbart
Přečteno: 505x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Osvětim, Den romského odboje, Historie, Muzeum



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo