romea - logo
12. prosince 2019 (čtvrtek)
svátek má Simona
Loading
rozšířené vyhledávaní

Přežije vepřín v Letech rok 2020? A mají smysl blokády, jako byla ta letošní? Kdy a kde bude pořádná blokáda?

18.5.2015 11:29
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)

To, co se děje kolem vepřína v Letech u Písku stále ještě vypovídá důležité a zajímavé věci o české společnosti, o úrovni naší veřejné diskuse, o povaze a smyslu protestu, o komunikaci uvnitř romské komunity, respektive mezi romskými a proromskými aktivisty.

A to přesto, že o kauze vepřína, který stojí na místě bývalého koncetnračního tábora, v němž stovky Romů zahynuly a další z něj byly poslány na smrt do Osvětimi, bylo napsáno už mnoho a základní problémy i argumenty jsou naprosto jasné.

To, že na místě bývalého koncentarčního tábora stojí velkovýkrmna vepřů, je uznávanou mezinárodní ostudou, Českou republiku pravidelně kritizují instituce jako OSN nebo evropský parlament. Stejně evidentní je, že většina politiků si sice nedovolí otevřeně říci, že přemístění prasečáku nepovažují za důležité, ale za důležité ho zjevně skutečně nepovažují. A tak stále dokola mluví o tom, že na vyplacení soukromé firmy, která vepřín vlastní, stát nemá peníze. Říkali to například tři poslední premiéři – Nečas, Rusnok a Sobotka.

O peníze nejde

To, že by stát neměl několik stovek milionů korun na to, aby se alespoň opožděně a částečně vyrovnal s památkou obětí romského holokaustu a udělal důležité symbolické gesto směrem k romské menšině, samozřejmě není pravda. O peníze nejde

Jde o to, že většině společnosti nepřijde trapné, že politici vyvažují úplně elementární vztah k dějinám částkou, která je v tomto kontextu v rámci státního rozpočtu zanedbatelná. Společnost politiky k této akci nenutí. Dokonce naopak mohou mít politici pocit, že by si u voličů uškodili – byly by to stovky milionů „pro Romy“. Tedy pro ty, které tak mnoho lidí považuje za „příživníky“, na něž platí ze „svých peněženek“ a kteří se spoléhají na pomoc státu a sami se o zlepšení své situace nesnaží.

A tak tance kolem peněz na stěhování vepřína budou pokračovat dál. A další a další politici budou říkat, že by se rádi ve funkci dočkali toho, že vepřín na místě koncentráku už nebude. Toho, aby každoroční pietní akt nenarušoval hutný puch z vepřína.

Slabá vláda, silný vepřín

Naposledy se jasný závazek na odstranění vepřína objevil ve vládou schválené Strategii romské integrace. V podkapitolce „Zajištění trvalé a důstojné vzpomínky na oběti romského holokaustu“ se stanovuje úkol „přijmout opatření, která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku“, a to k termínu 31.12.2018.

S tímto odůvodněním: „Přes řadu pokusů o vytvoření návrhů na řešení situace v Letech u Písku se nepodařilo doposud dosáhnout výraznějšího pokroku ve věci dehonestujícího umístění velkovýkrmny prasat. Tato situace je nadále vnímána velmi negativně jak českými Romy, především pozůstalými, tak části české i světové veřejnosti a mezinárodními organizacemi. Přes obtížnost nalezení vhodného řešení je nezbytné se o něj pokusit, protože stávající situace není akceptovatelná."

Tak uvidíme: Vláda píše ve svém dokumentu, že „situace není akceptovatelná“. Proti takto silně formulovanému tvrzení stojí existence jedné soukromé velkovýkrmny vepřů, jejíž majitelé prý nejsou proti dohodě.

Zdá se, že máme opravdu silnou a sebevědomou vládu!

Protest?

Jistě, ne všichni tu trapnost a ostudnost schvalují, dokonce i někteří politici snad myslí vážně, že chtějí pro pemístění prasečáku opravdu něco dělat. A někdo dokonce aktivně protestuje.

Aktivisté kolem sdružení Konexe už podruhé pořádali v Letech u Písku „blokádu“. Někdo je za to obdivuje s tím, že jsou vlastně jediní, kdo aktivně, otevřeně, veřejně a opakovaně na „neakceptovatelnou situaci“ upozorňují. Jiní považují jejich akce za špatně připravené, zbytečné, dokonce kontraproduktivní a nechtějí s nimi být spojováni.

Ty postoje bývají vyhraněné, jak to v našem malém politickém i aktivistickém rybníčku bývá. Přitom je docela dobře možné, že akce Konexí má v sobě všechny prvky – i ty hodné obdivu, i ty nepovedené.

Na první pohled to vypadá opravdu zbytečně, neprofesionálně, marně – asi tak dvacet lidí postává na louce, na plot farmy připevní rukou psané plakáty „Free Lety“, udělá „spontánní manifestaci“ před sídlem firmy a projde se s několika transparenty na hřbitov v Mirovicích, kde je pomník dětským obětem koncentračního tábora.

Skoro nikoho to nezajímá. Ani novináře. Už i u nás jsou veřejnost a média zvyklí na originálnější, masovější, dramatičtější „blokády“ či protesty. Třeba v podobě akcí Greenpeace, nebo „blokády“ Šumavy, či v minulosti masových protestů proti dostavbě Temelína. Ať už si lidé o podobných akcích myslí cokoli, dokážou zpravidla alespoň upoutat pozornost. Což může být první krok k diskusi, či přemýšlení.

„Blokáda“ v Letech je v tomto ohledu marná. A má snad význam spíš pro dobrý pocit protestujících, než pro cokoli jiného. Ostatně: I na protest proti vyhnání squatterů z jedné pražské usedlosti se Prahou prošlo několik stovek demonstrantů...

Na druhou stranu: Tihle aktivisté alespoň opravdu nemlčí. A co dělají všichni ostatní? Kromě toho, že je kritizují?

Kdy a kde bude pořádná blokáda?

Nedělají nic. Nebo je to nezajímá. Nebo rozehrávají různé taktické hry, jejichž vyústění je už dvacet let stejné jako, kdyby nedělali nic. Nebo rozehrávají různé politické hry a jejich vyústění je... darmo mluvit. Anebo jsou rádi, že stát nebude „do Romů“ investovat ani korunu navíc.

Jak je možné, že se za ta dvě desetiletí nepovedlo zorganizovat žádný opravdu velký, důsledný, systematický protest? Proč kolem toho plotu postává těch dvacet aktivistů a většinou to nejsou Romové? Kde jsou další „romské“ nevládky, romští aktivisté, romští politici? Kde jsou ostatní lidskoprávní aktivisti? Kde jsou všichni ti politici, kteří tvrdí, že situace je „neakceptovatelná“? Proč s touto blokádou nechtějí mít nic společného? A proč nepřijdou s nějakou vlastní akcí?

Co je větší průšvih? Vážně tvrdit, že vláda nesežene peníze na výkup jednoho prasečáku a že musí našlapovat po špičkách kolem, aby majitelé nazačali cenu šroubovat výš? (Oni si totiž majitelé asi dosud nevšimli, že se kolem jejich velkovýkrmny cosi děje...). A tvářit se hrozně důležitě, spiklenecky a jako mistři v politické taktice a strategii?

Rezignovat a nadávat?

Libovat si v anticiganismu?

Specializovat se na vlastní téma a ztrácet smysl pro to, co je důležité pro celou společnost?

Nebo uspořádat nepovedenou „blokádu“?

Možná je nesmysl pořádat blokádu v Letech. Protest nemíří především proti majitelům vepřína, ale proti pokryteckým politikům. Protest se má asi odehrávat spíš před sídlem vlády, nebo třeba na Václavském náměstí.

Setrvačný provoz lhostejnosti

Každopádně si myslím, že to, že v souvislosti s existencí prasečáku na místě bývalého romského kocentračního tábora dosud nedošlo k žádnému skutečně masovému a důslednému protestu, je příznakem nedostatečnosti naší „lidskoprávní“, neziskové, aktivistické scény... Tohle se přece ani zdaleka netýká jenom Romů.

A je to příznakem rozdrobení společnosti do drobných ostrůvků, na nichž jejich obyvatelé považují něco za zásadně důležitého a chtě nechtě ztrácejí představu o tom, co je důležité i pro ostatní. Neříkám, že vepřín v Letech je větší problém třeba než diskriminace dětí ve školách, prolomení limitů těžby uhlí, plýtvání energií, korupce, dětské domovy, vztah k uprchlíkům, domácí násilí... Říkám jen, že rozdrobenou společnost, v níž se ani ti, kteří něco chtějí měnit, nedokážou skoro na ničem dohodnout, válcuje setrvačný provoz lhostejnosti a zájmu mocných a bohatých.

Na té „blokádě“ či demonstraci, ať už bude kdekoli, mají stát aktivisti napříč nevládkami a zájmy a mají tam stát i politici, kteří svůj postoj myslí vážně.

Obávám se, že vepřín v Letech přežije tuto vládu a přežije i rok 2020. Je symbolem našeho vztahu k dějinám, politice, protestu, veřejné diskusi, vztahu majority k romské menšině... Není důvod si myslet, že to se bude nějak radikálně a rychle měnit.

Přečteno: 1729x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Konexe, o. s., Strategie romské integrace do roku 2020



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo