romea - logo
27. února 2021 (sobota)
svátek má Alexandr

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Přežije vepřín v Letech rok 2020? A mají smysl blokády, jako byla ta letošní? Kdy a kde bude pořádná blokáda?

18.5.2015 11:29
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)

To, co se děje kolem vepřína v Letech u Písku stále ještě vypovídá důležité a zajímavé věci o české společnosti, o úrovni naší veřejné diskuse, o povaze a smyslu protestu, o komunikaci uvnitř romské komunity, respektive mezi romskými a proromskými aktivisty.

A to přesto, že o kauze vepřína, který stojí na místě bývalého koncetnračního tábora, v němž stovky Romů zahynuly a další z něj byly poslány na smrt do Osvětimi, bylo napsáno už mnoho a základní problémy i argumenty jsou naprosto jasné.

To, že na místě bývalého koncentarčního tábora stojí velkovýkrmna vepřů, je uznávanou mezinárodní ostudou, Českou republiku pravidelně kritizují instituce jako OSN nebo evropský parlament. Stejně evidentní je, že většina politiků si sice nedovolí otevřeně říci, že přemístění prasečáku nepovažují za důležité, ale za důležité ho zjevně skutečně nepovažují. A tak stále dokola mluví o tom, že na vyplacení soukromé firmy, která vepřín vlastní, stát nemá peníze. Říkali to například tři poslední premiéři – Nečas, Rusnok a Sobotka.

O peníze nejde

To, že by stát neměl několik stovek milionů korun na to, aby se alespoň opožděně a částečně vyrovnal s památkou obětí romského holokaustu a udělal důležité symbolické gesto směrem k romské menšině, samozřejmě není pravda. O peníze nejde

Jde o to, že většině společnosti nepřijde trapné, že politici vyvažují úplně elementární vztah k dějinám částkou, která je v tomto kontextu v rámci státního rozpočtu zanedbatelná. Společnost politiky k této akci nenutí. Dokonce naopak mohou mít politici pocit, že by si u voličů uškodili – byly by to stovky milionů „pro Romy“. Tedy pro ty, které tak mnoho lidí považuje za „příživníky“, na něž platí ze „svých peněženek“ a kteří se spoléhají na pomoc státu a sami se o zlepšení své situace nesnaží.

A tak tance kolem peněz na stěhování vepřína budou pokračovat dál. A další a další politici budou říkat, že by se rádi ve funkci dočkali toho, že vepřín na místě koncentráku už nebude. Toho, aby každoroční pietní akt nenarušoval hutný puch z vepřína.

Slabá vláda, silný vepřín

Naposledy se jasný závazek na odstranění vepřína objevil ve vládou schválené Strategii romské integrace. V podkapitolce „Zajištění trvalé a důstojné vzpomínky na oběti romského holokaustu“ se stanovuje úkol „přijmout opatření, která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku“, a to k termínu 31.12.2018.

S tímto odůvodněním: „Přes řadu pokusů o vytvoření návrhů na řešení situace v Letech u Písku se nepodařilo doposud dosáhnout výraznějšího pokroku ve věci dehonestujícího umístění velkovýkrmny prasat. Tato situace je nadále vnímána velmi negativně jak českými Romy, především pozůstalými, tak části české i světové veřejnosti a mezinárodními organizacemi. Přes obtížnost nalezení vhodného řešení je nezbytné se o něj pokusit, protože stávající situace není akceptovatelná."

Tak uvidíme: Vláda píše ve svém dokumentu, že „situace není akceptovatelná“. Proti takto silně formulovanému tvrzení stojí existence jedné soukromé velkovýkrmny vepřů, jejíž majitelé prý nejsou proti dohodě.

Zdá se, že máme opravdu silnou a sebevědomou vládu!

Protest?

Jistě, ne všichni tu trapnost a ostudnost schvalují, dokonce i někteří politici snad myslí vážně, že chtějí pro pemístění prasečáku opravdu něco dělat. A někdo dokonce aktivně protestuje.

Aktivisté kolem sdružení Konexe už podruhé pořádali v Letech u Písku „blokádu“. Někdo je za to obdivuje s tím, že jsou vlastně jediní, kdo aktivně, otevřeně, veřejně a opakovaně na „neakceptovatelnou situaci“ upozorňují. Jiní považují jejich akce za špatně připravené, zbytečné, dokonce kontraproduktivní a nechtějí s nimi být spojováni.

Ty postoje bývají vyhraněné, jak to v našem malém politickém i aktivistickém rybníčku bývá. Přitom je docela dobře možné, že akce Konexí má v sobě všechny prvky – i ty hodné obdivu, i ty nepovedené.

Na první pohled to vypadá opravdu zbytečně, neprofesionálně, marně – asi tak dvacet lidí postává na louce, na plot farmy připevní rukou psané plakáty „Free Lety“, udělá „spontánní manifestaci“ před sídlem firmy a projde se s několika transparenty na hřbitov v Mirovicích, kde je pomník dětským obětem koncentračního tábora.

Skoro nikoho to nezajímá. Ani novináře. Už i u nás jsou veřejnost a média zvyklí na originálnější, masovější, dramatičtější „blokády“ či protesty. Třeba v podobě akcí Greenpeace, nebo „blokády“ Šumavy, či v minulosti masových protestů proti dostavbě Temelína. Ať už si lidé o podobných akcích myslí cokoli, dokážou zpravidla alespoň upoutat pozornost. Což může být první krok k diskusi, či přemýšlení.

„Blokáda“ v Letech je v tomto ohledu marná. A má snad význam spíš pro dobrý pocit protestujících, než pro cokoli jiného. Ostatně: I na protest proti vyhnání squatterů z jedné pražské usedlosti se Prahou prošlo několik stovek demonstrantů...

Na druhou stranu: Tihle aktivisté alespoň opravdu nemlčí. A co dělají všichni ostatní? Kromě toho, že je kritizují?

Kdy a kde bude pořádná blokáda?

Nedělají nic. Nebo je to nezajímá. Nebo rozehrávají různé taktické hry, jejichž vyústění je už dvacet let stejné jako, kdyby nedělali nic. Nebo rozehrávají různé politické hry a jejich vyústění je... darmo mluvit. Anebo jsou rádi, že stát nebude „do Romů“ investovat ani korunu navíc.

Jak je možné, že se za ta dvě desetiletí nepovedlo zorganizovat žádný opravdu velký, důsledný, systematický protest? Proč kolem toho plotu postává těch dvacet aktivistů a většinou to nejsou Romové? Kde jsou další „romské“ nevládky, romští aktivisté, romští politici? Kde jsou ostatní lidskoprávní aktivisti? Kde jsou všichni ti politici, kteří tvrdí, že situace je „neakceptovatelná“? Proč s touto blokádou nechtějí mít nic společného? A proč nepřijdou s nějakou vlastní akcí?

Co je větší průšvih? Vážně tvrdit, že vláda nesežene peníze na výkup jednoho prasečáku a že musí našlapovat po špičkách kolem, aby majitelé nazačali cenu šroubovat výš? (Oni si totiž majitelé asi dosud nevšimli, že se kolem jejich velkovýkrmny cosi děje...). A tvářit se hrozně důležitě, spiklenecky a jako mistři v politické taktice a strategii?

Rezignovat a nadávat?

Libovat si v anticiganismu?

Specializovat se na vlastní téma a ztrácet smysl pro to, co je důležité pro celou společnost?

Nebo uspořádat nepovedenou „blokádu“?

Možná je nesmysl pořádat blokádu v Letech. Protest nemíří především proti majitelům vepřína, ale proti pokryteckým politikům. Protest se má asi odehrávat spíš před sídlem vlády, nebo třeba na Václavském náměstí.

Setrvačný provoz lhostejnosti

Každopádně si myslím, že to, že v souvislosti s existencí prasečáku na místě bývalého romského kocentračního tábora dosud nedošlo k žádnému skutečně masovému a důslednému protestu, je příznakem nedostatečnosti naší „lidskoprávní“, neziskové, aktivistické scény... Tohle se přece ani zdaleka netýká jenom Romů.

A je to příznakem rozdrobení společnosti do drobných ostrůvků, na nichž jejich obyvatelé považují něco za zásadně důležitého a chtě nechtě ztrácejí představu o tom, co je důležité i pro ostatní. Neříkám, že vepřín v Letech je větší problém třeba než diskriminace dětí ve školách, prolomení limitů těžby uhlí, plýtvání energií, korupce, dětské domovy, vztah k uprchlíkům, domácí násilí... Říkám jen, že rozdrobenou společnost, v níž se ani ti, kteří něco chtějí měnit, nedokážou skoro na ničem dohodnout, válcuje setrvačný provoz lhostejnosti a zájmu mocných a bohatých.

Na té „blokádě“ či demonstraci, ať už bude kdekoli, mají stát aktivisti napříč nevládkami a zájmy a mají tam stát i politici, kteří svůj postoj myslí vážně.

Obávám se, že vepřín v Letech přežije tuto vládu a přežije i rok 2020. Je symbolem našeho vztahu k dějinám, politice, protestu, veřejné diskusi, vztahu majority k romské menšině... Není důvod si myslet, že to se bude nějak radikálně a rychle měnit.

Přečteno: 1760x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Konexe, o. s., Strategie romské integrace do roku 2020



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí, mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo