romea - logo
26. ledna 2020 (neděle)
svátek má Zora
Loading
rozšířené vyhledávaní

Přežije vepřín v Letech rok 2020? A mají smysl blokády, jako byla ta letošní? Kdy a kde bude pořádná blokáda?

18.5.2015 11:29
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)
Aktivisté zahájili 13. května 2014 blokádu vepřína v Letech u Písku, který stojí na místě někdejšího pracovního tábora pro Romy. (FOTO: ČTK)

To, co se děje kolem vepřína v Letech u Písku stále ještě vypovídá důležité a zajímavé věci o české společnosti, o úrovni naší veřejné diskuse, o povaze a smyslu protestu, o komunikaci uvnitř romské komunity, respektive mezi romskými a proromskými aktivisty.

A to přesto, že o kauze vepřína, který stojí na místě bývalého koncetnračního tábora, v němž stovky Romů zahynuly a další z něj byly poslány na smrt do Osvětimi, bylo napsáno už mnoho a základní problémy i argumenty jsou naprosto jasné.

To, že na místě bývalého koncentarčního tábora stojí velkovýkrmna vepřů, je uznávanou mezinárodní ostudou, Českou republiku pravidelně kritizují instituce jako OSN nebo evropský parlament. Stejně evidentní je, že většina politiků si sice nedovolí otevřeně říci, že přemístění prasečáku nepovažují za důležité, ale za důležité ho zjevně skutečně nepovažují. A tak stále dokola mluví o tom, že na vyplacení soukromé firmy, která vepřín vlastní, stát nemá peníze. Říkali to například tři poslední premiéři – Nečas, Rusnok a Sobotka.

O peníze nejde

To, že by stát neměl několik stovek milionů korun na to, aby se alespoň opožděně a částečně vyrovnal s památkou obětí romského holokaustu a udělal důležité symbolické gesto směrem k romské menšině, samozřejmě není pravda. O peníze nejde

Jde o to, že většině společnosti nepřijde trapné, že politici vyvažují úplně elementární vztah k dějinám částkou, která je v tomto kontextu v rámci státního rozpočtu zanedbatelná. Společnost politiky k této akci nenutí. Dokonce naopak mohou mít politici pocit, že by si u voličů uškodili – byly by to stovky milionů „pro Romy“. Tedy pro ty, které tak mnoho lidí považuje za „příživníky“, na něž platí ze „svých peněženek“ a kteří se spoléhají na pomoc státu a sami se o zlepšení své situace nesnaží.

A tak tance kolem peněz na stěhování vepřína budou pokračovat dál. A další a další politici budou říkat, že by se rádi ve funkci dočkali toho, že vepřín na místě koncentráku už nebude. Toho, aby každoroční pietní akt nenarušoval hutný puch z vepřína.

Slabá vláda, silný vepřín

Naposledy se jasný závazek na odstranění vepřína objevil ve vládou schválené Strategii romské integrace. V podkapitolce „Zajištění trvalé a důstojné vzpomínky na oběti romského holokaustu“ se stanovuje úkol „přijmout opatření, která by vedla k ukončení provozu velkovýkrmny prasat v bezprostřední blízkosti pietního místa v Letech u Písku“, a to k termínu 31.12.2018.

S tímto odůvodněním: „Přes řadu pokusů o vytvoření návrhů na řešení situace v Letech u Písku se nepodařilo doposud dosáhnout výraznějšího pokroku ve věci dehonestujícího umístění velkovýkrmny prasat. Tato situace je nadále vnímána velmi negativně jak českými Romy, především pozůstalými, tak části české i světové veřejnosti a mezinárodními organizacemi. Přes obtížnost nalezení vhodného řešení je nezbytné se o něj pokusit, protože stávající situace není akceptovatelná."

Tak uvidíme: Vláda píše ve svém dokumentu, že „situace není akceptovatelná“. Proti takto silně formulovanému tvrzení stojí existence jedné soukromé velkovýkrmny vepřů, jejíž majitelé prý nejsou proti dohodě.

Zdá se, že máme opravdu silnou a sebevědomou vládu!

Protest?

Jistě, ne všichni tu trapnost a ostudnost schvalují, dokonce i někteří politici snad myslí vážně, že chtějí pro pemístění prasečáku opravdu něco dělat. A někdo dokonce aktivně protestuje.

Aktivisté kolem sdružení Konexe už podruhé pořádali v Letech u Písku „blokádu“. Někdo je za to obdivuje s tím, že jsou vlastně jediní, kdo aktivně, otevřeně, veřejně a opakovaně na „neakceptovatelnou situaci“ upozorňují. Jiní považují jejich akce za špatně připravené, zbytečné, dokonce kontraproduktivní a nechtějí s nimi být spojováni.

Ty postoje bývají vyhraněné, jak to v našem malém politickém i aktivistickém rybníčku bývá. Přitom je docela dobře možné, že akce Konexí má v sobě všechny prvky – i ty hodné obdivu, i ty nepovedené.

Na první pohled to vypadá opravdu zbytečně, neprofesionálně, marně – asi tak dvacet lidí postává na louce, na plot farmy připevní rukou psané plakáty „Free Lety“, udělá „spontánní manifestaci“ před sídlem firmy a projde se s několika transparenty na hřbitov v Mirovicích, kde je pomník dětským obětem koncentračního tábora.

Skoro nikoho to nezajímá. Ani novináře. Už i u nás jsou veřejnost a média zvyklí na originálnější, masovější, dramatičtější „blokády“ či protesty. Třeba v podobě akcí Greenpeace, nebo „blokády“ Šumavy, či v minulosti masových protestů proti dostavbě Temelína. Ať už si lidé o podobných akcích myslí cokoli, dokážou zpravidla alespoň upoutat pozornost. Což může být první krok k diskusi, či přemýšlení.

„Blokáda“ v Letech je v tomto ohledu marná. A má snad význam spíš pro dobrý pocit protestujících, než pro cokoli jiného. Ostatně: I na protest proti vyhnání squatterů z jedné pražské usedlosti se Prahou prošlo několik stovek demonstrantů...

Na druhou stranu: Tihle aktivisté alespoň opravdu nemlčí. A co dělají všichni ostatní? Kromě toho, že je kritizují?

Kdy a kde bude pořádná blokáda?

Nedělají nic. Nebo je to nezajímá. Nebo rozehrávají různé taktické hry, jejichž vyústění je už dvacet let stejné jako, kdyby nedělali nic. Nebo rozehrávají různé politické hry a jejich vyústění je... darmo mluvit. Anebo jsou rádi, že stát nebude „do Romů“ investovat ani korunu navíc.

Jak je možné, že se za ta dvě desetiletí nepovedlo zorganizovat žádný opravdu velký, důsledný, systematický protest? Proč kolem toho plotu postává těch dvacet aktivistů a většinou to nejsou Romové? Kde jsou další „romské“ nevládky, romští aktivisté, romští politici? Kde jsou ostatní lidskoprávní aktivisti? Kde jsou všichni ti politici, kteří tvrdí, že situace je „neakceptovatelná“? Proč s touto blokádou nechtějí mít nic společného? A proč nepřijdou s nějakou vlastní akcí?

Co je větší průšvih? Vážně tvrdit, že vláda nesežene peníze na výkup jednoho prasečáku a že musí našlapovat po špičkách kolem, aby majitelé nazačali cenu šroubovat výš? (Oni si totiž majitelé asi dosud nevšimli, že se kolem jejich velkovýkrmny cosi děje...). A tvářit se hrozně důležitě, spiklenecky a jako mistři v politické taktice a strategii?

Rezignovat a nadávat?

Libovat si v anticiganismu?

Specializovat se na vlastní téma a ztrácet smysl pro to, co je důležité pro celou společnost?

Nebo uspořádat nepovedenou „blokádu“?

Možná je nesmysl pořádat blokádu v Letech. Protest nemíří především proti majitelům vepřína, ale proti pokryteckým politikům. Protest se má asi odehrávat spíš před sídlem vlády, nebo třeba na Václavském náměstí.

Setrvačný provoz lhostejnosti

Každopádně si myslím, že to, že v souvislosti s existencí prasečáku na místě bývalého romského kocentračního tábora dosud nedošlo k žádnému skutečně masovému a důslednému protestu, je příznakem nedostatečnosti naší „lidskoprávní“, neziskové, aktivistické scény... Tohle se přece ani zdaleka netýká jenom Romů.

A je to příznakem rozdrobení společnosti do drobných ostrůvků, na nichž jejich obyvatelé považují něco za zásadně důležitého a chtě nechtě ztrácejí představu o tom, co je důležité i pro ostatní. Neříkám, že vepřín v Letech je větší problém třeba než diskriminace dětí ve školách, prolomení limitů těžby uhlí, plýtvání energií, korupce, dětské domovy, vztah k uprchlíkům, domácí násilí... Říkám jen, že rozdrobenou společnost, v níž se ani ti, kteří něco chtějí měnit, nedokážou skoro na ničem dohodnout, válcuje setrvačný provoz lhostejnosti a zájmu mocných a bohatých.

Na té „blokádě“ či demonstraci, ať už bude kdekoli, mají stát aktivisti napříč nevládkami a zájmy a mají tam stát i politici, kteří svůj postoj myslí vážně.

Obávám se, že vepřín v Letech přežije tuto vládu a přežije i rok 2020. Je symbolem našeho vztahu k dějinám, politice, protestu, veřejné diskusi, vztahu majority k romské menšině... Není důvod si myslet, že to se bude nějak radikálně a rychle měnit.

Přečteno: 1734x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Lety u Písku, Konexe, o. s., Strategie romské integrace do roku 2020



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Fuková (FOTO: Archiv Romea.cz)

Lucie Fuková pro Romea.cz: Odcházím z "romské rady" kvůli jejímu fungování a kvůli Heleně Válkové

23.1.2020 9:10
Jak již server Romea.cz informoval radu pro záležitosti romské menšiny včera opustila Lucie Fuková. Po Renatě Kötnerrové je to již druhá členka, která v krátké době z rady odchází na protest proti Heleně Válkové a kvůli samotnému fungování rady. "Rezignuji po zvážení některých negativních procesních aspektů fungování Rady vlády pro záležitosti romské menšiny společně s přesvědčením, že pozice zmocněnce pro lidská práva pro mne představuje především morálně pevný symbol demokratičnosti a politické a názorové integrity," uvedla ve stanovisku zaslaném serveru Romea.cz, které zveřejňujeme v plném znění.
 celý článek

Stanislav Křeček (FOTO: David Sedlecký. Wikimedia Comons)

ČSSD a Okamurova SPD chtějí za ombudsmana Křečka. KDU-ČSL má pochyby o zákonnosti jeho nominace

22.1.2020 10:11
Lidovci mají pochybnosti o změně kandidáta prezidenta Miloše Zemana na pozici ombudsmana. Zeman v době přípravy volby stáhl nominaci vládní zmocněnkyně Heleny Válkové a navrhl na veřejného ochránce práv Stanislava Křečka. Předseda KDU-ČSL Marek Výborný novinářům řekl, že o zákonnosti tohoto kroku má jeho strana pochybnosti a zřejmě se o tom bude jednat ve Sněmovně. Křeček v dolní komoře může počítat s podporu sociálních demokratů a hnutí SPD.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo