Robert Sutorý k volbám: Romové musí změnit postoj k zítřku

Přeju si změnu k lepšímu a snažím se pro to i něco dělat. Chodím k volbám, protože chci, aby se mé děti měly lépe, aby se cítily bezpečně v zemi, kde se narodily. Aby se jednou neopakovala historie, kdy Romové byli pronásledováni, segregováni a zabíjeni.

Motivuji i ostatní Romy z našeho města, aby se stejně jako já aktivně zapojili do komunálních voleb. Vím, že někteří politici nemají a ani nikdy nezískají naši důvěru, ale to není důvod k tomu, abychom nezkusili dát šanci někomu, o kom si myslíme, že by mohl hájit naše zájmy a zajímat se o Romy i jindy než těsně před volbami.

Nedávno jsem spolupořádal setkání romských studentů programu „Baruvas“ v Chotěboři, kde studenti natočili video, kterým se snaží motivovat ostatní Romy, aby letošní komunální volby nepropásli a nenechali propadnout svůj hlas.  

Romové by se měli už konečně probudit a požadovat změnu, která začíná u každého jedince už tím, že změní svůj postoj k zítřku.

Povinnost volit jsem vnímal odjakživa a snažím se k tomu vést i své děti a rodinu. Nemůžeme chtít změnu k lepšímu a čekat, že to někdo udělá za nás či bez nás. Rodina je základní prvek každé společnosti a romské rodiny do ní bezesporu patří. Proto bychom měli ukázat, že i my Romové tu žijeme a máme hlas, který dokáže něco ovlivnit. Ovlivnit to, kdo třeba získá po volbách křeslo v zastupitelstvu. Čím víc bude romských voličů, tím náš hlas bude slyšitelnější.

Nechci být jen tím, kdo nadává na všechno, co se kolem děje, chci věci měnit k lepšímu a být součástí změny. Tento přístup jsem převzal po mém otci, který ač mnohdy na politiku spílal a s mnohými politiky zásadně nesouhlasil, snažil se aktivně zapojovat do každodenního dění a svému městu jakkoli přispět.

I proto se mě dotýká, že mnohé Romy politika absolutně nezajímá, jsou smíření tím, jak a kde žijí, v jakých podmínkách vyrůstají jejich děti a co se bude dít s dalšími generacemi českých Romů. Mrzí mě, že i v dnešní nelehké době, která není k Romům a všeobecně k menšinám nakloněná, nejsou ochotni obětovat několik minut, které by k jakékoliv změně v jejich životě přispěly a ovlivnily by život nás všech.  

Me džav! A so tu?