romea - logo
13. října 2019 (neděle)
svátek má Renáta
Loading
rozšířené vyhledávaní

Petr Uhl: Romipen je demokratický, a proto obohacuje nejen Romy, nýbrž i českou společnost, Evropu a svět

4.4.2016 10:20
Petr Uhl
Petr Uhl

V pátek 8. Dubna je Mezinárodní den Romů. V České republice bude k tomuto dni nejvíce akcí v Brně. Bohatý kulturní program IQ Roma servis tam začíná už dnes odpoledne v Lužánkách, v dalších dnech na Fakultě sociálních studií a v Muzeu romské kultury. Oslavy vyvrcholí v pátek odpoledne na náměstí Svobody. Brněnské kulturní pořady a přednášky Romea.cz už avizovala.

Slavnostní večer k Mezinárodnímu dnu Romů se chystá i v Praze, od 19:30 v La Fabrice, v ulici Komunardů 30 v Holešovicích. Nese název Pray for prej s podtitulem „Nevěřte každýmu prej“. My žijeme jinak. „Přijďte se přesvědčit!,“ nabádají organizátoři z romského divadelního spolku Ara Art, který se věnuje problematice dvou menšin zároveň, nejen Romům, nýbrž i gayům a lesbám. Tématem večera bude pocta mladým „neviditelným“ Romům, kteří musejí čelit mnoha společenským "prej...". Fámám musejí a v minulosti museli čelit všechny diskriminované a pronásledované skupiny lidí všude na světě, nejen třeba Židé. Podněcování k nenávisti se vždy děje i pomocí lží, výmyslů a překrucování faktů.

Roma Pride je projev důstojnosti

Ne všechna veřejná oslavování snáším, například Czech Miss nebo World Miss považuju za sexistické akce, které se mi přímo hnusí. Z veřejných pochodů jsou mi nejsympatičtější Roma Pride a také Prague Pride − projevit hrdost nad tím, že je člověk Rom nebo gay, totiž představuje ve společnosti, v níž je stále rozšířen anticiganismus a, byť už v menší míře, i homofobie, statečný postoj. Ti, kdo takto veřejně pochodují, pomáhají nastolovat kulturní různorodost, pestrost. Jinak řečeno, přispívají ke zpochybňované, ba často i vysmívané multikulturalitě společnosti, jež překonává uniformitu. Ta je základním rámcem pro nedemokratické autoritářství, které se v Československu a v ČR uplatňovalo dlouhá desetiletí.

Mezinárodní den Romů (MDR) připadá na 8. duben. Rozhodl o tom čtvrtý sjezd Mezinárodní romské unie ve Varšavě v roce 1990, kdy se tento den slavil vůbec poprvé, v České republice se slaví teprve od roku 2001. Letošní 8. duben je také 45. výročím prvního sjezdu této unie v Londýně, kterou založili Romové z Velké Británie, Francie, Jugoslávie, Československa a z desátky dalších zemí. Vyhlášení MDR bylo dalším krokem k pěstování a kultivaci romipen, česky romství.

Romipen je kulturní základ romské emancipace, jíž je zapotřebí o to více, že Romové nemají žádný stát. A kulturní emancipace skupiny, tedy těch Romů, kteří o větší začlenění do většinové společnosti usilují, musí být vždy možnou cestou k integraci Romů, navíc cestou, kterou stát povinně a závazně vytváří a chrání pro ty Romy, kteří se nechtějí asimilovat, tedy nechtějí se zcela přizpůsobit, splynout s většinovým obyvatelstvem, s jeho zvyky, jazykem, kulturou. „Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoliv ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.“

Připomínejme si stále tyto dvě věty české Listiny základních práv a svobod, vypracované a přijaté jako nejvyšší zákon v Československu už v lednu 1991. Važme si této ústavní zásady a trvejme na jejím dodržování. V jiných zemích to často neplatí, například ve Francii je oficiální politikou naopak etnická asimilace a tamní právo a většinou ani praxe ve Francii národnost (etnicitu) nebo národní menšiny ani neznají.

Romipen kulturně i politicky obohacuje většinovou společnost a svým příkladem i další etnické a jiné menšiny. Je to soubor hodnot, jichž by si lidé měli vážit nejen v České republice, ale v celé Evropě a kdekoliv na světě. Romská hrdost není nic jiného než projev lidské důstojnosti. K romipenu patří dnes i vzdělání o romské kultuře a pokud možno i v romštině. Patří k němu i mezinárodní kontakty Romů, zvláště mladých, a výměna zkušeností. Kdo jiný než Romové ví lépe, že svět je jeden.

Mezinárodní den Romů

První sjezd Mezinárodní romké unie rozhodl o vzhledu romské vlajky, kterou i v České republice lidé už znají. Zvolil i romskou hymnu Dželem, dželem lungone dromenca, tedy Šel jsem, šel jsem dlouhými cestami.

K romské soudržnosti a vytvoření romského národa značně přispělo to, že se Unie dohodla na užívání obyvatelského jména Rom, odmítnuvši slova Gipsy/Gitano/Manouche/Tsigane/Cikán. Pojmenování Rom bylo přitom původně jen většinovým autonymem, tedy romským označením pro Romy v různých variantách romštiny, případně v jiném jazyce, který Romové přijali. Ani to neplatí všude, v některých zemích si i romsky Romové říkají jinak, například v německy mluvících zemí to jsou Sinti, v mnoha zemních, ve Španělsku, Velké Británii a s výjimkou Olašských Romů třeba i v Maďarsku Romové romštinu opustili. Ale i v němčině je dnes běžné, a i ve většinové společnosti převažující, říkat Roma und Sinti, a ne Zigeuner. To mělo stejně neuctivý nádech jako české Cikán. Ať si to každý přebere.

Slovo Rom se ale díky rozhodnutí sjezdu Unie časem stalo exonymem, tedy označením pro Romy v jiných jazycích než romštině. Tím se odstranilo i dosavadní mnohdy hanlivé použití, v souladu s obecnou tendencí, kdy Eskymáky nazýváme Inuity nebo Křováky jsme přejmenovali také podle jejich autonyma na Sany, ani v Americe už nejsou černoši nebo negři, nýbrž Afroameričané.

Záleží na kontextu, v němž je slovo Cikán použito. I Romové, když mluví česky a jsou-li mezi sebou, se často nazývají Cigány, a je to významově neutrální. Uživatel češtiny odmítající slovo Rom a tvrdící, že Cikán (nebo dokonce s malým písmenem psáno cikán) pejorativní není, že je to běžné české slovo a že ho proto bude používat navzdory tehdejšímu rozhodnutí Mezinárodní romské unie i jazykovým úzům orgánů OSN, Rady Evropy a Evropské unie, ale klame buď sebe, nebo chce projevit svůj anticiganismus, šířit etnický vzdor nebo odpor, mající blízko k zášti, podněcovat k nim.

Migranti místo Romů

Bylo by jistě pošetilé, kdybychom pocítili radost nad tím, že averze k Romům v posledních měsících ubylo, protože se přesunula k uprchlíkům a migrantům. Lidé, kteří se podněcováním k nenávisti jako jeho kritici zabývají, se setkávají s tím, že jednotlivci nebo i celé skupiny projevující se na veřejnosti politicky jen vyměnili terč, na nějž slovně a někdy i fyzicky útočí – místo Romů mají nyní běžence. Etnická (náboženská, rasová, kulturní, jazyková) zášť je především projevem agresivity, osobní frustrace každého, kterou často posilují osobní sociální potíže nebo neutěšené společenské poměry.

Cíl nenávisti vůči jednotlivcům, motivovaný jejich příslušností, skutečnou, údajnou či domnělou, se může kdykoliv měnit a může opět zasáhnout Romy masově a kampaňovitě, jako dříve. Lékem na tyto nespravedlivé a protiprávní postoje může být jen systematický odpor nejen vůči podněcování k nenávisti, ale i vůči šíření bludů, pomluv a předsudků. A to ve všech případech a situacích, ať jsou odmítané osoby uprchlíci, nebo Romové.

Přečteno: 1559x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Mezinárodní den Romů, Roma Pride, ARA ART, Romové, Mezinárodní romská unie, Mezinárodní den Romů 2016



HLAVNÍ ZPRÁVY

Václav Klaus ml. v Chanově (FOTO: Facebook Václava Klause ml.)

Chanovští Romové s Trikolórou nespolupracují. Klaus mladší dezinterpretoval společné setkání

9.10.2019 16:09
„Mluvili jsme s pár chlapama, co pracují a vedou tam pro děti fotbalový klub. Pan Bažo mě šokoval vyjádřením – “nejhorší pro nás jsou neziskovky, co dělají romobyznys”. Asi tak,“ napsal poslanec a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší na svém facebooku po úterní návštěvě Chanova.
 celý článek

Roman Zach a skupiny Gipsy Kings v zábavném pořadu televize Nova Tvoje tvář má známý hlas (FOTO: Repro TV NOVA)

videoPatrik Banga: Roman Zach rozhodně není rasista. Kampaň na internetu je zbytečné šílenství

9.10.2019 13:44
Jsou chvíle, kdy fakt nejsem rád, že existují sociální sítě. Ano, člověk se může vyjádřit hned a k čemukoliv, dokonce si může vybrat i formu. Chcete video? Bude video. Chcete úderný text? Bude text! Ale sociální sítě mají svá negativa. Třeba šíření nepřesných zpráv. Nebo různé výklady jedné a té samé situace. A následující sociální šílenství.
 celý článek

Ilustrační foto (Foto: Pixabay)

Jak se dnes žije v "děcáku"? Problémem nejsou děti, ale jejich rodiče, říká ředitelka jednoho z nich Dana Kuchtová

9.10.2019 10:42
Prvorepubliková vila, která od roku 1949 funguje jako dětský domov, zeje v letních měsících prázdnotou. Všude panuje neskutečné ticho. „V období prázdnin tu moc dětí není,“ vysvětluje ředitelka pražského Dětského domova Klánovice a exministryně školství Dana Kuchtová, která celý rok pracuje na tom, aby děti v létě vyjely na tábor a podívaly se i do zahraničí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo