romea - logo
28. září 2021 (úterý)
svátek má Václav

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Šárka Vlková k novele zákona o sociálních službách: Sociální pracovníci by neměli být nuceni poskytovat nejlevnější verzi služeb pod tlakem snižování nákladů

12.5.2021 11:27
Šárka Vlková (FOTO: Archiv Šárky Vlkové)
Šárka Vlková (FOTO: Archiv Šárky Vlkové)

Ve sněmovně se nyní projednává novela zákona o sociálních službách. Pokusů o novelizaci už bylo několik, většinou pouze s dílčími úspěchy. Ani nyní to nevypadá na výraznější změny náhledu na systém sociálních služeb, ale spíše na pouhé úpravy, které mohou v této rozdrobenosti být poměrně nedomyšlené.

Velmi vítám například variantu legalizace distančního poskytování sociálních služeb, která výrazně usnadňuje práci zejména nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Trochu se ale obávám dopadu na jejich finanční podporu. Bylo by nešťastné, kdyby se finančně dostupnější distanční služby staly pro poskytovatele důvodem pro snižování personálních kapacit. Například služby sociální prevence, tedy služby, které napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení, jsou ze zákona poskytovány zdarma. Jejich financování je tedy zcela závislé na veřejných dotačních zdrojích.

Distanční forma poskytování služby fyzický kontakt s klientem nenahrazuje, pouze ho na základě jasné poptávky doplňuje

Při práci s dětmi a mládeží je kontaktování na sociálních sítích, mapování trendu a rizik spojených s virtuálním životem bezpodmínečně nutné, je to běžná součást poskytování sociálních služeb. Pracovníci musí vědět, s čím se děti potýkají, co je zajímá i co by je mohlo potenciálně ohrozit, a podle toho přizpůsobit práci s touto cílovou skupinou. Je to však pouze jedna z možností, jak s dětmi a mládeží pracovat. Rozhodně by neměla snižovat možnosti poskytovat službu fyzicky, ambulantně v zařízení nebo v terénu na místech, kde se mladí přirozeně potkávají.

Situaci by podle mého pomohlo, kdyby byla distanční forma poskytování služby vydefinována jako forma poskytování služby, která fyzický kontakt s klientem nenahrazuje, pouze ho na základě jasné poptávky klientely doplňuje, a poskytovat by se mohla také tehdy, pokud by jiná forma nebyla vhodnější.

Sociální pracovníci a další odborníci v sociálních službách jsou schopni vyhodnotit vhodnou formu poskytnutí podpory. Neměli by být nuceni uvažovat o poskytnutí její nejlevnější verze pod tlakem snižování nákladů. Pak totiž může docházet k tomu, že se pracovníkovi nevyplatí vstoupit do fyzického kontaktu s klientem, protože ten s sebou může přinášet další náklady jako třeba cestovné nebo přítomnost dalšího pracovníka v situacích, kdy je ideální poskytovat terénní formu ve dvou.

Z návrhu novely mám také neodbytný pocit, že značnou měrou vychází vstříc velkým poskytovatelům pobytových sociálních služeb.

Z návrhu novely mám také neodbytný pocit, že značnou měrou vychází vstříc velkým poskytovatelům pobytových sociálních služeb.

I v souvislosti s epidemií covid-19 se ukazuje, že všechny osoby s adekvátní podporou ve svém domově (v přirozeném prostředí), jsou ve větším bezpečí než ve velkém pobytovém zařízení. V návrhu novely figuruje ustanovení o navýšení maximální výše úhrad jednorázově o 20 %, což v podstatě znamená, že se zvyšuje úhrada hodiny osobní asistence v domácím prostředí ze 130 Kč na 156 Kč. Je nasnadě, že již nyní je na hranici ekonomického kolapsu mnoho organizací, avšak nelze zvyšovat pouze úhradu od klienta, pokud ji hradí z příspěvku na péči, který zároveň valorizován nebude.

V důsledku to může znamenat, že někteří neformální pečující přestanou svoji situaci finančně zvládat a budou nuceni využít pobytové sociální služby, které jsou ve výsledku i pro stát o mnoho dražší. Pokud nebude ukotvena oboustranná valorizace hodinové sazby na straně výdajů a příspěvku na péči a na straně příjmů u potřebných osob, žádostí o umístění v pobytových zařízeních bude stále více přibývat i od osob, které by jinak mohly velmi kvalitně a důstojně žít ve svém přirozeném prostředí. Příspěvek na péči nebyl původně zamýšlen jako prostředek ke stoprocentnímu financování všech potřeb, nelze však na něj nahlížet ani tak, že potřebná péče bude ukrajovat stále více peněz z dalšího příjmu.

Je vidět, že diskuze o vizi sociálních služeb probíhá. Je ale důležité, aby v ní zůstaly i principy deinstitucionalizace a podpora všem potřebným osobám včetně těch, které by mohly zůstat ve svém přirozeném prostředí, pokud si to přejí.

Článek vyšel v Romano voďi. Časopis si objednejte pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Šárka Vlková
Přečteno: 961x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Sociální, sociální služba, sociální služby, poslanec, Poslanecká sněmovna, zákon



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo