romea - logo
18. srpna 2018 (sobota)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

Saša Uhlová: Hrdý buď, žes Rom

Praha, 22.4.2013 11:38, (ŘOMEA)
Saša Uhlová (FOTO: Michal Šindelář)
Saša Uhlová (FOTO: Michal Šindelář)

Hrály si děti na dvoře. V zápalu hry byly snad příliš hlasité. Někdo by řekl, že hulákaly. Jedné nájemnici se to nelíbilo a začala na ně křičet z okna, ať jsou zticha. A přidala něco o cikánech, protože to byly romské děti. Jedna z holčiček se na paní podívala a řekla jí: „Paní, co na nás křičíte, když vy jste tady lezli po stromech, tak my jsme stavěli Mohendžodáro!“

Historku mi před lety vyprávěla moje švagrová a já se tehdy smála a pomyslela jsem si, že holčička se asi potkala s Milenou Hübschmannovou, nebo s některým z jejích žáků. A hned jsem přemýšlela, jestli se způsob, kterým dívenka zpracovala přednášku, nebo možná školní besedu, „vyplatí“. Jestli stačí, když si bude sebevědomí budovat na základě dávné slavné historie.

Vždycky mi bylo oslavování národní historie trochu protivné a hlavně mi vždycky připadalo směšné. Hlavně tedy, když jsem si ho všimla u jiných národů. Francouzi se třeba učí jen o Napoleonových vítězných bitvách. A podobně svou historii ohýbají a upravují snad všechny národy.
Stejně jako nad přepsanou historií jsem se shovívavě usmívala nad nejrůznějšími slavnými osobnostmi a anketami, jako byl třeba největší Čech. S rezervou jsem brala i nejrůznější přivlastňování si slavných osobností. Třeba takový Sigmund Freud se narodil ve městě Příbor. Nebo třeba Edmund Husserl je vlastně taky Moravák. Tedy Němec moravského původu. A tak by se dalo pokračovat. Mohli bychom taky přemýšlet nad tím, do jaké míry byl Franz Kafka „Čech“.

Potřebují to Češi? A potřebují to Romové? Na to není snadná odpověď, ale dokud budeme žít ve světě, kdy si své slavné hýčkají a dotvářejí velké národy, o to víc je potřebují národy malé, či utlačované.
A znamená to, když to takhle napíšu, že Romové nejsou Češi? Je to složité, protože etnická identita není snadno uchopitelná kategorie. I za předpokladu, že se Romové v České republice cítí být občansky Čechy, velká část se zároveň cítí být Romy. Vezmeme-li to za ten lepší konec, můžeme to vnímat jako rozmanitost, která je krásná. Občanský princip s různorodou etnicitou nemusejí nutně stát proti sobě.

Na romské etnicitě je ještě navíc fascinující, a píšu to bez špetky ironie, její světovost. Kdybychom uspořádali anketu s dotazem, kdo je největší Rom, bylo by zajímavé pozorovat, kolik Romů by jmenovalo Romy z České republiky, kolik by se rozhlíželo i po Evropě, a kolik by vybíralo i z jiných světadílů.

Dalším argumentem, který nelze pominout, když se zamýšlíme nad účelností a potřebou etnické hrdosti, je skutečnost, že děti z etnických minorit dosahují lepších školních výsledků, když je jejich specifická etnicita ve škole brána v potaz a pozitivně se s ní pracuje. To samozřejmě není žádný veliký objev. Sama jsem chodila do „cizí“ školy, studovala jsem gymnázium ve Francii, a stačilo mi, když se někteří učitelé pozitivně zmínili o té pidizemičce ve střední Evropě (z jejich hlediska spíš tedy na východě) a hned jsem měla větší motivaci k učení.

Když to zobecníme, protože stejně jako uvažují žáci ve škole, funguje i psychika dospělých, je pozitivní zobrazení našeho českého, romského, ale i anglického, nebo francouzského „já“ důležité pro motivaci v životě. Ač je zřejmé, že svou hrdost a identitu nemůžeme stavět jen na jednom pilíři, tedy nemůžeme si vystačit s tím, že příslušíme k nějakému národu, a proto jsme dobří, je naše etnicita v mnoha případech podstatná součást toho, jak se vnímáme.

Jestli jde vyzdvihováním slavných Romů přebít záplavu negativních zpráv, které se na nás řinou z médií, a které se ve formě nejrůznějších hoaxů šíří po internetu, nevím. Ale radost v očích mých romských studentů, když jsem jim vyprávěla o romských osobnostech, mě přesvědčila, že nějaký smysl to má. I když se to někdy může zdát jevit trochu legračně, nebo přepjatě, jindy to může někomu změnit život.


Přečteno: 4722x

Kam dál:

Štítky:  

Romové, RV 4/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Příznivci Dělnické strany sociální spravedlnosti se shromáždili 18. srpna 2018 za účasti policie a těžkooděnců před městským úřadem v Dubí na Teplicku. Extremistická strana svolala dnešní protest kvůli nedávné potyčce na zdejším koupališti. (FOTO: ČTK)

videoNeonacisté na shromáždění v Dubí napadli fotografa. Cikáni a Židi patří do plynu, říkali před začátkem shromáždění. Zasahovali těžkooděnci

18.8.2018 15:00, (AKTUALIZOVÁNO 17:00)
Na shromáždění v Dubí se dnes sešlo asi 50 až 100 příznivců extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS). Neonacisté hned zpočátku shromáždění napadli fotografa serveru Parlamentní listy Víta Hassana. Těžkooděnci útočníky v průběhu shromáždění zadrželi. Celkem zadrželi šest neonacistů. Dva podezřívá z výtržnictví v souvislosti s útokem na novináře, čttyři osoby jsou podezřelé ze spáchání přečinu projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka. ČTK to řekl mluvčí policie Dan Vítek. Zásah v Dubí policie krátce před půl čtvrtou ukončila.
 celý článek

Matka romského dítěte, které mělo údajně stát na začátku konfliktu v brouzdališti v Dubí, poskytla 11. 8. 2018 rozhovor serveru Romea.cz (FOTO: repro ROMEA TV)

videoVIDEO: Nové svědectví z rvačky na koupališti v Dubí. Konflikt měla vyprovokovat "bílá" žena. Hodila s romským dítětem do bazénku

12.8.2018 11:45
Koupaliště Plivátko v Dubí je momentálně asi nejznámější v celé naší republice. Jak již server Romea.cz informoval zřejmě banální incident nebo dokonce jen hra dětí v brouzdališti vyvolala hádku a následně i rvačku nejdříve mezi "bílou" a romskou ženou. Pak se do bitky zapojili i muži. I když se celá událost odehrála už v úterý, do dnešního dne média nezveřejnila výpověď ani jednoho Roma nebo Romky.
 celý článek

Michal Koky, student druhého ročníku farmacie na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně (FOTO: archiv Michala Kokyho)

Student farmacie Michal Koky: Lidé si myslí, že jsem Ital nebo Řek

8.8.2018 0:01
Michal Koky studuje druhým ročníkem farmacii na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně. „Zdravotnictví mě lákalo už od dětství. Vždy jsem věděl, že se v budoucnu chci pohybovat v této sféře. Na gymnáziu mě ze všech předmětů nejvíce bavila chemie. Farmacie zahrnuje obě tyto oblasti, a tak jsem si ji vybral jako studijní obor,“ přibližuje Michal.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo