romea - logo
21. září 2020 (pondělí)
svátek má Matouš

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Saša Uhlová: Hrdý buď, žes Rom

Praha, 22.4.2013 11:38, (ŘOMEA)
Saša Uhlová (FOTO: Michal Šindelář)
Saša Uhlová (FOTO: Michal Šindelář)

Hrály si děti na dvoře. V zápalu hry byly snad příliš hlasité. Někdo by řekl, že hulákaly. Jedné nájemnici se to nelíbilo a začala na ně křičet z okna, ať jsou zticha. A přidala něco o cikánech, protože to byly romské děti. Jedna z holčiček se na paní podívala a řekla jí: „Paní, co na nás křičíte, když vy jste tady lezli po stromech, tak my jsme stavěli Mohendžodáro!“

Historku mi před lety vyprávěla moje švagrová a já se tehdy smála a pomyslela jsem si, že holčička se asi potkala s Milenou Hübschmannovou, nebo s některým z jejích žáků. A hned jsem přemýšlela, jestli se způsob, kterým dívenka zpracovala přednášku, nebo možná školní besedu, „vyplatí“. Jestli stačí, když si bude sebevědomí budovat na základě dávné slavné historie.

Vždycky mi bylo oslavování národní historie trochu protivné a hlavně mi vždycky připadalo směšné. Hlavně tedy, když jsem si ho všimla u jiných národů. Francouzi se třeba učí jen o Napoleonových vítězných bitvách. A podobně svou historii ohýbají a upravují snad všechny národy.
Stejně jako nad přepsanou historií jsem se shovívavě usmívala nad nejrůznějšími slavnými osobnostmi a anketami, jako byl třeba největší Čech. S rezervou jsem brala i nejrůznější přivlastňování si slavných osobností. Třeba takový Sigmund Freud se narodil ve městě Příbor. Nebo třeba Edmund Husserl je vlastně taky Moravák. Tedy Němec moravského původu. A tak by se dalo pokračovat. Mohli bychom taky přemýšlet nad tím, do jaké míry byl Franz Kafka „Čech“.

Potřebují to Češi? A potřebují to Romové? Na to není snadná odpověď, ale dokud budeme žít ve světě, kdy si své slavné hýčkají a dotvářejí velké národy, o to víc je potřebují národy malé, či utlačované.
A znamená to, když to takhle napíšu, že Romové nejsou Češi? Je to složité, protože etnická identita není snadno uchopitelná kategorie. I za předpokladu, že se Romové v České republice cítí být občansky Čechy, velká část se zároveň cítí být Romy. Vezmeme-li to za ten lepší konec, můžeme to vnímat jako rozmanitost, která je krásná. Občanský princip s různorodou etnicitou nemusejí nutně stát proti sobě.

Na romské etnicitě je ještě navíc fascinující, a píšu to bez špetky ironie, její světovost. Kdybychom uspořádali anketu s dotazem, kdo je největší Rom, bylo by zajímavé pozorovat, kolik Romů by jmenovalo Romy z České republiky, kolik by se rozhlíželo i po Evropě, a kolik by vybíralo i z jiných světadílů.

Dalším argumentem, který nelze pominout, když se zamýšlíme nad účelností a potřebou etnické hrdosti, je skutečnost, že děti z etnických minorit dosahují lepších školních výsledků, když je jejich specifická etnicita ve škole brána v potaz a pozitivně se s ní pracuje. To samozřejmě není žádný veliký objev. Sama jsem chodila do „cizí“ školy, studovala jsem gymnázium ve Francii, a stačilo mi, když se někteří učitelé pozitivně zmínili o té pidizemičce ve střední Evropě (z jejich hlediska spíš tedy na východě) a hned jsem měla větší motivaci k učení.

Když to zobecníme, protože stejně jako uvažují žáci ve škole, funguje i psychika dospělých, je pozitivní zobrazení našeho českého, romského, ale i anglického, nebo francouzského „já“ důležité pro motivaci v životě. Ač je zřejmé, že svou hrdost a identitu nemůžeme stavět jen na jednom pilíři, tedy nemůžeme si vystačit s tím, že příslušíme k nějakému národu, a proto jsme dobří, je naše etnicita v mnoha případech podstatná součást toho, jak se vnímáme.

Jestli jde vyzdvihováním slavných Romů přebít záplavu negativních zpráv, které se na nás řinou z médií, a které se ve formě nejrůznějších hoaxů šíří po internetu, nevím. Ale radost v očích mých romských studentů, když jsem jim vyprávěla o romských osobnostech, mě přesvědčila, že nějaký smysl to má. I když se to někdy může zdát jevit trochu legračně, nebo přepjatě, jindy to může někomu změnit život.


Přečteno: 6609x
 

Kam dál:

Štítky:  

Romové, RV 4/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo