romea - logo
23. května 2019 (čtvrtek)
svátek má Vladimír
Loading
rozšířené vyhledávaní

Vyprávění jako zbraň proti životním prohrám. Recenze nové knihy Ilony Ferkové

23.12.2018 16:08
Obálka knihy Ilony Ferkové: Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa
Obálka knihy Ilony Ferkové: Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa

Po několikaleté pauze přichází romská prozaička Ilona Ferková (*1956) s novým knižním titulem – dvojjazyčnou romsko-českou sbírkou povídek De mek jekh, L̓ido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa / Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny.

Ilona Ferková

De mek jekh, L̓ido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa
Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny

  • Přeložily Lada Viková a Karolína Ryvolová.
  • Ilustrace Martin Zach.
  • Vydalo nakladatelství KHER (2018).

V desetidílném celku, propojeném ústřední postavou vypravěče Kaštánka, Ferková oživuje rázovité postavy mizejících romských Rokycan, klene životní příběh titulního hrdiny a tvůrčím způsobem zúročuje to nejlepší z romské vypravěčské tradice.

Kompoziční metodu, která simuluje tradiční dialogickou vyprávěcí situaci někde u kávy nebo u piva, známe už z předchozí tvorby Ferkové. Dvojice přítelkyň v povídkové sbírce Čorde čhave / Ukradené děti (Společenství Romů na Moravě 1996) si vyprávějí o osudech svých známých ze Slovenska nebo o nehodách a tragédiích u svých sousedů.

Podobně si v minulosti vyprávěli Romové v osadě jedni o druhých, nebo si za úplatu přizvali věhlasného vypravěče – paramisara, aby jim zpestřil večer vypravováním tradičních pohádek a hrdinských příběhů. Svérázným typem takového vypravěče je právě i Kaštánek.

Místo ušlechtilé figury moudrého starce v něm však Ferková přivádí na scénu opilého bezdomovce, degeše, který přišel o rodinu a přežívá mezi gádžovskými pobudy na nádraží. A místo v domě váženého člena romské komunity jej usazuje do rokycanské herny „U Kučerky“, mezi Romy a Romky, kteří tu utloukají čas a prohrávají živobytí na automatech.

Ilona Ferková (vpravo) a Karolína Ryvolová 4. 12. 2018 během křestu knihy Ještě jedno, Lído! Kaštánkovy příběhy z herny / De mek jekh, Ľido! Kaštankuskre vakeribena andal e herňa (FOTO: Karolína Telváková, Romea.cz)

V takovém prostředí a z takových úst pak nepřekvapí příběhy o domácím násilí, pohlavním zneužívání, gamblerství anebo lidské zlobě a křivosti ve všech podobách. Tímto nemilosrdným pohledem zaujala Ferková hned v počátcích své tvorby, když v 90. letech upustila od pouhé nápodoby folklorního vyprávění, a stala se tak první romskou autorkou, která tyto jevy mezi Romy reflektovala a uměleckou cestou zpracovávala.

Zároveň však v cyklu o Kaštánkovi ještě pronikavěji vysvítá druhý charakteristický rys její tvorby, a tou je nesmírná laskavost a lidská solidarita, která proniká i ty nejkrutější příběhy. Kaštánkovy posluchače autorka využívá jako jakýsi antický chór, který během vyprávění cizeluje svůj pohled na odvíjející se příběh a jeho protagonisty a v závěru vynáší svůj soud. Jejich nesčetné „Ještě jedno, Lído!“, jímž hmatatelně oceňují a hostí Kaštánka jako skvělého vypravěče, v textech následují stejně početná vyjádření soucitu, úcty i odpuštění směrem k usmýkaným a životem zkoušeným postavám. A jak je u Ferkové zvykem, v důsledku nechybí ani hrstka groteskního humoru, i když bývá pořádně temný.

Zaplivaná maloměstská herna jako obdoba takřka posvátného shromáždění pre vatra v tradiční romské osadě zaimponuje těm neromským čtenářům, kteří se do romské slovesnosti zamilovali díky undergroundovým sborníkům Vlasty Třešňáka nebo vyprávění Rudy Dzurka. Ostatním dá navrch požitek z živého a přesvědčivého průhledu do rokycanské romské komunity, spojené s takovými jmény, jako jsou Andrej či Ondřej Giňovi nebo Věra Bílá.

Díky zručným překladům Lady Vikové (první pětice textů), a především pak Karolíny Ryvolové (druhá pětice), jejíž péčí sborník vychází, není o zemitost a jadrnost romského vyprávění ochuzen ani čtenář české verze. Karolína Ryvolová navíc sbírku doplnila vynikající literárněvědnou studií, která postihuje všechny základní aspekty nezbytné pro adekvátní porozumění romské autorské tvorbě.

A v neposlední řadě vyzdvihněme též ilustrace Martina 3axa Zacha, které svou syrovostí a neuhlazeností dodávají Kaštánkovým vyprávěním punkerský šmrnc.

Článek vyšel v časopise ROMANO VOĎI. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi. Více na www.romanovodi.cz.

Alena Scheinostová
Přečteno: 701x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, Recenze, Kultura, Romano voďi, Romano voďi 2018, RV, RV 12/2018



HLAVNÍ ZPRÁVY

Kniha Amendar: Pohled do světa romských osobností (FOTO: Muzeum romské kultury)

Muzeum romské kultury získalo cenu za nejlepší muzejní publikaci roku 2018

17.5.2019 13:50
V pražském obecním domě se udělovaly ceny Gloria musealis, která ocenila nejlepší výkony českých muzeí v uplynulém roce. Cenu za nejlepší muzejní publikaci dostalo Muzeum romské kultury za publikaci Amendar: Pohled do světa romských osobností autorek Jany Horváthové a Alice Sigmund Herákové.
 celý článek

Protestní průvod Romů a Sintů v Miláně 16. května 2019 (FOTO: Printscreen ze záznamu sdružení Khetane)

V Miláně na Den romského odboje vyšlo do ulic téměř 1000 Romů a Sintů

17.5.2019 12:20
16. května vyšlo v italském Miláně do ulic téměř 1000 Romů, aby jasně vzkázali ministru vnitra Matteo Salvinimu, že jsou plnohodnotnými občany Itálie a žádají dodržování svých práv.
 celý článek

Jaroslav Parči (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Jaroslav Parči: Jsem Rom, jsem gay, jsem táta

17.5.2019 10:53
Říká otevřeně v každém rozhovoru Jaroslav Parči, který před lety prošel comingoutem, dnes žije s mužem, se kterým svůj vztah zpečetil registrovaným partnerstvím, a netají se ani tím, že s předchozího vztahu se ženou má už dnes dospělého potomka.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo