František Kostlán: Zemanův rasismus a Romové

Miloš Zeman hovoří rád o věcech, kterým nerozumí. Tedy on si myslí, že jim rozumí, ale své soudy vyslovuje většinou na základě povrchního pohledu na věc. Někdy dokonce argumentuje názory lidí na sociálních sítích, kde si každý plácá, co mu slina přinese na jazyk, aniž by měl potřebu se s tou kterou věcí blíže seznámit.

Zeman zná jen ekonomický pohled

Zeman mezi politiky patří k nejlepším v ekonomické oblasti, to mu upřít nelze. A jeho zásluhy z 90. tet o ukončení Klausova „bankovního socialismu“ jsou velké. Chyba nastává až v momentě, kdy posuzuje věci neekonomického charakteru, protože není schopen se na dění a věci dívat jiným, než ekonomickým pohledem. Jakoby neexistoval společenský či morální rozměr, sociologický, psychologický či kulturně-antropologický pohled. To se mu přihodilo i u jeho „provokací“ (jak sám tvrdí) na adresu Romů.

Za prvé: nejde o provokace, ale o projevy rasismu, které mají Zemanovi pomoci udržet si oblibu svých voličů. Zemanův populismus nezná hranic, jak ukazuje letitá zkušenost s jeho chováním, je schopný čehokoli. Kdybychom měli reagovat na každou jeho nechutnost, nedělali bychom nic jiného, jednou za čas je ale dobré s jeho negativní deviací polemizovat.

Utrpení Romů za komunismu

Romové podle Zemana za komunismu netrpěli tolik, jako mnozí jiní. Těžko říci, co tím myslí. Že měli práci? Tu měli všichni. „Rozhodně nejsem přítelem komunismu, ale za komunismu Romové museli pracovat. A většinou pracovali jako kopáči, a když odmítli pracovat, byli označeni za osobu práce se štítící a šli do vězení. Kromě toho tam byl takový systém, že ty romské pracovní čety vedli opět Romové, kteří měli přirozenou autoritu, takže když v jejich týmu někdo nepracoval, tak ho zfackovali. Je to velmi humánní metoda a zpravidla se osvědčuje,“ řekl Zeman na adresu těch Romů, kteří byli v produktivním věku za komunistické normalizace.

Takže když někoho zavřeli za příživnictví, protože nepracoval, či jej fackováním donutili dělat, tak dotyčný netrpěl tolik jako ti, kteří pracovali dle komunistických představ? Zemanovy představy, jak vidíme, jsou absurdní, ale nemyslící volič je jimi okouzlen.

Tehdy byl zaměstnaný každý, protože musel, jinak riskoval, že ho zavřou. Avšak málokdo pracoval více než čtyři hodiny denně, protože zde existovala přezaměstnanost. Lidí v tom kterém podniku bylo většinou zaměstnáno více, než jich ke svěřené práci bylo třeba - a to právě proto, že každý musel být zaměstnaný. Symbolem té doby, i v mnoha kreslených vtipech, je kopáč opřený o lopatu. Byli to komunisté, kdo nás všechny - bílé i černé - odnaučili pracovat poctivě.

Komunisté Romy násilně asimilovali, zničili tak do velké míry jejich kulturu, včetně povědomí, že Romové tvoří národ. Udržovali Romy uměle na té nejnižší sociální příčce - vždyť i Zeman sám říká, že většinou pracovali jako kopáči (často také jako asfaltéři, dlaždiči apod.). Romské děti chodily automaticky do pomocných škol, na rozdíl od dětí bílých. Mnohé romské ženy byly sterilizovány bez jejich vědomí, na rozdíl od žen bílých. Tak jak je to s tím utrpením během komunistického režimu?

Romové pracující

A podobně je to i s dalšími Zemanovými výpady. Zeman tvrdí, že 90 procent Romů dnes nepracuje, což je další z jeho mnoha lží. Podle organizace ROMEA, která ví o romské populaci mnohem více než Zeman a spol., žije v ČR odhadem 150 tisíc ekonomicky aktivních Romů. V sociálně vyloučených lokalitách jich je ekonomicky aktivních 75 tisíc. „Pokud bychom vycházeli z posledních čísel z roku 2015, tak kolem 50 tisíc Romů v těchto lokalitách nemá práci. Znamená to, že 70 procent Romů pracuje,“ uvedla Monika Mihaličková ze společnosti ROMEA.

Zeman také nedodává, proč (někteří) Romové nepracují - mnozí z nich jsou zaměstnavateli odmítnuti jen proto, že jsou Romové. Setkal jsem se i se zaměstnavateli, kteří měli s romskými pracovníky špatnou zkušenost a proto neradi dávali Romům práci. Ale za dobu, kdy o těchto tématech píšu (28 let) šlo jen o několik případů, ti ostatní nechtěli Romy z rasistických důvodů.

Setkal jsem se také s Romy, kteří si práci už dávno nehledali, ale jen někteří z nich byli líní, jak zní argument internetových diskutérů. Většina z nich si hledala práci několik let. A poté, unaveni neustálým odmítáním, rezignovali, protože neviděli žádnou životní perspektivu. Mnozí z nich dělají nárazové brigády či sbírají kovy, aby rodinu uživili, protože sociální dávky jim na obživu nestačí.

Proč se Romové nehlásí ke své národnosti

Romové se nehlásí ke své národnosti, posmívá se jim Zeman. Proč tomu tak je, už ale neříká. Důvodů k tomu je přitom dost:

1. Jak již řečeno, komunisté Romům zničili i jejich povědomí o tom, že jsou národem. A národní hrdost se vrací zpět mnohem pomaleji, než její ztráta. Neustále ponižování Romů mnohými známými osobami, například Zemanem, rozhodně nenapomáhá většímu romskému sebevědomí.
2. Strach z figurování na seznamech (včetně sčítacích dotazníků) jako někdo odlišný od druhých, je patrný i u Židů, nejen u Romů. Nacisté i komunisté tyto údaje zneužili k vraždění dotyčných či k jejich pronásledování a diskriminaci.
3. Mnozí Romové i bílí si pletou kolonky „národnost“ a „státní příslušnost“. S tím jsem se v ghettech setkal často, mnohokrát jsem to musel vysvětlovat.
4. Někteří Romové - ale s tím jsem se setkal opravdu řídce - volí úmyslně jinou národnost, protože už nechtějí patřit k menšině, které je věčně pronásledovaná. Mají toho prostě plné zuby. Být neustále vystaven diskriminaci a pohrdání je těžký úděl.

Kdyby měl Miloš Zeman alespoň trochu sociální inteligence, dovedl by se nad těmito důvody zamyslet a posoudit je. On však namísto přemýšlení stojí opřen o lopatu, na níž je umě vyveden nápis: Po romských zádech šplhejme k výšinám.