romea - logo
22. dubna 2019 (pondělí)
svátek má Evžénie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Denisa Gannon: Romové potřebují mít větší sebevědomí, aby si věřili. Stipendium mi pomohlo stát se právničkou

15.5.2018 12:00
Denisa Gannon (FOTO: soukromý archiv)
Denisa Gannon (FOTO: soukromý archiv)

Do Anglie se přestěhovala v roce 2006. Než se naučila anglicky, pracovala na pozicích uklízečky a servírky za minimální mzdu. Udělala si kadeřnický kurz, ale potom, když viděla, kolik cizinců nezná svá práva, rozhodla se, že zkusí přijímací testy na univerzitu De Montfort v Leicesteru a bude studovat práva. To se jí povedlo a po 7 letech studia se stala Denisa Gannon právničkou.

Vystudovat jí pomohlo stipendium Romského vzdělávacího fondu, které v České republice administruje organizace ROMEA. Díky stipendijní podpoře mohla zaplatit školné a stala se tak jednou z prvních Romek, která se ve Velké Británii stala právničkou.

STIPENDIJNÍ PROGRAM

UZÁVĚRKA: 15. 5. 2018

Stipendijní soutěž pro romské vysokoškoláky se každý rok vyhlašuje k Mezinárodnímu dni Romů (8. dubna).

Stipendijní program spravuje Romský vzdělávací fond, který sídlí v Budapešti. Stipendia realizuje v rámci 16 zemí a od roku 2010 jej v České republice spravuje organizace ROMEA. Podrobné informace a vstup do online žádosti pro aktuální výzvu zájemci naleznou ZDE.

Jaká byla tvoje motivace ke studiu v Anglii? Proč sis vybrala zrovna právo?

Když jsem v roce 2006 přijela do Anglie, neuměla jsem moc dobře anglicky. Pracovala jsem jako servírka, potom uklízečka. Měla jsem tam svého bratra, který v Anglii žije a pracuje. Já jsem sama vychovávala syna. Viděla jsem mnoho cizinců, kteří žili v UK a nevěděli vůbec, jaké mají práva. Uvědomila jsem si, že potřebují pomoc stejně jako já. V Anglii je důležité znát svá práva, protože je tady spousta lidí, kteří zneužívají toho, když člověk nezná svá práva.

Napadlo mě zkusit udělat přijímačky na univerzitu a studovat práva. Přijímačky jsem zvládla a studovala jsem celkem 7 let. Po získání magisterského titulu jsem 2 roky vykonávala právnickou stáž. Ne všem studentům se podaří tuhle stáž dokončit. Ale já jsem se snažila a v průběhu studia jsem dobrovolně pracovala v právnických firmách, abych měla co nejvíce zkušeností v oboru a měla zajímavý životopis pro budoucího zaměstnavatele.

Praxi jsem měla v Coventry právnickém centru, kde teď i pracuji. V únoru 2018 jsem byla zapsaná jako právnička do právnické komory v UK.

To zní jako velká dřina… Jak se ti podařilo takhle dlouho ve studiu vytrvat? Co na to říká tvoje rodina?

Bylo to těžké. Ale měla jsem velkou motivaci, chtěla jsem věci měnit. Jsem první z rodiny, kdo má vysokoškolské vzdělání. Moji rodiče mě v mé vytrvalosti hodně povzbuzovali a jsou na mě moc hrdí a jsou rádi.

Jak si se dozvěděla o možnosti získat stipendium od Romského vzdělávacího fondu?

O stipendiu pro romské vysokoškoláky jsem se dozvěděla na internetu přes organizaci ROMEA.

V čem ti stipendium pomohlo? Myslíš si, že je to férové vzhledem k celé společnosti, že Romové mohou získat stipendium? Jak vnímáš takovou „pozitivní diskriminaci“?

Myslím si, že taková stipendia určitě pomáhají zvýšit vzdělanost Romů. Někdo může mít námitky a říct, že Romové ale mají přeci stejné příležitosti ve vzdělávání nebo v práci jako ostatní. To je částečně pravda, ale z části také ne. Už ve vzdělání můžeme vidět, že nemají stejné podmínky. Mám tím na mysli hlavně finanční bariéru. Romové často patří k sociálně slabým. Taková romská rodina nemá mnohdy dostatek financí zaplatit cestovné, školné nebo další výdaje. Pro některé rodiny je výhodnější, když místo těžší, lepší školy dá dítě na školu, která je blíže domovu kvůli nižším nákladům.

Já si pamatuji, že jsem měla problém platit si doučování. Na střední jsem měla štěstí a měla jsem brigádu, ze které jsem si doučování platila. Ne vždy se všem podaří získat během studia brigádu, něco si vydělat…ať už třeba z důvodu diskriminace nebo nedostatku pracovních příležitostí pro studenty.

Studium univerzity v Anglii je drahé. Kromě stipendia od Romského vzdělávacího fondu jsem také získala stipendium od mezinárodní právnické firmy Allen and Overy, která má pobočku i v Praze. Potom mi i tato právnická firma spolu s The Legal Education Foundation sponzorující právníky, kteří chtějí dělat sociální justici, pomohla zaplatit školné.

Bylo pro tebe obtížné vyplnit žádost o stipendium?

Musím říct, že žádost, kterou uchazeč o stipendium musí vyplnit, není zrovna jednoduchá. Kromě údajů o finančních příjmech, akademických cílech, esejí týkajících se záležitostí Romů, jsem také musela dodat referenční dopis od nějaké romské organizace. Měla jsem štěstí, že jsem měla příležitost dobrovolně pomáhat. Určitě si každý musí udělat čas a připravit se na vyplňování žádosti. Student musí mít dobré studijní výsledky a taky se musí aktivně nějak občansky zapojovat do práce s romskou komunitou, aby uspěl a získal stipendium.

Jaké jsou nyní tvoje pracovní aktivity?

Pracuji v právním centru v Coventry, které je největší právní centrum zabývající se prací se sociálně slabými lidmi ve velké Británii. Mám na starosti sociální spravedlnost. Případy lidí, kteří jsou v těžkých sociálních situacích. A také jsem si teď založila neziskovou organizaci. Je to vše v začátcích, jsem zatím v procesu její akreditace. Ale chtěla bych mít právní poradenství pro imigranty tady v Anglii.

Plánuješ se vrátit zpět do ČR?

Je to možné. Ráda bych třeba dělala mezinárodní právo možná v budoucnu…Člověk nikdy neví, co ho čeká.

Máš nějaké koníčky? Co ráda děláš?

Ráda sportuji a dělám karate. V práci často jednám s lidmi, kteří jsou v tíživých životních situacích, a sport je pro mě skvělým odreagováním a dodává mi sebevědomí.

To je také takový příběh, jak jsem se k tomu dostala… Přihlásila jsem syna na karate, aby byl dostatečně sebevědomí a dokázal se postavit případné šikaně. Chtěla jsem, aby uměl základy sebeobrany. Potom jsem začala dělat karate i já a tam jsem se seznámila s mým nynějším manželem. Je instruktor v té škole. Za pár měsíců budu skládat zkoušky, abych získala černý pásek, a pak ve volném čase chci začít učit děti karate i já.

Jak vnímáš dnešní postavení Romů v Česku?

Romové potřebují mít větší sebevědomí, aby si věřili, že mají na to aspoň se vyučit. Je také důležité nabízet vzdělávací kurzy starší generaci, ne jenom mladým lidem.

Asi bez debat můžu říct, že v Česku Romové často čelí diskriminaci. Je to těžké popsat… Jak už jsem zmiňovala, Romové mají možnost studovat, pracovat – ano, ale často čelí finančním bariérám.

Když to srovnám s Anglií, vidím tady mnoho Romů z Česka i ze Slovenska, kteří přišli za prací. Žije tady hodně přistěhovalců, s kterými ale Anglie umí pracovat. Umí je integrovat. Umí pracovat s jejich problémy, s jejich nízkým vzděláním, s jejich zařazením do společnosti. Anglie těmto lidem umí dávat příležitosti „pomáhá jim zapadnout“. Tady se s romskou komunitou umí pracovat. Pracuje se s nimi individuálně, pomáhá se jim najít práce, možnost získat vyšší kvalifikace. Je to inspirativní.

Zatímco v Česku se budují ghetta, pořádají se demonstrace a páchají se rasově motivované vraždy, tady v Anglii se pracuje na budování sebevědomí Romů, aby se aktivizovali. Mají přístup k příležitostem stejně jako ostatní občané. To jim pomáhá zařadit se do společnosti.

Co musí podle tebe udělat Romové, aby se jejich podmínky zlepšily a byli lépe společností vnímáni?

To je těžká otázka. Zlepšit své podmínky může člověk hlavně sám. Nemůžu mluvit za celou romskou komunitu. Komunitu tvoří jednotlivci. Každý sám za sebe dělá rozhodnutí. Myslím si ale, že je zapotřebí pracovat na lepším budování sebevědomí Romů, aby získali ambice jít do školy a pracovali na sobě.

Je potřeba jim nabízet vzdělávací kurzy, aby měli nějakou kvalifikaci. Nemusí nutně všichni mít vysoké školy, ale aby taky uměli řemeslo a měli uplatnění. Takový zedník nebo elektrikář… Vždyť taková práce je také zapotřebí.

Přečteno: 1793x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Stipendia, Romský vzdělávací fond, Rozhovory, Velká Británie



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo