romea - logo
19. února 2018 (pondělí)
svátek má Patrik
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Můžeme spolu: Aby se nám společně žilo dobře, je potřeba být zvědaví na to, co mohou lidé dát světu, říká Silva Pýchová

6.11.2017 16:44
Silva Pýchová
Silva Pýchová

 

Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, které zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, tak mě oslovilo motto letošního Mezinárodního dne Romů „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.

Rozhovor se Silvou Pýchová

Navzdory tomu, že neudělala napoprvé maturitu z převodovky, se stala jednou z důležitých aktérek vzdělávací politiky v České republice, je ředitelkou Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) a spoluzakladatelkou Centra kompetencí. Znám ji jako člověka, který dokáže pracovat jak s jednotlivci, tak i ovlivňovat vzdělávací politiku, obojí velmi nezlomně a energicky.

Co je podle Vás potřeba dělat, aby se nám společně žilo dobře? A co děláte Vy?

Podle mě je potřeba mít zájem. Zájem o lidi a být zvědaví na to, co můžou dát světu. To neříkám jen tak nadarmo, protože působím jako kariérová poradkyně, takže se často setkávám s tím, že pracuji se skupinami lidí, kteří na začátku nějak vypadají, nemám na ně žádný názor, pak s nimi projdu sebepoznávacím procesem a není skupina ani jednotlivec, který by mě na konci tohoto procesu nefascinoval tím, jaký je to zajímavý člověk, a nebavilo by mě s ním zůstat v kontaktu. A to díky tomu, že jsem měla příležitost ho poslouchat, že jsem se zajímala o jeho příběh. Proto věřím tomu, že v tom tkví možnost, jak žít spolu. Díky tomu, že se líp poznáme, dáme si vzájemně svůj čas. Pak se lidi mohou naučit mluvit o sobě, o tom, co dělají rádi, naučí se šířit kolem sebe nějakou dobrou energii.

Tohle je rozhovor pro server Romea.c, máte nějaký konkrétní příklad, který by mohl být zajímavý pro čtenáře právě tohoto serveru?

Já to vztáhnu k těm skupinám dospělých lidí, s kterými pracujeme. Měla jsem možnost pracovat takhle intenzivně se stovkami lidí a v zásadě nám do toho vstupují lidé různých etnických skupin. Já se snažím nedělat si žádný filtr na lidi, ale naopak mě zajímá to, co je v nich jedinečné, zajímavé. Což většinou souvisí i s jejich původem – vnáší do toho jinou dynamiku, jiné pohledy, které mě zaskočí, začneme se o tom víc bavit. Problém vidím v tom, když ty skupiny navzájem vůbec nekomunikují. To vede k tomu, že mají na sebe různé názory. Ale jakmile lidi mají možnost sedět tváří v tvář a ideálně je tam dobře vytvořena atmosféra, která vede lidi k tomu, aby se o sebe zajímali, tak si myslím, že tam je prostor pro kohokoli.

Máte nějaký konkrétní příklad?

Pracuju převážně se ženami a nejprve se na začátku setkám s lidmi, kteří bez ohledu na vzdělávání, mají strašně nízké sebevědomí. A často i malou chuť něco v životě dělat. A pak mě těší, že díky tomu, že je na ně zaměřena nějaká podpora, která jim opravdu slouží, umožnuje jim, aby se postavily na nohy, aby si uvědomily, co jsou nějaké jejich zdroje a v čem je jejich vlastní síla, tak díky tomu začnou podnikat – takových žen je spousta, nebo začnou být aktivní v neziskovém sektoru, dodělají si školu, rozhodnou se. Ale často si tím i napraví své partnerské a rodinné vztahy. Takže radost mi dělá to, že lidi mají chuť k životu, najdou si práci, kde se mohou dobře uplatnit a mají chuť na sobě pracovat.

Ještě uvedu jiný příklad, pracovali jsme s velkou skupinou lidí starších padesáti let, ti se poprvé v životě stali nezaměstnanými. To bylo velmi náročné, protože neměli úplně motivaci se prodávat na trhu práce, ale do důchodu jim zbývalo dost let. A tam bylo zajímavé, že když si uvědomili hodnotu práce jako takové – že to je příležitost zažít si něco pro ně důležitého, dvě dámy si např. otevřely kavárnu. Nebo jednoduše si uvědomili, že práce, kterou dělali a nad kterou lamentovali, tak vlastně byla dobrá a rozhodli se do ní vrátit, hledat uplatnění v tom samém oboru, ve kterém pracovali a odkud chtěli odejít. Ale díky tomu, že si uvědomili, že ta práce je naplňovala, tak se rozhodli do toho oboru zpátky vrátit. A to byla např. i normální úředničina.

Doteď jsme se bavily o poradenství, jak s tím ale souvisí práce ve SKAVu?

Původně jsem učitelka a přes zkušenosti s mezinárodní spolupráci jsem se dostala ke kariérovému poradenství. Ale zároveň jsem si uvědomila, že to, co já ve vzdělávání považuji za důležité, není samozřejmostí. A proto jsem v roce 2010 začala pracovat v EDUinu, což je organizace, která propaguje téma vzdělávání v médiích, a zároveň jsem se ujala toho, že budu dělat ředitelku Stálé konference asociací ve vzdělávání – tedy SKAVu. Dělám to převážně na dobrovolnické bázi, protože to vnímán jako občanské angažmá.

SKAV sdružuje 28 nestátních neziskových organizací od Člověka v tísni přes alternativní proudy ve vzdělávání po Jednotu školských informatiků nebo studentské hnutí Otevřeno. A společně hájíme principy ve vzdělávání, jako např. to, že je potřeba podporovat vnitřní motivaci dětí, nehodnotit, ale poskytovat jim zpětnou vazbu, ale také to, že v konečném důsledku si zodpovídá každý za své vzdělávání sám, protože my mu můžeme vytvořit jen to nejlepší prostředí, ale tu zodpovědnost si musí dřív nebo později vzít do vlastních rukou. A tyhle principy propagujeme formou odborných kulatých stolů, které pořádáme každý měsíc, ale koordinujeme i celorepublikovou iniciativu „Úspěch pro každého žáka“, která dneska zahrnuje už stovky organizací.

Ráda bych se Vás zeptala stejně jako všech ostatních respondentů, jak vnímáte slova jako Rom, Čech, ne-Rom…, která tak často používáme?

Podle mě jsou Romové zároveň Češi – uznávám občanský přístup, takže se domnívám, že jsme všichni Češi, ale zároveň mi někdy přijde nebezpečné i slovo Čech, když to vidím v extrémním pojetí. Přijde mi hodně důležité, aby si lidi svoji identitu sami pojmenovali, aby sami o sobě mluvili tak, jak chtějí. To se netýká jen etnicity, národnosti, to se týká i gendru a dalších charakteristik.

Máte nějaké sny? Kdybyste měla kouzelnou hůlku, co byste vyčarovala?

Já mám zkušenost ze SKAVu, že i desítky organizací jsou schopné se domluvit, a opravdu si naslouchat a od sebe se navzájem učit. A můj sen a představa je, že by se tohle ve vzdělávání dělo mezi všemi organizacemi v České republice. Že si aktivně pomáhají, spolupracují a učí se od sebe.

Je ještě něco, co by mělo zaznít a na co se neptám?

Asi bych řekla, že přistupuji i ke vzdělávání tak, že to není něco, co mě doživotně ocejchuje, protože mám sama zkušenost s tím, že jsem se nedostala na střední školu, na kterou jsem chtěla, skončila jsem na strojní průmyslovce, která vůbec neodpovídala mému osobnímu nastavení, tam jsem dokonce neudělala odbornou maturitu, což je pro 18 letou holku poměrně traumatizující zážitek, navíc mě čekal reparát z převodovky, což nebyla úplně povzbuzující představa. Ale já jsem to navzdory tomu nevzdala a jediný způsob, jak se dostat z těchto pastí, je na sobě pracovat. A i dnes ve svých 42 letech se dále vzdělávám a dělám si doktorát na Fakultě sociálních věd. A musím se pořád učit a to je jediná šance, jak si vystavět vlastní představu o tom, co chci v životě dělat a v tom dál uspět. A myslím, že bez neúspěchů v životě, s kterými se dobře vyrovnáme, nejde zažít ani úspěch. Jde o to, aby se člověk naučil s tím vyrovnávat a mohl potom jít dál.

Přečteno: 1390x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Soužití, Vzdělávání



HLAVNÍ ZPRÁVY

Čeněk Růžička (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Čeněk Růžička podal jménem pozůstalých trestní oznámení na Tomia Okamuru

8.2.2018 11:46
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička dnes u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podal jménem pozůstalých po obětech koncentračního tábora v Letech u Písku trestní oznámení na místopředsedu Sněmovny Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera (oba SPD). Růžička sice nedoufá, že policie Okamuru bude stíhat, ale podle svého vyjádření to musel udělat. Důvodem jsou výroky obou politiků o romském táboře v Letech u Písku. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požaduje odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.
 celý článek

Eduard Oláh (FOTO: http://www.fotothing.com)

Zemřel sochař a kameník Eduard Oláh, autor památníku romským obětem tábora v Hodoníně u Kunštátu

8.2.2018 11:13
Po krátké nemoci zemřel ve věku 63 let sochař a kameník Eduard Oláh - Izrael Ben Eded. Poslední rozloučení proběhlo v úterý 7. 2. v úzkém rodinném kruhu. Server Romea.cz o tom informovala jeho rodina.
 celý článek

Patrik Banga. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Patrik Banga: Jak je možné psát o obnově koncentráků? Slušnost se vytratila. Místo toho vládne lež a nenávist

7.2.2018 21:30
Už asi po třetí za posledních několik hodin čtu názor, že se mají obnovit koncentrační tábory. Zcela nepřekvapivě byl jeden z nich na facebookovém profilu Tomia Okamury. A už několik desítek hodin přemýšlím, zda k tomu vlastně můžu něco říct, protože jsem se dostal do stadia, kdy se bojím cokoliv říct, protože jakmile něco řeknu, začnou mi chodit nenávistné rasistické maily a vzkazy, které mě znechucují tak, že jsem přestal i blogovat na blogu, který sám vedu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo