romea - logo
21. února 2018 (středa)
svátek má Lenka
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Můžeme spolu: Čím jsem starší, tím je pro mě moje romství důležitější a jsem na něj víc pyšná, říká Věra Cvoreňová

30.10.2017 12:40
Věra Cvoreňová
Věra Cvoreňová

 

Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, které zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, tak mě oslovilo motto letošního Mezinárodního dne Romů „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.

Rozhovor s Věrou Cvoreňovou

Věra pracuje v neziskové organizaci Člověka v tísni už devět let,  z toho několik let pracovala v klubu matek, nyní již čtvrtým rokem pracuje v předškolním klubu. Letos bude čtvrtým rokem  v porotě Romano suno, literární soutěž v romštině, kterou pořádá Nová škola o. p. s.  A to vše navzdory tomu, že původně má ukončené jen základní vzdělání. Z tohoto pohledu je pro mě osobně vzorem člověka, který si dokáže cestu dál vždycky najít.

Co je podle Vás potřeba dělat, aby se nám společně žilo dobře? A co děláte vy?

Je to spousta maličkostí, ale jako celek mohou tyhle maličkosti změnit hodně. Znamená to společně studovat, teď myslím majoritu a Romy nebo menšiny. Protože tam jsou obrovské předsudky, xenofobie. Já jsem se s tím setkala už v dětství, takže to, aby se nám společně dobře žilo, znamená víc se poznávat, dávat si šanci se poznat. A nezačínat s nějakým předsudkem, když se chceme s někým potkat a poznat víc. Já ty předsudky nemám a je to mnohem jednodušší.

Pokud říkáte, že jste se s předsudky potkala už jako dítě, jak se Vám podařilo dostat k tomuhle postoji?

Já jsem velmi tolerantní člověk, kdo mě víc pozná tak uvěří, že to tak je, to říká, i můj muž, toho rozhodí věci, které mě nerozhodí. Já jsem dostala v životě spoustu šancí. Čím jsem starší, tím si to víc uvědomuju.

Nedokončila jsem střední vzdělání a od svých 16 let pracuju u jedné úklidové firmy, nikdy jsem nebyla na úřadě práce, vlastně v té firmě už jsem 22 let, lidi si mě váží a máme tam přátelský vztah.

A jak jsem se dostala k práci v Člověku v tísni – to byla taky velká náhoda. Oslovil mě můj kamarád, který pracoval s mojí sestrou v nízkoprahovém klubu, a on mi tehdy nabídl práci v neziskovce. A já si pamatuju dodnes, že jsem mu řekla, že z toho mám strach, že nic neumím, a že se toho bojím, že mám jen základní vzdělání. On mě hodně podpořil a věřil mi a řekl, že v tom nevidí problém, že když budu potřebovat pomoct, tak mi pomůže a spoustu věcí se můžu naučit, že na to nemusím být sama. Takže díky tomu jsem v neziskovce už devátým rokem a spoustu jsem se toho naučila, měl pravdu.

Já si myslím, že člověk s nízkým vzděláním si moc nevěří, nebo to tak alespoň mám já. Tehdy jsem to tak měla. Nyní si věřím mnohem víc. V Člověku v tísni jsem si dodělala několik kurzů a začala jsem se zajímat o předškolní vzdělávání. Když mě kolega oslovil, tak jsem říkala, že neumím psát ani na počítači, měla jsem obrovský strach.

Když jsem byla malá, tak jsem se bála někomu říct, že jsem Romka a teď bych se musela propadnout hanbou, kdybych to zapřela.

Ráda bych se zeptala, jak vnímáte slova jako Rom, Čech, ne-Rom…?

Čím jsem starší, tím je pro mě moje romství důležitější a jsem na něj víc pyšná. Uvědomuju si, že máme živý jazyk a že to je jazyk, kterým se hovoří po celém světě. Takže určitě romština. Já na děti romsky doma nemluvím – u nás je doma český jazyk mateřský. Ale pouštíme si romskou hudbu a děti se doptávají – mami, co znamená v překladu to, co oni zpívají. Tím se dost učí a jsem ráda, že se ještě pořád tvoří romská hudba, a je spousta romských talentovaných muzikantů.

A co romství znamená pro vás?

Je to moje identita. Já. Když jsem byla malá, tak jsem se bála někomu říct, že jsem Romka a teď bych se musela propadnout hanbou, kdybych to zapřela, kdyby se mě někdo zeptal. Já si čím dál tím víc uvědomuju, jak to mají Romové těžší a těžší.

V čem?

V tom, že když mě někdo nezná, tak tam často převažují předsudky – Romové jsou takoví a makoví a spojí si to s tím, co říkala paní sousedka, že nepracují…

Ještě bych se ale ráda vrátila k tomu romství – mohla byste zkusit být konkrétnější? Vy nedodržujete tradice?

(smích) Moc mě nenapadají další věci – možná vánoce …i když já jsem už možná někde jinde. To je totiž strašně těžká otázka. Jednou z těch důležitých věcí je, že ovládám ten jazyk. Hovořím romsky, i když to nepoužívám doma, tak to pro mě pořád je důležité. Romština není  rodný jazyk, v práci, doma i ve škole jsem mluvila česky, ale je to můj druhý jazyk.

Pak jsou to zvyky, tradice, hudba, když slyším romskou hudbu, tak mě to zahřeje u srdce a vím, že to patří k romství. Jídlo…Nevím, co bych řekla víc. Moje romství je v mém srdci a to je těžko popsatelné. Strašně chci tetování – půlkruh romské vlajky a mít tam napsané, že moje romství je v mém srdci. Je to něco, co chci, co cítím, že tak je.

Můžete mi říct ještě pár slov k fungování vašeho předškolního klubu?

My máme kapacitu deseti dětí, jsme tam dvě a naším cílem není mít tam děti tři roky, ale jeden školní rok a pomoct jim zařadit do běžné mateřské školy nebo pomoct se zápisem do základní školy. Náš klub pracuje s dětma i rodičema hodně individuálně. Takže asi první dva měsíce na začátku září se snažím mapovat, co dítě potřebuje, poznat jeho silné stránky i to, co mu nejde, a pak to použít při práci s ním.

Jaká je úspěšnost v přechodu do mateřských nebo základních škol?

Z loňského ročníku nám přešlo z deseti dětí devět a všichni šli do školek.

Máte nějaké sny? Kdybyste měl kouzelnou hůlku, co byste vyčarovala?

Jeee, toho by bylo! To jsou takové věci, které se dají těžko splnit. Aby ze světa zmizel rasismus, aby nebyly segregovaný školy, aby neexistovaly ghetta, já mám vlastně všechno, takže pro sebe bych si nepřála nic.

Mám skvělou práci, manžela, děti, a čím dál tím víc si uvědomuju, jak se mám fakt dobře. Jak poslouchám příběhy těch rodin nebo s čím se potýkají, tak si to uvědomuju čím dál tím víc. Mám byt v osobním vlastnictvím a nedovedu si představit, jak často slýchám, že se lidi nedostanou ani na prohlídku bytu, protože jim rovnou v telefonu řeknou: „my Romy nechceme“. A jak je to hrozně ponižující. Mají peníze na kauci, pracují a stejně nemají šanci.

Je ještě něco, co by mělo zaznít a na co se neptám?

Možná pro mě je práce v předškolním klubu strašně důležitá a nedávno se mi stalo, že potkám na ulici chlapečka, který už u nás třetím rokem není a běží mi naproti a křičí paní učitelko Věrko, tak si říkám – super. Protože to jeho první setkání se vzdělávací institucí bylo u nás, měl dobrou zkušenost, a pak doufám, že i ve školce to tak má dál. Že když jde do běžné mateřské školy, tak je tam rád. Já si na svojí paní učitelku ze školky pamatuju dodnes a pamatuju se, že měla blonďaté vlasy, a že byla strašně hodná.

Děkuji za rozhovor.

Přečteno: 3339x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Můžeme spolu, škola, Rozhovory, Vzdělávání, Soužití



HLAVNÍ ZPRÁVY

Čeněk Růžička (FOTO: Tereza Heková, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Čeněk Růžička podal jménem pozůstalých trestní oznámení na Tomia Okamuru

8.2.2018 11:46
Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička dnes u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 podal jménem pozůstalých po obětech koncentračního tábora v Letech u Písku trestní oznámení na místopředsedu Sněmovny Tomia Okamuru a poslance Miloslava Roznera (oba SPD). Růžička sice nedoufá, že policie Okamuru bude stíhat, ale podle svého vyjádření to musel udělat. Důvodem jsou výroky obou politiků o romském táboře v Letech u Písku. Skupina asi deseti pozůstalých po obětech tábora požaduje odškodnění za morální újmu. Oba politici podle nich porušili zákon veřejným popíráním nacistické genocidy Romů.
 celý článek

Eduard Oláh (FOTO: http://www.fotothing.com)

Zemřel sochař a kameník Eduard Oláh, autor památníku romským obětem tábora v Hodoníně u Kunštátu

8.2.2018 11:13
Po krátké nemoci zemřel ve věku 63 let sochař a kameník Eduard Oláh - Izrael Ben Eded. Poslední rozloučení proběhlo v úterý 7. 2. v úzkém rodinném kruhu. Server Romea.cz o tom informovala jeho rodina.
 celý článek

Patrik Banga. (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Patrik Banga: Jak je možné psát o obnově koncentráků? Slušnost se vytratila. Místo toho vládne lež a nenávist

7.2.2018 21:30
Už asi po třetí za posledních několik hodin čtu názor, že se mají obnovit koncentrační tábory. Zcela nepřekvapivě byl jeden z nich na facebookovém profilu Tomia Okamury. A už několik desítek hodin přemýšlím, zda k tomu vlastně můžu něco říct, protože jsem se dostal do stadia, kdy se bojím cokoliv říct, protože jakmile něco řeknu, začnou mi chodit nenávistné rasistické maily a vzkazy, které mě znechucují tak, že jsem přestal i blogovat na blogu, který sám vedu.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo