Můžeme spolu: Mezinárodní den Romů je skvělá příležitost ukázat, co Romové umí, říká Richard Tesařík

Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, které zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, tak mě oslovilo motto letošního Mezinárodního dne Romů „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.

Rozhovor s Richardem Tesaříkem

Richard Tesařík je muzikant, herec a zpěvák. Letos bude zpívat s Milanem Demeterem na galavečeru Mezinárodního dne Romů. Nikdy nebyl aktivistou, který by se o společné soužití nějak programově zasazoval, přesto mu připadá úplně normální dělat věci společně. I proto jsem se snažila vypátrat, jak se k takovému postoji propracoval a tady jsou jeho odpovědi.

Co je podle Vás potřeba dělat, aby se nám společně žilo dobře?

Co je potřeba udělat je těžká otázka, protože každý něco dělá, je to spontánní a všechno se nějak vyvíjí, na to nemám jednu odpověď. Letos budu vystupovat na MDR, protože mě muzika baví. Učím na škole pana Ščuky. Jako ředitel je pan Ščuka skvělý a nevidím důvod, proč bych si neměl jít zazpívat se skupinou Bengas, ti jsou senzační. Já to vždy posuzuji podle toho, jestli mě ten konkrétní člověk baví nebo nebaví, nemám to rozdělené na to, jestli jsou to tamti nebo oni. Možná tak by se to mělo v životě brát, prostě jednoduše. Brát každého konkrétního člověka podle toho, jaký je a nerozdělovat na tady ty a tamty. Já jsem měl možná štěstí, že jsem to poznal i z blízka, takže k tomuhle postoji mám přístup.

Co to znamená zblízka?

Znám mnoho romských hudebníků, hráli se mnou černoši, takže to beru komplexně a vím, že někteří jsou senzační a někteří zase parchanti a je to stejné jako ve většinové populaci. Tam taky znám plno parchantů, ale mám i plno kamarádů Čechů. A když je ten člověk senzační, tak je mi úplně jedno, odkud je, jestli z Marsu, Venuše nebo ze Země.

Jak jste k tomu názoru dostal? Znám spoustu lidí, kteří si to myslí jinak.

Nikdy jsem o tom upřímně řečeno nikdy nehloubal. A k tomu názoru jsem přišel díky poznávání konkrétních lidí.

Na co se na MDR těšíte?

Těším se, že si zazpívám s hudební skupinou Bengas. Doufám, že přijde hodně lidí.

Máte nějaké sny? Kdybyste měl kouzelnou hůlku, co byste vyčaroval?

Kouzelné hůlky radši ne, s těmi je vždycky problém. Vždycky přijde někdo, kdo přijde s kouzelnou hůlkou a snaží se něco vyčarovat. S nimi ale radši opatrně. Víte, kolik bylo lidí, kteří přišli s kouzelnou hůlkou, a pak z toho byla válka? Lidé jsou lidé, mají normálně žít a nechat žít.

Je ještě něco, co byste chtěl doplnit?

Vnímám, že už jsem starý, bude mi 72 let. Nahrál jsem teď s Honzou Fečem tři skvělé nahrávky... Chtěl bych říct, že je skvělé a potřebné, že Romové o sobě dávají vědět. Já už jsem se účastnil jednoho Mezinárodního dne Romů, kde jsem zpíval. Tehdy to bylo na Václavském náměstí a nevyšlo počasí, ale letos bude doufám počasí dobré a i kdyby ne, tak akce budou probíhat uvnitř. Mezinárodní den Romů je skvělá příležitost ukázat, co Romové umí a když se to dělá společně, je to nejlepší.