romea - logo
21. ledna 2019 (pondělí)
svátek má Běla
Loading
rozšířené vyhledávaní

Můžeme spolu: Nemít druhého rád je hrozně snadné, říká Zuzana Jurková

20.2.2017 12:51
Zuzana Jurková (vpravo)
Zuzana Jurková (vpravo)

Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, jež zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, oslovilo mě motto letošního Mezinárodního dne Romů - „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.

Rozhovor se Zuzanou Jurkovou

Zuzana Jurková pracuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a zabývá se etnomuzikologií. Svým nadšením dokáže nakazit kdekoho. Podobně jako hudba boří Zuzana systematicky hradby mezi lidmi - akademiky a ne-akademiky, studenty a vyučujícími a všemi dalšími nositeli různých nálepek. Na ty totiž moc nevěří, a pokud věří, nenechá se jimi zneklidnit. Nebo to tak alespoň zvenku vypadá.

Co je podle vás potřeba dělat, aby se nám společně žilo dobře?

Protože máme malý prostor, je odpověď jednoduchá – máme se mít rádi. Je jasné, že to, jestli někoho máme rádi, nezáleží na něm, ale hlavně na nás. Když nám to nejde - protože nemít druhého rád je hrozně snadné - dobře funguje instrukce od C. S. Lewise – nemáte-li někoho rádi a chtěli byste, chovejte se, jako že ho rádi máte. Mohu uvést i rozšířenou verzi: v listopadu, krátce po volbách, jsem měla přednášku na Columbia University v New Yorku. Celý akademický svět se hroutil kvůli vítězství Donalda Trumpa. Přednáška byla v budově, kde sídlí muzikologie a umělecké oddělení. Hned u vstupu měli nástěnku s citací od Toni Morrison, o tom, co dělat v těžkých časech. Na škole se rozhodli sesbírat odpovědi na tuto otázku od studentů a učitelů umění po celém světě. Shromáždili obrovské množství odpovědí, které tam byly vystavené – desítky, možná stovky papírků. Odpovědi byly trojího typu: jeden typ zněl: formovat levici, formovat levici, formovat levici. Druhý typ říkal, že umění je přece od toho, aby těžké časy reflektovalo. A třetí typ: raději být empatický než mít pravdu. A k tomuhle typu odpovědi tenduju i já.

Znáte nějaké prostředí, kde je to, o čem mluvíte, zhmotněné?

Já jsem opravdu šťastný člověk. Pánbůh mě má rád, což zažívám nanejvýš konkrétně v rodině, jsem nadšená ze svých dcer a jsem nadšená i z prostředí, ve kterém můžu učit. Neboli to zažívám vlastně neustále. A co v romském a ne-romském prostředí? Mně jdou tyhle kategorizace trochu na nervy, mám pocit, že je vytváříme hlavou. Tedy: já nemám sklon k tomu, říkat, že Romové neexistují; já se s nimi o tom bavím, jak moc je pro ně tenhle aspekt důležitý. Vloni jsme měli skvělou letní školu o romské hudbě, začínali jsme na Khamoru a pak jsme cestovali po Čechách za muzikanty, kteří se sami identifikují jako Romové. V určitou chvíli, kdy byli studenti těmi lidmi nadšení, říkala jsem si: „proč zdůrazňujeme primárně to, že jsou Romové? To je přece jen jeden aspekt, kterého si můžeme všímat. Někdy mám pocit, že tím, že vytváříme tyhle kategorie, kopeme zároveň příkopy. Třeba teď jsme naplánovali skvělý kurz s rodinou Fečových, budeme spolu muzicírovat. Ale měla jsem problém s konceptem „můžeme spolu“. Protože tím vlastně říkám, že je to sice divné, ale my to společně dokážeme. Jenže, co by na tom vlastně mělo být divného? Se všemi lidmi přece „můžeme (a taky musíme) spolu“.

Jak podle vás můžeme tyhle příkopy překročit?

Vždycky, když mě něco napadne, snažím se to i dělat. Hodně dlouho jsem byla například nedůvěřivá k aplikované etnomuzikologii. Jsem ve skupině světových etnomuzikologů, kteří studují hudbu menšin, a ta má k té aplikovanosti hodně blízko. Mně ale přišlo vždycky trochu trapné, když běloši z většiny učí menšiny, jak mají zpívat svoje písničky; taková situace má pro mě až imperiální charakter. Nedávno jsem ale byla jeden semestr v americkém Pittsburghu, kde je společnost etnicky pestrá, všichni hrají (nebo provozují cokoli jiného) dohromady, a není to nic zvláštního. Tam jsem došla k tomu, že teď je ten správný čas začít. Tenhle semestr chystáme kurz, kde budou studenti hrát s rodinou Fečových písničky Jožky Feča a já doufám, že se to vyvine v to, že další semestr zkusíme zase nějaké jiné lidi, kteří jsou chápaný jako „ti odlišní“. Na tom se ukazuje, jak je překračování příkopů snadné právě prostřednictvím konkrétních lidi a to, že spolu s nimi něco podnikáte - my třeba konkrétně muzicírujeme.

Máte nějaké sny? Kdybyste měla kouzelnou hůlku, co byste vyčarovala?

Já vůbec nejsem ten typ. Neoddávám se snění; když si myslím, že se něco má dělat, tak to dělám. Možná je to divný, některý lidi si představují, že budou kosmonauti nebo já nevím co, ale já to takhle nemám. Když si myslím, že se nějaké dveře otevírají, tak do nich rovnou jdu.

Přečteno: 1684x

 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Multikulturalismus, Hudba, Romové, identita, etnicita, Osobnosti



HLAVNÍ ZPRÁVY

Jaromír Balda, obžalovaný ze dvou teroristických útoků na vlaky, 7. 1. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

videoTerorista obdivující Okamurovu SPD dostal 4 roky vězení. Podle soudce byl ovlivněn lidmi, kteří veřejně šíří extremismus

(AKTUALIZOVÁNO), 14.1.2019 13:00, (AKTUALIZOVÁNO 20:15)
Za způsobení nehod dvou osobních vlaků na Mladoboleslavsku dnes poslal soud seniora Jaromíra Baldu na čtyři roky do vězení a nařídil mu ambulantní psychiatrické léčení.




 celý článek

Obvodní soud pro Prahu 10 začal 6. 9. 2018 projednávat případ trojice fotbalových fanoušků, kteří podle obžaloby napadli v tramvaji muže tmavé pleti. Za ublížení na zdraví a další trestné činy hrozí mladíkům až osmileté vězení. Na snímku obžalovaní Štěpán Černín (vlevo) a Tomáš Satora přicházejí k soudu. (FOTO: ČTK)

V kauze napadeného Afričana v tramvaji nechtějí svědci vypovídat. Bojí se o život.

11.1.2019 10:21
Obvodní soud pro Prahu 10, pokračuje v řešení rasistického zločinu, který se stal předloni na podzim. Svědci nechtějí vypovídat na soudu, mají strach o vlastní život. Informoval o tom zpravodajský server Seznam.cz
 celý článek

Ilustrační foto (FOTO: pixabay.com)

Dva lidé byli odsouzeni za nenávistné výroky vůči novorozenci. Další tři jsou stále ve vyšetřování

10.1.2019 11:55
Soudy loni v listopadu potrestaly dva z pěti vyšetřovaných v kauze nenávistných komentářů vyřčených na adresu novorozeného chlapce, který se narodil v roce 2017 v Třinci české matce a kurdskému otci. Další podezřelí jsou stále v šetření. Informoval o tom týdeník Respekt.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo