romea - logo
23. dubna 2019 (úterý)
svátek má Vojtěch
Loading
rozšířené vyhledávaní

Můžeme spolu: Nemít druhého rád je hrozně snadné, říká Zuzana Jurková

20.2.2017 12:51
Zuzana Jurková (vpravo)
Zuzana Jurková (vpravo)

Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, jež zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, oslovilo mě motto letošního Mezinárodního dne Romů - „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.

Rozhovor se Zuzanou Jurkovou

Zuzana Jurková pracuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a zabývá se etnomuzikologií. Svým nadšením dokáže nakazit kdekoho. Podobně jako hudba boří Zuzana systematicky hradby mezi lidmi - akademiky a ne-akademiky, studenty a vyučujícími a všemi dalšími nositeli různých nálepek. Na ty totiž moc nevěří, a pokud věří, nenechá se jimi zneklidnit. Nebo to tak alespoň zvenku vypadá.

Co je podle vás potřeba dělat, aby se nám společně žilo dobře?

Protože máme malý prostor, je odpověď jednoduchá – máme se mít rádi. Je jasné, že to, jestli někoho máme rádi, nezáleží na něm, ale hlavně na nás. Když nám to nejde - protože nemít druhého rád je hrozně snadné - dobře funguje instrukce od C. S. Lewise – nemáte-li někoho rádi a chtěli byste, chovejte se, jako že ho rádi máte. Mohu uvést i rozšířenou verzi: v listopadu, krátce po volbách, jsem měla přednášku na Columbia University v New Yorku. Celý akademický svět se hroutil kvůli vítězství Donalda Trumpa. Přednáška byla v budově, kde sídlí muzikologie a umělecké oddělení. Hned u vstupu měli nástěnku s citací od Toni Morrison, o tom, co dělat v těžkých časech. Na škole se rozhodli sesbírat odpovědi na tuto otázku od studentů a učitelů umění po celém světě. Shromáždili obrovské množství odpovědí, které tam byly vystavené – desítky, možná stovky papírků. Odpovědi byly trojího typu: jeden typ zněl: formovat levici, formovat levici, formovat levici. Druhý typ říkal, že umění je přece od toho, aby těžké časy reflektovalo. A třetí typ: raději být empatický než mít pravdu. A k tomuhle typu odpovědi tenduju i já.

Znáte nějaké prostředí, kde je to, o čem mluvíte, zhmotněné?

Já jsem opravdu šťastný člověk. Pánbůh mě má rád, což zažívám nanejvýš konkrétně v rodině, jsem nadšená ze svých dcer a jsem nadšená i z prostředí, ve kterém můžu učit. Neboli to zažívám vlastně neustále. A co v romském a ne-romském prostředí? Mně jdou tyhle kategorizace trochu na nervy, mám pocit, že je vytváříme hlavou. Tedy: já nemám sklon k tomu, říkat, že Romové neexistují; já se s nimi o tom bavím, jak moc je pro ně tenhle aspekt důležitý. Vloni jsme měli skvělou letní školu o romské hudbě, začínali jsme na Khamoru a pak jsme cestovali po Čechách za muzikanty, kteří se sami identifikují jako Romové. V určitou chvíli, kdy byli studenti těmi lidmi nadšení, říkala jsem si: „proč zdůrazňujeme primárně to, že jsou Romové? To je přece jen jeden aspekt, kterého si můžeme všímat. Někdy mám pocit, že tím, že vytváříme tyhle kategorie, kopeme zároveň příkopy. Třeba teď jsme naplánovali skvělý kurz s rodinou Fečových, budeme spolu muzicírovat. Ale měla jsem problém s konceptem „můžeme spolu“. Protože tím vlastně říkám, že je to sice divné, ale my to společně dokážeme. Jenže, co by na tom vlastně mělo být divného? Se všemi lidmi přece „můžeme (a taky musíme) spolu“.

Jak podle vás můžeme tyhle příkopy překročit?

Vždycky, když mě něco napadne, snažím se to i dělat. Hodně dlouho jsem byla například nedůvěřivá k aplikované etnomuzikologii. Jsem ve skupině světových etnomuzikologů, kteří studují hudbu menšin, a ta má k té aplikovanosti hodně blízko. Mně ale přišlo vždycky trochu trapné, když běloši z většiny učí menšiny, jak mají zpívat svoje písničky; taková situace má pro mě až imperiální charakter. Nedávno jsem ale byla jeden semestr v americkém Pittsburghu, kde je společnost etnicky pestrá, všichni hrají (nebo provozují cokoli jiného) dohromady, a není to nic zvláštního. Tam jsem došla k tomu, že teď je ten správný čas začít. Tenhle semestr chystáme kurz, kde budou studenti hrát s rodinou Fečových písničky Jožky Feča a já doufám, že se to vyvine v to, že další semestr zkusíme zase nějaké jiné lidi, kteří jsou chápaný jako „ti odlišní“. Na tom se ukazuje, jak je překračování příkopů snadné právě prostřednictvím konkrétních lidi a to, že spolu s nimi něco podnikáte - my třeba konkrétně muzicírujeme.

Máte nějaké sny? Kdybyste měla kouzelnou hůlku, co byste vyčarovala?

Já vůbec nejsem ten typ. Neoddávám se snění; když si myslím, že se něco má dělat, tak to dělám. Možná je to divný, některý lidi si představují, že budou kosmonauti nebo já nevím co, ale já to takhle nemám. Když si myslím, že se nějaké dveře otevírají, tak do nich rovnou jdu.

Přečteno: 1707x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Multikulturalismus, Hudba, Romové, identita, etnicita, Osobnosti



HLAVNÍ ZPRÁVY

V noci z 18. na 19. dubna 2009 vhodili čtyři neonacisté Ivo Müller, Václav Cojocaru, David Vaculík a Jaromír Lukeš zápalné láhve do rodinného domu ve Vítkově na Opavsku, kde bydlela romská rodina. Při následném požáru byli zraněni tři lidé, mezi nimi tehdy dvouletá Natálka, které utrpěla popáleniny na 80 procentech těla. Neonacisty soud odsoudil k dvacetiletým resp. dvacetidvouletým trestům odnětí svobody. (Koláž: Romea.cz)

Žhářský útok ve Vítkově, k němuž došlo před deseti lety, potrestaly soudy vysokými tresty

16.4.2019 11:03
Před deseti lety, v noci z 18. na 19. dubna 2009, zaútočila zápalnými láhvemi skupinka sympatizantů extrémní pravice na dům číslo 58 ve Vítkově na Opavsku obývaný romskou rodinou. Následkem požáru byla vážně popálena tehdy dvouletá Natálka. Zranění utrpěla i její matka a otec.
 celý článek

Kumar Vishwanathan (FOTO: Daniela Kantorová)

Kumar Vishwanathan: Žhářský útok ve Vítkově odstartoval úpadek extremistů

16.4.2019 10:50

Žhářský útok na romskou rodinu ve Vítkově před deseti lety, při kterém tehdy dvouletá Natálka utrpěla rozsáhlé popáleniny, odstartoval postupný úpadek pravicového extremismu v regionu. Myslí si to ostravský aktivista Kumar Vishwanathan, který se dlouhodobě věnuje romské menšině. Podle něj tehdy společnost vyslala signál, že takové zločiny nestrpí. Za zapálení domu se spící rodinou poslal soud čtyři neonacisty do vězení na 20 až 22 let.

 celý článek

Jednání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: Úřad vlády ČR)

Občanští členové "romské rady" vyzvali v souvislosti s posledními incidenty mezi Romy a Čechy premiéra Babiše a ministra Hamáčka k jednání

16.4.2019 9:00
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny vyzvali premiéra a ministra vnitra k jednání v návaznosti na násilné incidenty mezi Romy a Čechy v Lipníku nad Bečvou a Dvorcích na Bruntálsku.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo