romea - logo
26. února 2021 (pátek)
svátek má Dorota

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Nikol prošla dětským domovem a žije na ulici. Když půjde všechno dobře, získám zpátky dítě. A třeba si i pustím film, říká.

23.11.2015 13:19
Nikol (vpravo)  (Foto: Archiv autorky)
Nikol (vpravo) (Foto: Archiv autorky)

Žije na ulici, čeká druhé dítě, to první jí odebrali, přítel fetuje, ale prý méně než dřív... Těší se, až získá dítě zpátky a začne zase normálně žít. S romskou dívkou Nikol jsme mluvili o životě v dětském domově i plánech do budoucnosti.

Jak jsi se do dětského domova dostala?

Jsem ze tří sourozenců. Staral se o nás můj nevlastní otec, který měl leukémii. Můj vlastní táta byl dlouho ve vězení a máma je ráda, že žije, není na tom nejlíp. Ze sourozenců jsem nejstarší, proto jsem šla do domova jako první, sourozenci mě následovali později, když se o ně táta nemohl starat.

Jaký pro tebe byl pobyt v dětském domově?

Je to tam pěkný, lidi jsou na vás hodný. Jediné, co chybí, je volnost a větší svoboda. Musí se dodržovat pravidla – časy jídel, úklidy, vycházky. Domovy by se neměly rušit, dětí je hodně a dítě nad pět let si nikdo nevezme. Já jsem v domově šla na obor kuchař/číšník. V šestnácti jsem ale musela do výchovného ústavu, protože jsem si prodlužovala vycházky. 

Jaké jsou tvé vzpomínky na dětský domov?

Krásné, měla jsem všechno, jen ne peníze. Chybí mi teď televize, internet, spánek, výlety, teplo, světlo... Se sponzory jsme jezdívali do Disneylandu nebo do Chorvatska. V některých domovech je materiální zajištění lepší, když mají víc sponzorů. My jsme vždycky museli do sekáče nebo k vietnamcům. I na akcích v rámci dětských domovů existovala rivalita. Dětské domovy z velkých měst mají víc peněz. Hodně jsme se styděli jezdit na stejné akce s dětmi z těchto domovů.

Jsi v kontaktu s lidmi, které jsi v dětském domově poznala?

Jsem v kontaktu se sestrou a bratrem, kteří šli do dětského domova dva roky po mně. Neví ale že jsem na ulici. Brácha bude mít narozeniny, nemám peníze na cestu ani na dárek. Styděla bych se jít tam takhle. Když jsem chodila do dětského domova, vypadala jsem úplně jinak.

Co by podle tebe mělo v dětském domově fungovat jinak?

Mohlo by se kupovat dětem víc oblečení. Kupuje se čtyřikrát do roka, pokaždé asi za 700 korun na dítě. A jídlo... všechno bylo na gramáž. Jídlo si musíte vzít v určitou hodinu, i když nemáte hlad, nedá se to schovat na později. Mohlo by se dbát víc na to, aby se děti setkávaly s rodinami. Ne všechny děti jsou bez rodin. Vychovatelky by se dětem měly víc věnovat. Některé si s námi pokecaly a zahrály hru, ale jiné směnu jen odkřičely a šly domů.

Dokáže podle tebe dětský domov připravit na běžný život?

Určitě, ale děti musí mít samy zájem – dojít třeba za vychovatelkou. Hnaly nás učit a uklízet, což pro nás byla otrava. Kamarádka třeba byla na vojenské škole a dostala sociální byt. Teď jsou i startovací byty. Podle mě by si děti z dětských domovů měly uvědomit, že jsou tam všichni pro ně. Dnes bych se styděla dojít za ředitelkou kvůli tomu, jak jsem se tehdy chovala... 

Co jsi dělala po opuštění ústavu?

V osmnácti si mě vzal první přítel, ale jeho mámě se nelíbilo, že je s Romkou, tak jsem skončila na ulici. Někdy spím u kamarádky nebo v azylovém domě nebo ve stanu. Přes zimu je to nejhorší. Minulou zimu jsme spali v autobuse, ale množili se tam štěnice, tak se to kvůli hygieně muselo zavřít. To jsem zrovna byla těhotná, před půl rokem jsem porodila, ale dítě mi vzali, protože jsem neměla domov. Každých čtrnáct dní ho ale navštěvuju. Je v dočasné péči pěstounů. Když dokážu, že se o něj starám a budu mít kde bydlet, vrátí mi ho zpátky. Teď čekám dítě se stejným přítelem. Přítel je taky na ulici.

Bylo pro tebe těžké najít si práci?

Spíš jsem měla jen brigády, jako cikánku a ještě z dětského domova mě na smlouvu vzít nechtěli. Teď jsem těhotná, tak se to vůbec nedá. Díky Naději mám oblečení nebo možnost se vysprchovat. Lidi mi nedávají peníze, protože si myslí, že je nepotřebuju, když mám čisté oblečení. S přítelem hulíme trávu, ale sbíráme ji po lidech, co kdo odhodí. Nemáme peníze na to si ji kupovat. Přítel byl pět let na drogách, psychicky se ale zlepšil a bere drogy méně. Má ale záznam v rejstříku, takže s prací je to těžké...

Jaké jsou tvé plány do budoucna?

Chci jít do azylového domu pro ženy a matky s dětma. Přítel půjde pracovat do Švýcarska ke strejdovi a bude mi posílat peníze. Až by zamakal, vrátil by se za mnou a já bych zaplatila podnájem. Já budu mít mateřskou. Už se těším na azyl, musím ale zabojovat sama. Chybí mi pustit si film nebo si uvařit. Když půjde všechno dobře, dostanu svoje dítě zpátky. Na svém okrese si můžu zažádat o sociální byt. Na sebe nikdy nemyslím, já se rozdělím i s posledním a když sama nemám, nikdo mi nic nedá. Ulice mi hodně dala. Už si nenechám nic líbit. 

Vzhledem k neustálým vulgárním urážkám hlavní protagonistky tohoto rozhovoru byla tato diskuze zablokována.

Tereza Vyšatová, autorka je spolupracovnice redakce
Přečteno: 1594x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Dětské domovy



HLAVNÍ ZPRÁVY

Zleva: Jan Blatný, Michal Miko, Alena Gronzíková a Cyril Koky

Povinné respirátory? Pro sociálně vyloučené lokality a chudé velký finanční problém. Pokud je vláda vyžaduje, měla by je rozdávat zdarma

22.2.2021 10:30
Ministerstvo zdravotnictví dnes vydá mimořádné opatření, ve kterém kvůli šíření epidemie covidu-19 zpřísní povinnost ochrany dýchacích cest. Podle dřívějšího vyjádření ministra Jana Blatného (za ANO) bude nařízení platit od půlnoci z dneška na úterý, týkat se bude veřejných míst s větší koncentrací lidí. Lidem v nich už nebude stačit textilní rouška, ale budou muset nosit respirátor, nanoroušku nebo dvě chirurgické roušky. Podle některých opozičních politiků by měl dávat občanům respirátory zdarma. To navrhují i redakcí serveru Romea.cz oslovení odborníci pracující v sociálně vyloučených lokalitách nebo s Romy.
 celý článek

Video na podporu očkování natočila i skupina celebrit z menšinových komunit, mezi nimi například herec Adil Ray či komik Romesh Ranganathan (FOTO: Repro Youtube)

videoBritská studie: Příslušníci etnických menšin mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19, méně se očkují, více umírají. V ČR podobná data nemáme

19.2.2021 16:25
Příslušníci etnických menšin žijících v Anglii mají menší důvěru k vakcíně proti covidu-19 než většinová populace. To se promítá i do počtu očkovaných. Zatímco bělochů ve věku 70 až 79 let naočkovali angličtí zdravotníci již 86 procent, v případě černochů je to jen 55 procent, vyplývá ze studie, o které informovala agentura Reuters.
 celý článek

Lékařka Marie Nejedlá v rozhovoru pro ROMEA TV vysvětluje popis výroby vakcíny proti COVID-19, foto: romeatv

videoLékařka pro ROMEA TV vysvětluje nejasnosti kolem očkování: Z čeho je vakcína složená? Jak funguje?

19.2.2021 13:40
Ochota občanů České republiky nechat se očkovat proti nemoci COVID-19 od konce roku mírně vzrostla. Na konci ledna mělo o vakcínu zdarma zájem 54 procent dospělých v ČR. Jak ukazují průzkumy ze zahraničí mezi etnickými menšinami je však ochota k očkování nižší. Platí to zřejmě i u Romů v České republice. Poměrně často se opakuje několik otázek a názorů, které jsou s vakcinací spojené. Z čeho jsou vakcíny proti COVID-19 složené? Vakcíny byly vyvinuty velmi rychle, jsou proto nekvalitní? Do jaké míry jsou vakcíny účinné? ROMEA TV přináší sérii videí, kde na tyto otázky odpovídá lékařka Marie Nejedlá ze Státního zdravotního ústavu.  
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo