romea - logo
22. února 2017 (středa)
svátek má Petr
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Klára Laurenčíková: Segregace dětí na ZŠ je neetická a zcela nepřijatelná

18.9.2015 13:50
Klára Šimáčková Laurenčíková
Klára Šimáčková Laurenčíková

"Důvody ke vzniku etnicky homogenních tříd často neodrážejí reálný stav," tvrdí Klára Laurenčíková z poradenského týmu ministryně školství Kateřiny Valachové. V návaznosti na nové případy podezření na segregaci romských žáků základních škol v Krásné Lípě a Duchcově přináší zpravodajský server Romea.cz rozhovor, který přibližuje vývoj a stav segregačních tendencí v českém školství a informuje o chystaných změnách.

Víte o nějakém případu segregace ve školství z poslední doby?

Ano, v tuto chvíli mám informace o několika případech. Jeden z nich se týká školy, kam ostatní školy prokazatelně odesílají romské děti. Romským rodičům je to dokonce doporučováno už u zápisu. Takové jednání je zcela nepřijatelné a nemorální. Všechny děti mají stejné právo: tedy právo navštěvovat spádovou základní školu. Pakliže už se děti přeci jen do takové školy dostanou, je neetické, aby byly segregovány v rámci tříd.

Mgr. Klára Laurenčíková je česká pedagožka, aktivistka, politička Strany zelených a někdejší náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy. V současné chvíli působí jako poradkyně ministryně školství. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor speciální pedagogika-etopedie. Specializuje se především na politiku začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva do většinové společnosti, na vztahy s českými občany romské národnosti, na otázky domácího násilí, rovných práv a příležitostí mužů a žen i otázkou sociálně-právní ochrany dětí.

Vyučující i ředitelé těchto škol často tvrdí, že rozdělování dětí neprobíhá podle etnického klíče, ale podle úrovně dosažených schopností nebo podle toho, jestli děti předtím absolvovaly předškolní přípravu.

Také toto považuji za nepřijatelné. Paragraf 16 novely školského zákona, který vstoupí v platnost v září 2016 neumožňuje separaci dětí s tzv. speciálními potřebami. Apeluje na vytváření heterogenních dětských kolektivů. V případech, kdy děti potřebují zvláštní typ podpory, je mnoha dostupnými mezinárodními i místními výzkumy prokázáno, že je vhodnější, aby byly ve smíšeném kolektivu.

Ze společného vzdělávání jednoznačně profitují všechny děti. Učí se vzájemně spolupracovat, hledat společná řešení a celkově rozvíjet sociální dovednosti. Tato zkušenost je klíčová pro jejich připravenost na život v rozmanité společnosti, kde má každý své místo a svůj přínos. Inkluzivní vzdělávání úzce souvisí rovněž s konkurenceschopností a ekonomickou stabilitou.

Jak vlastně segregaci definuje právo? Jaké jsou její hlavní znaky?

Česká právní úprava segregaci bohužel nedefinuje. S její definicí v právních předpisech v oblasti vzdělávání se můžeme setkat např. v Maďarsku nebo Rumunsku.Ve slovenském školském zákoně je v paragrafu vymezujícím základní principy výchovy a vzdělávání zaveden zákaz segregrace, ovšem bez bližší specifikace toho, co je za segregaci považováno.

Jak byste ve stručnosti shrnula dosavadní historii a vývoj segregačních tendencí a praxe v českém školství?

Před rokem 1989 byla segregace ve vzdělávání velmi výrazný fenomén, zejména ve vztahu k dětem se zdravotním postižením, které byly téměř výhradně vzdělávány ve speciálních školách. Romské děti byly také v převažující většině vzdělávány v tehdejších zvláštních školách. Připomeňme, že výstupem z těchto škol nebylo základní vzdělání, ale pouze základy vzdělání. Kdo chtěl základní vzdělání získat, musel si je doplnit. Od roku 1989 je v ČR patrné úsilí směřující k změně, jehož vyústěním je snaha o systémové změny směřující k rozvoji inkluzivního vzdělávání, jehož zavedení České republice mimo jiné ukládá Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Není bez zajímavosti, že vznik této úmluvy iniciovali samotní občané se zdravotním postižením a požadavky zde uvedené tak lze vnímat jako požadavky těch, kterých se to týká nejvíce. Přesto se stále setkáváme s paušalizujícími názory, že segregované vzdělávání určitých skupin dětí včetně romských, je v pořádku a není žádoucí na něm cokoliv měnit.

Jaké kroky jsou v takových případech podnikány?

V případě, že je v rámci jedné školy účelově vytvořena třída, kde jsou vzděláváni pouze romští žáci, ten, kdo takový případ odhalí, by se měl obrátit s podnětem na Českou školní inspekci.

Situaci by mohla změnit nově připravovaná vyhláška k novelizovanému školskému zákonu, jejíž návrh možnost vzniku takových tříd částečně omezuje tím, že stanovuje maximální podíl dětí s potřebou podpůrných opatření, které se mohou vzdělávat v jedné třídě běžné školy. Momentálně je situace taková, že odůvodnění etnicky homogenních tříd pomocí údajné potřeby speciálního typu podpory často neodrážejí reálný stav. Zdaleka ne všechny romské děti potřebují speciální podporu a naopak, speciální podporu při vyučování nepotřebují zdaleka pouze romské děti. Bude každopádně třeba si ještě počkat na výslednou podobu zmíněné vyhlášky.

Byl už někdo pravomocně odsouzen?

S ohledem na skutečnost, že česká právní úprava segregaci ve vzdělávání (ani jiných oblastech života) neupravuje, žádný případ v ČR se dle mých informací soudně neřešil.

Existuje precedens, který by podobné snahy odrazoval?

Například na Slovensku se jednalo o poměrně rozsáhle medializovanou kauzu, ředitelé škol usilující o kvalitní vzdělávání by tedy měli mít povědomí o tom, že takový postup je z etického hlediska nepřijatelný.


Přečteno: 1978x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, školství, segregace, zákon, novela



HLAVNÍ ZPRÁVY

brno (Ilustrančí FOTO: Wikimedia Commons, Kirk)

Situaci azylových domů v Brně má postupně řešit projekt Rapid Re-housing. O své zkušenosti se podělily romské sociální pracovnice.

20.2.2017 15:27
Padesát rodin z azylových domů a ubytoven v Brně dostalo v rámci projektu Rapid Re-Housing městský byt. Výše nájemného odpovídá u těchto bytů výši dávek na bydlení. Projekt realizuje nezisková organizace IQ Roma Servis ve spolupráci s Magistrátem města Brna a Ostravskou univerzitou. Působí v něm mimo jiné dvě romské sociální pracovnice: Marie Giňová a Marie Ferencová, o nichž píše server Aktuálně.cz.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Romská rada jednala o kauze Žatec: Zástupci Romů vyjádřili rostoucí pocit ohrožení své bezpečnosti

20.2.2017 14:40
Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny na svém pátečním zasedání kromě jiného diskutovala i o výsledcích vyšetřování smrti Miroslava Demetera, který zemřel loni v říjnu v žatecké pizzerii. Občanští členové rady vyjádřili své obavy a námitky k vyšetřování případu a obecně v této souvislosti také zástupci Romů vyjádřili rostoucí pocit ohrožení své bezpečnosti. Zpravodajský server Romea.cz o tom informovali občanští členové rady a Jiří Souček z tiskového oddělení vlády.
 celý článek

Zuzana Jurková (vpravo)

Můžeme spolu: Nemít druhého rád je hrozně snadné, říká Zuzana Jurková

20.2.2017 12:51
Od ledna 2017 pravidelně přinášíme rozhovory s lidmi, kteří dělají zajímavé věci, jež zároveň pomáhají k tomu, aby se nám společně žilo dobře. Když jsme hledali název rubriky, oslovilo mě motto letošního Mezinárodního dne Romů - „Můžeme spolu“. A tak jsme se s organizátory dohodli, že rubriku uvedeme pod stejným názvem.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo