romea - logo
18. ledna 2020 (sobota)
svátek má Vladislav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Klára Laurenčíková: Segregace dětí na ZŠ je neetická a zcela nepřijatelná

18.9.2015 13:50
Klára Šimáčková Laurenčíková
Klára Šimáčková Laurenčíková

"Důvody ke vzniku etnicky homogenních tříd často neodrážejí reálný stav," tvrdí Klára Laurenčíková z poradenského týmu ministryně školství Kateřiny Valachové. V návaznosti na nové případy podezření na segregaci romských žáků základních škol v Krásné Lípě a Duchcově přináší zpravodajský server Romea.cz rozhovor, který přibližuje vývoj a stav segregačních tendencí v českém školství a informuje o chystaných změnách.

Víte o nějakém případu segregace ve školství z poslední doby?

Ano, v tuto chvíli mám informace o několika případech. Jeden z nich se týká školy, kam ostatní školy prokazatelně odesílají romské děti. Romským rodičům je to dokonce doporučováno už u zápisu. Takové jednání je zcela nepřijatelné a nemorální. Všechny děti mají stejné právo: tedy právo navštěvovat spádovou základní školu. Pakliže už se děti přeci jen do takové školy dostanou, je neetické, aby byly segregovány v rámci tříd.

Mgr. Klára Laurenčíková je česká pedagožka, aktivistka, politička Strany zelených a někdejší náměstkyně ministra školství, mládeže a tělovýchovy. V současné chvíli působí jako poradkyně ministryně školství. Vystudovala Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor speciální pedagogika-etopedie. Specializuje se především na politiku začleňování znevýhodněných skupin obyvatelstva do většinové společnosti, na vztahy s českými občany romské národnosti, na otázky domácího násilí, rovných práv a příležitostí mužů a žen i otázkou sociálně-právní ochrany dětí.

Vyučující i ředitelé těchto škol často tvrdí, že rozdělování dětí neprobíhá podle etnického klíče, ale podle úrovně dosažených schopností nebo podle toho, jestli děti předtím absolvovaly předškolní přípravu.

Také toto považuji za nepřijatelné. Paragraf 16 novely školského zákona, který vstoupí v platnost v září 2016 neumožňuje separaci dětí s tzv. speciálními potřebami. Apeluje na vytváření heterogenních dětských kolektivů. V případech, kdy děti potřebují zvláštní typ podpory, je mnoha dostupnými mezinárodními i místními výzkumy prokázáno, že je vhodnější, aby byly ve smíšeném kolektivu.

Ze společného vzdělávání jednoznačně profitují všechny děti. Učí se vzájemně spolupracovat, hledat společná řešení a celkově rozvíjet sociální dovednosti. Tato zkušenost je klíčová pro jejich připravenost na život v rozmanité společnosti, kde má každý své místo a svůj přínos. Inkluzivní vzdělávání úzce souvisí rovněž s konkurenceschopností a ekonomickou stabilitou.

Jak vlastně segregaci definuje právo? Jaké jsou její hlavní znaky?

Česká právní úprava segregaci bohužel nedefinuje. S její definicí v právních předpisech v oblasti vzdělávání se můžeme setkat např. v Maďarsku nebo Rumunsku.Ve slovenském školském zákoně je v paragrafu vymezujícím základní principy výchovy a vzdělávání zaveden zákaz segregrace, ovšem bez bližší specifikace toho, co je za segregaci považováno.

Jak byste ve stručnosti shrnula dosavadní historii a vývoj segregačních tendencí a praxe v českém školství?

Před rokem 1989 byla segregace ve vzdělávání velmi výrazný fenomén, zejména ve vztahu k dětem se zdravotním postižením, které byly téměř výhradně vzdělávány ve speciálních školách. Romské děti byly také v převažující většině vzdělávány v tehdejších zvláštních školách. Připomeňme, že výstupem z těchto škol nebylo základní vzdělání, ale pouze základy vzdělání. Kdo chtěl základní vzdělání získat, musel si je doplnit. Od roku 1989 je v ČR patrné úsilí směřující k změně, jehož vyústěním je snaha o systémové změny směřující k rozvoji inkluzivního vzdělávání, jehož zavedení České republice mimo jiné ukládá Úmluva o právech osob se zdravotním postižením. Není bez zajímavosti, že vznik této úmluvy iniciovali samotní občané se zdravotním postižením a požadavky zde uvedené tak lze vnímat jako požadavky těch, kterých se to týká nejvíce. Přesto se stále setkáváme s paušalizujícími názory, že segregované vzdělávání určitých skupin dětí včetně romských, je v pořádku a není žádoucí na něm cokoliv měnit.

Jaké kroky jsou v takových případech podnikány?

V případě, že je v rámci jedné školy účelově vytvořena třída, kde jsou vzděláváni pouze romští žáci, ten, kdo takový případ odhalí, by se měl obrátit s podnětem na Českou školní inspekci.

Situaci by mohla změnit nově připravovaná vyhláška k novelizovanému školskému zákonu, jejíž návrh možnost vzniku takových tříd částečně omezuje tím, že stanovuje maximální podíl dětí s potřebou podpůrných opatření, které se mohou vzdělávat v jedné třídě běžné školy. Momentálně je situace taková, že odůvodnění etnicky homogenních tříd pomocí údajné potřeby speciálního typu podpory často neodrážejí reálný stav. Zdaleka ne všechny romské děti potřebují speciální podporu a naopak, speciální podporu při vyučování nepotřebují zdaleka pouze romské děti. Bude každopádně třeba si ještě počkat na výslednou podobu zmíněné vyhlášky.

Byl už někdo pravomocně odsouzen?

S ohledem na skutečnost, že česká právní úprava segregaci ve vzdělávání (ani jiných oblastech života) neupravuje, žádný případ v ČR se dle mých informací soudně neřešil.

Existuje precedens, který by podobné snahy odrazoval?

Například na Slovensku se jednalo o poměrně rozsáhle medializovanou kauzu, ředitelé škol usilující o kvalitní vzdělávání by tedy měli mít povědomí o tom, že takový postup je z etického hlediska nepřijatelný.


Přečteno: 2187x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, školství, segregace, zákon, novela



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo