romea - logo
23. října 2019 (středa)
svátek má Teodor
Loading
rozšířené vyhledávaní

Předseda Svazu měst a obcí: Koncepce sociálního bydlení se musí změnit. Obce nejsou pokusná zvířata.

19.5.2015 14:45
Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí ČR (FOTO: http://www.smocr.cz)
Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí ČR (FOTO: http://www.smocr.cz)

Podle předsedy Svazu měst a obcí (SMO) Dana Jiránka je nezbytné, aby vládní koncepce sociálního bydlení prošla podstatnými změnami. Svoji kritiku i návrhy změn vysvětluje v rozhovoru pro server Romea.cz

Svaz měst a obcí (SMO) kritizuje koncepci sociálního bydlení, ale někteří komentátoři tvrdí, že to není reprezentativní stanovisko že po posledních volbách neodpovídá složení předsednictva současné politické mapě a že volby uvnitř SMO přinesou změny.... Jaký je váš odhad rozložení sil?

Stanovisko SMO je tvořeno zejména sociální komisí Svazu, předsednictvo Svazu její stanovisko spíše zmírňovalo. Co se týče změn, ty se dají po květnovém volebním sněmu Svazu čekat zejména na úrovni statutárních měst. U komory obcí a měst nepředpokládáme žádné zemětřesení.

Z vašich slov, tiskových zpráv a dalších materiálů se dá soudit, že SMO má několik základních výhrad proti koncepci sociálního bydlení, respektive proti tomu, jak se zatím rýsuje podoba nového zákona: nejasnosti financování, cílové skupiny, princip „housing first“....

Ano, výhrad je celá řada a je to, jak říkáte, zejména nevyjasněné financování. Týká se především provozu sociálního bydlení či garance za dluhy či poškození bytů. Jedním z největších problémů konceptu sociálního bydlení je přitom sociální práce. Pokud stát v různých zákonech (naposledy zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu či DPH) náklady obcí na bydlení zvyšuje a současně ministerstvo financí říká, že na koncepci nepřidá finanční prostředky, ale ministerstvo práce a sociálních věcí obcím sděluje: „Nějak to podpoříme“, rozpor je patrný. Situaci se nedá rozumět a pochopitelně je třeba tyto protichůdné tendence vyjasnit.

A další zásadní výhrady?

Jako problém koncepce vidíme i malou diferenciaci mezi cílovými skupinami. Pro některé (senioři, osamocení rodiče s dětmi) není koncept hromadného bydlení překážkou. Myslím tím společné bydlení těchto skupin v bytových domech či v jednotlivých bytech. U jiných skupin (např. lidí, kteří se vrací, z výkonu trestu) by použití stejného konceptu mohlo znamenat eskalaci problému, či dokonce katastrofu. Kromě toho je koncept "housing first" v podmínkách našeho státu neověřený. Obce by neměly být pokusnými zvířaty, uvítali bychom nejprve pilotní projekty s prokazatelnými výsledky. Jako rozumnější nám připadá koncepce prostupného bydlení. Také si myslíme, že do sociálního bydlení včetně sociální práce je nutné více vtáhnout nestátní neziskové organizace, církve a jejich organizace, a to systémově nikoli ad hoc.

Zkusme některé výhrady, respektive vaše náměty probrat konkrétněji. Jaké financování sociálního bydlení by podle vás bylo pro obce přijatelné?

Financování by mělo být rúzné pro různé projekty. Financování výstavby, oprav, rekonstrukcí přístaveb výtahů (zejména u bydlení pro seniory) by měl být rozumný mix dotací a dlouhodobých úvěrů. Tyto objekty totiž budou určeny primárně pro neproblematické cílové skupiny s malými náklady na sociální práci a malými riziky neplacení, respektive škod na objektech. Financování rozptýlenějšího bydlení pro sociálně citlivější skupiny apod. by mělo zahrnovat nárokové platby za rozsáhlou sociální práci, bez které je koncept nereálný. Dále zajištění rizik (neplacení, škody na majetku) a dostatečnou jistotu plateb pro pronajímatele bytů. To vše bez obvyklých prodlev plateb od státu, například na začátku roku, a častých změn.

Jak velký fond „sociálních bytů“ by podle vás měly obce vyčlenit? A není diktát státu v tomto ohledu přílišným zásahem do jejich pravomocí?

Nemělo by existovat žádné plošné nařízení. Jednak to vnímáme jako protiústavní, a to v kolizi s právem na samosprávu i jako zásah do vlastnických práv. Stát by měl obce hlavně motivovat, podobně jako například u školství.

Nakolik je podle vás problém, kdyby „sociální bydlení“ cílilo na skupiny lidí, kteří bývají některými označováni jako "nepřizpůsobiví“? Má podle vás řešit situaci lidí ve vyloučených lokalitách? Na ubytovnách? Chtějí to obce a jejich obyvatelé?

Sociální bydlení musí cílit na všechny cílové skupiny. Jednočlenných seniorských domácností ohrožených chudobou či ztrátou bydlení je přitom řádově více a neumíme si představit koncepci, která by vynechávala 90 % potřebných, aby lépe vyřešila zbývajících 10 %. Koncepce tedy musí řešit i situaci lidí, kteří mají chuť a snaží se svou situaci zlepšit. Těžko se mění bydlení lidí, kteří o řešení složité sociální situace mají malý nebo téměř žádný zájem. Obce i jejich obyvatelé přitom rozhodně stojí o to, aby se problémy spojené s lidmi, kteří třeba narušují veřejný pořádek, řešily a snižovaly se jejich počty. Samosprávy se však bohužel často setkávají s tím, že jejich podaná ruka se považuje za projev slabosti, či že se pomoc automaticky vnímá jako nárok, který není spojený s žádnými povinnostmi. Obyvatelům našich měst a obcí pak samozřejmě vadí, když vidí, kolik lidí závislých na pomoci druhých, utrácí jejich peníze za alkohol či cigarety.

S tím zřejmě souvisí už zmiňovaná kritika principu „housing first“, neboli nerozlišování míry zavinění toho, že se člověk dostal do bytové nouze či na ulici...

„Housing first“ nebyl v podmínkách ČR dostatečně ověřen, resp. chybí jasně zdokumentované příklady včetně nákladů. Navíc se mohou objevit problémy i s trestním právem. Pokud starosta uzavře nájemní smlouvu s člověkem, který za pronájem obecního bytu dluží peníze, a po výpovědi by byt zničil (škoda 250 tisíc korun), postupuje obec při správě svěřeného majetku s péčí řádného hospodáře? Asi těžko. A pokud nepostupuje, dopouští se trestné činnosti.

Ale pokud je princip „housing first“ a příliš široká cílová skupina – včetně těch tzv. „nepřizpůsobivých“ - podle vás problém, respektive by tyto principy zákon o sociálním bydlení neměl obsahovat – jak situaci ghett a ubytoven řešit?

V koncepci nám chybí řešení dluhů a stanovení jasné škály povinností lidí užívajících sociální bydlení. Také povinnosti týkající se spolupráce při sociální práci a pochopitelně sankce za to, když by uživatelé sociálního bydlení nespolupracovali, či se dokonce dopouštěli přestupků nebo trestných činů.

Očekáváte, že se SMO, případně dalším kritikům koncepce podaří prosadit podstatné změny koncepce?

Je to nezbytné. Na straně ministerstva práce a sociálních věcí vidím ochotu o koncepci nejen diskutovat, ale také ji měnit. Rovněž je nutné zapojit v širší míře i další ministerstva a úřad vlády.

Někteří odborníci se obávají důsledků novely zákona o hmotné nouzi v tom smyslu, že některé obce se budou chtít „zbavit“ ubytoven, aniž by ovšem byly schopné nabídnout jejich obyvatelům náhradní bydlení. A že stovky dalších lidí se ocitnou ve stavu akutní bytové nouze, či prostě na ulici... Například Bohumín už ohlásil, že ubytovny podporovat nebude. Jak vnímáte tuto situaci?

Tuto situaci vnímám jako ukázku selhání státu. Stát říká, že problém zavinily obce tím, že se zbavily bytového fondu. Zamlčuje přitom fakt, že naprostá většina obcí žádný bytový fond nikdy nevlastnila. Kdyby obce prodávaly svůj bytový fond za podmínek, za jakých prodal svůj bytový fond stát (například více než 50 tisíc hornických bytů OKD, ČMD, nebo byty některých státních statků), zřejmě by byla odsouzena celá zastupitelstva. Stát svým postupem problém zavinil a měl by ho také řešit. Bohužel teď je to tak, že většinou odpovědnost a povinnosti přenáší na obce, aniž by jim k řešení poskytl prostředky či účinné nástroje. Až stát změní svůj přístup, obce samozřejmě budou pomáhat ochotněji. Většina obcí se poctivě snaží problémy lidí v nezaviněné bytové nouzi řešit. Politika státu v oblasti sociálních dávek však posunula část obyvatel z nájemního bydlení do ubytoven a bude těžké je zase vrátit zpět.

Přečteno: 927x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

sociální bydlení, ubytovny, vyloučená lokalita, Ghetta



HLAVNÍ ZPRÁVY

Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Zpráva o stavu romské menšiny: V ČR bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127.000 obyvateli

14.10.2019 11:21
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
 celý článek

Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA (2018)

videoVYSÍLALI JSME ŽIVĚ: Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA

10.10.2019 20:58, (AKTUALIZOVÁNO 12. 10. 2019, 22:00)
V pátek 11. října od 13 hodin proběhlo již čtvrté slavnostní setkání stipendistů podpořených v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který realizuje organizace ROMEA. Studenti byli slavnostně uvedeni do stipendijního programu v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, kde se setkali s pořadateli a sponzory programu. Stipendium letos získalo 69 studentů SŠ a VOŠ. Celou akcí zúčastněné provedl moderátor Lukáš Kotlár. Přímý přenos zajistila první romská internetová televize ROMEA TV. Krásné prostory pro tuto akci poskytl Magistrát hlavního města Prahy.
 celý článek

Cyril Koky

Cyril Koky bude kandidovat do Senátu za Pirátskou stranu v obvodu Kolín

10.10.2019 17:30
Ve volbách do Senátu bude za Pirátskou stranu v obvodě Kolín kandidovat Cyril Koky. Členská základna Pirátů ho ve volbách na internetovém fóru zvolila jednomyslně.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo