Štefan Horvát z Duchcova: Než bude nějaký pogrom, nic se nezmění. A pak bude jenom hůř

Město Duchcov přijalo vyhlášku, která například zakazuje ve vymezených lokalitách posedávat na veřejnosti. Má přinést ochranu zeleně a veřejného pořádku a zlepšení vzhledu města. Kritici tvrdí, že je namířena především proti Romům, vůči kterým město už druhým rokem uplatňuje politiku „nulové tolerance“.Po loňských komunálních volbách navíc radnici ovládá koalice, jejíž součástí je i DSSS. Radním za DSSS je Jindřich Svoboda, který v Duchcově svolával protiromské demonstrace.  Jak reagují místní Romové? „Nijak, bojí se,“ říká Štefan Horvát, který pracuje v nízkoprahovém klubu občanského sdružení Květina.

Jak duchcovští Romové vnímají situaci ve městě – nejprve „nulová tolerance“, pak DSSS na radnici, teď nová vyhláška...?

Zní to hrozně, ale ty reakce jsou v podstatě dvě: Buď tomu nerozumějí nebo se bojí. Ovládá je apatie a strach. Naprostá většina Romů žije v Duchcově v tzv. „Jižním městě“, to ovládá jistý pan Spurný, kterému patří domy, v nichž Romové žijí. A Romové si nic nedovolí, nechtějí mít problémy, nechtějí jít na ulici...

Jak to, že vy se nebojíte?

Možná, že jsem hloupý. Ale víte co – co se mi tak může stát? Pošle na mě někdo nějaké gorily? Pokud se mi má něco stát, stane se, to je osud. A proti těm blbcům v Duchcově i jinde se přece musí aspoň někdo ozvat...

Ta nová vyhláška – má nějaký reálný základ? Dělají ve městě Romové velký nepořádek, hluk, ruší ostatní?

Myslím, že je to spíš ukázka moci – město ukazuje, že si prostě může dovolit zakázat nám třeba sedět na nějaké zídce nebo obrubníku. Že může diktovat podmínky. Reálný základ to nemá, protože Romové se tu už ani moc nesházejí, na ulicích se neshlukují – na „Jižáku“ jsou všude kamery, nikdo nechce mít problém. Když se kolem půl osmé vracívám z práce, na ulici už nikdo není.

To vypadá jako obrazy z hororu – prázdné ulice, všude kamery, vyděšení, apatičtí lidé se schovávají doma před nepřátelskou mocí. Opravdu je to tak tvrdé?

Je. Je to vážně trochu děsivé. Po té ulici se vám ani chodit nechce, často zažívám, že na mě lidi pokřikujou, protože jsem Rom. „Slušné majoritě“ stouplo sebevědomí... Nedávno tu byl třeba ples, moje dcera se na něj těšila, hezky se oblékla... Před vchodem stáli takoví dva velcí holohlaví bodyguardi a nepustili ji tam. Tečka.

Stěžoval jste si někde?

Kde a komu? Romové nikoho nezajímají.

Počkejte, to ale trochu přeháníte, ne? Zrovna nedávno přijala vláda důležité programy zaměřené na pomoc Romům a zrovna včera byla vládní delegace na akci zaměřené na romskou integraci v rámci Evropské unie...

To je ale všechno jenom na papíře. Reálně se nemění nic.

A co by se tedy mělo stát, aby se něco opravdu měnilo? Jak tu změnu nastartovat?

Obávám se, že se nebude dít nic, dokud zase nepřijde nějaká akce neonacistů, nějaký pogrom. Ten teprve něco nastartuje. Ale po něm bude ještě hůř.