romea - logo
5. prosince 2019 (čtvrtek)
svátek má Jitka
Loading
rozšířené vyhledávaní

V naší společnosti je zakořeněn rasismus, říká novinář Jindřich Šídlo, který se zabýval právy Romů už v 90. letech

14.11.2019 14:23
Jindřich Šídlo (FOTO: Archiv Jindřicha Šídla)
Jindřich Šídlo (FOTO: Archiv Jindřicha Šídla)

Novinář Jindřich Šídlo vzpomíná na sérii svých článků ze začátku 90. let, kdy psal o sporech česko-romského soužití, každodenním rasismu i vraždách, které podle státních zástupců začínaly jako „vyjančená klukovina“ a končily tresty za rasovou vraždu. Rozhovor s ním přinesl server SeznamZprávy.

Je v české společnosti podle tebe zakořeněn rasismus?

Já si myslím, že rasismus v české společnosti zakořeněn je a často na něho spoléhají a sázejí politici.

Co o nás vypovídá, že místopředsedy Sněmovny jsou Vojtěch Filip (KSČM), který nedávno pronesl výrok, z něhož plyne, že cena vepřového je pro něho důležitější než pieta na místě bývalého koncentračního tábora v Letech, a Tomio Okamura (SPD), který používá kontroverzní výroky o Romech, uprchlících i migrantech?

Vojtěch Filip a Tomio Okamura jsou součástí momentální společenské většiny, v jejímž čele stojí Miloš Zeman. Vztah Miloše Zemana k leckterému příběhu prošel v letech velkou změnou. On ještě v roce 1997 říkal, že neexistuje finanční částka, jež by dokázala vyvážit utrpení, kterého se dopouštěli Češi na Romech za druhé světové války. Tento výrok, když pochopil, že míří na jiné voliče, významně změnil. To, že je místopředsedou Sněmovny Vojtěch Filip, jehož strana tam v 70. letech ten prasečák postavila, mě vůbec nepřekvapuje. Navíc je to jeho volební obvod. Tomio Okamura je nástupce Miroslava Sládka. To je člověk, který spoléhá na nejnižší pudy, xenofobii a rasismus. Je součástí vládnoucí party, tak proto je místopředsedou Sněmovny. Existuje spousta zemí světa, kde by po výrocích, kterých se dopustil, v žádné takové funkci být nemohl. To neznamená, že ho lidé neměli volit, ale proč má tento člověk reprezentovat Sněmovnu?

Proč se v české politice dlouhou dobu prosazuje strach a ta hra na poměrně jednoduché emoce?

Není to jenom česká věc. Strach je něco, s čím operují a umějí s ním pracovat politici všude na světě. Překvapilo mě, že jsme mezi lety 1998 až 2013 žádnou stranu typu Sládka a Okamury neměli. Ona to dokázala do sebe kanalizovat ODS a ČSSD. Nebylo to vždy pohledné, co předváděly. Až od roku 2013 a ještě více od roku 2017 si užíváme ten pravý politický extremismus ve stylu hraní na rasovou kartu. Pomohl tomu prezident Zeman, který už nezná zábrany a který věci, jež by sám v 90. letech nedělal, dneska vypouští úplně bez problémů. Pokud hlava státu řekne, že 95 % Romů je na sociálních dávkách a nepracuje, tak je to čistá lež a zároveň ví, proč to říká. On hraje na nejnižší pudy svých voličů.

Píšeme dostatečně o romských elitách a o tom, že mezi námi jsou úspěšní Romové?

Já jsem o romských elitách napsal první velký článek na 30 tisíc znaků v březnu 1993, kdy jsem tehdy s těmi lidmi mluvil. Dodnes kdykoliv to jde, tak o tom točím, mluvím a píšu. V Seznamu jsme měli rozhovor s Monikou Mihaličkovou. Byl tady Vojtěch Lavička, který nám hrál na Šťastném pondělí. Byl tady Petr Torák. Romský policista, který v Británii dostal vyznamenání od královny a jehož existence je pro lidstvo významně přínosnější než celá ta parta tupých rasistů obklopujících Tomia Okamuru. Já mám v tomto svoje svědomí čisté. Myslím si, že se média snaží. Jiná věc je, a to je také pravda, že ta romská elita je užší, než jsme si před 20 lety mysleli. Romové a lidé, kteří se k tomu hlásí a jsou na to hrdí, nezastávají tolik důležitých pozic ve společnosti od politiky, kultury až nevím kam, aby bylo těžší je urážet.

Proč tomu tak je?

Celý příběh česko-romského soužití je nesmírně složitý a dlouhý. Má spoustu historických komplikací a karambolů. Začíná to někdy před mnoha desítkami možná stovkami let. Pokračuje to romským holokaustem a následně komunistickou převýchovou. V novém režimu po listopadu vyloučenými oblastmi a pastí chudoby. Takže není jediný důvod, proč tomu tak je. Jsem rád, že spousta lidí, například už Monika Mihaličková a její sdružení a lidé kolem Romey, za svoji hlavní povinnost pokládá, aby stále více mladých Romů dostávalo vysokoškolské vzdělaní. To je velmi důležité.

Velkým tématem českého a romského soužití jsou i Lety u Písku. Až tady spolu budeme sedět za patnáct let, změní se na tom místě něco a bude tam stát důstojné místo pro pietu?

Já Lety u Písku považuji za svůj téměř stěžejní novinářský příběh. My jsme byli první v Respektu, kteří ho v roce 1994 popsali v novinách. Byli tady lidé, kteří to uchovali v paměti a zjistili o tom spoustu informací. Je potřeba vzpomenout na jméno Ctibora Nečase. Do Česka se to dostalo díky trochu hysterickému textu amerického historika Paula Polanského. My jsme to tehdy první popisovali a mluvili s lidmi, kteří pamatovali, co se v těch Letech dělo. Já jsem první článek o tom, že by ten prasečák měl být zbourán, napsal v roce 1997. Tehdy jsem vůbec nevěřil, že se to stane.

To, že se to po dvaceti letech stalo, je výraz toho, že ta společnost se někam snad posunula. Paradoxně tomu pomohlo, že o tom pronesl Andrej Babiš snad nejskandálnější výrok od začátku 90. let: kdo nepracoval, šup a byl tam. Pak mu někdo vysvětlil, že je to nepřijatelné a on se na to konto připojil k lidem, kteří říkají, že je potřeba to zbourat. Je mi celkem jedno, co tam bude. Důležité je, že je ten prasečák pryč. Jestli tam bude louka, nebo další expozice, která tam už je a je velmi dobrá. Jenom si myslím, že by tam měly jezdit školy a měli by jim tam vysvětlovat, co se tam dělo. Mělo by to být povinné několikrát za školní docházku. Já jsem tomu zbourání nevěřil a stalo se to. Považuji to za jednu z nejlepších věcí, co se tady staly.

CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE ZDE

fk, SznamZprávy.cz
Přečteno: 912x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romové, Rasismus, Média



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo