romea - logo
20. října 2019 (neděle)
svátek má Vendelín
Loading
rozšířené vyhledávaní

Zeljko Jovanovič pro server Romea.cz: Romové mohou svoji současnou situaci změnit

22.5.2015 10:41
Željko Jovanović, ředitel, Roma Initiatives Office
Željko Jovanović, ředitel, Roma Initiatives Office

Zeljko Jovanovič je jednou z nejvýraznějších postav mezi evropskými romskými intelektuály mladší generace. Následující rozhovor, který s ním vedl Ismael Cortés z Institutu UNESCO, vznikl speciálně pro server Romea.cz. Jovanovič v něm mimo jiné říká: „Žijeme v historické době, kdy Evropa jako celek prožívá krizi identity a zkoumá základy své morálky, solidarity a tolerance. Je morální povinností do tohoto politického zápasu vstoupit a my, Romové bychom rozhodně neměli stát na jeho okraji. Jsem přesvědčen, že když začneme sami jinak chápat svoji pozici v evropské demokracii, můžeme svoji současnou situaci změnit, můžeme změnit to, čím dnes trpíme: Život v ghettech, segregaci ve vzdělávání, vyloučení z trhu práce, útoky, nenávist...“

Narodil jste se v roce 1979 ve Valjevu v západním Srbsku. Dětství jste prožil během poslední dekády Jugoslávské federace. Shodou okolností byl první rok vašeho života tím posledním v životě Titovy Jugoslávie. Můžete mi říci více o místě, kde jste vyrůstal?

Bylo to město, kde měla bývalá Jugoslávie jedno z největších center zbrojního průmyslu. Velká část místní ekonomiky byla založena na výrobě zbraní. Na začátku 80. let 20. století jsme prožili krátké období sociálního smíru, pak ale přišla doba agresivního nacionalismu a občanské války. Ekonomiku Srbska navíc hluboce ovlivnily sankce ze strany západních spojenců. A v průběhu bombardování Srbska silami NATO bylo Valjevo vzhledem ke zbrojovce jedním ze základních cílů.

Zeljko Jovanovič (1979) je jedním z nejvýraznějších evropských romských intelektuálů mladší generace. Je ředitelem RIO (Roma Initiative Office), jehož cílem je posílit hlas a roli Romů v oblasti veřejných politik a služeb v Evropě. Je autorem řady článků v médiích jako je The Guardian, La Republica i Romea.cz. A je spoluautorem knihy From Victimhood to Citizenship: The Path of Roma Integration (Od vyloučení k občanství: Cesta romské integrace).

Jaká byla ekonomická situace vaší rodiny?

Moje rodina prošla ohromnou proměnou. Matka i otec studovali v době komunismu. Matka byla extrémně chudá, ale byla vynikající studentka a získala zaměstnání na městském úřadě jako kontrolorka daní. Otec byl živnostník – začínal jako taxíkář a potom si otevřel malý obchod s potravinami. A pak se přesunul do oblasti realit a pronajímal kanceláře. Životní standard naší rodiny se postupně posunul od extrémní chudoby do pozice střední třídy. Pamatuju si dny, kdy jsem hladový čekal, až přijde domů moje babička, která se živila tím, že předpovídala osud, a přinese nějaké jídlo.A pamatuju si jak jsem později ve šťastnějších časech čekal na otce, až přijede v novém mercedesu, který právě koupil. Nebyli jsme v tomto ohledu nijak výjimeční – řada dalších romských rodin se podobně posunula od chudoby ke střední třídě.

V době Miloševičova režimu jste se stal v rodném městě politickým aktivistou. Co vás k tomu přivedlo?

Studoval jsem na jedné z nejlepších středních škol v Srbsku. A už na škole jsme vedli politické diskuse – část z nás byla pro Miloševiče, část proti. A i doma to bylo podobné. Matka, která pracovala ve veřejné správě byla pro Miloševiče. Otec, soukromý podnikatel, který mimo jiné poznal fungování systému v Rakousku, kde žila jeho matka, byl proti Miloševičovi. Otec byl dokonce opozičním aktivistou a veřejně se proti Miloševičovu režimu vyslovoval.

Pamatuju si dny, kdy jsem hladový čekal, až přijde domů moje babička, která se živila tím, že předpovídala osud, a přinese nějaké jídlo. A pamatuju si jak jsem později ve šťastnějších časech čekal na otce, až přijede v novém mercedesu, který právě koupil.

A jakých aktivit proti režimu Slobodana Miloševiče jste se účastnil vy?

Škola a otec mě přivedli k aktivnímu zapojení do politiky proti Miloševičovi. Aktivisté u nás pořádali protestní pochody městem, rozdávali letáky, organizovali veřejné diskuse. Byl jsem součástí toho hnutí. A v roce 1997 jsem se stal dobrovolníkem Romské politické strany, která byla součástí široké koalice proti Miloševičovi. Začal jsem v té době také pracovat pro jednu rozhlasovou stanici, kde jsem připravoval programy o romských tématech.

Po ukončení střední školy jste odešel do Bělehradu studovat právo. Proč právě tento obor, uvažoval jste i o jiných?

Otec si vždy přál, abych byl lékařem, protože to je podle něj nejvíce respektovaná profese, ale já jsem medicínu studovat nechtěl. Zajímala mě politologie a nakonec jsem se rozhodl pro práva. Tehdejší srbské vysoké školy krátce po pádu komunismu ovšem ještě nebyly školami opravdového kritického myšlení. A tak jsem se snažil učit praxí – v době, kdy jsem ukončoval studium, jsem měl za sebou už osm let pracovních zkušeností v mezinárodních organizacích.

V roce 1999, poté co NATO bombardovalo Srbsko, jste začal pracovat pro americkou nevládní organizaci Catholic Relief Service. Jaká to byla zkušenost?

Zpočátku jsem byl zmatený. Hned první den, když jsem nastoupil, jsme diskutovali na téma „spravedlnost“ a „demokracie“. Nechápal jsem, proč organizace zaměřená na humanitární pomoc trénuje svoje zaměstnance prostřednictvím diskusí o demokracii a spravedlnosti. Ale později jsem samozřejmě i díky zkušenosti z těchto diskusí pochopil mnohem víc o roli aktivního občana v utváření demokratické společnosti.

V roce 2010 jste absolvoval program pro vedoucí nevládních organizací na Harvardu. Co vám tento program přinesl?

V roce 2001 změnila organizace Catholic Relief Service orientaci od humanitární pomoci k rozvoji demokracie. Byl jsem součástí té změny. Organizace se začala zaměřovat na rozvoj romské občanské společnosti. Pak jsem pracoval jako lektor mladých romských aktivistů. A začal jsem se zabývat politickou obhajobou romských práv. V roce 2006 jsem odešel do Budapešti a začal pracovat v Roma Initiatives Office (RIO) Nadace Open Society. Zpočátku jsem tam měl na starosti Srbsko, pak Balkán a v roce 2010 jsem se stal ředitelem RIO se zodpovědností za celou Evropu. Na Harvardu jsem prošel kurzy o vedení organizace a o možném vlivu neziskových organizací na strategické změny. Bylo to pro mě nesmírně důležité, protože v té době jsme v RIO diskutovali o nové orientaci - od poskytování služeb místním komunitám jsme se chtěli posunout ke ovlivňování systémových změn prostřednictvím politické participace.

Co děláte nyní?

Pokračuji v práci RIO, tedy v rozšiřování možností pro jednotlivé Romy i romské organizace v oblasti politické participace a vlivu na kulturní a sociální změny.

V několika veřejných vystoupeních jste prohlásil, že problém vyloučení Romů je třeba uchopit v rovině politické participace a na základě sebeurčení. Co míníte tím „sebeurčením“?

Sebeurčení pro mě znamená výzvu, abychom definovali, kdo jsme, co chceme a jak budeme vyjednávat z ostatními účastníky politického dialogu. Žijeme v historické době, kdy Evropa jako celek prožívá krizi identity a zkoumá základy své morálky, solidarity a tolerance. Je morální povinností do tohoto politického zápasu vstoupit a my, Romové bychom rozhodně neměli stát na jeho okraji. Jsem přesvědčen, že když začneme sami jinak chápat svoji pozici v evropské demokracii, můžeme svoji současnou situaci změnit, můžeme změnit to, čím dnes trpíme: Život v ghettech, segregaci ve vzdělávání, vyloučení z trhu práce, útoky, nenávist...“

Jistě, účast Romů v politice je téma, o němž se diskutuje posledních dvacet let a dnes snad není nikdo, kdo by tvrdil, že Romové se politiky účastnit nemají, důležité je ale jak. To, že jsme součástí ad hoc poradních vládních komisí či pracovních skupin v rámci institucí EU, je nepochybně velký úspěch, ale stále to znamená, že my Romové jsme v roli poradců, nikoli těch, kdo mají vliv na rozložení moci a zdrojů. Musíme se posunout od role poradců k rozhodování.

V tomto smyslu se zaměřuji na téma „moci“. Univerzalita lidských práv představuje nezpochybnitelný základ demokratického konsensu, ale pokud jde o ochranu práv menšin, má svoje limity. Posledních dvacet let užívají romské organizace jazyk lidských práv, aby ukázaly zneužívání moci, myslím ale, že přichází čas, kdy je třeba otevřít dialog o demokratické distribuci moci a veřejných zdrojů.

ERI bude nejenom místem, kde se budou odehrávat debaty o kultuře a o umění, bude také místem, kde budeme znovu nalézat svou identitu – dynamickou a tvůrčí

26. března publikovali zakladatel Nadace Open Society George Soros a generální tajemník rady Evropy Thorbjorn Jagland článek, který oznámil další kroky při založení European Roma Institute (ERI). Patříte mezi hlavní obhájce tohoto projektu. Na co by se měla tato instituce zaměřit?

Cílem projektu je bojovat s anticiganismem, který je historicky zakořeněn v evropské kultuře. Bude to prostor, kde romští i ne-romští intelektuálové budou vytvářet nový obraz Romů v Evropě. Za tímto účelem ERI osloví jazykovědce, historiky, režiséry, novináře, umělce, aby nabourávali rozšířené negativní stereotypy v přijímání Romů.

My Romové jsme historicky stigmatizováni jako méně kompetentní, méně chytří, méně krásní, méně schopní a méně cenní než ostatní. Tento systematický kulturní útlak vedl k tomu, že jak jednotlivci, tak komunity ztrácejí hrdost na to, že jsou Romové. V průběhu času jsme přijali za svůj celý repertoár negativních obrazů, který posiluje sebepodceňování. Je to jev, který byl popsán Ianem Hanckockem jako „syndrom párii“. Anticiganismus není jen věcí ne-romů, je součástí i romského vědomí a je příčinou toho, proč tolik Romů skrývá svou identitu.Tento jev očerňování kolektivního sebevědomí se netýká pouze Romů, ale každé skupiny, která je vystavena kulturnímu útlaku.

Jsem přesvědčen, že máme velký intelektuální i kulturní potenciál, ale ten je v současnosti rozptýlený. A tak ERI bude nejenom místem, kde se budou odehrávat debaty o kultuře a o umění, bude také místem, kde budeme znovu nalézat svou identitu – dynamickou a tvůrčí. A ERI bude také pracovat na překonání evropské amnézie ohledně romské historie. Doufám, že ERI bude spolupracovat s národními ministerstvy vzdělávání, veřejnoprávními médii, muzei, divadly, filmovými festivaly, galeriemi..., se všemi, kdo zprostředkovávají umění a kulturu. ERI bude místem pro pozvednutí vědomí o bohatství romské kulturní tradice, které bylo krutě poškozeno v minulých stoletích institucionalizované neúcty.

Ismael Cortés, (překlad do češtiny mik)
Přečteno: 1346x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

EU, OSF, ERI



HLAVNÍ ZPRÁVY

Chudinské ghetto (Ilustrační FOTO: Safranek-interia.eu, Wikimedia Commons)

Zpráva o stavu romské menšiny: V ČR bylo loni podle odhadů 830 ghett se 127.000 obyvateli

14.10.2019 11:21
V Česku existovalo loni přes 830 chudinských domů, ulic a čtvrtí. V těchto ghettech žilo víc než 127.000 lidí. Uvádí to zpráva o stavu romské menšiny za loňský rok.
 celý článek

Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA (2018)

videoVYSÍLALI JSME ŽIVĚ: Slavnostní předávání certifikátů v rámci stipendijního programu ROMEA

10.10.2019 20:58, (AKTUALIZOVÁNO 12. 10. 2019, 22:00)
V pátek 11. října od 13 hodin proběhlo již čtvrté slavnostní setkání stipendistů podpořených v rámci Romského stipendijního programu pro romské studenty SŠ a VOŠ, který realizuje organizace ROMEA. Studenti byli slavnostně uvedeni do stipendijního programu v Brožíkově sálu na Staroměstské radnici, kde se setkali s pořadateli a sponzory programu. Stipendium letos získalo 69 studentů SŠ a VOŠ. Celou akcí zúčastněné provedl moderátor Lukáš Kotlár. Přímý přenos zajistila první romská internetová televize ROMEA TV. Krásné prostory pro tuto akci poskytl Magistrát hlavního města Prahy.
 celý článek

Cyril Koky

Cyril Koky bude kandidovat do Senátu za Pirátskou stranu v obvodu Kolín

10.10.2019 17:30
Ve volbách do Senátu bude za Pirátskou stranu v obvodě Kolín kandidovat Cyril Koky. Členská základna Pirátů ho ve volbách na internetovém fóru zvolila jednomyslně.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo