romea - logo
3. července 2020 (pátek)
svátek má Radomír
Loading
rozšířené vyhledávaní

Anna Horváthová: Andre buťi dikhav dar the o dukha. Miri buťi dikhav sar o drom kijo manuša

29.8.2016 13:55
Anna Horváthová, sálová sestra na oční klinice, připravuje pacienty na operační výkon. (FOTO: Jana Platichová)
Anna Horváthová, sálová sestra na oční klinice, připravuje pacienty na operační výkon. (FOTO: Jana Platichová)

Andre buťi dikhav dar the o dukha. Miri buťi dikhav sar o drom kijo manuša. E buťi le manušenca kerel e ANNA HORVÁTHOVÁ calo dživipen. Pre jakhengeri klinika andre jekh nekbareder fakultno špitaľa kerel buťi imar bištheochto berš. Kerel buťi sar salovo sestrička. Ko la prinďarel, či o pacientos, so les hin žeľeno zakalos, abo kas hin onkologicko nasvaľipen andre jakh, džanel, hoj hiňi igen empaticko the pozitivno, lačhejileskeri džuvľi, savi džanel te phenel lačho lav the upral pre manušende asal.

Sarandathe ochto beršengeri Anna imar sar phirelas andre pandžto trijeda džanelas, hoj kamel te avel zdravotno sestrička. Pal aver buťi nakamelas mek ča te šunel. Andre femeľija ňiko ajsi buťi nakerelas, ta kampelas lake pal peskero suno, te džal peskere dromeha. E daj the o dad, lake upre ňič naphenenas. Kamenas, feder te sikhľol avri sar kucharka, u na, sar vareko, ko dela o vast nasvale manušenge. E daj paš late chudľa te terďol akor, sar has perši andre fameľija, savi chudľa te phirel pre maškarutňi škola.

„O sikhľuvipen mange has pre dzeka, nahas pharo, goreder has e praksija, pre savi amenge kampelas te phirel,“ chudel te vakerel u maj lake o čekat scirdlo. „Phirahas pre interna, abo andre LDéenka, kaj pašľon fejs nasvale manuša, save imar nasasťon avri. Manuš, savo odoj kamel te kerel buťi, musaj te rachinel, hoj e realita hiňi but zoraľi. Le manušen na ča moren, den len te chal, thoven tel lende o žuže pochatana. Nekhphareder hin, te dikhen, sar manuš merel, u tumen našťi ňič keren, oda tumen andre škola ňiko nasikhavela,“ The avka kamelas pal e škola te džal sar pečovateľka andro kher vaš o seniora.

(FOTO: Jana Platichová)

Chudľa te kerel sar zdravotno sestrička pro trin smeni, no sar lake uľiľa o čhavoro, ta imar avka našťi kerelas. Te dikhľa, hoj šaj kerel sar salovo sestrička pre oda isto than, ta naužerelas pre ňisoste. „ Amen o sestrički sikhľuvas furt, phiras pro seminara, sikhavas amen neve džaňibena u sako deš berš amenge kampel te kerel neve ľila, hoj sam kompetentna te kerel e buťi sar zdravotno sestrički. Te upre dikhena, ta ada ďives hin baro trendos, hoj o operaciji pro jakha pen keren ambulatnones, oleske bi varekana mek napaťahas, kaj pen dochudle neve metodi the e technologija. Varekana ke amende manuš, le žeľeno zakaloha pašľolas the jekh čhon, ada ďives šaj džan khere tel jekh ora, the e operacija hiňi mištes kerďi,“ phenel e Anna. Phučel, soske o Roma naphiren ko doktora, the nabajinen pal o jakha. Mištes džanel hoj but Roma hine nasvale pro jakha. Ko džanel či daran le doktorendar, ladžan pen, abo daran, hoj pre lende pre klinika nadikhena lačhes. „ Ke amende ňič ajso nane, nadikhľom, hoj o doktora bi nakamenas le manušen avra cipaha,“ phenel.

Akana šaj phučav, či lake vareko andre buťi phenďa, hoj hiňi aver, abo či pre late vareko nadikhelas purane moreseha (předsudek), vašoda hoj la hin aver nacija: „ Mange kampel le pacienten te kisitinel pre operacija, dikhav pre lengere ľila le doktorendar anglal e operacija, u angluno hin, hoj nakamav te hine nervozna. Sar dikhen kale manušes, ta čeporo daran, no me pal oda nabajinav, dav len paťiv, asav pre lende. Paľis mandar phučen, khatar savi them som.“ Te lenge phenel, hoj bešel pro Žižkovos u hiňi Romňi, phenen lake pale the pale: „Oda jekh, bo keren lačhi buťi. O romipen nane angluno te kerav lačhi buťi,“ dumunel simpaticko sestrička, savi kajse lava čhivel pal o šero, u dureder hiňi pro manuša lačhi. „ Jon naužaren, hoj ajsi buťi šaj kerel romaňi džuvľi.“

Peskere kolegenca len nane ňisavo problemos. But nakamel te leperel, sar chudľa te phirel andre buťi the avľa ke staňično sestra, savi lake phenďa, hoj latar užarel lačhi buťi, na hoj lake džana o vasta palal, the hoj phirela andre buťi sar kampel. Sar džalas e staňično sestra andro duchodos, ta paľis phenďa la Annake, hoj hiňi igen lačhi zdravotno sestrička. Andre peskeri bištheochtoberšengeri praksija dikhľa e Anna but, le zakalostar, dži po nadoris andre čhavorikane jakha. Vašoda, sar džal khere andal e buťi, pal e buťi naduminel. Lakero relaksis hin o kheľiben the o bašaviben. Bo sar korkori phenel, o bašaviben the manušengero hangos sasťarel avri.

http://www.romea.cz/img_upload/03ec66ac77713bab242255f6194ad3ff/anna.jpg
(FOTO: Jana Platichová)

Článek v češtině si přečtěte ZDE.

Celý článek si přečtěte v tištěném vydání měsíčníku Romano voďi (Březen 2016). Objednejte si časopis pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
Rena Horvátová, Překlad Eva Danišová
Přečteno: 685x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 3/2016, Osobnosti



HLAVNÍ ZPRÁVY

Lucie Kováčová v Desetiminutovce Plus Richarda Samka

videoDesetiminutovka Plus s Lucií Kováčovou: Kryštof Kolumbus v sukni, Romka která procestovala svět

22.6.2020 17:56
Lucie Kováčová začala snít o cestování, už když byla malá. Dle svých slov trávila v dětství většinu času v knihovnách s obrovskou touhou po znalostech o světě. Během prázdnin na rozdíl od ostatních dětí stihla přečíst i až 40 knih.
 celý článek

Další dezinformace na facebooku. Tuto výzvu, kterou si vymysleli krajně pravicoví vtipálci, bere hodně lidí vážně.

Češi poklekněte před Romy - tak zní další dezinformace na internetu. Hodně lidí ji bere vážně

22.6.2020 16:25
Česká krajní pravice v rámci své deziformační kampaně občas spáchá i nějaký ten pokus o žert. To se týká i rádoby parodické výzvy na facebooku, aby  Češi poklekli před Romy a políbili jim nohy. Není asi příliš divu, že poměrně dost jejích příznivců bere tenhle tento "vtip" vážně, odpovídá to mentální úrovni této části politického spektra. 
 celý článek

Stipendisté organizace ROMEA (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Nová výzva pro romské studenty středních a vysokých škol! ROMEA vyhlašuje stipendijní program pro rok 2020/21

19.6.2020 15:36
Romští studenti se mohou od pondělí 22. června do pátku 17. července hlásit o stipendium organizace ROMEA na školní, potažmo akademický, rok 2020/2021. Stipendijní program běží od roku 2016 a letos stipendiem podpoří 90 romských studentů středních, vyšších odborných a nově také vysokých škol. Do programu se mohou hlásit studenti prezenční i distanční formy studia a u vysokoškoláků v jakémkoli stupni bakalářského, magisterského i doktorského studia. Pro zájemce bude od pondělí na webových stránkách www.romskastipendia.cz otevřen elektronický formulář, prostřednictvím kterého budou moci studenti žádosti posílat.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo