romea - logo
22. ledna 2020 (středa)
svátek má Slavomír
Loading
rozšířené vyhledávaní

Cesta z ghetta: park Hvězdička, živý vnitroblok a kreativní cetrum

28.6.2012 14:21

Ghettofest nebyl pouze o hudbě, tanci a divadle. Ti, kteří 2. června do brněnského Bronxu zamířili, mohli také diskutovat o budoucnosti této čtvrti. Témata byla jasně daná: Do jaké míry se tato „temná oblast“ proměňuje? Nové fasády domů a rozkopané ulice změnu signalizují. Mění se i její obyvatelé? A jak bude čtvrť vypadat za pět, deset... let? Těmto otázkám se věnovali hosté debaty. Jedním z diskutujících byl také David Oplatek z Občanské poradny Brno. Dříve pracoval i ve vládní Agentuře pro sociální začleňování. Se zdejšími problémy se tak potýká nejen v práci - v Bratislavské ulici žije.

Ulice Bratislavská, Francouzská a jejich okolí ještě před rokem charakterizovaly oprýskané domy. Dnes čtvrť hýří barvami a novými fasádami. Do jaké míry jsou tyto změny pouze „Potěmkinovou vesnicí“? Bude tento trend oprav pokračovat?

Vypadá to, že fasádami obnova ghetta nekončí. Město v uplynulých letech získalo téměř půlmiliardovou dotaci z fondů Evropské unie. Po investicích do oprav městských domů i veřejných prostor to vypadá, že se dočkáme dalších změn. V místech u Hvězdové ulice, kde stálo hlavní podium Ghettofestu, vznikne do roka zcela nový park Hvězdička. V opravených domech přibudou nové byty a ve Francouzské ulici pak celý dům. Tam vedle azylového bydlení budou i tzv. startovací byty.

Myslíte, že tyto změny budou mít vliv na ceny nájmů a bytů? Budou na to mít chudí obyvatelé peníze?

Stavební aktivita města je signálem i pro soukromé investory, kteří v lokalitě blízko středu města spatřují příležitost k zisku. Například stavitel Milan Ščuka se domnívá, že rostoucí ceny nájmů v dohledné době vyženou nemajetné obyvatele čtvrti do méně lukrativních částí města – třeba do okrajových sídlišť u dálnice D1. Této myšlence vedle končící deregulace nahrává i fakt, že radnice obou městských částí, na jejichž území brněnský Bronx leží, jsou v poslední době důslednější vůči nájemníkům.

Nahradí stávající obyvatele čtvrti časem majetnější lidé? Budou někteří Romové vystěhováni podobně jako třeba ve Vsetíně?

Zkušenosti ukazují, že řízené rozestěhovávání Romů není v Brně možné. Zprávy o tom, že se do některých čtvrtí mají přestěhovat „problémoví nájemníci“, vždy vyvolávají paniku a odpor. Podobně jako před pár lety v Medlánkách, kde se roznesla poplašná zpráva, že město v jejich čtvrti hodlá opravit pro Romy jeden bytový dům. Nevole, se kterou se místní politici museli potýkat, je pro ně silným argumentem, proč to nezkoušet. Negativně nedávno reagovali i obyvatelé Židenic, kteří se dozvěděli, že by u nich mohl vzniknout azylový dům. Zkušenost s nechvalně známou ubytovnou na ulici Markéty Kunzové je pro ně tak silná, že přinutili zastupitelstvo své městské části veřejně záměr magistrátu odmítnout.

Kudy tedy vede cesta?

Možné řešení nabídl poslední z hostů diskuse, urbanista Karel Havliš. Se studenty architektury se možné regeneraci čtvrti dlouhodobě věnuje. Svůj koncept pojmenovává jako „něžnou gentrifikaci“. Klíčem k oživení čtvrti je rozčlenění obrovského obytného bloku vymezeného ulicemi Francouzská, Bratislavská, Stará a Hvězdová a využití velké plochy vnitrobloku. Park Hvězdička je první vlaštovkou v tomto snažení. Prostory ve vnitrobloku umožňují novou výstavbu, která by poskytla bydlení mladým rodinám a sloužila jako startovací bydlení – jak pro lidi ze čtvrti, tak i pro nově příchozí.
Neopominutelná je role veřejných prostor – náměstíček či parků a společenských center, které zajistí nejen kultivaci místa, ale i lidí, kteří v místě žijí. I proto je velmi důležité, aby se zde odehrávaly podobné akce jako například festival Ghettofest. Díky němu se mohli potkat lidé, jež by se za běžných situací nepotkali, nebo se bez povšimnutí minuli. Velkou příležitost nabízí i záměr Kreativního centra, které by mohlo vzniknout v dosud nevyužitých prostorách bývalé káznice na ulici Soudní. Spolu s lidmi pracujícími v kreativních profesích by do čtvrti mohla přijít nová energie.

Jiří Salik Sláma
Přečteno: 996x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 6/2012, RV



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo