romea - logo
19. září 2020 (sobota)
svátek má Zita

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Dětská hvězda Laura Horváthová: Žiju tancem a na tom se nic nezmění

14.5.2020 13:56
(FOTO: Archiv Laury Horváthové)
(FOTO: Archiv Laury Horváthové)

Jako maličká si pláčem vyžadovala hudbu a jen co trochu povyrostla, vnímala její tóny natolik intenzivně, že do rytmu přidávala i první spontánní taneční kroky. Nadání pro pohyb a rytmus a hlavně její touha tančit ji v šesti letech dovedly do taneční školy v Mariánských Horách v Ostravě, kde začala svůj talent pod dohledem zkušených trenérů rozvíjet. A to natolik úspěšně, že se jí povedlo zařadit se mezi nejlepší tanečnice školy MG Dance.

Dnes je devítiletá Laura Horváthová mistryní světa v latinskoamerickém tanci v kategorii mini – během mezinárodní soutěže WADF World Dance Championship 2019 totiž porazila 64 dívek z celého světa. Každý den tvrdě trénuje. Latinskoamerický tanec si podle svých slov vybrala především kvůli energii, která z něho vychází, a byl tak pro ni jasnou volbou už od začátku. Během tří let, které se tanci věnuje, už zvládá zatančit sambu, cha-chu, rumbu, jive, bachatu i merengue.

„Ze všeho nejradši tančím rumbu, protože se u toho uvolním, a to i přesto, že musím dodržovat řadu tanečních pravidel. Pohyby rukou si určuji sama a to mi vyhovuje,“ vysvětluje Laura a dodává, „vlastně mám ráda všechny tance, tedy kromě merengue, protože tam musím přecházet ze špičky na patu a to je pro tanečníka celkem náročné,“ zasvěcuje mě do složitostí tanečního sportu.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz 

Lákají ji ale i jiné typy tanců. „Africké tance můžu tančit uvolněně, zatímco u latiny musím myslet na to, že mám být neustále vzpřímená jako svíčka. A hlavně má na rozdíl od latiny úplně jiný způsob pohybů, dynamiku i rytmus,“ prozrazuje malá tanečnice a její maminka dodává, že se Laura tanci učí rychle, choreografii dokáže zvládnout i během jediného tréninku. Ten však pro Lauru nekončí odchodem z tělocvičny taneční školy – věnuje se mu intenzivně i doma.

„Hudba nám zní celým bytem každý den, zvykli jsme si a jako rodina Laurinku plně podporujeme,“ říká maminka a Laura jí hned přitaká a vypráví, jak takový její běžný den vypadá. „Po škole mám chvíli čas na úkoly a učení a pak už běžím s mámou na trénink. Rozehřeju se, protáhnu, zařadím několik gymnastických prvků, a když jsem připravená, pustím se do samotného tance,“ prozradí mladá mistryně, která kvůli soutěžím trénuje dvě hodiny téměř každý den.

Chci patřit mezi nejlepší

S tancem se sžila natolik, že jí vůbec nepřijde, že dělá něco navíc. Na její důslednou přípravu dohlíží trenér a trenérky z taneční školy MG Dance. Na dotaz, zda jsou trenéři přísní, Laura odpovídá, že ani ne. „Máme v týmu moc milé trenéry a trenérky, jen tedy jedna z nich od nás požaduje, abychom to všechno tančili bez chybičky a přesně. Když se jí něco nezdá, tak nás napomene a musíme začít znovu. Ale mně to nevadí, uvědomuju si, že každá soutěž je pro mě důležitá, a já chci patřit mezi ty nejlepší,“ odpovídá cílevědomá žačka třetí třídy. Stát zaslouženě na bedně pro vítěze je pro ni po té dřině a odříkání pokaždé jedinečný pocit.

Maminka Veronika pokyvuje hlavou. Přestože si je talentu své dcery vědoma, trvá na tom, že tanec je jedna věc a škola zase druhá. Podle jejích slov se Laurinka učí dobře, a pokud by chtěla v tanci i nadále pokračovat, musí se snažit i ve škole. „Oceňuju, že škola Lauru v tanci podporuje a vychází nám vstříc i v případě, že je potřeba vystupovat mimo město nebo poskytnout individuální zkoušku,“ říká.

Lauřini spolužáci donedávna ani netušili, že mají za spolužačku mistryni světa. „Moji spolužáci nevěděli, že umím tancovat, a ponětí o tom neměli ani někteří učitelé, takže byli docela dost překvapeni,“ vyhrkne ze sebe se smíchem Laura a dodá, že spolužáci ji viděli tančit teprve až na školní besídce. „Říkali, že jsem dobrá a že mi fandí,“ začervená se a na její tvářičce je vidět, že má z podpory vrstevníků opravdu radost. A když se naše pohledy střetnou nad medailemi a poháry, je na ní znát, že je na svá vítězství i náležitě hrdá. „Mám je tady všechny vystavené na skříňce v obývacím pokoji,“ řekne Laura a ukáže na ten nejcennější, který získala ke konci loňského roku na WADF World Dance Championship.

Na něm prý byla maminka Veronika nervóznější než dcera. Není divu, na šampionátu byli tanečníci z celého světa. Mezi velké favoritky patřili soutěžící z Ruska. „Když jsem zjistila, jaké soupeře má Laura před sebou, měla jsem obavy. Starší, tělesně vyspělejší a na první pohled z nich čišel respekt. Naše Laura byla oproti nim menší a mladší,“ říká a pohár vrátí zpět na poličku vedle další trofeje.

Kromě samotného tancování by Laura jednou ráda, podobně jako dnes její trenéři a trenérky, učila tančit malé děti, a možná by jednou chtěla vlastnit i svoji taneční školu. „Ráda bych šla na taneční konzervatoř, nějakou dobu se tanci věnovala a pak bych chtěla dělat trenérku, to by se mi opravdu líbilo,“ přibližuje své sny.

S trenérem Jakubem Mazuchem 

Nepromarnit talent

Lauřin koníček však rodinu vystavuje i mnoha výzvám, které tak trochu testují její odhodlání dceřin talent nepromarnit. Rodiče Lauře věnují všechen svůj čas a často se přihodilo, že se na drahé vybavení museli složit i příbuzní. Maminka a vypočítává, na kolik tisíc je ročně vyjde: „Soutěžní kostým stojí okolo deseti tisíc, taneční boty potřebuje za sezónu dvoje, a to jedny stojí i 1 500 Kč. Do toho členské příspěvky taneční škole přijde na celý rok na osm tisíc. A tím ještě nekončíme, peníze stojí i samotné startovné na soutěže, náklady na cestování a ubytování, pokud vyjedeme mimo Ostravu. Nějakou korunu spolknou i individuální hodiny, které využíváme před důležitou soutěží,“ povzdechne si. Momentálně je čekají závody po různých koutech republiky, ale i za hranicemi, například v Itálii nebo v Rusku.

„Bohužel je to všechno o financích, sponzora žádného nemáme, a přestože to možná někoho překvapí, tanec je stejně tak nákladný sport jako třeba tenis. Do jeho financování se musí zapojit celá rodina včetně babiček, které nám velmi pomáhají, za což jsem jim moc vděčná,“ přiblíží maminka Veronika a dodá, že by bylo opravdu skvělé, kdyby se našel sponzor, který by Lauřin talent pomohl rozvíjet a podporoval ji.

„Co je ale skvělé, že nemusíme nijak hlídat jídelníček, Laura, ví, co smí jíst před závodem a co ne. Sama si zvládá přichystat zdravé svačinky nebo zeleninové saláty. Po závodech si zahřeší nějakou tou sladkostí, ale celkově jí velmi zdravě a má mnoho pohybu,“ pochvaluje si a dcera přikyvuje. „Mám to už celkem zmáknuté a taky vím, že mě teď čeká dřina, trénink, formace a multidance, což znamená, že se trénuje nejen několik tanců za sebou, ale také kolektivní tance,“ zasvěcuje nás mladá tanečnice. „Pokud se chci stát profesionální tanečnicí, musím tomu podřídit vše,“ uzavírá Laura a já jí věřím, že jednou to opravdu dokáže.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

 

 

Le kheľibnaha dživav u nič aver na kamav

 


Le rovibnaha peske ciknevarbastar kamelas ča te šunel o bašaviben. U sar podbariľa, čujinelas lengere toni avka, hoj čalavelas le cikne pindrorenca. O čalaviben the e pasija andro kheľiben u mekbuter sa so andre late has, la anďa andre lakere šov berša andre kheľibňaskeri sikhľuďi paš o Marianské Hory Ostravate, kaj chudľa te sikhavel pes paš o mekfeder trenera. U kavka but mištes, hoj pes cirdľa upre maškar o mekfeder kheľibňaskere čhaja andre sikhľuďi MG Dance.

Adaďives hini e Laura Horváthová mistriňa pre luna andro latinskoamericko kheľiben  kategorija mini. Sar has o maškarthemutno kheľiben WADF World Dance Championship duj ezera the dešeňa, thoďa tele šovvardeštheštar čhajoren pal e caľi luma. Sako džives zorales treňinel. Sar phenel, latinskoamericko kheľiben peske kidľa avri, hoj hino energicko, u has andre lakeri angluňi dzeka. Pal o trin berš, so khelel, džanel imar e salsa, samba, cha-cha, rumba, jive, bachata the merenga. 

„Mekradeder savorendar khelav e salsa, bo pes lačhes čujinav u he avka, kaj mušinav te ľikerel o kheľiben andre savoro. Le vastenca peske kerav paše, so kamav u kada mange džal pre dzeka,“ phenel amenge e Laura u mek vakerel: „Ta dikav rado savore kheľibena, ča narado merenga, bo mušinav te džal pal o angušťa u te perel pre cala pindre u oda hin predal o khelade igen pharo,“ phenel. 

Kamelas bi tiš te khelel he aver kheľiben. „Africko kheľiben oda hin aver čalaviben, kadaj šaj likeres o teštos, sar kames, aľe paš o latino mušines pes te likerel sar momeľi. U čačo oda aver ňiš e latino savoro aver kivišagos, dinamika the ritmusis,“ phenel e cikňi khelaďi u lakeri daj mek dophenel, hoj e Laura pes sikhavel sig, e choreografija pes džanel te sikhavel vaš o jekh treningos. Oda nane lake mek but ča andre kheľibnakeri sikhľuďi, mek khelel he khere.

„O bašaviben amenge sako ďives šunďol pal o calo kher, imar prisikhľiľam, calo famelija la Laurinka andre kada ľikeras,“ phenel e daj u e Laura kivinel le šereha u vakerel, sar kajso lakero džives dičhol avri. „Sar avav khere andal e sikhľuďi, hin man čino čir te kerel savoro sikhaviben u palis denašav la daha pro treningos. Tačarav pes, precirdav pes he kerav vaj keci gimnasticko kotorora, u sar kerav sa, so kampol, mukav pes andro kheľiben,“ phenel amenge e terňi mistriňa, savi khelel duj ori maj sako džives.

Kamav te avel maškar o nekfeder

Le kheľibnaha dživel kavka, kaj lake aňi na avel upre, hoj kerel vareso buter. Pre late andro savoro dodikhen o trenera the o trenerki andal e sikhľuďi MG Dance. Phučav latar či o trenera hine pre late zorale u e Laura vakerel, hoj aňi na. „Andre grupa amen hin lačhe trenera the trenerki, lendar ča jekh amendar kamel, kaj savoro te khelas igen mištes, perfektnones. Sar pes lake vareso na pačinel, ta amenge oda maj phenel u mušinas te khelel pale mištes. Aľe man oda na choľarel, bo avav upre, hoj sako kleľiben hino predal ma interesno u kamav te avel maškar o nekfeder,“ vakerel amenge e čhajori andal e trito berš andre sikhľuďi. Te terdžol pre ladička, kana khelel avri, hin predal late pal e phari buči igen lačho čujišagos.

E daj e Veronika kivinel le šereha. Lačhes džanel, so andre lakeri čhajori hin, he avka phenel, kaj o kheľiben hin jekh sera u e sikhľuďi dujto. Pal lakere lava e Laurinka pes sikhavel mištes, u te bi kamelas andro kheľiben te ačhel dureder, mušinel pes te sikhavel mištes andre sikhľuďi.

„Mištes mange hin, kaj e sikhľuďi la Laura ľikerel u džal lake tel o vast, sar mušinel te džal he avreter pal o foros, vaj sar lake kampol te kerel individualno sikhaviben,“ phenel.

La Laurakere amala andal lakeri sikhľuďi aňi na džanenas, hoj len hin maškar peste kajsi čhajori, hoj hiňi mistriňa pal caľi luma. „Mire sikhľurdakere čhavore na dažnenas, hoj džanav te khelel u ani nič na džanenas varesave sikhľade, savore ča dine o jakha avri,“ phenel le asabnaha e Laura, hoj lakere čhavore andal e sikhľuďi la dikhle perše te khelel, sar len sas andre sikhľudi akcija. „Phenenas, hoj som lačhi u kaj mange ľikeren o vasta,“ ľoliľa u pre lakero mujoro hin te dičhol, hoj hiňi savorestar lošaľi. U sar amare jakha zadikhle o medajla the o pohara, dičhol, kaj hiňi pre peskero kheľiben barikaňi. „Hine mange kadaj savore upre pro šifonericis," phendžas e Laura u sikhaďa pro nekbareder poharis, so chudľa pro agor berš kije WADF World Dance Championship.

Pre kada has lakeri daj, e Veronika, buter pro šero niš e čhaj. Nane pes so te čudaľinel, pro šampionatos has o khelade pal caľi luma. Maškar o bare favoritki has e čhajora andal e Rusiko. „Sar dikľom, save čhajora hin la Laura pašal peste, ačiľom andre dar. Phureder, bareder u džalas lendar baro respektos. Amari Laura has lendar cikneder the terneder,“ phenel u o paharis thovel pale paš o aver pohara, so chudľa. 

Ta na ča o kheľiben bi e Laura rado kerelas, aľe, avka sar lakere trenera u trenerki, jekhvar bi rado the sikhavelas, sar avela bari. Jekvar bi kamelas kheľibno sikhľuďi u the sikhavel cikne čhaven te khelel. „Rado bi džavas pro nekbareder kheľibnaskeri sikhľuďi, varesavo čiros bi mek khelavas u palis bi kerdžomas paš o čhave trenerka, kada bi pes mange pačinelas,“ vakerel pal o peskero suno.

Te nanašavel savoro, so andre late hin

E fameľija pes likerel andre sovoreste. La Laurakeri daj the o dad den savoro čiros andre late, bo džanen so andre lengeri čhaj hin. „Imar buterval pes ačhiľa, kaj mušindžam pes te sthovel le lovenca, kaj te el pro kheľibnutno viganos vaj pro topanki,“ phenel le hangoha, so nane lošalo. U   phenel, hoj aňi na rachinel, keci ezera del avri pal o jekh berš pro kheľiben. „O viganos pašal o dešezera, o topanki lake kampol pro berš duj pari u jekh para mol jekh ezera the pandž šel koruni. U andre koda o kheľiben pre calo berš mol ochto ezera. U kada mek nane savoro, o love das mek vaš o drom, so džal te khelel, the vaš o soviben, niš sar džas avri Ostravatar. Varesave love džan, sar lake kampol buter te sikhavel ča lake korkorake, niš sar džal varekaj avri te khelel,“ polokes dichinel.

Akana len užaren o kheľibena pal e caľi republika, aľe the avri andre Italčiko či Rusiko. „Oda sa hin ča pašal o love, nane amen ňiko aver, ko bi amenge podiňa o vast. Šaj hin varekaste čudno, hoj hin o kheľiben avka kuč, aľe hino čačes kuč sar o tenis. Ta paľis caľi famelija mušinas pal kada te vakerel the pes te sthovel le lovenca u tiš amenge poden o vast amare phure dajora, vaš kada lenge igen paľikerav,“ del duma e daj e Veronika u mek phenel, hoj te bi pes arakelas varesavo sponzoris, so bi o kheľiben la Laurake ľikerelas, elas bi bachtali.

„So hin nekfeder, hoj na mušinas te dodikhel pro chabenoro, e Laura džanel, so šaj chal, sar džal te khelel, u so na. Korkori peske kerel saste chabena the la žeľeninatar. Pal o kheľiben, peske del varekana guľipen, aľe savoro, so chal, hino sasto u hin la but chučkeripen,“ radišagoha vakerel u e čhajori kivinel le šereha, hoj čačo. „Me som pre savoro richtimen u džanav, kaj man užarel mek phari buči, o kheľiben, e formacija u o multidance - oda hin, kaj pes ča na khelel vaj keci kheľibena pal peste, aľe tiš o jekhetano kheľiben,“ vakerel amenge e terňi čhajori. Te kamav te avel profesionalno kheľadi, ta mušinav te kerel sa kavka, sar kampol,“ zaphandel e Laura peskero vakeriben u me lake pačav, hoj sa jekhvar dochudela.


 

Květoslava Podhradská, foto archiv Laury Horváthové
Přečteno: 2278x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi 2020, Romano voďi, RV 1-2/2020, Tanec, Sport, Osobnosti, Talent



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové na Prague Pride 13. 8. 2016 (FOTO: Yveta Kenety, Romea.cz)

Přes 60 procent Čechů aktivních na internetu si myslí, že Romové jsou zvýhodňováni

10.9.2020 13:41
Polovina Čechů, kteří jsou aktivní na internetu, se ztotožňuje s tvrzením, že národnostní menšiny mají v České republice lepší podmínky než většina, a to alespoň v některých případech. Každý pátý se pak domnívá, že to platí bezvýhradně. Pokud jde o konkrétní národnostní menšiny v České republice, respondenti ve výzkumu nejčastěji zmiňovali romskou menšinu, názory na její situaci se však různily: zatímco 23 % dotázaných ji u nás považuje za znevýhodňovanou, v očích 63 % Čechů je naopak zvýhodňována.
 celý článek

Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. (FOTO: Zdeněk Ryšavý, Romea.cz)

videoZÁZNAM: Konference sociální bydlení v českých obcích - zkušenosti z praxe

8.9.2020 23:10
Ministerstvo práce sociálních věcí (MPSV) uspořádalo ve středu 9. 9. 2020 v rámci projektu Podpora sociálního bydlení konferenci s názvem „Sociální bydlení v českých obcích – zkušenosti z praxe“. ROMEA TV odvysílala celou konferenci v přímém přenosu.
 celý článek

Debata proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále brněnského divadla Husa na provázku.

videoVIDEO: V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů

7.9.2020 14:34
V divadle Husa na provázku se diskutovalo o mediálním obrazu Romů. Brněnské divadlo Husa na provázku uspořádalo diskusi s názvem Mediální obraz romské menšiny - důsledek nebo příčina? Diskuze proběhla 4. září 2020 v kongresovém sále divadla
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo