romea - logo
24. května 2018 (čtvrtek)
svátek má Jana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Eva Zdařilová: Odškodňovací programy v České republice

Praha, 25.10.2012 11:28, (Romano voďi)

Širšího okruhu romských pamětníků války v České republice se dotkly programy tři. Jako první začal v ČR v roce 1998 působit Švýcarský fond s finančním vkladem švýcarských bank, který zamýšlel jednorázovou finanční částkou podpořit „potřebné osoby, které byly z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení nebo z jiných důvodů pronásledovány, nebo se staly jinak oběťmi holocaustu/ šoa, stejně tak jako potomky obětí.“1

Nejdříve mohly žádat osoby, které se narodily před 31. prosincem 1944, prožily válku na území Československa a doložily svou sociální potřebnost. Fond byl zaskočen, kolik žadatelů v ČR tyto podmínky splňuje, a tak po přijetí žádostí zúžil definici příjemců na osoby, které prošly koncentračními tábory. Než k této změně definice příjemců došlo, založila Romská občanská iniciativa2 Ligu na pomoc romským obětem války a za vydatné mediální kampaně nashromáždila přibližně 3 000 žádostí o příspěvek především od osob, které válku prožily na Slovensku a nové podmínky nesplňovaly. Ze solidarity k této skupině žadatelů a jako výraz nesouhlasu s jednáním Švýcarského fondu stáhl následně žádosti Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou, který zastupoval tzv. české Romy. Jedinými žadateli tak zůstali tzv. moravští Romové zastoupeni Muzeem romské kultury v Brně, z nichž 221 osob nakonec příspěvek získalo (Zdařilová, 2007: s. 35).

Zcela logicky se neúspěšní žadatelé cítili být podvedeni, ač často nevěděli přesně kým, byli zklamaní a k dalšímu programu přistupovali velice skepticky. Tím byla německá nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost zřízená v roce 2000 vládou Spolkové republiky Německo. Žádosti pro nadaci v ČR vyřizoval coby partnerská organizace Českoněmecký fond budoucnosti (dále jen ČNFB). O možnosti zde žádat se automaticky dozvěděli ti, kteří byli organizovaní ve Svazu bojovníků za svobodu3 – tedy především tzv. čeští a moravští Romové. Ostatním romským žadatelům se cesta k žádosti otevřela téměř náhodně. V tu dobu terénní sociální pracovník v Praze Jakub Steiner zkusmo pomohl žádost podat několika svým klientkám. ČNFB je přijal a s nadací Připomínka, odpovědnost, budoucnost vyjednal kategorie v otevírací doložce „Ukrývání se před rasovou perzekucí“ a „Omezení osobní svobody“ – tedy kategorie definované tak, aby se do nich „vešli“ Romové perzekuovaní nacisty ve Slovenském státě. Vzhledem k tomu, že do uzávěrky příjmu žádostí už zbývalo jen několik měsíců, začala se na podpoře žadatelů podílet nezisková organizace Člověk v tísni. Té se podařilo získat už existující databázi žadatelů u Švýcarského fondu od bývalých zaměstnanců Ligy, které obeslala dopisem s nabídkou nové možnosti žádat a s výzvou, ať se v případě zájmu o asistenci při sepsání žádosti obrátí na zaměstnance Člověka v tísni. Přibližně 30 brigádníků začalo následně objíždět potenciální žadatele a nahrávat jejich výpovědi k válečnému období. Transkripce výpovědí se dvěma posudky historiků se k posouzení posílaly německé nadaci, která v počátku provedla i několik namátkových kontrol přímo u žadatelů. Když v postup získala důvěru, nebyli další žadatelé už nahráváni, ale brigádníci zaznamenávali výpovědi žadatelů do za tímto účelem navrženého formuláře. Zpráva o korektním přístupu ČNFB se mezi Romy rozšířila až s prvními vyplacenými příspěvky. Kancelář ČNFB tak zaznamenala nárůst žádostí těsně před uzávěrkou 31. prosince 2001 a (bohužel) i po ní. Přesný počet romských žadatelů u nadace POB z České republiky nelze určit, tedy ani procento úspěšnosti, odhad je kolem 2000 (Zdařilová, 2007: s.

9). U žadatelů totiž nebyla evidována národnost. Jistým vodítkem může být, že se jednalo o žadatele zprostředkované výše uvedenými organizacemi zastupujícími Romy.

Vysoký odhad počtu romských žadatelů a zjevný podíl „odškodněných“ osob, které byly vystaveny i jiným formám nacistické perzekuce než táborové koncentraci, lze přičíst jednak vstřícnosti nadace k důkazní nouzi žadatelů, kdy bylo jako důkaz dosud bezprecedentně připuštěno osobní líčení událostí samotným žadatelem, a také nasazení brigádníků organizace Člověk v tísni, kteří žadatele objížděli, jejich líčení zaznamenávali a pomohli jim tak překonat byrokratickou bariéru související se sociální negramotností většiny z nich.4 Žadatelé, kteří ČNFB kontaktovali až v průběhu roku 2002, obdrželi dopis, že jejich žádost už nemůže být přijata s doporučením, na jaké jiné organizace se mohou se svými nároky obrátit. Jednalo se především o ČSSZ, která podle zákona č. 261/2001 Sb. vyplácela jednorázovou peněžní částku 60 000,- Kč „účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů“5, a to po dobu ne kratší než tři měsíce.6 Zákon nabyl účinnosti 26. července 2001 a ČSSZ přijímala žádosti do konce roku 2002. Na prosbu Čeňka Růžičky rozeslal romským žadatelům ze své databáze i ČNFB dopis informující o této možnosti žádat u ČSSZ.

Podmínkou pro kladné vyhodnocení žádosti u ČSSZ bylo však osvědčení podle zákona 255/1946 Sb. o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, o které bylo nutné požádat na MO ČR. Před rokem 2001 získala osvědčení jen hrstka českých a moravských Romů, kteří mohli prokázat svoji internaci v Letech u Písku nebo v Hodoníně u Kunštátu. V roce 2001 přistoupilo MO ČR na základě analýzy k přehodnocení dosavadní praxe udílení osvědčení a přislíbilo osvědčení vydávat i osobám, které byly z rasových důvodů omezovány na osobní svobodě. Ovšem důkazní břemeno nesl čistě žadatel, který musel vyplnit celou řadu konkrétních údajů (přesná data počátku a konce např. nuceného skrývání, data narození všech zúčastněných apod.) a doložit např. dvě svědecké výpovědi. Z přibližně 6 600 žádostí o osvědčení, které MO ČR obdrželo v letech 2001 až 2003 především z řad Romů, jich bylo kladně vyhodnoceno cca 100 (Zdařilová, 2007: s. 62), což zrcadlí i počet a úspěšnost žadatelů u ČSSZ, kdy díky neudělení osvědčení byly žádosti o jednorázový finanční příspěvek ČSSZ zamítány.

Okrajový projekt pak v ČR realizovalo sdružení Adra, které díky finanční podpoře od IOM rozdávalo celoplošně Romům, kteří se narodili do roku 1945, balíky s humanitární pomocí. Jeden balík byl potravinový a druhý obsahoval hygienické a kuchyňské potřeby, přičemž jak obsah balíků, tak i jejich kolektivní distribuce byly velice diskutabilní.

Nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost tak byla a pravděpodobně už i zůstane jediným programem, v jehož rámci se většímu počtu Romů v České republice podařilo získat jistou finanční satisfakci za prožitý válečný osud.

PhDr. Eva Zdařilová

Vystudovala romistiku na UKFF. Tři roky působila jako šéfredaktorka časopisu romistických studií Romano Džaniben. V současné době je ředitelkou občanského sdružení téhož jména. Ve své práci se soustřeďuje zejména na téma odškodňování romských obětí holocaustu, o kterém pojednávala i její rigorózní práce. V letech 2008-2012 vedla na žádost univerzity v Bochumi (D) výzkum, v jehož rámci zjišťovala, jaké bylo přijetí německých odškodňovacích programů českými Romy. Momentálně je na mateřské dovolené.

Poznámky

1 Schlussbericht Schweizer Fonds zugunsten bedürftiger Opfer von Holocaust/Shoa. s. 27.

2 Romská občanská iniciativa (zkratka ROI) byla československá a česká politická strana vzniklá roku 1989 jako politická platforma reprezentující romské etnikum. Počátkem 90. let působila v alianci s Občanským fórem a získala i parlamentní zastoupení (tehdejší ofi ciální název Romská občanská iniciativa ČSFR). Po rozdělení ČSFR působila strana samostatně v Česku jako mimoparlamentní formace (do roku 1995 pod názvem Romská občanská iniciativa, pak jako Romská občanská iniciativa ČR). V 90. letech působila samostatně i na Slovensku.

3 Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) je občanské sdružení, sdružující účastníky národního odboje za osvobození ve druhé světové válce a jejich pozůstalé. K 31. prosinci 2006 měl dle vlastních údajů 10 489 členů. Svaz sdružuje jak fyzické osoby (především účastníky druhého odboje a jejich pozůstalé), tak právnické osoby (organizace zastávající postoje blízké idejím Svazu) jako kolektivní členy. Organizační struktura je na územním principu. Nejvyšším výkonným orgánem Svazu je předsednistvo ústředního výboru.

4 Většina žadatelů nemá ukončené ani základní vzdělání, psaní a čtení nepatří k jejich osvojeným dovednostem, nehledě na jazykovou bariéru některých z nich, kteří si český jazyk začali osvojovat až v pozdějším věku.

5 http://www.army.cz/mo/dotacehroby/261_2001%20Sb.tx

6 Účastníci národního boje za vznik a osvobození Československa, kteří byli vystaveni některé z předmětných újem po dobu kratší než tři měsíce, byli pak ošetřeni zákonem 357/2005 Sb., podle něhož jim ČSSZ mohla být přiznána částka 30 000,-Kč, nebo si mohli zažádat o příspěvek k starobnímu důchodu.

PhDr. Eva Zdařilová, ředitelka Romano džaniben
Přečteno: 3669x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, RV, RV 10/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

V městečku Saintes Marie de la Mer na jihu Francie se každoročně koná tradiční pouť k uctění Kali Sáry. (FOTO: Wikimedia Commons)

Ve čtvrtek začíná ve Francii tradiční oslava romské patronky Kaľi Sáry

22.5.2018 22:15
Již tento čtvrtek začíná v jihofrancouzském městečku Saintes Maries de la Mer tradiční romská pouť, na kterou se sjíždějí Romové ze všech koutů světa, aby uctili svou patronku černou Sáru. Na několik dní tak jinak poklidné městečko ožívá romskou hudbou všech stylů. Tradice této pouťě, která oslavuje kromě Kaľi Sáry také svaté Marie Jakobé a Salomé, sahá až do středověku.
 celý článek

Brutální zákrok slovenských policistů 16. dubna 2017 ve Zborově, okres Bardejov. (FOTO: repro ERRC)

videoBrutální zásah proti Romům ve Zborově: Policejní inspekce uzavřela vyšetřování, nešlo o trestný čin

22.5.2018 16:45
Po roce vyšetřování brutálního policejního zásahu, který se odehrál loni v květnu v romské osadě ve Zborově u Bardějova, policejní inspekce případ uzavřela, podle ní policie nepochybila. Informuje o tom RTVS.
 celý článek

Ida Kelarová 26. 10. 2017 na chodbě Krajského soudu v Děčíně, který řešil případ napadení romských dětí a střelby na táboře v Jiřetíně pod Jedlovou v létě 2016. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Svědek v případu střelby na romském táboře: Děti se bály a plakaly. Střelec nadával pořadateli že je zm.. cikánskej a buzerant

22.5.2018 16:09
Výslechem dalších svědků pokračovalo dnes u děčínského okresního soudu projednávání střelby na táboře romského pěveckého sboru. Obžalobě z výtržnictví čelí Martin Kout, který podle obžaloby předloni u dětského tábora v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku střílel a rasisticky nadával jeho účastníkům. Na táboře byly romské děti. Kout již dříve jakoukoli vinu odmítl, hrozí mu dva roky vězení.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo