romea - logo
24. ledna 2020 (pátek)
svátek má Milena
Loading
rozšířené vyhledávaní

Eva Zdařilová: Odškodňovací programy v České republice

Praha, 25.10.2012 11:28, (Romano voďi)

Širšího okruhu romských pamětníků války v České republice se dotkly programy tři. Jako první začal v ČR v roce 1998 působit Švýcarský fond s finančním vkladem švýcarských bank, který zamýšlel jednorázovou finanční částkou podpořit „potřebné osoby, které byly z důvodu rasy, náboženství, politického přesvědčení nebo z jiných důvodů pronásledovány, nebo se staly jinak oběťmi holocaustu/ šoa, stejně tak jako potomky obětí.“1

Nejdříve mohly žádat osoby, které se narodily před 31. prosincem 1944, prožily válku na území Československa a doložily svou sociální potřebnost. Fond byl zaskočen, kolik žadatelů v ČR tyto podmínky splňuje, a tak po přijetí žádostí zúžil definici příjemců na osoby, které prošly koncentračními tábory. Než k této změně definice příjemců došlo, založila Romská občanská iniciativa2 Ligu na pomoc romským obětem války a za vydatné mediální kampaně nashromáždila přibližně 3 000 žádostí o příspěvek především od osob, které válku prožily na Slovensku a nové podmínky nesplňovaly. Ze solidarity k této skupině žadatelů a jako výraz nesouhlasu s jednáním Švýcarského fondu stáhl následně žádosti Výbor pro odškodnění obětí romského holocaustu v čele s Čeňkem Růžičkou, který zastupoval tzv. české Romy. Jedinými žadateli tak zůstali tzv. moravští Romové zastoupeni Muzeem romské kultury v Brně, z nichž 221 osob nakonec příspěvek získalo (Zdařilová, 2007: s. 35).

Zcela logicky se neúspěšní žadatelé cítili být podvedeni, ač často nevěděli přesně kým, byli zklamaní a k dalšímu programu přistupovali velice skepticky. Tím byla německá nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost zřízená v roce 2000 vládou Spolkové republiky Německo. Žádosti pro nadaci v ČR vyřizoval coby partnerská organizace Českoněmecký fond budoucnosti (dále jen ČNFB). O možnosti zde žádat se automaticky dozvěděli ti, kteří byli organizovaní ve Svazu bojovníků za svobodu3 – tedy především tzv. čeští a moravští Romové. Ostatním romským žadatelům se cesta k žádosti otevřela téměř náhodně. V tu dobu terénní sociální pracovník v Praze Jakub Steiner zkusmo pomohl žádost podat několika svým klientkám. ČNFB je přijal a s nadací Připomínka, odpovědnost, budoucnost vyjednal kategorie v otevírací doložce „Ukrývání se před rasovou perzekucí“ a „Omezení osobní svobody“ – tedy kategorie definované tak, aby se do nich „vešli“ Romové perzekuovaní nacisty ve Slovenském státě. Vzhledem k tomu, že do uzávěrky příjmu žádostí už zbývalo jen několik měsíců, začala se na podpoře žadatelů podílet nezisková organizace Člověk v tísni. Té se podařilo získat už existující databázi žadatelů u Švýcarského fondu od bývalých zaměstnanců Ligy, které obeslala dopisem s nabídkou nové možnosti žádat a s výzvou, ať se v případě zájmu o asistenci při sepsání žádosti obrátí na zaměstnance Člověka v tísni. Přibližně 30 brigádníků začalo následně objíždět potenciální žadatele a nahrávat jejich výpovědi k válečnému období. Transkripce výpovědí se dvěma posudky historiků se k posouzení posílaly německé nadaci, která v počátku provedla i několik namátkových kontrol přímo u žadatelů. Když v postup získala důvěru, nebyli další žadatelé už nahráváni, ale brigádníci zaznamenávali výpovědi žadatelů do za tímto účelem navrženého formuláře. Zpráva o korektním přístupu ČNFB se mezi Romy rozšířila až s prvními vyplacenými příspěvky. Kancelář ČNFB tak zaznamenala nárůst žádostí těsně před uzávěrkou 31. prosince 2001 a (bohužel) i po ní. Přesný počet romských žadatelů u nadace POB z České republiky nelze určit, tedy ani procento úspěšnosti, odhad je kolem 2000 (Zdařilová, 2007: s.

9). U žadatelů totiž nebyla evidována národnost. Jistým vodítkem může být, že se jednalo o žadatele zprostředkované výše uvedenými organizacemi zastupujícími Romy.

Vysoký odhad počtu romských žadatelů a zjevný podíl „odškodněných“ osob, které byly vystaveny i jiným formám nacistické perzekuce než táborové koncentraci, lze přičíst jednak vstřícnosti nadace k důkazní nouzi žadatelů, kdy bylo jako důkaz dosud bezprecedentně připuštěno osobní líčení událostí samotným žadatelem, a také nasazení brigádníků organizace Člověk v tísni, kteří žadatele objížděli, jejich líčení zaznamenávali a pomohli jim tak překonat byrokratickou bariéru související se sociální negramotností většiny z nich.4 Žadatelé, kteří ČNFB kontaktovali až v průběhu roku 2002, obdrželi dopis, že jejich žádost už nemůže být přijata s doporučením, na jaké jiné organizace se mohou se svými nároky obrátit. Jednalo se především o ČSSZ, která podle zákona č. 261/2001 Sb. vyplácela jednorázovou peněžní částku 60 000,- Kč „účastníkům národního boje za osvobození, politickým vězňům a osobám z rasových nebo náboženských důvodů soustředěných do vojenských pracovních táborů“5, a to po dobu ne kratší než tři měsíce.6 Zákon nabyl účinnosti 26. července 2001 a ČSSZ přijímala žádosti do konce roku 2002. Na prosbu Čeňka Růžičky rozeslal romským žadatelům ze své databáze i ČNFB dopis informující o této možnosti žádat u ČSSZ.

Podmínkou pro kladné vyhodnocení žádosti u ČSSZ bylo však osvědčení podle zákona 255/1946 Sb. o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, o které bylo nutné požádat na MO ČR. Před rokem 2001 získala osvědčení jen hrstka českých a moravských Romů, kteří mohli prokázat svoji internaci v Letech u Písku nebo v Hodoníně u Kunštátu. V roce 2001 přistoupilo MO ČR na základě analýzy k přehodnocení dosavadní praxe udílení osvědčení a přislíbilo osvědčení vydávat i osobám, které byly z rasových důvodů omezovány na osobní svobodě. Ovšem důkazní břemeno nesl čistě žadatel, který musel vyplnit celou řadu konkrétních údajů (přesná data počátku a konce např. nuceného skrývání, data narození všech zúčastněných apod.) a doložit např. dvě svědecké výpovědi. Z přibližně 6 600 žádostí o osvědčení, které MO ČR obdrželo v letech 2001 až 2003 především z řad Romů, jich bylo kladně vyhodnoceno cca 100 (Zdařilová, 2007: s. 62), což zrcadlí i počet a úspěšnost žadatelů u ČSSZ, kdy díky neudělení osvědčení byly žádosti o jednorázový finanční příspěvek ČSSZ zamítány.

Okrajový projekt pak v ČR realizovalo sdružení Adra, které díky finanční podpoře od IOM rozdávalo celoplošně Romům, kteří se narodili do roku 1945, balíky s humanitární pomocí. Jeden balík byl potravinový a druhý obsahoval hygienické a kuchyňské potřeby, přičemž jak obsah balíků, tak i jejich kolektivní distribuce byly velice diskutabilní.

Nadace Připomínka, odpovědnost, budoucnost tak byla a pravděpodobně už i zůstane jediným programem, v jehož rámci se většímu počtu Romů v České republice podařilo získat jistou finanční satisfakci za prožitý válečný osud.

PhDr. Eva Zdařilová

Vystudovala romistiku na UKFF. Tři roky působila jako šéfredaktorka časopisu romistických studií Romano Džaniben. V současné době je ředitelkou občanského sdružení téhož jména. Ve své práci se soustřeďuje zejména na téma odškodňování romských obětí holocaustu, o kterém pojednávala i její rigorózní práce. V letech 2008-2012 vedla na žádost univerzity v Bochumi (D) výzkum, v jehož rámci zjišťovala, jaké bylo přijetí německých odškodňovacích programů českými Romy. Momentálně je na mateřské dovolené.

Poznámky

1 Schlussbericht Schweizer Fonds zugunsten bedürftiger Opfer von Holocaust/Shoa. s. 27.

2 Romská občanská iniciativa (zkratka ROI) byla československá a česká politická strana vzniklá roku 1989 jako politická platforma reprezentující romské etnikum. Počátkem 90. let působila v alianci s Občanským fórem a získala i parlamentní zastoupení (tehdejší ofi ciální název Romská občanská iniciativa ČSFR). Po rozdělení ČSFR působila strana samostatně v Česku jako mimoparlamentní formace (do roku 1995 pod názvem Romská občanská iniciativa, pak jako Romská občanská iniciativa ČR). V 90. letech působila samostatně i na Slovensku.

3 Český svaz bojovníků za svobodu (ČSBS) je občanské sdružení, sdružující účastníky národního odboje za osvobození ve druhé světové válce a jejich pozůstalé. K 31. prosinci 2006 měl dle vlastních údajů 10 489 členů. Svaz sdružuje jak fyzické osoby (především účastníky druhého odboje a jejich pozůstalé), tak právnické osoby (organizace zastávající postoje blízké idejím Svazu) jako kolektivní členy. Organizační struktura je na územním principu. Nejvyšším výkonným orgánem Svazu je předsednistvo ústředního výboru.

4 Většina žadatelů nemá ukončené ani základní vzdělání, psaní a čtení nepatří k jejich osvojeným dovednostem, nehledě na jazykovou bariéru některých z nich, kteří si český jazyk začali osvojovat až v pozdějším věku.

5 http://www.army.cz/mo/dotacehroby/261_2001%20Sb.tx

6 Účastníci národního boje za vznik a osvobození Československa, kteří byli vystaveni některé z předmětných újem po dobu kratší než tři měsíce, byli pak ošetřeni zákonem 357/2005 Sb., podle něhož jim ČSSZ mohla být přiznána částka 30 000,-Kč, nebo si mohli zažádat o příspěvek k starobnímu důchodu.

PhDr. Eva Zdařilová, ředitelka Romano džaniben
Přečteno: 4462x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Holocaust, RV, RV 10/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo