romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

František Kostlán: Lidská práva v hypnóze

Praha, 26.11.2012 14:51, (Romano voďi)
Lidé ze sdružení ROMEA přebírají od velvyslanectví USA cenu Alice G. Masarykové za prosazování lidských práv v České republice. Foto: Ambasáda USA
Lidé ze sdružení ROMEA přebírají od velvyslanectví USA cenu Alice G. Masarykové za prosazování lidských práv v České republice. Foto: Ambasáda USA

S premiérem Petrem Nečasem jednal nedávno komisař Rady Evropy pro lidská práva Nils Muižnieks. Po schůzce padala silná slova. Jak Nečas sdělil, inkluzivní vzdělávání jako prostředek k začleňování zranitelných skupin do společnosti je jedním z klíčových nástrojů české politiky vůči menšinám. Cílem jeho vlády prý je vytvoření předpokladů pro dlouhodobě úspěšné zapojení a plnohodnotný rozvoj všech menšin, včetně romské. Máme si od tohoto setkání slibovat něco významnějšího?

Ne podle slov, podle činů poznáte jich. To platí i pro politiky. Premiér Nečas vládne chytře i s pomocí štěstí. Co stojí v popředí jeho zájmu, zatím vždy nakonec prosadil, bez ohledu na Klausovo mínění, bez ohledu na koaliční odpadlíky i rebely ve vlastních řadách.
O ostatních tématech stojících na okraji jeho zájmu dokáže přesvědčivě hovořit. Slovy to však také končí.

Jedním z témat, které stojí mimo obzor české vlády, jsou i lidská práva. Od počátku ustavení Nečasova kabinetu je jasné, jakou důležitost jim přikládá. Czeslaw Walek byl z lidskoprávní sekce Úřadu vlády de facto odejit. Poté trvalo půl roku, než byla jmenována nová zmocněnkyně pro lidská práva, Monika Šimůnková. Funkce zmocněnce ztratila s jejím příchodem politický punc, kterou měla za Michaela Kocába.

Nečas z ní udělal subalterní úřednici, podřízenou vedení Úřadu vlády, bez pravomocí, bez možnosti účastnit se jednání vlády, bez praktického vlivu. A také téměř bez možnosti hovořit s Petrem Nečasem. Ten totiž, přestože je šéfem poradních orgánů vlády, které se zabývají lidskými právy a menšinami, na jejich jednání chodí tak zřídka, že to ani nestojí za povšimnutí.

Nečasův vztah k lidským právům se dobře projevil při jeho letošním projevu na brněnských veletrzích, kde se ve jménu dobrých obchodních vztahů zastal autoritářského Ruska a rudé Číny proti zastáncům lidských práv. Dal jednoznačně najevo, že byznys je pro něj za jakýchkoli okolností na prvním místě, bez ohledu na koncentrační tábory v Číně a (například) nevyšetřované vraždy opozičních aktivistů a nepohodlných novinářů v Rusku. Český předseda vlády ukázal, že lidská práva pro něj mají asi tak stejnou důležitost, jako autobusová doprava v horní dolní.

A jak se projevilo v praxi začleňování sociálně slabé části romské menšiny? Česká vláda sice přijala rozsáhlý materiál o začleňování lidí stojících na okraji společnosti (vypracovaný Agenturou pro sociální začleňování), ministerstva jej ale nikterak nenaplňují. Ministerstvo školství jednalo dokonce po celou dobu Nečasova vládnutí proti smyslu vládou schválené strategie. Ministr školství Josef Dobeš (a jeho předchůdkyně) zcela zrušil plán inkluzivního vzdělávání, s tím že jde o naprostý nesmysl. Šlo přitom o vynikající materiál, první svého druhu a kvality, vypracovaný týmem odborníků v době, kdy ministrem školství byl Ondřej Liška, předseda Strany zelených. Nový ministr školství se zatím v tomto směru příliš neprojevuje, postupuje drobnými, dílčími krůčky, vizi žádnou nevidět.

Podle zprávy Evropské asociace na obranu lidských práv (AEDH), kterou představil Český helsinský výbor (je jedním z členů AEDH), čelí Romové ve všech evropských zemích včetně České republiky násilí, a to nejen ze strany jednotlivců či skupin extremistů, ale často přímo od radnic i dalších úřadů, včetně policistů a strážníků. Nenávisti vůči příslušníkům menšiny podle AEDH přibývá a přiživují ji mnozí politici a média. Státy, opět včetně ČR, se přitom podle zprávy o řešení problémů dostatečně nesnaží a nedávají na ně dost peněz.

O tom svědčí zpráva o stavu romské menšiny v ČR za loňský rok, vypracovaná úřadem Moniky Šimůnkové, kterou vláda vzala na vědomí. Ze zprávy vyplývá, že výdaje ze státního rozpočtu na romskou integraci loni klesly. Stát na ni dal 85 milionů korun, což je asi o 1,5 milionu méně než v roce 2010. Zpráva přitom dodává, že sociální vyloučení významné části české romské menšiny může ohrozit soudržnost české společnosti.

A jak na všechna tahle varování reagoval Nečas a jeho podřízení? Uvažují o rozprášení lidskoprávní agendy, která nyní spadá pod Úřad vlády. Nově by například romská problematika měla patřit pod ministerstvo práce a sociálních věcí, národnostní menšiny pod ministerstvo zahraničí, atd.

Shrňme to: inkluze ve všech oblastech probíhá pouze na papíře. Do romské problematiky jde čím dál méně peněz – a ty, které tam proudí, nemají na zlepšení žádný vliv, jelikož to se viditelně nekoná. Zahraniční obchod nestojí v praktické politice vlády na úrovni prosazování lidských práv, ale vysoko, vysoko nad nimi. Nečas rád o lidských právech a začleňování líbivě hovoří, ale jeho činy jsou s jeho slovy v příkrém rozporu.

Lidská práva se nacházejí ve stavu hypnózy. Od setkání premiéra s komisařem Rady Evropy pro lidská práva tedy nic nečekejme. Dříve spadá listí z dubu, než současná česká vláda udělá v této věci něco podstatného.

Přečteno: 5377x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 11/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo