romea - logo
27. června 2019 (čtvrtek)
svátek má Ladislav
Loading
rozšířené vyhledávaní

Gabriela Hrabaňová: I evropské volby ovlivňují naše životy

20.5.2019 17:58
(FOTO: Evropský parlament)
(FOTO: Evropský parlament)

Proč jít k volbám do Evropského parlamentu? Protože každé volby přímo ovlivňují naše životy. Evropská unie rozhoduje o mnoha důležitých věcech naší společnosti. Témata, která se nám zdají být vzdálená, se nakonec stejně dostanou až k nám – jako například zákaz kouření ve veřejných prostorách, roaming nebo používání jednorázových plastů.

Podobně tomu je i v oblasti lidských práv. To, jestli budeme mít segregované vzdělávání nebo třeba více pracovních příležitostí, velice záleží na tom, zda se naše vlády, ale i Evropský parlament, stanou radikálnějšími, či se zaměří spíše sociálně a humanitně. Když k volbám nepůjdeme, dáváme šanci extremistům. Ti k volbám půjdou vždycky. Dění na poli evropské politiky, ať se od reálných problémů, se kterými se potýkáme, zdá být jak daleko chce, se samozřejmě dotýká jak různých oblastí života, tak i různých menšin, včetně Romů.

Evropský parlament například zaujímá velmi silný postoj proti anticiganismu. Přijal již několik rezolucí, jako třeba letos v lednu Rezoluci o vzestupu neofašistického násilí v Evropě, o měsíc později pak Rezoluci o potřebě posílení strategického rámce Evropské unie pro národní strategie začleňování Romů po roce 2020 a posílení boje proti anticiganismu. Stačí si dát do internetového vyhledávače heslo „anti-gypsyism“ a uvidíte, kolik dokumentů, otázek a připomínek s tímto tématem se vám objeví.

Pravdou je, že i na půdě Evropského parlamentu se ještě stále najdou jedinci i skupiny poslanců, kteří jsou rasističtí. Dokonce sám jeho předseda Antonio Tajani se několikrát vyjádřil velmi rasisticky. Zároveň tam ale zasedá i velká skupina poslanců, na které je možné se obrátit a spolupracovat s nimi. Jsou otevření i neziskovým organizacím – přebírají od nás témata a také se opírají o naši expertizu a zkušenosti.

Skrytá bariéra

Osobně zaměření Evropského parlamentu na anticiganismus velice vítám, protože ho považuji za jeden z největších problémů každodenního života Romů v České republice. Je to taková skrytá bariéra, která se objevuje na obou stranách, jak u Romů samotných, tak u majority a staví mezi nás pomyslnou zeď.

“Dění na poli evropské politiky, ať se od reálných problémů, se kterými se potýkáme, zdá být jak daleko chce, se samozřejmě dotýká jak různých oblastí života, tak i různých menšin, včetně Romů.“

Někdy je to zeď až hmatatelná a propast mezi Romy a majoritou, jako třeba v případě některých vyloučených lokalit nebo v segregovaných školách, se zhmotní do podoby skutečné zdi. Někdy je schována za jiné, například ve formě bezdoplatkových zónách, kde je ale v důsledku jasné, že nejvíce budou takovým opatřením biti právě Romové.

Anticiganismus je ale stále přítomný a rozlezlý v celé společnosti, což způsobuje, že i samotní Romové se někdy raději na cestu smíření nepouštějí, protože už po několik generací nebyla úspěšná. Zůstanou raději uzavření do sebe a nedůvěru v majoritu a její instituce, která tak vzniká, udržují dál. Projevuje se to nejenom při jednání s úřady, ale také zejména při volbách, ke kterým mnozí z nich právě proto nechodí.

Jak je něco takového možné ovlivnit z evropské úrovně? Faktem je, že není jednoduché ovlivnit instituce, které samy o sobě anticiganismus skrývají nebo jsou rasistické. Politici ve volených pozicích přirozeně usilují o znovuzvolení a mnozí stále a s chutí využívají jeden z nejoblíbenějších populistických nástrojů – takzvanou „anti-cikánskou kartu“. Evropské instituce tomuto tlaku tolik nepodléhají, nicméně jejich politiky mají vliv na politiky národní.

Evropský rámec pro začleňování Romů po roce 2020 musí zřetelně naformulovat nutná opatření, která budou proti anticiganismu bojovat. Velice dobrý je i přístup, o kterém mluví jedna ze současných romských europoslankyň Soraya Post, která zdůrazňuje odhalování pravdy a cestu smíření. Ta může přinést kýžené ovoce, třeba v otázkách nedobrovolné sterilizace romských žen.

Současní romští europoslanci

Livia Jaroka, Maďarsko, Group of the European People's Party (Christian Democrats)

Soraya Post, Švédsko, Group of the Progressive Alliance of Socialists and Democrats in the European Parliament

Damian Drăghici, Rumunsko, Group of the Progressive Alliance of Socialists and Democrats in the European Parliament

Romeo Franz, Neměcko, Group of the Greens/European Free Alliance

James Carver, Velká Británie, Europe of Freedom and Direct Democracy Group.

Jedním z nástrojů Evropské unie jsou i finance. I po roce 2020 bude Evropská komise podmiňovat rozdělování evropských fondů existencí Národní romské strategie. Právě proto je nutné vytvořit silný evropský rámec pro tuto národní strategii, která by měla vzejít z Evropské komise a posílit pozici neziskového sektoru, aby mohla tyto požadavky také aktivně prosazovat na národní úrovni.

EU a romská témata – kdo je kdo a co zmůže

Situací a potřebami Romů se zabývá zejména „trojúhelník“ Evropská komise, Evropský parlament a Evropská rada a snaží se také přispět ke zlepšení kvality života Romů jak napříč samotnou unií, tak i v kandidátských zemích, zejména na západním Balkáně a v Turecku.

Vzhledem k fungování Evropské unie jako takové je důležité si uvědomit, že žádná její instituce nebude prosazovat opatření, na kterých se členské státy společně nedomluví. Jediná opatření, která nějakým způsobem zavazují členský stát k akci i bez toho, fungují na základě stávajících, ale i nových směrnic, jako je tomu v případě segregace romských dětí ve vzdělávacím systému. Evropská komise otevřela možnost tzv. Infringement procedures (řízení o porušení povinnosti), což při neplnění některých závazků může vést až k placení pokuty za porušení směrnic.

V Evropské komisi je v rámci DG Justice (The Directorate General for Justice / Generální ředitelství pro spravedlnost) zřízeno romské oddělení, které má na starost koordinaci Evropského rámce pro národní strategie pro začleňování Romů. V tomto oddělení pracují také Romové, respektive tedy momentálně jedna Romka. Toto oddělení spolupracuje s takzvanými národními romskými koordinátory (za Česko je to kancelář Rady vlády pro záležitosti romské menšiny) a také s neziskovými organizacemi v Bruselu – několikrát ročně například organizuje konzultační setkání a pak také Platformu EU pro začleňování Romů.

Kromě tohoto Generálního ředitelství existují i další. Pro zaměstnanost (DG EMPL), pro regionální politiku (DG REGIO), ve kterém také mimochodem pracuje Rom, pro vzdělávání (DG EDU), pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (DG NEAR), pro zdraví a bezpečnost potravin (DG SANTE) – a každé z nich se romskou menšinou zabývá a má své vytyčené priority.

K tematice přispěl i Účetní dvůr Evropské unie několika reporty o situaci Romů, v nichž se jejich autoři mimo jiné shodli na tom, že současné strategie a implementace Evropských fondů nefungují, protože jim v tom mnohdy systematicky brání právě anticiganismus.

Watchdog

Evropská komise také hodnotí, jak si jednotlivé státy vedou. Kromě toho, že vydává takzvaná sdělení Evropské komise a Evropského parlamentu o situaci Romů, se také se snaží koordinovat a napomoci členským státům k lepší implementaci jejich strategií. Součástí každého takového sdělení jsou i konkrétní doporučení. Ta však nejsou závazná a mají pouze doporučující charakter. Romské oddělení Generálního ředitelství pro spravedlnost pak také několikrát do roka zve národní romská kontaktní místa na koordinační setkání.

Nejdůležitější a zatím nejzávaznější jsou pro nás závěry Rady EPSCO (Employment and Social Policy – Employment, Social Policy, Health and Consumer Affairs Council / Rada ministrů práce a sociálních věcí). Jejich doporučení z roku 2013 dokonce nastavují nutnost všech členských států reportovat mimo jiné o naplňování některých základních opatření týkajících se Romů.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz  

Pokud jde o možnost kontrolovat nebo přímo tlačit na plnění konkrétních opatření, je to opět Evropská komise, která kontroluje a má jakousi kapacitu být ve spojení s členskými státy, tedy prostřednictvím národních romských koordinátorů, kteří mohou spíše radit a pomáhat než tlačit a kritizovat. Jediný, kdo může tlačit, je občanská společnost. Ta jediná má možnost být kritická. Otázka ale je, zda tu možnost skutečně má, zda nemá zároveň co ztratit.

Podpora občanských watchdog (rozuměj sledujících a hlídajících) organizací však vesměs není, přestože je potřebná. Dobrý je příklad Roma Civil Monitor (Romský občanský monitoring), pro který v každé zemi EU vytvářejí neziskové organizace takzvanou Stínovou zprávu. Informace z těchto zpráv mají občanské společnosti sloužit právě pro vytváření tlaku a pomoci jim ke kritickému pohledu na situaci v jednotlivých oblastech – jaká jsou v nich opatření a jak efektivní jsou.

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 24. a v sobotu 25. května 2019.

Romský týden v Evropském parlamentu

Na evropské úrovni se také konají menší či větší akce týkající se romských témat. K těm pravidelným patří jednání Evropské platformy a Evropský romský týden. Další akce organizuje Evropský sociální a ekonomický výbor, členové Evropského parlamentu, agentury OSN, jako například evropské zastoupení Vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Světová banka a několik neziskových organizací.

GABRIELA HRABAŇOVÁ (1979)


Současná ředitelka organizace ERGO Network je absolventkou bakalářského oboru Politika a společnost a magisterského oboru Mezinárodní vztahy a diplomacie na Angloamerické univerzitě v Praze. Začínala jako konzultantka pro NNO v ČR jako tzv. eRider, několik let působila ve vedení občanského studentského sdružení Athinganoi, později nastoupila na Úřad vlády jako ředitelka romské kanceláře Rady pro záležitosti romských menšin. Silně se angažovala v českém předsednictví v EU, kdy bylo přijato deset Společných základních principů pro začleňování Romů a bylo zorganizováno první setkání Platformy EU pro Romy. Působila také jako členka poradního sboru ředitele Agentury pro základní práva a členka správní rady Nadace RomMedia v Budapešti.

Foto: Evropský parlament

V Bruselu funguje více než 20 různých sítí evropských organizací nebo mezinárodních neziskových organizací, z nichž čtyři jsou nyní romské: ERGO Network (European Roma Grassroots Organizations Network – Síť místních romských organizací), dále pak REDI (Roma Entrepreneurship Development Initiative), ERRC (European Roma Rights Centre – Evropské centrum pro práva Romů), a ERIO (European Roma Information Office – Evropská romská informační kancelář). Mezi dalšími jsou třeba Eurochild, Eurodiaconia, the European Anti-Poverty Network, Eurocities, European Public Health Alliance a jiní, kteří se zabývají Romy.

Nicméně pro nás v ERGO Network je důležité dostávat romské téma i na ty konference, kam by se jinou cestou nedostaly. Se svým zaměřením jsme jako hosté často zváni na akce zaměřené na romské téma, ale ještě častěji se snažíme prezentovat naši práci a otázky týkající se Romů na akcích, které se Romů přímo netýkají – jako třeba na akce spojené s Evropským semestrem (the European Semester), Evropským pilířem pro sociální práva (the European Pillar of Social Rights), iniciativy pro zvýšení zaměstnanosti, jako je Evropská záruka pro mladé lidi (the European Youth Guarantee) nebo Kolokvium pro základní lidská práva (the Fundamental Rights Colloquium).

Roma Week – neboli Evropský romský týden – proběhl letos už počtvrté. Je to akce, kterou iniciovala Soraya Post s několika dalšími poslanci jako oslavu a připomenutí první specifické rezoluce europarlamentu o anticiganismu z 15. dubna 2015. Specifický je tím, že ho spolupořádají neziskové organizace. Je to souhrn workshopů a konferencí, z nichž každou zaštiťuje jiný poslanec a pořádá ji jiná organizace. Jednotlivé programy dávají dohromady všichni společně a ARDI (European Parliament Anti-Racism and Diversity Intergroup) pak všechny aktéry koordinuje.

ERGO Network se zapojuje již od začátku a vždy participuje na několika akcích. Především však každý rok společně s TernYpe, mládežnickou romskou sítí, umožňuje desítkám mladých lidí se tohoto týdne zúčastnit a zároveň blíže poznat práci evropských institucí a práci neziskovek v Bruselu. Tento rok je pro něj navíc výjimečný – je pro členy Evropského parlamentu i Evropské komise posledním.

Andrej Kiska, Neznámé hrdinky a Soraya Post

Roma week by nedával smysl bez aktivního zapojení romských aktivistů z celé Evropy. Letos bylo v Bruselu asi 80 mladých lidí na dvou různých školeních – jedno se zaměřovalo na lobby a evropské instituce a druhé na volby do Evropského parlamentu. Síť ERGO navíc koordinovala účast nejvýznamnějších aktivistů romské občanské společnosti v Evropě pod záštitou „Aliance proti antigypsyismu“ – společně s Ústřední radou německých Sintů a Romů, Dokumentačním a kulturním centrem Sintů a Romy a Evropskou sítí proti rasismu (ENAR).

Jedna z větších akcí se tento rok zaměřila právě na monitoring občanské společnosti a na to, jak tyto informace využít v dalším programovacím období při vytváření nových strategií. ERGO Network pořádalo aktivitu zaměřenou na cíle udržitelného rozvoje a na to, jak mohou pomoci v lobbování neziskových organizací či jak prosadit romské indikátory do reportu Spojených národů. Vznikl k tomu také report „Zapojení Romů: Mohou cíle udržitelného rozvoje přispět k eliminování anticiganismu?“

“Společnost, ve které budou mít Romové přístup k právům stanoveným v našich smlouvách, zdravou společnost bez rasismu, takovou, na kterou můžeme být hrdí.“

Stěžejní akci konference nazvané Vytváření důvěry prostřednictvím odhalování a uznávání pravdy: Posílení uznání a nápravy antigypsyismu uspořádala Soraya Post společně s Ústřední radou německých Sintů a Romů, Fundacion Secretariado Gitano (FSG), Úřadem Vysokého komisaře OSN pro lidská práva v Evropě, Evropským institutem pro otevřenou společnost a ERGO Network. Zaměřila se na hodnocení dosavadních aktivit v této oblasti a na diskusi o současném stavu a úsilí různých aktérů o pokrok v boji proti antigypsyismu cestou uznání, nápravy, procesů důvěry a usmíření. Promluvili na ní i lidé anticiganismem přímo zasažení – podělili se o své příběhy a debata se tak mohla posunout od teoretických koncepcí k tomu, jak mohou politiky jednotlivých států přímo ovlivnit životy jednotlivců.

Tento rok se romský týden zaměřil také na ocenění. To od Ústřední rady německých Sintů a Romů získal slovenský prezident Andrej Kiska a další „Neznámé hrdinky“ – 14 inspirujících romských aktivistek, které získaly Cenu EU za romskou integraci na západním Balkáně a Turecku. Cenu získala i Soraya Post, a to za vynikající podporu boje proti antigypsyismu v Evropském parlamentu. Bez ní by ostatně nebyl ani samotný Roma Week.

Ráda bych zdůraznila i to, že se jí podařilo získat slib různých politických skupin a jednotlivých poslanců, že, budou-li znovu zvoleni, budou pokračovat v práci na dosažení evropských voleb bez rasismu, budou podporovat novou účinnou politiku EU pro Romy po roce 2020 a budou pokračovat v boji proti antigypsismu v novém legislativním období. Podepsaní poslanci se zavázali vytvořit evropskou společnost, ve které budou mít Romové přístup k právům stanoveným v našich smlouvách, zdravou společnost bez rasismu, takovou, na kterou můžeme být hrdí.

Článek vyšel ve speciální části vydání časopisu Romano voďi zaměřeného na volby do Evropského parlamentu. Číslo vychází za podpory německé nadace „Připomínka, odpovědnost a budoucnost“.

 


Nenechte si ujít ani články, které zůstanou jen v tištěné verzi časopisu a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz

Přečteno: 530x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi 2019, Romano voďi, RV 4/2019, Volby, Evropský parlament, Politika, EU, volby do Evropského parlamentu



HLAVNÍ ZPRÁVY

Závěrečná řeč obžalovaného Petra Bendy u ústeckého krajského soudu 16. 4. 2018 (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Střelec z Chomutova půjde za vraždu na deset let do vězení

25.6.2019 15:24
Osmatřicetiletý Petr Benda půjde za vraždu řidiče dodávky, který na chomutovském sídlišti najel do jednoho automobilu, na deset let do vězení. Rozhodl o tom pravomocně pražský vrchní soud, který zmírnil prvoinstanční verdikt z loňského dubna. 
 celý článek

Demonstrace na pražské Letenské pláni - 23. 6. 2019 (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

František Kostlán: Občanská Letná - pravda versus oligarchie, populismus a xenofobie

25.6.2019 14:50
Letenská demonstrace byla vrcholem vzmachu občanské společnosti, bez ohledu na rozdílné názory, barvu pleti či vyznání účastníků a dalších příznivců. A to vadí těm, kteří si veškerou moc uzurpují pro sebe, kteří nás, občany, ke své představě demokracie nepotřebují.
 celý článek

Radek Banga při projevu na demonstraci na pražské Letenské pláni (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

videoRadek Banga k téměř 300 tisícům lidí na Letné: Nejsme jen hrstka! Pochopil jsem, že nejsme ztracená země

24.6.2019 14:25
Nedělní protest proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO) a za nezávislost justice byl největší demonstrací od roku 1989. Podle aktualizovaných odhadů operátora T-Mobile se na Letné sešlo 283.000 lidí. Protest varoval před tím, kam se Česko pod Babišem a prezidentem Milošem Zemanem ubírá. Premiér s tvrzením demonstrantů, že by on či vláda zasahovali do nezávislosti justice, nesouhlasí. Ke statisícům protestujících promluvil i frontman skupiny Gipsy.cz Radek Banga.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo