romea - logo
20. září 2020 (neděle)
svátek má Oleg

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Iva Hlaváčková: Projekt rozvíjí sebevědomí a představy o budoucnosti romských dětí

Praha, 21.6.2013 11:38, (ROMANO VOĎI)
Závěrečný workshop projektu Romský mentor se konal v pražském Divadle v Korunní (FOTO: ROMEA)
Závěrečný workshop projektu Romský mentor se konal v pražském Divadle v Korunní (FOTO: ROMEA)

Jsi absolventka romistiky na Univerzitě Karlově, takže spojení s romským tématem je docela nasnadě. Jak ses ale dostala právě k projektu Romský mentor? Co Tě na něm zaujalo, že ses rozhodla v něm pracovat?

Po absolvování školy jsem hledala práci, která mě bude naplňovat a naštěstí jsem narazila na pozici koordinátorky „Mentora“. Jelikož jsem oblast vzdělávání vždy vnímala jako velmi důležitou, projekt Romský mentor mne zaujal. Přinášel několik inovativních prvků v oblasti neformálního vzdělávání, a proto jsem byla ráda, že jsem ve výběrovém řízení uspěla.

Jsi tedy u projektu od jeho začátku. Jaký ten začátek pro Tebe byl?

Počátek projektu a samotné realizace volnočasových aktivit nebyl zcela jednoduchý a problémy se samozřejmě vyskytly. Nejprve jsme museli vytipovat a oslovit vhodné mentory a školy, ve kterých by pak mentoři dlouhodobě pracovali s dětmi, vytvořit vhodné dvojice. Jako největší problém se ukázalo najít vhodnou školu či spolupracující organizaci. Školy jsou zahlceny nabídkou projektů a ten náš byl nový, „romský“ a navíc vyžaduje aktivní, otevřenou spolupráci mezi mentorem-pedagogem a námi. Celá řada škol se do projektu z toho či onoho důvodu zdráhala vstoupit. Školu pro každého mentora jsme dále museli hledat v přiměřené blízkosti, aby mentor zvládnul do školy či organizace dojíždět. Probíhala také intenzivní komunikace s kolegy z Art and Culture Programu v Budapešti, s kterými jsme řešili specifika ČR ve spojitosti s realizací projektu. Nakonec se však do projektu podařilo zapojit aktivní a odhodlané mentory i učitele.

Romea projekt realizuje. Do České republiky ho přinesla organizace Open Society Foundations – jako národní koordinátorka jsi tedy celou dobu komunikovala s jeho maďarskou pobočkou v Budapešti.

Ano, s maďarskými kolegy jsme byli v téměř nepřetržitém kontaktu. Proces není postaven tak, že bychom obdrželi balík peněz a realizovali vzdělávací projekt. Naopak, projekt byl postupně vytvořen v Maďarsku a teprve po určitém „ozkoušení“ se jeho realizace rozšířila do Makedonie, Bulharska, Slovenska a do ČR. Romea jako lokální koordinátor tedy převzala a realizovala koncept v ČR. Několikrát jsme byli na školení v Budapešti a průběžná komunikace nejen s kolegy s OSF, ale také metodiky a facilitátory z Pressley Ridge byla samozřejmostí. Nutné je podotknout, že mentoři a pedagogové se každý rok účastnili tří školení na začátku, uprostřed i na konci školního roku, kde měli možnost nejen získat nové znalosti z oblasti neformálního vzdělávání, ale také sdílet zkušenosti a hodnotit samotnou realizaci projektu. Tato školení v prvním roce vedli maďarští kolegové, od letošního roku je vedeme již my a postupně tak přebíráme veškeré projektové kompetence.

Na školení v Budapešti jsi tedy poznala i národní koordinátory projektu z ostatních zemí. Byli jste pak ve vzájemném kontaktu? Sdělovali jste si například své zkušenosti, měli přehled třeba o tom, co se u koho v projektu děje?

Na jaře 2012 jsem měla to štěstí poznat všechny lokální koordinátory na společném školení v Budapešti, kde jsme společně nejen hodnotili realizaci projektu v jednotlivých zemích, ale také hledali cesty, jak projekt ještě více profesionalizovat, aby co nejvíce rozvíjel a obohacoval jeho přímé účastníky-žáky ZŠ a ukotvit jej na národních úrovních. Informace a zkušenosti nejvíce sdílíme s bulharskými kolegy, dále také s Makedonci a Slováky.

Projekt u nás proběhl dvakrát za sebou – lišily se v něčem jeho dva ročníky? Byly v něčem stejné?

První ročník, který probíhal ve školním roce 2011/2012, byl náročný, plný vzájemného poznávání, ale vše dopadlo nad očekávání dobře a rok jsme zakončili velkým společným vystoupením v Praze. Druhý ročník, jehož samotná realizace se kvůli administrativním záležitostem odehrávala od zimy do června 2013, byla tak trochu dynamičtější, ale troufám si říci, že stejně dobře provedená, a to především díky skvělému týmu lidí-profesionálů, kteří s dětmi pracovali často nad rámec projektu, aby dostáli svým cílům.

Přinesl Ti projekt nějakou novou zkušenost?

Samozřejmě, že tento projekt mi přinesl celou řadu nových zkušeností. Nejenže jsem měla možnost spolupracovat s profesionály z nadnárodních organizací jako je OSF a Pressley Ridge, čehož si velice vážím, ale také poznat celou řadu lidí, pro něž jejich práce s dětmi není jen pouhým zaměstnáním, ale celoživotním posláním. Ohromným hnacím motorem pak pro mne byly monitorovací návštěvy jednotlivých skupin. Koordinátor totiž v projektu není jen administrativním pracovníkem, ale dvakrát až třikrát do roka také vyráží na návštěvu ke každé ze skupin. Člověk zde nejen zkontroluje realizaci, ale také zažije příjemnou atmosféru a hlavně vidí, že má jeho práce smyl.

Přestože se od chvíle, kdy OSF oznámilo, že projekt nebude moci dále podporovat, intenzivně hledají nové možnosti financování, je zatím ještě nejasné, zda a kdy bude projekt dále pokračovat. Jak tuhle situaci vnímáš? Proč je podle tebe důležité, aby se Romský mentor dále realizoval – v čem je podle tebe jeho přínos a smysl?

Předčasné ukončení finanční podpory ze strany OSF bylo nečekané a mělo přijít postupně. Na druhou stranu jsme měli alespoň čas projekt dobře poznat a převzít veškeré kompetence k jeho realizaci, podařilo se nám dosáhnout dobrých výsledků, což doufám ulehčí hledání nových zdrojů financování, do kterého jsme se již pustili. Na základě realizace projektu se nám potvrdilo, že projekt má smysl, protože nejen podporuje rozvoj uměleckých dovedností dětí, podporuje integraci dětí, ale především rozvíjí sebevědomí a představy o budoucnosti u romských dětí prostřednictvím procesu neformálního učení pod vedením romských mentorů, což je podstatný prvek, který ve vzdělávacím procesu romským žákům beze sporu chybí a postupnou implementaci projektu do škol vnímám jako velmi žádoucí.

Iva Hlaváčková vystudovala obor romistika na Filozofické fakultě UK v Praze. Zabývá se především oblastí vzdělávání, romštinou a historií Romů. Od roku 2011 pracuje v o. s. ROMEA, kde je koordinátorkou integračního projektu Romský mentor pro žáky ZŠ a stipendijního programu REF.

Přečteno: 4062x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Rozhovory, Vzdělávání, RV 06/2013



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo