romea - logo
17. října 2018 (středa)
svátek má Hedvika
Loading
rozšířené vyhledávaní

Iveta Němečková: O transformaci praktických škol

Praha, 27.12.2012 8:00, (Romano voďi)
Asistentka pedagoga na základní škole Boženy Němcové v Přerově. (FOTO: YouTube.com)
Asistentka pedagoga na základní škole Boženy Němcové v Přerově. (FOTO: YouTube.com)

V posledních měsících se v médiích a komunikačních sítích rozjela vlna reakcí na plánovaná opatření, která by měla mimo jiné pomoci řešit situaci romských žáků ve vzdělávacím systému. Opatření přijala vláda ČR v minulém roce a byla součástí Strategie boje proti sociálnímu vyloučení.

Předmětem celé komunikační kampaně bylo především opatření, které mělo za cíl transformovat tzv. základní školy praktické. Pod názvem „petice proti rušení praktických škol“ se rozběhla po celé České republice a i na mne se obracela řada občanů, rodičů a přátel s dotazy, o co vlastně jde.

Za touto peticí stojí především Asociace speciálních pedagogů, která argumentuje potřebností škol pro děti s lehkou mentální retardací a varuje před jejich zrušením. Protože, jak uvádí jedna z autorek dokumentu, Jana Smetanová: „… současná situace je vyhovující – díky speciální péči máme jednu z nejnižších úrovní negramotnosti.“

Dovolím si dodat, že speciální školství je široký pojem. Zahrnuje podporu především pro děti s těžkým zdravotním postižením (zrakovým, sluchovým, tělesným a lehkým, středním a těžkým mentálním postižením). Navržená transformace se netýká celé sítě speciálních škol. Jde v ní výhradně o jeden typ škol – škol pro děti s lehkým mentálním postižením.

O co vlastně jde a jak se také lze na současnou situaci podívat? Základní školy, které vyučují podle programu pro děti s lehkou mentální retardací, jsou sice ve vzdělávacím systému novou institucí, ale jen podle názvu. Ve skutečnosti jde o školy, které navazují na dlouholetou tradici zvláštních škol a podobně jako ony vzdělávají děti, u kterých byla diagnostikována tzv. lehká mentální retardace. Pro úplnost musím dodat, že do těchto škol chodí ve skutečnosti i děti, u kterých mentální postižení diagnostikováno nebylo. To ostatně vyplývá také ze zprávy České školní inspekce z roku 2010.

Dalším faktem je, že v těchto školách je umístěn neúměrně vysoký podíl romských dětí – daleko větší, než odpovídá pravděpodobnosti. Těžko lze uvěřit, že více než čtvrtina dětí z romských rodin trpí lehkou mentální retardací, když u ostatní populace výskyt takového postižení nepřevyšuje 2%. Na tento fakt také důrazně upozornil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, když v roce 2007 vynesl proti ČR rozsudek pro „nepřímou diskriminaci“ romských dětí ve vzdělávání.

Podívat bychom se také měli na to, že ve většině zemí Evropy (a nejen Evropy) chodí děti s lehkým mentálním postižením převážně do běžných základních škol. V těch zemích, kde je vzdělávací systém na dobré úrovni, mají ve škole zabezpečenu velmi dobrou odbornou podporu. Jsou přijímáni jak učiteli, tak spolužáky. Nacházejí si širší okruh přátel, získávají dobré sociální dovednosti. To je dobrý vklad do jejich dalšího života – vlastně je to dobrá zpráva pro všechny. Tyto tzv. integrované děti se i v dospělém životě pohybují ve společnosti snadněji a s vyšší mírou samostatnosti.

A ostatní děti ve třídě se naučí počítat s tím, že lidé se speciálními potřebami jsou běžnou součástí společnosti. Do systému speciálního školství jsou zařazováni žáci, pro které taková podpora již není dostatečná, mezi ostatními dětmi by nebyli dobře přijímáni a v jejich nejlepším zájmu je navštěvovat školy mimo hlavní vzdělávací proud.

Myslím, že je třeba také zdůraznit: transformace není totéž co zrušení. Cílem transformace je především vytvořit lepší podmínky pro vzdělávání dětí, které potřebují podporu, a ty, které s touto podporou budou prospívat v běžné škole, prostě vzdělávat s ostatní populací.

V rámci transformace je důležité přiblížit vzdělávací programy tzv. praktických škol programům škol běžných a především tomu, co budou současní školáci v dospělosti potřebovat. Chceme přeci, aby uspěli na středních školách, učilištích a v dospělém životě? Není žádným tajemstvím, že právě absolventi bývalých zvláštních škol mají největší potíže s uplatněním v zaměstnání a jak často je najdete mezi obyvateli v sociálně vyloučených lokalitách.

Ano, pokud bude transformace úspěšná, určitý počet škol pro děti s lehkým mentálním postižením zcela jistě zanikne – nebudou potřeba. Jejich žáci budou chodit do běžných základních škol a odborná podpora jim bude poskytována tam. Není to i pro speciální pedagogy dobrý cíl? Pomoci dětem zvládnout vzdělávání v běžné základní škole, dosáhnout dobrých výsledků a v dospělosti najít širší možnosti uplatnění?

Na závěr bych ráda svůj komentář shrnula zamyšlením nad otázkou, v čem je výhoda společného vzdělávání dětí v jedné škole a v čem jsou naopak skryta rizika? Děti, které chodí do školy s ostatní populací, dosahují při dostatečné podpoře lepších výsledků a jsou více motivovány ke vzdělávání. Jejich uplatnění v dospělém životě je daleko snadnější, vybírají si povolání z širšího spektra možností.

Velkým bonusem oproti vzdělávání ve speciálních školách je také možnost přirozeného kontaktu s ostatními vrstevníky, budování vztahů a získávání odpovídajících sociálních dovedností. A právě to je pro dospělý život a uplatnění ve společnosti velmi důležité. A nejen pro ně.

Všimla jsem si již před mnoha lety, že děti, které se v přirozeném prostředí setkávají, komunikují a spolupracují s těmi, které potřebují vyšší míru podpory, jsou jaksi lidsky zralejší. Dívají se na svět s větší mírou pochopení a porozumění potřebám svým i potřebám ostatních. A to je hodně velký bonus pro nás všechny.

Myslím si, že k tomu, abychom spěli ke společnému vzdělávání všech dětí, potřebujeme především připravit podmínky na základních školách, připravit jejich učitele, poskytnout systém podpory speciálních pedagogů a psychologů – třeba těch, kteří teď tuto podporu poskytují svým žákům v praktických školách.

Iveta Němečková

působí a působila jako koordinátorka projektu koalice Společně do školy, jako speciální pedagožka i ředitelka, lektorka vzdělávacích programů, koordinátorka a metodička programu Step by Step, realizovala projekt zaměřený na integraci romských žáků do základního vzdělávání, spolupodílela se na přípravě mezinárodního vzdělávacího programu zaměřeného na práci s předsudky a stereotypy. Je dlouholetou zastánkyní inkluzívního vzdělávání, působila jako koordinátorka projektů včasné péče. Je lektorkou vzdělávání dospělých, organizátorkou a koordinátorkou vzdělávacích akcí.

Iveta Němečková
Přečteno: 2813x

Kam dál:

Štítky:  

RV, RV 12/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo (Koláž: Romea.cz)

ROMEA se nezúčastní pořadu Máte slovo věnovaného výrokům Miloše Zeman směrem k Romům. Pořad není o diskuzi, ale o křiku, hádkách a konfliktu

10.10.2018 18:01
Česká televize se chystá příští týden ve svém pořadu Máte slovo, který uvádí Michaela Jílková, řešit urážlivé výroky prezidenta Miloše Zeman směrem k Romům. Prezident ve svých výrocích tvrdil, že 90% Romů nepracuje. Dramaturgie do pořadu pozvala i zástupce organizace ROMEA, která se proti výrokům Miloše Zemana důrazně ohradila a vyvrátila je. Zástupci organizace ROMEA se natáčení pořadu nezúčastní. "Tento pořad diskuzi bulvarizuje a ve výsledku neumožňuje – v jeho pojetí se scvrkává na snahu přítomných zdatněji přehádat, překřičet, ponížit protistranu," uvedla organizace ROMEA v tiskovém prohlášení, které zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Zákaz kočování v roce 1958 byl represivním opatřením, kterým začala důsledná asimilace Romů, Kladno 1959 (FOTO: Eva Davidová)

Tady jsou fakta, jak se žilo Romům během komunismu, pane Zemane! Nucená asimilace, děti ve zvláštních školách, sterilizace romských žen

10.10.2018 10:40
Prezident Miloš Zeman v pátek v rozhovoru s redaktorem České televize Richardem Samkem tvrdil, že Romové během komunistické minulosti na rozdíl od jiných tolik netrpěli. Zpravodajský server Romea.cz zveřejňuje přehled informací o životě Romů v Československu v době komunistické diktatury.
 celý článek

Olga Fečová (Foto: Lukáš Houdek)

Olga Fečová: O Romech se říká málo pozitivních věcí

9.10.2018 12:40
Mottem letošního Mezinárodního dne Romů v režii organizace Ara Art je romipen. A protože identita nás zaměstnává všechny, budeme se letos ptát respondentů na to, jak ji vnímají oni. Jinými slovy – budeme se ptát na to, jak rozumí slovům romipen potažmo češství, nebo čechipen, pokud bychom hledali ekvivalent k romipen. Pokračujeme rozhovorem s Olgou Fečovou.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo