Jozef Miker: Cítím se být vlastencem

Před necelým rokem jsme tématu identit(y) věnovali celé číslo (RV 4/2012). V rubrice „Pod povrchem“ se problematikou její plurality zabýval etnolog a sociální antropolog Zdeněk Uherek. Také první letošní Romano Voďi se k tématu identity, její konstrukce a realizačním mechanismům vrací, tentokrát prostřednictvím nedávno proběhlých prezidentských voleb a jejich ohlasu v řadách romské menšiny.
Jak obtížná může být pro příslušníka negativně vnímané minority otázka identity, ilustrují případy, kdy jsou jednotlivci žádáni o svobodnou identifikaci s širším celkem. Na pozadí nedávných prezidentských voleb, skrze příbuzné téma způsobu percepce a vztahu reprezentantů minority k „domácí“ politické agendě, chápané příslušníky majority jako výsostně vlastní, vyvstala na stránkách Romano Voďi otázka po povaze a podobách identity znovu, v mírně odlišném nasvícení.
Jozef Miker
Patřím ke generaci Čechoslováků. Když jsme se z východoslovenských Sobranců přestěhovali do českých Teplic, chodil jsem do 7.třídy ZDŠ . V občanské nauce jsme tenkrát probírali vlastenectví a pan učitel se mě zeptal, jak to cítím. Vyprávěl jsem mu o svém dědovi, který bojoval v 1. světové válce, v roce 1936 odešel od rodiny do Španělska jako interbrigadista a vrátil se v roce 1945 s generálem Svobodou. Taky o tom, kde všude bojoval; od Sokolova přes Dukelský průsmyk až po Prahu. Řekl jsem, že se cítím být vlastencem, že je to dokonce mou povinností. Spolužáci se mi smáli, že cikáni žádnou vlast nemají. Pan učitel se rozčílil a řekl: "Cikáni žijicí v Československu žijí ve své vlasti“.
Každý z nás, kdo byl na vojně, přísahal věrnost vlasti. Po rozdělení republiky jsme přijali české občanství. Mnohé z nás zajímá česká kultura, české filmy, naše ženy obdivují české zpěváky. Mnoho mladých Romů mluví už jen česky. Často se stane, že i když odejdou za lepším životem do zahraničí, po nějakém čase se přece jenom vrátí. Zajímá nás politické dění v naši zemi. Chodíme k volbám, volíme Čechy do zastupitelství, parlamentu či senátu; nyní jsme poprvé volili i prezidenta (ačkoli se přiznám, že druhého kola jsem se, jako mnoho dalších Romů, nezúčastnil, protože naši favoriti do 2. kola nepostoupili.) Mnozí z nás jsou sportovní fandové: prožíváme ligu stejně jako MS nebo olympiádu. Když jsem byl před časem u bratra v Anglii a jeden Pákistánec se mě ptal, odkud že to pocházím, rozčílil jsem se: doktor, a neví, kde leží Česká republika!
My Romové jsme vlastenci, kteří milují svou vlast – Čechy – jejichž vlast však nemiluje je. Proto bychom chtěli, aby nás naše vlast milovala stejně, jako milujeme my ji!
Nepřehlédněte:
Kam dál:
- Jozef Miker: Chtěl bych být v Letech, až přijedou první buldozery
- Alena Felcmanová: Je potřeba tolerance, respekt a důvěra mezi lidmi. Dozvídáme se jen co je na ostatních špatně a čeho se bojí
- Jan Cina: Ideální je posuzovat lidi podle toho, jací jsou, co udělali a ne podle toho, jakou dostali nálepku
- V Praze proběhne studentská konference "Identita evropských Romů ve 20. století
- Inspiruje mě energie, se kterou přistupuje k životu, říká režisér dokumentárního filmu Jožka o jeho hlavním hrdinovi
- ZÁZNAM: Zahájení činnosti Evropského romského institutu pro umění a kulturu
- Z děcáku na televizní obrazovku. Albín Balát má dobře našlápnuto
- Můžeme spolu: Jsem stoprocentní Rom a rád uvažuji samostatně, říká Vincent Holub
- Můžeme spolu: Nemít druhého rád je hrozně snadné, říká Zuzana Jurková
- Jan Cina: Být Rom je normální součást mé identity. Důležitější je, co umím
- Budoucí romští novináři vyjeli do vyloučených lokalit na západě Čech
- Inspektoři České obchodní inspekce by nově měli při kontrolách používat skrytou identitu
Štítky:
RV 1-2/2013, Jozef Miker, identitaHLAVNÍ ZPRÁVY

videoBarber Valentýn Toráč: Jsem produktivní, potřebuji v životě něco vytvářet
15.2.2019 18:20
Ústí nad Labem vyhlásilo bezdoplatkovu zónu na celém území města, včetně Trmic
14.2.2019 13:35