romea - logo
26. května 2019 (neděle)
svátek má Filip
Loading
rozšířené vyhledávaní

Koncentrační tábory ve virtuální realitě: Osvětim pomáhá v soudech s nacisty, do Let se podívají školáci

3.5.2019 13:20
(FOTO: Igor Žmajlo, Smíchovská střední průmyslová škola)
(FOTO: Igor Žmajlo, Smíchovská střední průmyslová škola)

Virtuální realita zažívá po deseti letech opět svůj boom. Díky kvalitnějším a cenově dostupnějším technologiím i narůstajícímu počtu opravdu zajímavého obsahu to vypadá, že se tentokrát skutečně stane aktivní součástí naší doby.

Zločiny i koncentrační tábory

Průkopnická pracoviště, která s virtuální realitou pracují a dosahují tak dosud nemyslitelných pokroků, jsou již v mnoha oborech a odvětvích. Jedním z nich je například kriminalistika.

V bavorském Mnichově pracuje na zemské kriminálce celý tým vývojářů, kteří vytvářejí 3D modely míst závažných zločinů. Kriminalisté si tak budou místo činu moci prohlédnout třeba i o několik let později. Stejný tým kriminalistů pak stojí za vznikem dosud nejpřesnějšího 3D modelu nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Ten pomáhá při objasňování více než sedm desítek let starých případů zločinů posledních žijících nacistů.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz

Díky trojrozměrnému modelu koncentračního a vyhlazovacího tábora mohou vyšetřovatelé získat lepší přehled o rozmístění budov v táboře a nahlédnout tak perspektivu podezřelého. Mnoho nacistů obviněných z podílu na holokaustu se totiž obhajuje tím, že neměli ponětí o dění ve zbylých částech tábora, a nevěděli tak o systematickém vyvražďování Židů, Romů a dalších skupin obyvatelstva, ke kterému docházelo jen nedaleko od nich.

Autoři proto vytvořili naprosto přesný model tábora, ke kterému použili materiály polských úřadů a více než tisíc dobových fotografií. Na výslednou ortofotomapu (mapa, která se tvoří pomocí mozaiky leteckých snímků pozn.red.) pak umisťovali budovy. Náročnější to bylo s objekty, které nacisté zničili při svém ústupu v roce 1945. U nich se muselo modelovat na základě osvětimského archivu. Ocenili přitom smysl pro detail nacistických architektů a inženýrů, kteří ve své době vytvořili velmi přesné plány tábora. Má-li však trojrozměrný model Osvětimi plnit svůj účel, musejí být přesně umístěny třeba i stromy, aby byla vyloučena možnost, že by zakrývaly výhled - například ze strážní věže.

Bavorští kriminalisté na modelu pracovali několik let. Projekt plánují využít také k výukovým účelům a zájem o něj už projevilo i několik památníků obětem holokaustu – třeba Jad vašem v Izraeli. Nechvalně proslulý tábor smrti si tak bude moci časem prohlédnout i veřejnost. Nějakou dobu to však ještě potrvá. Jak totiž pro Romea.cz sdělili z mnichovské kriminálky, poskytnout virtuální realitu tábora v Osvětimi zatím možné není – a to právě kvůli dosud běžícím soudním jednáním. V plánu není ani volné zpřístupnění na internetu. Kriminalisté se totiž obávají jejího zneužití pravicovými radikály.

Virtuálně do Let u Písku

Stále větší popularitě se virtuální realita těší i v českých školách. Při hodinách dějepisu si už dnes mohou žáci projít například Cheopsovu pyramidu v Gíze, prohlédnout paleolitické malby ve francouzské jeskyni Lascaux, navštívit dům Anny Frankové, kde se s rodinou dva roky skrývala před nacisty, nebo nahlédnout do tajné výslechové místnosti Stasi v NDR a na vlastní kůži zažít výslech. Brzy bude možné vidět ve virtuální realitě i koncentrační tábor v Letech u Písku.

Jeho virtuální model z období let 1942–1943 připravuje organizace ROMEA spolu s Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze (CIIRC). Díky propracovanému didaktickému konceptu bude určena pro žáky a studenty od 12 let věku a při různých příležitostech bude moci nahlédnout i široká veřejnost.

Vývoj virtuální reality tábora umožnil Global Innovation Fund ve Washingtonu. „Mám velkou radost, že Velvyslanectví USA v Praze mohlo tvorbu tohoto inovativního vzdělávacího projektu o romském táboře v Letech podpořit. Spojené státy se tak mohou připojit k aktivitám, které nám budou trvale připomínat toto místo a dějinnou událost důležitou pro Romy i pro nás ostatní,“ řekla krátce po udělení grantu loni na podzim Joann Lockard, rada pro tisk a kulturu Velvyslanectví USA v Praze.

(FOTO: Igor Žmajlo, Smíchovská střední průmyslová škola)

Tým vývojářů z CIIRCu při ČVUT bude mít ale mnohem náročnější práci, než jejich bavorští kolegové. Zpracovávat budou sice jen dvě až tři scény v táboře, čili zdaleka ne tak rozsáhlou plochu, ale vystačit si budou muset jen s minimem dostupných podkladů. Tábor byl totiž po transportu vězňů do Osvětimi a vyklizení v roce 1943 spálen. K dispozici je dnes jen stavební dokumentace, několik málo fotografií, výpovědi několika pamětníků nahraných převážně v 90. letech a drobné nálezy z archeologického průzkumu části tábora.

Školy, které by měly zájem, se mohou již nyní obrátit na organizaci ROMEA a program si emailem rezervovat na adrese romea@romea.cz.

Jak může být zážitek z virtuální reality intenzivní, si vyzkoušela na vlastní kůži Věra Horváthová. Ta v rámci příprav projektu nahlédla na ČVUT do virtuální reality tábora v Osvětimi, kterou vytvořili studenti Smíchovské střední průmyslové školy: „Viděla jsem nespočet dokumentů a filmů z války a z různých koncentračních táborů, ale s virtuální realitou se to nedá srovnat. Byl to okamžitý, intenzivní a velice osobní zážitek, který mě dostal doslova do kolen. Vzhledem k historii a většinovému pohledu na tábor ve společnosti si myslím, že je to jeden z nejjednodušších a dobře vybraných způsobů, jak lidem předat nejen informace, ale i duši tábora. Doufám, že projekt v lidech probudí zájem, změní pohled a ukáže pravdu.“

Aktuálně finišují práce na scénáři a samotná virtuální realita letského tábora by měla být hotová v červnu 2019. Předpokládáme, že od září bude moci být k dispozici školám. Projekt počítá s tím, že 65 škol, které projeví zájem, navštíví s virtuální realitou vyškolení lektoři, kteří ji žákům a studentům představí v rámci uceleného vzdělávacího programu. Díky simulacím různých situací a intenzivnímu ponoření se do dobového prostředí je virtuální realita skvělý nástroj, jak děti zaujmout a vedle znalostí v nich prohlubovat i empatii.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

Přečteno: 680x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi, Romano voďi 2019, RV 1-2/2019, Internet, koncentrační tábor, Osvětim, Lety u Písku, Vzdělávání, Historie



HLAVNÍ ZPRÁVY

Miroslav Rusenko (vlevo) a Peter Pollák

videoRozhovor s romskými kandidáty do eurovoleb: Miroslav Rusenko (ČR), Peter Pollák (SK)

22.5.2019 18:35
Dalšími hosty Patrika Bangy v rozhovoru budou tentokrát dva kandidáti do Evropského parlamentu.
 celý článek

Josef Mlejnek jr. a Fedor Gál (FOTO: archiv Josefa Mlejnka, Pavol Frešo, Wikimedia Commons)

Vrtěti psem před volbami. Josef Mlejnek a Fedor Gál o předvolebních manipulacích

22.5.2019 16:48
Na to, jak se „tahá za drátky“ před volbami do Evropského parlamentu, jsme se zeptali politologa Josefa Mlejnka a sociologa Fedora Gála.
 celý článek

Předseda Senátu Parlamentu ČR Jaroslav Kubera během Terezínské tryzny 19. 5. 2019 (FOTO: repro Česká televize)

Kritika projevu Kubery v Terezíně sílí. Zneuctil jste památku obětí holokaustu, rezignujte na svou ústavní funkci, žádají potomci odbojáře

22.5.2019 12:32
Část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21 se distancovala od výroku předsedy horní komory Jaroslava Kubery (ODS), že totalita může být zahalena do prosazování politické korektnosti nebo multikulturalismu. Senátoři, mezi nimiž jsou Kuberův vyzyvatel v boji o křeslo šéfa Senátu Václav Hampl nebo bývalí prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Marek Hilšer, tato slova pronesená při nedělním pietním aktu v Terezíně označili za neuctivá, nemístná a nedůstojná. Kubera na dotaz ČTK uvedl, že nikoho nechtěl urazit, že chtěl varovat před nesnášenlivostí.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo