romea - logo
23. října 2017 (pondělí)
svátek má Teodor
Zprávy e-mailem - Nemáte čas číst naše zprávy každý den? Nechte si posílat souhrn toho nejdůležitějšího tak často, jak  chcete Vy.
Loading
rozšířené vyhledávaní

Kraj lázní a vyloučených lokalit: Jak se žije Romům na Karlovarsku

12.6.2017 12:09
Pavel Vaculík (FOTO: Renata Kováčová)
Pavel Vaculík (FOTO: Renata Kováčová)

„Když se jmenujete Lakatoš nebo Demeter, jste odepsaní. Pozor, aby nám neukradl – dříve slepici, dneska peněženku. Bojuji s tím už dvacet let, ale je to pořád stejné,“ říká koordinátor pro romské záležitosti Karlovarského kraje Pavel Vaculík. Přesně tak dlouho působí v kraji, na jehož největší problémy jsme se zeptali nejen jeho.

V nejzápadnějším a co do rozlohy třetím nejmenším kraji České republiky se podle Vaculíka při posledním sčítání přihlásilo k romské národnosti 727 Romů. Jen ve vyloučených lokalitách, kterých je v kraji podle čtyři roky staré analýzy poměrně požehnaně (nacházejí se v 31 obcích) však odhady hovoří o zhruba sedmi tisících obyvatel, z nichž větší část tvoří Romové.

Už máte své předplatné? Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednávejte na www.romanovodi.cz

„Každodenní nářky a starosti jsou stejné jako všude jinde. Začínají u bytové politiky. Z bytů na náměstích, ve kterých Romové bydleli za komunistů, byli před 10 lety odsunuti na periferie měst do dnešních ghett,“ přibližuje složitou situaci koordinátor. K dalším problémům zdejších Romů řadí nezaměstnanost, oblast vzdělávání a každodenní stereotypní reakce majoritního okolí.

Koordinátoři a poradci

Pozice romského koordinátora je zakotvena v zákoně o krajích. Na starosti má integraci romské menšiny na regionální úrovni, kterou dříve vykonávaly okresní úřady. Po jejich zrušení v roce 2002 připadla úřadům krajským.

„V roce 1998, kdy jsem nastoupil jako romský poradce ještě na okresní úřad, působilo po celé republice kolem osmdesáti poradců. Byla to velice pestrá síť a romský poradce seděl v každém okrese,“ vzpomíná Vaculík. Po zrušení okresů jejich počet výrazně klesl – k systematickému přechodu poradců na obce nedošlo a nebyla zavedena povinnost je jmenovat.

„Obce se často vymlouvají, že nemají peníze, vhodné kandidáty a podobně. Dospěli jsme do bodu, kdy je romských poradců v republice málo a hodně málo z nich je Romů – v našem kraji jsou jen čtyři, kteří vykonávají práci terénních pracovníků. Zbytek agendy romských záležitostí vykonávají Neromové,“ přibližuje.

Přímo v Karlovarském kraji je sedm obcí s pověřeným obecním úřadem – ani na jedné z nich nepůsobí romský poradce na plný úvazek. Agenda romských záležitostí v náplni pracovníka zabírá někdy i jen 0,1 úvazku, agend má přitom na starosti hned několik – jde totiž většinou o kumulované funkce jako třeba kurátor nebo komunitní pracovník. V Aši je to například zároveň tiskový mluvčí.

Podle Vaculíka by pomohlo, kdyby byla pozice romského poradce zakotvena v zákoně stejně jako funkce romského koordinátora. „Lidé z Aše, Chebu, Teplé nebo třeba ze Žlutic musí vážit dalekou cestu za mnou, protože jsem jediný, který jim poradenství může poskytnout. Je to velká škoda,“ dodává.

Ondřej Fábera (FOTO: Lenka Jandáková)

Agentura a neziskovky

Ve Žluticích, stejně jako v Chodově a Sokolově působí aktuálně v rámci svého koordinovaného přístupu také Agentura pro sociální začleňování. Sám Vaculík je ke spolupráci s agenturou kritický – podle něj by měla vycházet právě ze spolupráce s místními Romy, což se prý často neděje. Připomíná také některé nenaplněné plány, například dětské hřiště v Chodově. „Není to vina pouze agentury, svou roli hraje i město. Nejhorší ale je dělat lidem plané naděje,“ říká.

Tajemník Žlutic Ondřej Fábera vidí spolupráci pozitivně. „Projekty jsme nikdy nezaměřovali výlučně na Romy či Neromy. Například na veřejném zasedání zastupitelstva, které schvalovalo spolupráci s Agenturou, dostali lidé šanci říct své názory, a také díky tomu vzali tuto spolupráci na vědomí. Od té doby bych řekl, že se atmosféra výrazně zlepšila. Ale také tu třeba na radnici nikdy nebyl zaměstnán žádný Rom, nepočítám-li ty v technických službách,“ přibližuje.

Jeden z prvních projektů v jeho působení ve vedení dvouapůltisícového města, bylo vytvoření míst asistentů prevence kriminality. Podařilo se tak na nějaký čas zaměstnat romsko-českou dvojici Martina a Lenku.

Jelikož jsou však Žlutice jedním ze tří měst v republice, které nemá zřízenou městskou policii (spolupracuje pouze se státní), nemohla být asistentům prodloužena smlouva – projekt je totiž nově nastaven tak, že asistenti spolupracují právě s ní. Poslední rok tak město jejich platy hradilo z vlastních zdrojů.

Petra Vodenková (FOTO: Lenka Jandáková)

Hledá se: sociální pracovník

V kraji také působí neziskové organizace – Khamoro, Český západ nebo Rada chebských Romů, Charita, Kotec, Světlo nebo Člověk v tísni. „Pan Vaculík je vždy ochoten podat pomocnou ruku. Lidé, kteří ho znají, vědí, že je to odborník, zná romskou kulturu i mentalitu a mezi Romy a místními lidmi má mnoho přátel a známých,“ hodnotí koordinátora ředitelka organizace Český západ, působící na Toužimsku a Tepelsku, Petra Vodenková.

Za jedno z bolestivých míst kraje považuje nedostatek sociálních pracovníků. V kraji je totiž jen jedna soukromá škola, která takové vzdělání poskytuje. „Bohužel, když lidé musí za vzděláním odjíždět pryč, většina z nich se už nevrátí zpátky,“ podotýká. Jako pozitivní příklad naopak vidí v zavedení tzv. regionálních karet, které by v budoucnu měly být používány v celé republice.

Karty popisují, co by měla konkrétní sociální služba poskytovat – mají sloužit především jako nástroj pro pracovníky. „Když se pracovník dostane do rodiny a zjišťuje, co tam je za problém, díky této kartě zjistí, že problém může být jinde, například ve financích. Dítě nechodí do školy, protože nemá peníze na autobus. Pracovník už může nabízet pomoc třeba s hospodařením rodiny nebo s nastavením splátek při zadlužení. Díky regionálním kartám se pracovník dostane k věcem, které se zprvu zdály, že jako potřeba vůbec nevypadají,“ přibližuje fungování karet v praxi Vodenková.

Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné podobě a objednejte si časopis pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.

Renata Kováčová
Přečteno: 1555x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Karlovy Vary, koordinátor pro romské záležitosti, Soužití, Politika, vyloučená lokalita, sociální vyloučení, RV 5/2017



HLAVNÍ ZPRÁVY

Romové kandidující ve volbách 2017, zleva: David Tišer, Karel Karika, Martin Bajger, David Beňák a Anna Chválová (Koláž: Romea.cz)

Ve volbách do Poslanecké sněmovny kandiduje 6 Romů a 1 Romka

19.10.2017 21:15
O hlasy voličů se už zítra a v sobotu bude ucházet jednatřicet stran a hnutí, které usilují o získání křesel v Poslanecké sněmovně Parlamentu české republiky. Tentokrát nekandiduje žádná strana, která by jako hlavní cíl měla zájem některé z národnostních menšin. V minulosti se přitom o hlasy voličů vždy ucházela Romská demokratická strana (RDS) a v minulých volbách v roce 2013 byli kandidáti Strany rovných příležitostí (SRP) na kandidátce Strany zelených (SZ).
 celý článek

Kamila Plachetková (FOTO: Archiv Kamily Plachetkové)

Ve škole i v práci zažila šikanu, začala proto znovu v Británii. A daří se jí

18.10.2017 16:30
Kamila Plachetková se narodila a vystudovala v Brně. Její otec je Rom, což do značné míry předznamenalo její další životní dráhu, aniž by to sama kdy předpokládala. Po klidném dětství nastal první šok po nástupu do první třídy, kde se stala kvůli svému původu terčem šikany. Tehdy si také poprvé uvědomila svou odlišnost. „Spolužáci mi začali nadávat do černých sviní a držek, a já jsem vůbec nechápala, co se děje,“ vzpomíná Kamila. V dospělosti se pak opakovaně setkala se šikanou ze strany zaměstnavatele a kolegů, rozhodla se proto před pěti lety Česko opustit a nyní žije se svým synem v Manchesteru. Živí se online marketingem a IT podporou pro několik britských společností. Přestože pro ni není jako pro samoživitelku výchova syna, kterému nedávno diagnostikovali autismus, snadná, do Česka se vrátit nechce, i když ho stále považuje za svůj domov. „Už si to vůbec nedokážu představit,“ říká.
 celý článek

Jana Horváthová, ředitelka Muzea romské kultury. (FOTO: Igor Zehl)

Muzeum romské kultury: K podpisu smlouvy o výkupu vepřína dojde zřejmě do konce října

18.10.2017 11:47
Muzeum romské kultury v Brně dnes vydalo tiskové vyhlášení ohledně termínu podepsání smlouvy o výkupu vepřína v Letech u Písku. Server Romea.cz ho zveřejňuje v plném znění.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo