romea - logo
23. ledna 2020 (čtvrtek)
svátek má Zdeněk
Loading
rozšířené vyhledávaní

"Laskavec" Emil Voráč: Někteří klienti mají problém nechat si pomoct od Romů

27.9.2019 15:13
Emil Voráč (FOTO: Jan Tichý)
Emil Voráč (FOTO: Jan Tichý)

Muž, kterého za celoživotní práci se sociálně slabými ocenila Nadace Karla Janečka v kategorii Laskavec, už pětadvacet let pomáhá Romům a nejen jim. Začínal pracovat na šachtě a později pracoval i jako chemik, po revoluci však Emil Voráč (58) založil Romský klub mezilidských vztahů a nyní vede obecně prospěšnou společnost Khamoro.

Ačkoliv se může zdát, že jeho cesta za úspěchem snadná, začátky jednoduché vůbec nebyly. I přes množství komplikací se však rodák z Karlových Varů na cestě za svými sny a naplněním svých předsevzetí nevzdal. Po maturitě na střední průmyslové škole zemědělské vyzkoušel několik různých profesí – od skláře či chemika až po pracovníka výroby porcelánu v karlovarské manufaktuře.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz

Nakonec ale u něj zvítězila touhla věnovat se oblasti sociální práce, a když se rozhodl v tomto oboru profesionalizovat a studovat na Evangelické akademii, měl už za sebou několik let praxe. Studium ho nadchlo natolik, že se rozhodl v něm pokračovat i na univerzitě. Plány mu však překazilo zdraví – postihl ho náhlý infarkt a částečně přišel o paměť. Studium vysoké školy tak musel na čas přerušit kvůli zdravotním komplikacím. Vystačit si tak musel se znalostmi ze střední školy a se zkušenostmi, které dál získával každodenní praxí.

Pomoc u něj nehledají pouze Romové

„Vzpomínám si, že se na mě Romové obraceli už za bývalého režimu, tedy daleko předtím, než jsem v Chodově na Sokolovsku založil obecně prospěšnou organizaci Khamoro. Nejčastěji s prosbou o vyplnění různých žádostí, mezi kterými byly například i žádosti o rozvod, návrhy k soudům a žádosti o bydlení. Prosby o pomoc neustávaly ani po převratu, a tak jsem se rozhodl, že se sociální práci budu věnovat naplno a profesionálně,“ prozrazuje, co ho vedlo k založení organizace na principu pomoci lidem v těžkých životních situacích. Dnes Khamoro ročně pomůže více než třem stovkám lidem, a to v malém týmu o šesti lidech, který tvoří nejen Romové, ale i zaměstnanci z řad majority.

„Společně se zaměřujeme na pomoc lidem, kteří se zrovna nacházejí v těžkých životních situacích, většinou se jedná o lidi z vyloučených lokalit,“ přibližuje Voráč a dodává, že na pomoc jeho organizace se nespoléhají jen Romové. Vyhledávají ji i klienti z majority, kteří se snaží vyřešit převážně své insolvenční problémy.

„I když někteří z nich někdy mají problém nechat si pomoci od Romů, sami si zhodnotí, že jim v jejich situaci nezbývá jiná možnost. Ale že by nás klient odmítl vyloženě proto, že by mu měl pomáhat Rom, se nám také už stalo,“ říká Voráč. Právě insolvenční problémy patří k těm nejčastějším. U majority se je mnohdy daří vyřešit velmi úspěšně, podle Voráče proto, že na rozdíl od Romů si o pomoc dokáží říct včas.

„Romové se na nás obracejí většinou pozdě a mnohdy se jejich problémy již nepodaří i přes veškerou snahu vyřešit tak, jak bychom si sami přáli. Čím dřív se exekuce začnou řešit, tím je větší pravděpodobnost, že se z toho klient rychleji dostane,“ upozorňuje na jeden z největších problémů romských klientů. K dalším problémům, se kterými se klienti na organizaci obrací, pak vedle dluhů patří bydlení nebo zaměstnání. „V obou případech se snažíme klienty upozornit, že se naše organizace nezaměřuje pouze na hledání a zajištění bydlení a práce, ale především nabádá k větší snaze vyřešit svoje problémy motivovat je samotné,“ vysvětluje Voráč, který je přesvědčený, že jen vlastní snaha a odhodlání zbavit se svých problémů je prvotní cesta k úspěchu.

Pro něj samotného jsou pak největší motivací právě ti, kteří jsou za svou druhou šanci vděční a díky pomoci jeho organizace se znovu postaví na vlastní nohy – získají trvalé zaměstnání a mohou bez zpoždění, které by je opět uvrhlo do dluhové pasti, pravidelně platit nájem.

Romové si na vysokoškolské studium stále ještě nevěří

Chodovské Khamoro se však nezaměřuje pouze na pomoc dospělým, své služby poskytuje i dětem a mládeži ve věku od 6–26 let – nejčastěji jde o vzdělání, práci či doučování. Podle Voráče mezi dětmi z jeho komunitního centra převládá zájem o tzv. „černé obory“, které jsou zejména u Romů velmi žádanými. „Podporujeme mladé Romy ke studiu, motivujeme je, říkáme jim, že když zvládli učňovský obor, mohou zvládnout i maturitu a poté třeba i vysokou školu, ale nevěří si. Naši podporu mají samozřejmě i ve výběru řemeslných oborů, protože si uvědomujeme, že si mohou jednou založit vlastní firmu a podnikat. Přeci jen dobrý řemeslník se dnes hledá horko těžko. A tady u nás mnoho Romů podniká právě ve stavebnictví,“ přibližuje situaci v kraji.

Další oblastí, na kterou se jeho organizace zaměřuje, jsou kulturní programy, vzdělávací semináře a letní tábory. Ve vyloučené lokalitě Železný Dvůr v Chodově stojí pro tyto účely velkokapacitní komunitní stan, který slouží především zdejším obyvatelům. Podle slov Voráče jde o jedinečný projekt, jehož cílem není jen pořádat různé akce pro obyvatele vyloučené lokality, ale především je snahou Romy do veškerého dění aktivně zapojit. Každoročně také Khamoro organizuje cestu chodovských Romů na pietní akt k uctění obětí romského holokaustu v Letech u Písku. Podle Voráče je důležité, aby Romové vedle romského jazyka znali svou historii, romskou vlajku a hymnu.

Vedle sociální práce, které věnuje podstatnou část svého času, se Emil Voráč věnuje i podnikání v pohostinství. Výdělek investuje do dětí z komunitního centra, které pocházejí ze sociálně slabých rodin a jejich rodiče si nemohou dovolit poslat je na tábor nebo výlet. Za svou usilovnou práci a úspěchy v oblasti sociálních služeb získal před rokem ocenění Nadace Karla Janečka v programu Laskavec. „Když jsem se to dozvěděl, tak jsem všem říkal, že by to měl dostat někdo jiný. Ale nakonec jsem cenu přijal. Bohužel jsem záhy zjistil, že se tím od místních spustila nevysvětlitelná vlna závisti a lidé se k nám začali obracet zády,“ přiznává i stinnou stránku ocenění. „Ale my se nevzdáváme. Víme, že lidem pomáháme, a pokud budu moct, budu lidem v našem kraji pomáhat i nadále,“ uzavírá Voráč.

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

Rena Horvátová, Ája Čiháková, Foto Jan Tichý
Přečteno: 1084x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi 2019, Romano voďi, RV 7-8/2019, Osobnosti, Profil, sociální práce, Komunitní centrum



HLAVNÍ ZPRÁVY

Edita Stejskalová a Petr Torák 10. 9. 2018 během zasedání Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Občanští členové "romské rady" se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat vládní zmocněnkyní pro lidská práva

16.1.2020 22:56
Občanští členové Rady vlády pro záležitosti romské menšiny (RVZRM) se neshodují v názoru, zda má Helena Válková zůstat ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Zpravodajský server Romea.cz oslovil všechny občanské členy rady. Z patnácti členů nám svou odpověď zaslalo pouze šest. Dva Válkovou podpořili a čtyři mají s jejím setrváním na postu vládní zmocněnkyně pro lidská práva problém. Další členové "romské" rady se odmítli veřejně vyjádřit, ostatní na naše otázky nereagovali vůbec. V pátek své vyjádření zaslal další člen Rady vlády Tomáš Ščuka, který se vyjádřil také proti setrvání Válkové ve funkci. Vyjádření jednotlivých členů, které se nám podařilo získat, uvádíme v plném znění.
 celý článek

Protestující na mítinku kotlebovců Zdroj: Michal Truban, Facebook

Na východním Slovensku protestovala stovka Romů proti kotlebovcům

16.1.2020 10:46
Podporovatelé ĽSNS i odpůrci extremismu se ve středu večer setkali v Sabinově. Během předvolebního mítinku strany přišlo nesouhlas s extremismem vyjádřit přibližně 350 Romů z okresu. Přidali se k nim i členové koalice neparlamentních stran PS/Spolu. Mítink, jak i protest se obešel bez incidentů, lidé z obou stran však na sebe vykřikovali.
 celý článek

Hajlující muž 25. 4. 2019 během demonstrace xenofobně-populistického hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury (FOTO: video Alarm)

Muž, který podle verdiktu hajloval na akci SPD, podal dovolání

15.1.2020 16:10
Nejvyšší soud přezkoumá případ Radka Mansfelda, jenž podle pravomocného verdiktu hajloval na loňské demonstraci hnutí SPD. Pražské soudy mu vyměřily půlroční podmínku a peněžitý trest 30.000 korun. Rozhodnutí je pravomocné. K Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který případ řešil jako první instance, dorazilo před koncem roku dovolání, zjistila ČTK z justiční databáze.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo