Lucie Macků: Princip inkluzivního vzdělávání prospívá lidem i trhu práce

„Nezaměstnanost zůstala na konci srpna na úrovni 7,5%.“ Podobnými zprávami jsme doslova zaplavováni každý den, a pokud se nespokojíme s vysvětlením špatné (případně zhoršující se) ekonomické situace, je pro nás obtížné rozklíčovat, co za nezaměstnaností vlastně stojí.

Pokud se na problematiku uplatnění na trhu práce podíváme z hlediska vzdělávání, je patrné, že většina škol nezvládá přípravu absolventů na trh práce. Chybu však nelze hledat pouze u škol, které často nedisponují potřebným softwarovým a technologickým vybavením k lepší přípravě svých studentů na požadavky trhu práce. Přestože existují školy, které se své studenty snaží připravit na realitu, jež na ně čeká za prahem školy, jsou tyto školy spíše výjimkou a realizovaná opatření vycházejí z osobní angažovanosti a nadšení jednotlivých ředitelek, ředitelů, učitelek a učitelů. V této oblasti jednoznačně chybí systémová podpora propojení škol a zaměstnavatelů.

Ve většině případů však české školy nejsou v dostatečném kontaktu se zaměstnavateli (výjimkami jsou specifické výuční obory) a nedokážou pružně reagovat na měnící se požadavky trhu práce. Jak již bylo zmíněno, hlavní problém tkví v nedostatečném systémovém ošetření spolupráce škol a zaměstnavatelů a můžeme jen doufat, že se situace zlepší a školy dostanou od MŠMT potřebnou systémovou i finanční podporu k tomu, aby mohly efektivněji reagovat na poptávku trhu práce.

Ohrožené skupiny na trhu práce

V debatě o trhu práce je zajímavým přínosem nedávný výzkum Tomáše Sirovátky a Ivany Šimíkové (Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce; vyd. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí), ze kterého vyplývá, že „znevýhodnění ohrožených skupin se prohlubuje, protože o pracovní místa soutěží více nezaměstnaných, kteří je odsouvají (tzv. teorie fronty).“ Autoři studie analyzují rozhovory s pracovníky Úřadů práce a jedním z témat, o které se zajímají, jsou i tzv. ohrožené skupiny na trhu práce. Z rozhovorů vyplývá, že do těchto skupin nejčastěji řadí absolventy bez praxe (42%), dlouhodobě (více než 1 rok) nezaměstnané (37%) a starší obyvatele (nad 50 let; 30%). Naopak ženy s malými dětmi (24%), zdravotně handicapované (20%) a příslušníky etnických menšin (6%) považují za méně ohrožené na trhu práce. Procentní rozdíl významnosti jejich ohrožení je přitom zarážející, i když se nedomnívám, že by tyto skupiny měly menší problém s hledáním zaměstnání. Z výzkumu dále vyplývá, že prosazení skupin „příslušníci etnických menšin“, „ženy s malými dětmi“ a „zdravotně handicapovaní“ do opatření aktivní politiky zaměstnanosti je hodnoceno jako nedostačující.

Z minulosti realizovaných šetření mezi zaměstnavateli vyplývá, že významným důvodem nezaměstnávání osob se zdravotním postižením je obava z jejich zdravotního handicapu. Tomuto šetření odpovídají i výsledky výzkumu Sirovátky a Šimíkové, kteří jako důvody, proč se ohroženým skupinám na trhu práce nedaří prosadit, uvádějí nedostatek pracovních míst (50%), ale také znevýhodnění skupin zaměstnavateli (36,8%) a chování zaměstnavatelů (13,2%). Vysoká míra nezaměstnanosti osob se zdravotním postižením či zástupců etnických menšin je přitom významně spojena s absencí přímé osobní zkušenosti zástupců většinové společnosti (budoucích zaměstnavatelů) a zástupců znevýhodněných skupin v průběhu předškolního a základního vzdělávání. Zaměstnavatelé se často obávají odlišnosti svých potenciálních zaměstnanců, a proto vybírají jiné uchazeče.

I v této souvislosti je třeba vyzdvihnout přínos inkluzivního vzdělávání. Každý jedinec si v období nástupu do školy vytváří představu o normě společnosti, ve které žije a učí se spolužití v širší sociální skupině. V dospělosti se mu tato představa bude měnit velmi těžce, a proto je důležité v hlavním vzdělávacím proudu prosazovat koncept společného vzdělávání.

Romština na finských školách

Často zmiňovaným ideálním příkladem školství je Finsko (z konference se zástupci finského školství v Senátu ČR uveřejnil přepisy EDUin), které má přípravný program pro děti migrantů (asi 4 %) – zaměřený hlavně na jazyk a nekognitivní dovednosti. Po absolvování tohoto programu přecházejí děti migrantů do hlavního vzdělávacího proudu. Podobně jsou i romské děti ve Finsku vzdělávány v hlavním vzdělávacím proudu. Na finských školách se začala vyučovat romština a podařilo se zde dosáhnout pozitivního přístupu společnosti k principu společného vzdělávání.

Týden inkluze

Jednou z akcí, jak upozornit na výhody společného vzdělávání, je Týden inkluze, který se bude konat od 4. do 10. listopadu 2013 a který za přispění OSF pořádá o.s. Rytmus a Člověk v tísni. Cílem této akce je podpořit zapojování žáků se znevýhodněním či postižením do škol hlavního vzdělávacího proudu. Do této akce se můžete zapojit i Vy – od jednotlivců po organizace; od mateřských, základních či středních škol po občanská sdružení a média.

Autorka je výkonná ředitelka České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, o.s.