romea - logo
23. srpna 2019 (pátek)
svátek má Sandra
Loading
rozšířené vyhledávaní

Milí čtenáři,

Praha, 26.11.2012 10:55, (Romano voďi)
Jarmila Balážová
Jarmila Balážová

Listopadové vydání časopisu Romano voďi výrazným způsobem ovlivnily celkem tři události. Třiadvacet let, které uplynuly od revoluce v roce 1989. Také to, že si 10. prosince připomeneme Mezinárodní den lidských práv a poslední skutečnost související rovněž s lidskými právy a důstojností je projekt Requiem za Osvětim, který jsme vám rozsáhle představovali v minulém čísle.

Jde o mezinárodní projekt sponzorovaný z fondů EU Culture. Jeho jádro spočívá v koncertním provedení skladby Requiem for Auschwitz složené nizozemským hudebníkem romského původu Rogerem Moreno Rathgebem. Tenhle muž dlouho nevěděl, že je Rom, když to ale zjistil, osvětlilo mu to dle vlastních slov spoustu otazníků. Koncertní skladbou chtěl vzdát poctu všem, kteří v Osvětimi zahynuli a upozornit ostatní, jak opatrní musíme být,aby se historie neopakovala. A víc prozrazuje sám v rozhovoru s Inkou Jurkovou.

Většina článků listopadového vydání je tedy, jak jsem naznačila, motivována zamyšleními o důležitosti a významu lidských práv a událostí, historickými i současnými, které s nimi souvisejí.

A teď osobněji…letošní připomínání listopadových událostí jsem bedlivě sledovala, nejen proto, že mám na rok 1989, stejně jako 1990 velmi silné vzpomínky coby studentka 4.ročníku brněnského gymnázia. Tyhle změny naprosto převrátili můj život a profesní touhy vzhůru nohama. Dny strávené na brněnském Náměstí Míru, ty emoce v davu, touha po pádu režimu a nástupu demokracie – samozřejmě notně opepřeno dávkou naivity, ovlivnily moje stáhnutí přihlášky na práva a naopak směřování ke studiu žurnalistiky.

V 89. roce jsem totiž začala připravovat a psát svůj první cyklostylovaný bulletin. Třiadvacet let demokracie i s jejími stinnými stránkami, na něž mnozí nebyli připraveni a snad ani být nemohli, přineslo u většiny národa kromě zhnusení politikou tak obrovskou touhu po změně, že zapomínají, čemu oni nebo jejich příbuzní a sousedi a ostatní museli čelit před těmi 23 a více lety. Zapomněli, jak diktátorskou tvář komunistický režim měl, co to vlastně znamenalo nesmět říct nic, jen držet hubu a krok a i ten podle předem určených pravidel.

Možná mám štěstí, že mám práci, která mě baví, že netrpím nouzí, že mám pořád ještě na výběr, ale i tak si myslím, že řada lidí velmi rychle zapomněla, co komunističtí funkcionáři uměli. Umístění KSČM v letošních krajských volbách není jen varováním pro české politiky, ale, přemýšlíme-li alespoň trochu, i pro nás všechny, pro celý národ.

Opravdu jsme tak hloupí, že si myslíme, že by nás komunisti v politice ochránili před zvyšující se nezaměstnaností, korupcí atd.? A za jakou cenu? Právě proto si já osobně velmi cením aktivity jihočeských studentů, kteří po 23 letech zvedli svůj hlas nejen proti participaci KSČM na moci, jde-li o zastoupení na radnici, ale zejména, jde-li o ochotu ostatních stran vytvářet koalice, z nichž by mělo mrazit. Paměť národa by neměla být tak krátká!

Přečteno: 2230x
 

Kam dál:

Štítky:  

Úvodník, RV, RV 11/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo