romea - logo
18. srpna 2019 (neděle)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

Naděje pro Luník IX: Síla na změnu přichází ze samotného ghetta (2.část)

18.7.2019 14:19
(FOTO: Jarmila Vaňová)
(FOTO: Jarmila Vaňová)

„Jako novinářka jsem na sídliště chodila často a dlouhé roky. Znala jsem se s obyvateli, poslanci, starosty. Lidé mě zdravili a nikdy jsem neměla problém s tím, aby se mi na kameru vyjádřili. Opravdové poznání však přišlo až po tom, co jsem na Luníku začala pracovat jako terénní sociální pracovnice,“ přibližuje v předchozím čísle v prvním díle unikátní sondy do nitra a kontextů nejznámějšího slovenského ghetta Jarmila Vaňová. Přinášíme její druhou část. 

Naděje pro Luník IX: Druhá část

Letos v březnu proběhly v Abú Zabí – ve Spojených arabských emirátech Světové hry Speciálních olympiád, na kterých soutěžilo na 7500 sportovců ze 190 zemí světa. Slovensko reprezentovalo 42 sportovců. Jedním z nich byla i Adéla Mižigárová z městské části Luník IX Košice.

Adéla získala zlatou medaili ve skoku do výšky astříbrnou v běhu na 200 metrů. O mladé atletce se sice psalo, ale zejména v tom smyslu, že navštěvuje danou speciální školu v Košicích. Nikdo se však nikde nezmínil o tom, že je z Luníku IX. Nezajímalo to dokonce ani romské a proromské novináře.

Zajímalo to ale starostu Luníku Marcela Šaňu, který talentované sportovkyni u příležitosti Mezinárodního dne Romů 8. dubna poděkoval za to, že reprezentovala nejen Slovensko, ale i svoji městskou část. Sám tak zprávu o výjimečné dívce a jejích výkonech vyslal do světa. Talenty se rodí všude, i na Luníku IX. A právě sport je vynikajícím prostředkem integrace zdejších dětí.

Nezmeškejte ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si své předplatné časopisu Romano voďi na www.romanovodi.cz 

Výše zmíněný případ je jen malou ukázkou toho, jak většina médií přistupuje k tématu „Luník IX“. I když se na něm začaly dít pozitivní změny, média stejně informovala veřejnost většinou tendenčně. A ohlasy společnosti na ně pozitivní nebyly a nejsou. Převažují posměšné až nenávistné komentáře typu „i tak to všechno zničí“ nebo „vydrží jim to nejdéle jeden den“ a podobně.

Skutečnost je ale taková, že osazené lavičky v pořádku stojí na svém místě už druhým rokem, stejně jako hrací prvky dětských hřišť. Nevzhledná místa sídliště se vyčistila, upravuje se okolí, rekonstruují se společenské prostory. Sídliště zajímá čím dál tím více lidí, kteří se zde rozhodli realizovat různé aktivity od společensko-kulturních po osvětové a vzdělávací. Dělá se mnoho „malých velkých věcí“, ale majoritní společnosti je velmi zatěžko pozitivní zprávy z ghetta přijmout. I to však potřebuje svůj čas, protože jakékoliv změny se přijímají s rozpaky. I ty k lepšímu.

Urbanisté a architekti

Košice věří, že problém s bydlením by na sídlišti mohla pomoci vyřešit již realizovaná urbanisticko-architektonická soutěž. V zadání město od architektů požadovalo, aby navrhli bydlení na ploše téměř šestnácti hektarů – chtělo získat představu o optimálním řešení, které počítá s rozličnými typy bydlení a zapojuje i existující struktury. A přestože šlo zatím o soutěž ideovou, věří, že v budoucnosti by opravdu mohlo dojít i k realizaci.

Organizátoři soutěže z Útvaru hlavního architekta města Košice v období její přípravy se starostou Luníku Marcelem Šaňou intenzivně jednali. Na odborné části přípravy soutěže úzce spolupracovala i Slovenská komora architektů. Zvítězil návrh, jehož nosnou myšlenkou je přestavba sídliště formou obytných domů, které mají variabilní skeletový systém umožňující výstavbu od jednoduchých objektů až po vícepodlažní struktury rozmanitých forem.

„Společnost jen těžko přijímá pozitivní zprávy z ghetta.“

Veřejná architektonická soutěž tohoto typu – soutěž návrhů, které se zabývají řešením bydlení pro vyloučené romské komunity – se na Slovensku realizovala vůbec poprvé. Městu šlo zejména o vytvoření základních podmínek k tomu, aby si obyvatelé Luníku IX, kteří o to budou mít zájem, mohli ve spolupráci s místní samosprávou pomoci v první řadě sami. Z urbanistického hlediska na Luníku už dobře funguje mateřská škola, základní škola s plovárnou, Seleziánské komunitní centrum a další zařízení občanské vybavenosti.

Koncem roku 2017 se zde postavil také nový nájemní bytový dům, do kterého se nastěhovalo dvanáct rodin. Se všemi nájemci se podepsaly nájemní smlouvy a ti za služby spojené s bydlením (studená a teplá voda, elektrická energie, plyn, topení, společné prostory) platí zálohové platby. Museli však také splnit předem určená kritéria: musejí pracovat, děti posílat do školy, nemít dluhy na poplatcích, být bezúhonní a podobně.

Městu Košice byl na základě Smlouvy o poskytnutí nenávratného finančního příspěvku od poskytovatele (Ministerstvo polnohospodářství a rozvoje venkova SR), poskytnut příspěvek ve výši 514 976,13 €, což představuje 95 % celkových výdajů samotné výstavby.

K jedinečným pokrokům na sídlišti pak patří i projekt automatizovaného předplatného systému na dodávku elektřiny, který se Mezinárodní kongres ITAPA rozhodl v roce 2013 ocenit udělením speciálního uznání. Podstatou projektu je, že si lidé mohou zakoupit přesně požadované množství elektřiny, jejíž odběr se zapíná a vypíná na dálku.

Zavedl se také institut zvláštního příjemce dávek v hmotné nouzi a provedla se kategorizace bydlení – snížení kategorie některých bytů, která respektuje zásluhovost a schopnost užívat přidělený byt. Zpřísnily se i podmínky přidělování bytů na Luníku a začalo se s přidělováním bytů na dobu určitou, po jejímž uplynutí se prodlužuje nájemní smlouva (s podmínkou pravidelného placení úhrad).

Tato opatření pomohla odstranit černý odběr elektřiny a bydlení bez nájemních smluv, což mnohdy bránilo lidem, aby jim byl přiznán státní příspěvek na bydlení. Lidé na sídlišti se znovu naučili platit za dodávaná média. Na všechny pozitivní změny je však potřeba jak vůle vedení městské části, tak vůle samotného města. A ta je dnes větší než kdykoliv dříve.

Mašličkovo a vzdělávání

Jak už jsem přiblížila v prvním díle článku, nelegální osada Mašličkovo vznikla v důsledku bourání zničených bytových domů. Její obyvatelé v ní žijí v provizorních podmínkách bez vody a elektřiny, ukrytí za hradbou křoví. Přes polovinu ze zhruba 250 obyvatel tvoří děti. Cílem luníkovské samosprávy je jejich návrat zpět na sídliště, což předpokládá, aby do plánů připravované výstavby bylo zahrnuto dostatek bytů nižšího standardu.

Starosta Marcel Šaňa každou zimu dohlíží na to, aby měli lidé v Mašličkovu dostatek dřeva na topení, aby se neopakovaly situace, kdy v chatrčích zmrzly malé děti. Co však dělat do doby, než se byty postaví? Všechny děti si zaslouží šanci a dobré místo pro život, všechny by měly být dobře připravené na vstup do základní školy. Toho si je moc dobře vědoma i manželka starosty Jozefína Šaňová, která dlouhé roky pracuje ve školství. Její nezisková organizace minulý rok právě pro děti z Mašličkova otevřela soukromou mateřskou školu.

Kapacita té místní je nedostačující, a tak chtěla vytvořit prostor i pro ty nejchudší děti, aby dříve než nastoupí na základní školu, měly možnost získat základní zručnosti prvňáka a osvojit si slovenský jazyk. Děti z Luníku totiž doma komunikují jen v romštině. S výukou romského jazyka na prvním stupni začala minulý rok mezi prvními základní škola na Podjavorinské ulici – i výuka romštiny může dětem pomoci při učení se dalšímu jazyku – slovenštině. Navíc se ve škole nemusí cítit jako méněcenné, když hovoří romsky, což je neménně důležité. Hovořit se tu tedy ovšem o integraci nedá. Dříve je potřeba hovořit o kvalitě výuky a odbourávání bariér, se kterými tyto děti do školního prostředí přicházejí.

Na sídlišti je zřízené i elokované pracoviště střední technické školy, kde se mladí učí na švadleny a pomocné zedníky. Jde jen o dvouletý obor bez výučního listu, ale vzhledem k špatné místní vzdělanostní úrovni se nějak začít musí. Na sídlišti jsou už dnes jednotlivci, kteří mají středoškolské či vysokoškolské vzdělání. Někteří následně ze sídliště odešli, jiní se rozhodli zůstat a pomáhat tak jako Marcel Šaňa a jeho rodina. Tito lidé jsou pro ostatní motivací a důkazem, že i v zatracovaném ghettu jsou talentovaní a nadějní, kteří si zaslouží dostat šanci na lepší život.

Domov i stigma

Podle průzkumů se postavení Romů na Slovensku zhoršilo. Neexistují rychlá řešení, na to jsme už jako společnost promrhali čas. Společnost je protiromsky nastavená a preferuje restriktivní řešení. Nikdo zřejmě nechce žít v sousedství lidí, které může chudoba dohnat k zoufalým činům. Problém však nevznikl sám a sám se ani nevyřeší. K problémům romských komunit je třeba přistupovat aktivně, ne fiktivně, na papíře. Podle Atlasu romských komunit žije na Slovensku více než 402 tisíc Romů, kteří tvoří 7,5 procent populace, přičemž většina žije integrovaně.

„Protože Luník IX je v první řadě o lidech, kteří jsou a vždy v něm budou doma. Pokud budou mít zájem a budou chtít změnu k lepšímu, ta určitě nastane.“

Luník IX, na kterém žije pět až šest tisíc romských obyvatel, je asi nejvíc odsuzovaným místem na Slovensku. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že přestože je to místo specifické, jsou v zemi venkovské lokality, kde je to o hodně horší. Vymanit se ze segregovaného ghetta, všudepřítomné chudoby, nevzdělanosti, patologických jevů je velmi těžké. Špatné nálepky, za kterou jsou často i senzace slibující titulky v médiích, se toto místo jen těžko zbavuje. Dlouho se čekalo na to, kdy se věci začnou pomalu měnit. Při jedněch volbách se ujala i myšlenka, že kdo vyřeší problémy Luníku IX, zaslouží dostat Nobelovu cenu.

Síla, která má šanci na změnu a která se jeví jako správná a je legitimní, nakonec vyšla ze samotného ghetta. Protože Luník IX je v první řadě o lidech, kteří jsou a vždy v něm budou doma. Pokud budou mít zájem a budou chtít změnu k lepšímu, ta určitě nastane. Nepřijde to zítra ani za rok, protože tady se dno chudoby protrhlo ne jednou, ale hned několikrát. Žít s nálepkou, že jste z Luníku IX, není lehké a není to výhoda a ani hrdinství. Je to značka, která dnes stigmatizuje a přináší mnoho bariér, mnoho segregace. Existuje tu ale cesta, víra a naděje na lepší místo pro život. Na to potřebuje Luník mnoho podpory i zvenku, pochopení, vstřícnosti a vůle kompetentních. Zdá se, že ta konečně i reálně existuje. I pro to všechno jsem se rozhodla působit na Luníku IX. Mít možnost, i když malé, účasti na změnách, má pro ty, kterým na tom záleží, smysl...

NEPŘEHLÉDNĚTE

Článek vyšel v časopise Romano voďi. Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi a objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz.

 

Text a foto Jarmila Vaňová
Přečteno: 735x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Romano voďi 2019, Romano voďi, RV 6/2019 , Luník IX, Košice, Bydlení, Ghetta, Sociálně vyloučené lokality, Sociální vyloučení, Chudoba



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo