romea - logo
7. dubna 2020 (úterý)
svátek má Heřman / Hermína
Loading
rozšířené vyhledávaní

Nepřetržitě žila se svou bolestí, vzpomíná na Ceiju Stojku editorka jejích knih

20.4.2017 11:20
Ceija Stojka (FOTO: © navigatorfilm)
Ceija Stojka (FOTO: © navigatorfilm)

V lednu roku 2013 zemřela ve věku 80 let CEIJA STOJKA. Co všechno nám zanechala! Do svých textů i maleb promítla své zkušenosti, šťastné i ty bolestné. Zanechala po sobě dílo, které vypráví o romském údělu a s jehož pomocí bojovala za to, aby se nikdy nezapomnělo na zločiny páchané na jejím milovaném národu.

Na osobnost spisovatelky a malířky Ceijy Stojky vzpomíná pro časopis Romano voďi její editorka Karin Berger. Nenechte si ujít další články - ani ty, které jsou jen v tištěné verzi časopisu. Objednejte si předplatné na www.romanovodi.cz

S Ceijou jsem se seznámila v roce 1986 během rozhovoru s její sestrou Katharinou. Vedly jsme krátký a intenzivní rozhovor o jejích zkušenostech z koncentračních táborů. Ceija se mi zmínila o rukopisu své knihy. Během jedné z mých prvních návštěv u ní doma mi text předala a v roce 1988 vznikla kniha Wir leben im Verborgenen (Žijeme ve skrytu, česky vyšlo v roce 2008, pozn. překl.). Titul velice výstižně popisuje situaci Romů a Sintů po roce 1945, kdy se ze strachu z diskriminace a znevýhodňování téměř stáhli z veřejného života. U rakouské veřejnosti zažehla kniha první jiskru, díky které docházelo k postupnému sebeorganizování Romů a Sintů a jejich otevírání se směrem k veřejnosti. V prosinci 1993 byli Romové v Rakousku uznáni jako národnost.

S Ceijou jsme se po tomto setkání začaly přátelsky stýkat. Postupem času nás spojily další knižní a filmové projekty, které jsme společně realizovaly během následujících 25 let. S vydáním první knihy se rozběhla i Cejina kariéra. Začala též malovat a své obrazy představila na mnoha výstavách po celém světě. Navíc se stála protagonistkou celovečerního filmu Ceija Stojka – Porträt einer Romni (Ceija Stojka – portrét Romky, pozn. překl.) pojednávající o její životní cestě, i filmu s názvem Unter den Brettern hellgrünes Gras (Pod prkny je svěží tráva, pozn. překl.), ve kterém sugestivně líčí dobu svého pobytu v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Okruh jejích přátel se stále zvětšoval, sahal od Japonska po Spojené státy. Její knihy byly přeloženy mj. do italštiny, nizozemštiny, češtiny a japonštiny. Ceija se stála ambasadorkou romské historie a kultury. Její přítomnost a charisma možná přispěly ke zmizení nejednoho předsudku.

FOTO: © navigatorfilm

U Ceiji jsem si vážila její velké otevřenosti, kterou během života projevila vůči mnoha lidem. Otevřená ale byla i sama vůči sobě. Nepřetržitě žila se svou bolestí, hleděla jí tváří v tvář. Myslím, že právě její bolest jí dávala sílu znovu a znovu mluvit o svých zkušenostech z koncentračních táborů, jako by o nich mluvila poprvé. Stále znovu mě překvapovala skutečnost, že – přes hrůzy, které prožila – nebyla nenávistná. V jejích textech i vzpomínkách nezaznívala žádná obviňování. Když jsem se jí jednou na to ptala, její odpověď zněla, že kdyby nenáviděla pachatele a pachatelky, nemohla by pociťovat v životě radost. Ceija se spolehla na to, že pachatelé dostanou svůj trest od boha.

Množství Ceijiných přátel, mě nevyjímaje, si vážilo její spontaneity, podnikavosti a projevu často okořeněného špetkou drsného vídeňského humoru. Měla talent naslouchat a udílet rady. Krom toho skvěle vařila, a když k ní šel člověk na návštěvu, stály její kulinářské skvosty již připravené na sporáku. Měla jsem ráda i elegantní a originální styl, který si zachovala až do vysokého věku, její vždy znovu překvapivé, nekonvenční názory, a nepřeberné množství zkušeností, které sesbírala a reflektovala. Nepoznala jsem dosud nikoho, kdo by znal lidi tak dobře jako Ceija.

FOTO: © navigatorfilm

Dílo, které po sobě zanechala, je dodnes aktuální a má čím dál větší dopad. V roce 2014 vyšla obsáhlá kniha Ceijiných obrazů s názvem Sogar der Tod hat Angst vor Auschwitz (Dokonce i smrt má strach z Osvětimi, pozn. překl.) od Matthiase Reichelta a Lith Bahlmannové, doprovázená dvěma výstavami v Berlíně. V americkém Seattlu se v rámci projektu Music of Remembrance bude v květnu konat premiéra multimediální kompozice skladatelky Mary Kouyoumdjianové s názvem To open myself, to scream (Otevřít se, křičet, pozn. překl.). V jihofrancouzské Marseille se bude už v březnu a v dubnu pořádat velká výstava se scénickými čteními z Ceijiny knihy Träume ich, dass ich lebe? (Sním o tom, že žiji?, pozn. překl.) přeložené do francouzštiny.

Tahy štětcem, které Ceija umisťovala na svá plátna, a občas poněkud vzpurná písmenka, která vkládala na papír; to vše tvořilo obrazy, které nám dokázaly zprostředkovat její zkušenosti. Jednoduše a působivě vyprávějí o životě Romky poznamenaném hlavními politickými proudy minulého století. Její obrazové světy však zároveň stále znovu sdělují, že její osud nebyl jen osudem jednotlivce. 

 

Nenechte si ujít ani články, které jsou jen v tištěné verzi časopisu Romano voďi a objednejte si předplatné pomocí jednoduchého formuláře na www.romanovodi.cz.
Karin Berger, z němčiny přeložil Markus Pape.
Přečteno: 1461x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 3/2017, Osobnosti, Romano voďi, Ceija Stojka



HLAVNÍ ZPRÁVY

Nikola Taragoš, programový ředitel Romodrom, o.p.s. v rozhovoru pro ROMEA TV.

videoNikola Taragoš: Snažíme se zabránit zhoršení situace našich klientů, dodáváme jim ochranné pomůcky i základní potraviny

1.4.2020 12:00
Dalším hostem v sérii rozhovorů s osobnostmi, kteří aktivně pomáhají v době nouzového stavu je programový ředitel organizace Romodrom.
 celý článek

Tisková konference k zvládnutí onemocnění COVID-19 v romských lokalitách na Slovensku

videoSlovensko bude testovat Romy v osadách. Nakažení Romové by pak mohli být izolováni ve státních zařízeních

1.4.2020 15:50
Od pátku se na Slovensku spustí testování na onemocnění COVID-19 ve 33 romských osadách. Matovič na tiskové konferenci společně s Peterem Pollákem a novou zmocněnkyní pro romské komunity Andreou Bučkovou představil plán boje s konoravirem v romských lokalitách. Odběry, na které dohlédnou vojáci, budou probíhat od 3. do 9. dubna. O den později, 10. dubna, by už měly být známy výsledky. "To, že jde armáda do osad není demonstrace síly," tvrdí premiér Igor Matovič. Vojenští lékaři podle něj budou s testy pomáhat proto, aby testování nezatížilo civilní zdravotníky. Premiér Igor Matovič chce nakažené Romy z osad umístit do státních zařízení.
 celý článek

V pátek 17. 2. 2017 jednala Rada vlády pro záležitosti romské menšiny poprvé pod vedením ministra pro lidská práva Jana Chvojky (FOTO: Úřad vlády ČR)

Úřad vlády vyzývá k nominaci nových členů do Rady vlády pro záležitosti romské komunity

1.4.2020 11:05
Úřad vlády vyzývá na stránkách kabinetu k nominaci nových členek a členů do Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Rada má v současné době 29 členek a členů, z toho 16 zástupkyň a zástupců státní správy a 13 občanských členek a členů zejména z řad Romů - tři tedy chybí.
 celý článek

www.iROZHLAS.cz

Další články z rubriky







..
romea - logo