romea - logo
10. prosince 2019 (úterý)
svátek má Julie
Loading
rozšířené vyhledávaní

Poezie Renáty Berkyové: „The vaš o šuko maro kampel te paľikerel“

Praha, 28.2.2012 10:00, (ROMEA)
Renata Berkyová
Renata Berkyová

Ačkoli byla básnická tvorba mladé romské básnířky Renáty Berkyové již při několika příležitostech představena širší veřejnosti, a autorka sama skromně zdůrazňuje, že z důvodu časové tísně tvoří spíše sporadicky, byla by škoda si její výjimečně suverénní, autorsky vyzrálou a nezvykle jímavou lyriku znovu nepřipomenout. 


Pětici reprezentativních básní otiskujeme, až na jednu výjimku, ve dvou jazykových variantách – romské a slovenské.

Krátké, sevřené básně Renáty Berkyové tematizují zejména citovost a vnitřní prožitek milostného rozechvění, nezřídka jsou i jemně eroticky laděné. V básni O autobusis (Autobus) tak autorka v melancholické reflexi nezastavitelného toku času zachycuje moment ubíhání nejen prostřednictvím motivu krajiny za okny jedoucího autobusu, ale v šansonové formě připomínající místy písně Hany Hegerové, také skrze motiv „zralých třešní“ zachycení stádia vrcholného rozpuku, které má za následek, že vypravěčce „vpadne slza mezi myšlenky“.

Slzy kanou do trička a je nutné se s nimi skrývat, „jako dítě přistižené v cizí zahradě“.

O autobusis

E luma denašel
perdal e blaka.
Imar guľile o čerešňe
phenďom mange
The maškar o goďa
peľa mange aps.
Bararďi, nevi,
jekh, duj…
Kidkerav len
andro gad
u hjaba garuvav man
angle savorengere jakha
sar cikňi čhajori andre cudzo bar.

Bengeskero keraďipen,
šuki phuv,
čhindo kašt perel pro čanga.

Tuke jekh.

Autobus

Krajina beží
za sklom autobusu.
Už dozreli čerešne.
Došlo mi.
A mezdi myšlienky
mi padla slza.
Čerstvá, zrelá,
jedna, druhá...
Zbieram ich
do trička
a márne sa skrývam
pred ľuďmi
ako dieťa pristihnuté v cudzej záhrade.

Sparno je,
zoschli vetvy
koruna kľaká k zemi.

Je Ti to jedno.

V básni „Jááj, de…“, jejíž název je sám o sobě aluzí tradičních romských písní typu halgató, dává neadresný subjekt prostor čtenářově fantazii – hovoří se zde o nástroji, nebo o ženě?

Jááj, de...
(báseň vznikla pouze ve slovenštině)

Berieš ju do rúk
a ona plače
kvíli,
keď ju zapletáš.
keď hľadáš
medzi vlasami
akord, slovo, tón,
vybrnkaný cit.
Vyľievaš žiaľ
a boľavé prsty
jej ešte viac boríš do krku.
Rozladene zladená,
inštrumentálka najkrajšia
miesto bolestného halgató
hrá si vlastné
gitarové blues.

Kratičká báseň „Koláč“ připomíná svou strukturou milostnou lidovou píseň – v prosté, ale působivé metafoře vykresluje autorka obraz zamilované ženy-hospodyně, která peče „koláč pro všechny“, nakonec ho však nikdo nejí.

E bokheľi

Keravas e bokheľi le phabajenca
perdal savorenge u
igen gondoľinavas
pre tute.
Aľe paľis ňiko odi
na chalas.
Bares lonďi sas…

Koláč

Piekla som jablkový koláč
pre všetkých a
myslela pritom na teba.
Nakoniec
ho nikto nejedol.
Bol příliš slaný…

Výsměšná báseň-říkadlo/rozpočítadlo „Cetky pletky“ si ve vypointované komické zkratce bere trefně na paškál fenomén ženského klevetění se vším jeho pokrytectvím.

Cetki, pletki

Anglolav:

Šov, pandž, štar
perel sar o star
trin, duj, jekh
vaker, vaker mek.

Andro foro kana phirav
šukar gada mange urav.
Sar bari raňi! Džan o lava
hin paťivali, na phenava!
Andre školi sas bičhaďi
le muršenca perel andi…!

Lačho ďives phurale
phenav lenge palpále.
Sar san cetka, bibi miri
u so hin tumen andre piri?
Hoj calo ďives ča vakeren
the andro kher ňič na keren?

Cetky, pletky

Predslov

Šesť, päť, štyri
chodia také chýri,
Tri, dva, jedna,
praskla z toho bedňa.

Do mesta sa vybierem,
pekné šaty oblečiem.
„Jak hrdá paní chodí mestom,
Medzi námi nemá miesto!
Školovaná veru je,
a s chlapcami flirtuje!“

Pekný deň vám, vážení
zavadím pohľadom o ženy.
Jak sa vedie, ctené tetky,
či oni varili len pletky?
Ani rezne, miesiť cesto,
len preklepať celé mesto!

Silná, přímočará báseň s metafyzickým přesahem „O maro“ pak naplno odhaluje hrdou vzdorovitost, bobtnající pod křehkou, jemnou ženskou slupkou – morální poselství v ní obsažené je úderné a nekompromisní, ne však laciné.

O maro

Andre čuče pira
dikhav
u rodav
peskero gendalos.

Akana kaj san savore?

Bijo cirdeľipen čhivav man
zorales,
phandavav andre o danda the dumukha.

The vaš o šuko maro
kampel te paľikerel.

Chlieb

Do prázdnych nádob
dívám sa
a hľadám
vlastný odraz.

A teraz kde ste všetci?

S nevoľou vrhám sa,
zatínam zuby i päste.

Aj za tvrdý chlieb
treba ďakovať.

Přečteno: 4358x
 

Kam dál:

Štítky:  

Literatura, RV 4/2012, RV



HLAVNÍ ZPRÁVY

Vánoce na turistické základně Myšinec v Budišovicích u Hrabyně prožily děti z dětských domovů z Čeladné, Příbora, Liptálu, Býchor a Uherského Ostrohu. (FOTO: Vladislav Sobol)

videoZÁZNAM: Situace je zoufalá, děti z dětských domovů končí i po 30 letech rozvoje ústavní péče na ulici

25.11.2019 11:33
V České republice vyrůstá v dětských domovech a dalších typech zařízení pobytové péče přes 8 000 dětí, z toho několik stovek ročně odchází do dospělosti.
 celý článek

Dalibor Karvay

Vídeňský symfonický orchestr jmenoval houslistu Dalibora Karvaye prvním koncertním mistrem

22.11.2019 11:15
Vídeňský symfonický orchestr jmenoval 34-letého slovenského houslistu Dalibora Karvaye svým prvním koncertním mistrem. Informoval o tom hudebníh časopis The Strad.
 celý článek

Druhý ročník ocenění od romských organizací a nezávislých osobností Lúč z tmy (Foto: Facebook Lúč z tmy)

videoZÁZNAM: Slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy

22.11.2019 0:01
Přímý přenos slavnostního předávání ocenění Lúč z tmy, které každoročně udělují romské organizace a nezávislé osobnosti těm, kteří se dlouhodobě zasazují o zlepšení postavení Romů v různých oblastech života nebo se významným způsobem podílejí na budování mostů mezi Romy a většinovou společností. Záštitu nad 2. ročníkem ocenění Lúč z tmy převzala slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Přenos z bratislavského Caffe Berinka odvysílá ROMEA TV od 19 hodin.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo