romea - logo
25. května 2018 (pátek)
svátek má Viola
Loading
rozšířené vyhledávaní

Fejeton Karoliny Ryvolové: Realito, do prdele mi vskoč! aneb o potřebnosti komiksových hrdinů

Praha, 18.12.2012 13:33, (ROMEA)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Když jsem byla malá, chtěla jsem být slavnou malířkou. Čmárala jsem po všem, na co jsem dosáhla, a četla jsem si v životopisech slavných umělců. S úzkostí jsem sledovala, jak mi utíkají roky, kdy v jiných už rozpoznali génia. „Tohle že Salvador Dalí namaloval v osmi letech? Ale mně už je devět!“ panikařila jsem a hned se zase uklidňovala, že třeba Henri Matisse byl ve svých dvaceti na začátek kariéry už taky pěkně starý. Byly to zkrátka pohnuté časy těhotné očekáváním a současně naplněné obavami, aby ze mě hlavně nebyla učitelka. Stalo se.

Dětští soutěžící v letošním ročníku přehlídky Romano suno také přemýšlejí, čím by chtěli být. V nejmladší kategorii si nejvíc z nich přeje stát se slavným fotbalistou nebo hokejistou, na kterého se pyšní rodiče budou chodit dívat na stadión („hoj pre ma aven e daj the o dad hrde“). Někteří by se rádi stali policistou, hájili pořádek a zájmy slušných lidí a s těmi špatnými by vyběhli („…a kolen nalačhe phandava andre.“) Ideální by ovšem bylo stát se Spidermanem. A protože tahle role už je obsazená, stačil by aspoň hasič. („Kamavas bi aspoň te podobinel pes pre leste kaleha, kaj zachraňinava e ľudos. Te bi le hasičen avenas kajse triki sar le Spiderman, zachraňinenas bi buter ľudska životi.“)

Starší děti o kategorii výš ještě koketují s hrdiny typu hokejistů a policistů, ale jinak už v jejich snech realita začíná bušit na dveře: děvčata často touží po práci kuchařky nebo číšnice, kluci chtějí být třeba počítačovým inženýrem. Vícero dětí nemá úplně jasno, jakou profesi by chtěly vykonávat, hlavně ale chtějí být jako jejich rodiče a blízcí („Sar avava baro, kamav te avel kajso lačho manuš sar hino miro dad.“) Jedna dívka z dětského domova by se chtěla stát učitelkou nebo vychovatelkou.

Děti od sedmé do deváté třídy už kupodivu nesní o tom, že budou sloužit lidem v některém z povolání, která jsou zároveň posláním. Už není důležité, co to bude za práci, hlavně když bude. Nechtějí rodičům viset na krku („kamav korkori te zarodel love“), cítí povinnost přispět do rodinného rozpočtu („kamav te pomožinel la famiľijake“; „kamav te pomožinel le lovenca“). V hitparádě zaměstnání vítězí kuchař a automechanik. Holky ze speciálních a praktických škol a z dětských domovů mají úplně prostá přání - manžela, který bude mít práci, dvě děti a „lačho kher paš o gadže“ – jako by je fyzická blízkost příslušníkům majority dokázala před něčím ochránit.

Jeden čtrnáctiletý soutěžící pozoruje každé ráno svého bratra, jak za svítání odchází do práce, a rád by mu v budoucnosti pomáhal. Míní, že je štěstí, že bratr práci má, protože „akanakes na lačhes dživas la podporatar, so chudel mri daj the o dad“. Až bude velký, vydělá hodně peněz, aby opravil dům, který se jim rozpadá nad hlavou.
Patnáctiletá dívka z Prahy na úvod napsala: ,Teď vám povím, co všechno doma dělám‘ a prostřednictvím jednotlivých domácích prací popsala svůj běžný den. Od budíčku po večerku rozdělí mezi docházku do školy a péči o vážně nemocné rodiče osmnáct hodin. Další dívka z České lípy lituje, že tatínek zemřel, maminka na všechno zůstala sama a devět sourozenců nežije pohromadě, ale jsou rozstrkaní po příbuzných a dětských domovech. Mnoho autorů si stýská, že jejich vrstevníci pijí, fetují a flákají se odnikud nikam.

Všichni se shodují v tom, že je třeba se snažit, aby jednoho dne dostali dobrou práci; je nutné být vyučený, obstojně vydělávat, vdát se a oženit, mít slušně vychované děti, které dosáhnou vyššího vzdělání než my, „kaj o gadže te dikhen, hoj mire čhave hine šikovne“.

Kategorie středních škol má letos jen čtyři soutěžící. Všednodenní popis reality je ten tam, autoři se po kruhu vrací k snění. Už ale nejde o fotbalisty a spidermany, pisatelé už chtějí jen „te avel smirom le gadžendar“, nebo se taky nechat zavřít, aby rodina byla znovu pohromadě. Poslední záchvěv optimismu zazní ústy sedmnáctiletého mladíka z Mostu: „Pačav, hoj the te som Rom, le avrisikhade papereha a te vareso džanava, chudava feder buči.“

V sedmnácti jsem měla život před sebou. Už jsem sice pochopila, že neoslním jako jedinečná malířka, režisérka nebo herečka. Pořád mi ale ještě zbýval celý vesmír možností. Mohla jsem si vybírat, kterou vysokou školu budu studovat a z principu jsem nemusela vážit, jestli stát se filmovou vědkyní nebo knihovnicí je finančně neperspektivní. Maminka nebyla na podpoře a nepracovala ani v technických službách, nikdo z mých blízkých nebyl zavřený a nezemřel na předávkování. V sedmnácti jsem byla mladá. Pokud jsou ale letošní příspěvky do soutěže Romano suno vzorkem romské mládeže, pak se obávám, že mladí Romové jsou v sedmnácti staří jako svět, omletí drsnou realitou, a hlubokou vrásku z čela jim může vymazat jedině nějaký spiderman.


Přečteno: 3636x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 11/2012, RV, Fejeton



HLAVNÍ ZPRÁVY

V městečku Saintes Marie de la Mer na jihu Francie se každoročně koná tradiční pouť k uctění Kali Sáry. (FOTO: Wikimedia Commons)

Ve čtvrtek začíná ve Francii tradiční oslava romské patronky Kaľi Sáry

22.5.2018 22:15
Již tento čtvrtek začíná v jihofrancouzském městečku Saintes Maries de la Mer tradiční romská pouť, na kterou se sjíždějí Romové ze všech koutů světa, aby uctili svou patronku černou Sáru. Na několik dní tak jinak poklidné městečko ožívá romskou hudbou všech stylů. Tradice této pouťě, která oslavuje kromě Kaľi Sáry také svaté Marie Jakobé a Salomé, sahá až do středověku.
 celý článek

Brutální zákrok slovenských policistů 16. dubna 2017 ve Zborově, okres Bardejov. (FOTO: repro ERRC)

videoBrutální zásah proti Romům ve Zborově: Policejní inspekce uzavřela vyšetřování, nešlo o trestný čin

22.5.2018 16:45
Po roce vyšetřování brutálního policejního zásahu, který se odehrál loni v květnu v romské osadě ve Zborově u Bardějova, policejní inspekce případ uzavřela, podle ní policie nepochybila. Informuje o tom RTVS.
 celý článek

Ida Kelarová 26. 10. 2017 na chodbě Krajského soudu v Děčíně, který řešil případ napadení romských dětí a střelby na táboře v Jiřetíně pod Jedlovou v létě 2016. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Svědek v případu střelby na romském táboře: Děti se bály a plakaly. Střelec nadával pořadateli že je zm.. cikánskej a buzerant

22.5.2018 16:09
Výslechem dalších svědků pokračovalo dnes u děčínského okresního soudu projednávání střelby na táboře romského pěveckého sboru. Obžalobě z výtržnictví čelí Martin Kout, který podle obžaloby předloni u dětského tábora v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku střílel a rasisticky nadával jeho účastníkům. Na táboře byly romské děti. Kout již dříve jakoukoli vinu odmítl, hrozí mu dva roky vězení.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo