romea - logo
25. září 2016 (neděle)
svátek má Zlata
romano vodi - předplatné
Loading
rozšířené vyhledávaní

Rumunsko, Romové a (NE)zchátralé státní instituce

Bukurešť, 28.8.2012 13:46, (ROMEA)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

V roce 2007 byly do Evropské Unie přijaty dvě balkánské země – Bulharsko a Rumunsko. Mnozí se obávali toho, jsou-li dostatečně připravené a schopné v evropském společenství obstát. Rumunsko vynaložilo velké úsilí, aby požadavky, které na něj byly kladeny, splnilo. Přestože zůstalo mnoho věcí nedořešených, dospěla Evropská komise k závěru, že přijetí Rumunska do EU přinese prosperitu a je správným krokem.

Kromě zpochybňované soudní nezávislosti se tato země dodnes potýká s obrovskou mírou korupce snad ve všech oblastech života. Dalším z mnoha nedořešených problémů zůstává otázka integrace romské menšiny a přístupu k ní. Podle neziskových organizací se do vstupu Rumunska do EU v tomto ohledu udělalo mnoho pozitivních kroků, od roku 2007 zájem ze strany rumunských autorit začal opadat. Situace Romů se nadále zhoršuje, k čemuž přispívají i nové vlivy, zejména pak ekonomická a nově i neutichající politická krize. Rumunsko je ze strany mezinárodních neziskových organizací dlouhodobě kritizováno za nerespektování lidských práv, především pak práv romské menšiny a homosexuálů.

Romové v Rumunsku

Podle sčítání lidu z roku 2002 tvoří Romové v Rumunsku druhou nejpočetnější menšinu. Oficiálně jich zde žije 535 250, přičemž toto číslo představuje 2,5% celkové populace. K romštině jako mateřskému jazyku se přihlásilo 241 617 občanů Rumunska. Neoficiální odhady počtu Romů se však pohybují mezi jedním a půl až dvěma miliony. Tak jako v ostatních státech Evropy, ani zde netvoří Romové homogenní celek. Mluví různými dialekty romštiny, v mnoha případech se stala jejich komunikačním jazykem rumunština nebo maďarština, dělí se také profesně či nábožensky. Lze se setkat s Romy tradičními, oblečenými ve specifických krojích, i s plně asimilovanými, s Romy žijícím na pokraji přežití, ale i s těmi, kteří jsou velmi bohatí. I škála jejich náboženské příslušnosti je velmi pestrá. Pohybují se tak v celém spektru sociálním, ekonomickém i kulturním.

Od 90. let se Rumunsko potýká s četnými diplomatickými spory s některými západními zeměmi, jejichž záminkou bývají často Romové. Rasismus, xenofobie a diskriminace jsou zde na denním pořádku. Většina Rumunů je přesvědčena, že za špatný obraz Rumunska na Západě zkrátka nemůže nikdo jiný než „jejich“ Romové.

S vědomím výše řečených faktů neradostné rumunské reality dneška přinášíme iformativní článek o čtyřech aktivitách, směřujících k podpoře české, potažmo romské kultury, která v posledních letech díky zápalu a pracovnímu nasazení zaměstnanců ambasády a Českého centra v Bukurešti prožívá jeden ze svých zenitů.

Velvyslanectví ČR a České centrum v Bukurešti, jehož akce navštěvují především mladí intelektuálové zajímající se o kulturu, lidská práva a menšiny, se stalo významnou součástí bukurešťské alternativní scény. Na předchozí tradici lidskoprávních aktivit Českého centra navázal za poslední dva roky ještě aktivněji i jeho nový ředitel René Kubášek s podporou současného velvyslance Jiřího Šitlera. Mimo jejich zájem nezůstává ani romská menšina. Oba se shodují v názoru, že romská kultura je součástí té české a že její propagace v zahraničí má rozhodně své místo a smysl.

Dokumentární filmy

Jednou z největších akcí organizovaných Českým centrem v Bukurešti ve spolupráci s místními kulturními organizacemi je festival One World Romania, který každoročně přitahuje pozornost především mladých Bukurešťanů. V rámci festivalu bývají mimo jiné promítány dokumenty s romskou tématikou, jež doprovázejí zajímavé diskuze s režiséry, romskými aktivisty, zástupci občanské společnosti a publikem. Jeden svět se samozřejmě, stejně jako v Čechách, neomezuje jen na menšiny, ale na lidská práva a aktivismus obecně. Jeho tematické sekce jsou přizpůsobeny místnímu prostředí a problémům, s nimiž se země potýká.

Dokumenty jsou již tradiční součástí programu Českého centra. V rámci tzv. „Documentary Mondays“ tak zde proběhla i neobyčejně zajímavá diskuse spjatá s romskou tématikou a LGBT komunitou. Závěrem jarní sezóny Českého centra bylo promítání dokumentárního filmu Roma Boys režisérky Rozálie Kohoutové, jehož protagonistou byl David Tišer. Projekcí se České centrum připojilo k 9. ročníku místního GayFestu – festivalu, jenž se potýká s nepochopením u velké části společnosti. V tradičním pravoslavném Rumunsku je dodnes homosexualita považovaná za úchylku a velký hřích a tolerance se gayům nedostává často ani ze strany mladých vzdělaných lidí. Snad jen pro dokreslení situace mohou posloužit reakce některých, především krajně pravicových, organizací. Před dvěma lety si tak například stěžovala organizace AlianţaFamiliilor din România, že „Rumunsko jako jediná komunistická země vystoupila proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a vy nám to teď odplácíte zradou a rozvracením našich tradičních hodnot.“

Dokument Roma Boys promítaný v rámci GayFestu sklidil velký úspěch. Příjemným překvapení byla pro publikum zajímavá diskuze s Davidem Tišerem, která následovala po filmu. Byl to večer, na který zúčastněné publikum, v němž byli i místní významní romští a LGBT aktivisté, dodnes s obdivem vzpomíná a oceňuje Davidovu odvahu a schopnost mluvit o citlivém a osobním tématu s absolutní otevřeností. David Tišer k celé akci dodává: „Velmi si cením snahy České ambasády a Českého centra v Bukurešti zvát i romské osobnosti. Možná to nezní jako nějaká zvláštní věc, ale v současné době, kdy se šíří Evropou obrovská vlna protiromské nálady, jde o významný krok vpřed. Obecně si myslím, že ambasády a Česká centra mohou propagovat romskou kulturu a bojovat tak proti rasismu, xenofobii, předsudkům a stereotypům.“

O Pribjehi v rámci mezinárodní výstavy komiksu

Zajímavým projektem Českého centra byla výstava O Pribjehi, která reprezentovala Českou republiku na výstavě Salonul European de Benzi Desenate. Tato první romská komiksová trilogie je unikátním spojením světa komiksu s obory s ním zdánlivě nesouvisejícími, jako je romistika, antropologie, lingvistika či dokumentaristika. Jednotlivé knihy jsou pojmenovány podle skutečných romských hrdinů, jejichž příběh na základě vyprávění zpracovali romistka Máša Bořkovcová, antropoložka Markéta Hájská a komiksový scenárista a výtvarník Vojtěch Mašek. Výstavu přijela do Bukurešti představit Máša Bořkovcová, pod jejímž vedením se zároveň uskutečnil velmi úspěšný workshop pro děti, v jehož rámci vznikl krátký komiksový příběh založený na reálném příběhu. O výstavě O Pribjehi byly natočeny dvě televizní reportáže, kde měla Máša Bořkovcová možnost představit celý projekt a romské osobnosti, jimž jsou tři komiksové příběhy věnovány.

René Kubášek, ředitel Českého centra v Bukurešti k výstavě dodává: „Komiks má jeden velký dar: umí skvěle přiblížit i složitá nebo problematická témata, a to nejen mladému čtenáři. Pro mnoho návštěvníků bukurešťské výstavy se jednalo možná o vůbec první setkání s romským jazykem a reáliemi, které jsou v komiksu O Pribjehi nádherným způsobem zachycené.“

Mario Bihári a BachtaleApsa na IRAF (International Romani Art Festival)

Mario Bihari byl poprvé do Rumunska pozván Českou ambasádou na podzim loňského roku, aby zazpíval českou a rumunskou hymnu na oslavě českého státního svátku. Tuto každoročně pořádanou akci doposud hudebně doprovázely nejrůznější v krojích oblečené folklorní soubory zpívající národní písně. To se však minulý rok změnilo. Velvyslanec ČR v Bukurešti Jiří Šitler pozvání Maria Biháriho považuje za naprosto logický krok a dodává: "Romští umělci z České republiky jsou součástí české kultury, a proto nám přijde přirozené představovat je v rámci akcí, které zde spolu s Českým centrem organizujeme. Byli jsme potěšeni, že Mario Bihári přijal naši nabídku zazpívat českou a rumunskou hymnu na našem státním svátku, jedné z nejprestižnějších akcí pořádaných naším velvyslanectvím, kde se každoročně scházejí diplomaté z různých zemí světa spolu s místními autoritami a představiteli kulturního života. Romská kultura je zároveň kulturou největší evropské menšiny, a má tak velký přesah, zvláště zde v Rumunsku, kde podle některých odhadů žije až 2 000 000 Romů." Mario Bihári pak spolu s Františkem Rabou předvedli fantastický výkon při koncertě v místním bukurešťském klubu, kde Mario rovněž představil svou výstavu fotografií a neodmítl ani nabídku uspořádat hudební workshop pro místní romské děti, které se do něj doslova a do písmene zamilovaly.

Není divu, že jeho úspěch v Rumunsku pak využilo České centrum při své vůbec první účasti na International Romani Art Festival, kam pozvalo BahtaleApsa jako zástupce České republiky. IRAF je festival zaměřený na romskou hudbu, kterému se dostalo mnoha mezinárodních uznání. V roce 2011 byl jako jediný kulturní projekt oceněn Nadací ERSTE za příznivý vliv na sociální integraci. V rámci festivalu byla ve velmi alternativním prostoru rovněž představena výstava O Pribjehi.

Workshop „Sociální a ekonomické začleňování Romů“

Snaha České ambasády v Bukurešti přesahuje kulturní hranice. Problémy s integrací Romů, ostré přestřelky mezi romskými aktivisty, místní politickou garniturou a zástupci některých diplomatických sborů jsou téměř každoměsíční realitou. Nesčetné konference se stávají rutinou. Stejní lidé, stejná slova, stejné osobní či profesní neshody, prázdné fráze, žádná řešení. Někdy až patové situace si všimli i zástupci ČR v Rumunsku, kteří se rozhodli věnovat se romské menšině v trochu jiném duchu, než je zde běžné. Jiřímu Šitlerovi, velvyslanci ČR v Bukurešti, se zalíbil nápad uspořádat workshop v rámci zemí visegrádské čtyřky, jehož participanti by si vyměnili praktické zkušenosti. K celému konceptu říká: "Chtěli jsme zorganizovat akci, která by byla co nejvíce praktická a kde by si lidé, realizující konkrétní projekty v různých zemích, mohli vyměnit své zkušenosti, špatné i dobré. Nechtěli jsme pořádat konferenci na teoretická témata a vymýšlet nějaké nové koncepce. Výměnu zkušeností považujeme za jednu z cest, jak přispět ke zlepšení situace Romů v Evropě. V Rumunsku žijí dle některých odhadů až 2 000 000 Romů, kteří se často stávají záminkou různých mezinárodních politických sporů. Zorganizováním takovéto akce jsme mimo jiné chtěli ukázat, že existuje i pozitivní vývoj a různé možnosti, které mohou vést ke zlepšení situace alespoň jedné komunity. A každé malé zlepšení tak může postupně vést ke zlepšení celkovému."

V rámci workshopu se tak sešli zástupci neziskového sektoru a místních samospráv zemí Visegrádu spolu se svými protějšky z Rumunska, Moldavska a Ukrajiny. Interaktivním způsobem si předávali své zkušenosti a navzájem se inspirovali. Na závěr lze citovat Eugena Craie, ředitele místní pobočky Roma EducationFound, který se mnohých akcí pořádaných ambasádou včetně konference účastní: „Věnování se citlivým tématům není vždy pro ambasádu či kulturní centrum snadnou volbou. Já jsem však toho názoru, že doba diplomatického pohodlí pominula. V současné době se image a prestiž diplomatické mise staví na aktivní občanské agendě. Proto je iniciativa Velvyslanectví České republiky v rámci předsednictví Visegrádské skupiny uspořádat workshop věnovaný romské inkluzi záslužná, stejně tak je obdivuhodné, že se České centrum připojilo ke Gayfestu. Boj s rasismem a homofobiií a prosazování lidských práv je koneckonců záležitostí týkající se nás všech, pro kterou neexistují národní či kulturní hranice.”

Příklad Českého velvyslanectví a Českého centra ukazuje, že se i na této úrovni dá v lidskoprávní oblasti udělat řada zajímavých a přínosných kroků. Jen je třeba chtít.

Petra Dobruská
Přečteno: 1991x

Kam dál:

Štítky:  

RV 7-8/2012, RV



HLAVNÍ ZPRÁVY

Adriana Trejtnarová (FOTO: Jan Mihaliček)

Adriana Trejtnarová: Romům se dostává podpory už jen tím, že studujeme

23.9.2016 10:20
Studuje Českou zemědělskou univerzitu, zajímá se o společenské dění a diplomacii a o své názory se nebojí podělit s širokou veřejností. Jednadvacetiletá Adriana Trejtnarová má nakročeno daleko.
 celý článek

Americký rasista Matthew-John Heimbach na demonstraci s názvem

videoNa sobotní demonstraci proti EU měl vystoupit i americký rasista. Nakonec nevystoupil, což znovu rozhádalo pravicové extrémisty

21.9.2016 21:55
Na demonstraci s názvem "Společně za vystoupení z EU", která se konala v sobotu 17. 9. 2016 na Václavském náměstí v Praze, měl na pozvání Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) původně vystoupit i americký rasista Matthew-John Heimbach. Ten má napojení na americké White power organizace a Ku-Klux-Klan. Je členem americké fašistické Traditionalist Workers Party (TWP). Nakonec ho organizátoři shromáždění vystoupit nenechali, což vyústilo v další hádky mezi pravicovými extrémisty.
 celý článek

Jeden ze zraněných migrantů po útoku neonacistů v německém Budyšíně, 15. 9. 2016 (FOTO: ČTK)

V Budyšíně vyšli do ulic odpůrci rasismu – zákaz vycházení je zrušen

21.9.2016 17:47
Přesně před týdnem eskalovalo dlouhodobé napětí v lužickém městě Budyšín, kousek od severočeských hranic. Střet mezi malou skupinou mladých uprchlíků, policistů a neonacistů vyústil v hon na uprchlíky přes celé město – podrobně zde. Znovu to Sasko, chtělo by se člověku říci. Podívejte se na to hnědé hnízdo v německé Lužici! Podívejme se tedy, jak se s tím Sasko vypořádá.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







Romano voďi

Romano voďi 12/2013

..
romea - logo