romea - logo
18. srpna 2019 (neděle)
svátek má Helena
Loading
rozšířené vyhledávaní

Slyším i z patra do přízemí. Rozhovor s filmařkou a novinářkou Arianou Farnam

Praha, 3.7.2014 11:39, (ROMANO VOĎI)
Ariana Farnam s dětmi Shaye a Marikem (FOTO: archiv Ariany Farnam)
Ariana Farnam s dětmi Shaye a Marikem (FOTO: archiv Ariany Farnam)

„Jak se můžeš starat o děti, když nevidíš?“ ptali se ARIANY FARNAM v rodné Americe. Přesto tato filmařka a novinářka vychovává hned dvě, které s manželem adoptovali. Co všechno to pro ni obnáší?

V Česku není právě obvyklé, aby si rodiče osvojili romské děti. Proč jste se k tomu rozhodla vy?

Vlastní děti ne a ne přijít, tak jsme se s manželem dohodli na adopci. Manžel je Čech a žijeme tady spoustu let, tak jsme zjistili, že si tu etnikum dítěte můžete v dotazníku zvolit. Ale v zahraničí by nějaké diktování „takové dítě ano, takové ne“ bylo divné, tam si zažádáte, a dítě prostě dostanete takové, jaké dostanete. Tak jsme to nijak neregulovali a výsledkem jsou naše dvě romské děti. Přišly k nám ve věku tří a desíti měsíců, dnes je jim tři a pět let.

Věděla jste dopředu, co obnáší vychovávat romské dítě a co vůbec v české společnosti znamená být Rom?

Původně jsem pracovala jako novinářka pro Prague Post, byla jsem například jedním z prvních zahraničních reportérů, kteří se zabývali situací na českých zvláštních školách. O těchto školách a částečně o zdi v Matiční ulici jsem také natočila dokument Zdi. Takže ano, leccos jsem o tom věděla – i to, že vztah české společnosti k Romům není dobrý a že „romská problematika“ je tu velký problém. Četla jsem články o osvojených romských dětech i tu známou knihu Terezy Boučkové (Rok kohouta, autobiografický román o neúspěšné adopci romských dětí, pozn. red.), ale také obecnější články z angloamerického prostředí. Mezietnické osvojování je na Západě velké téma. Ale nechápe se tam kontroverzně.

Arie Farnam pochází z Modrých hor v Oregonu (USA), v České republice žije od roku 1998. Vystudovala slavistiku na Lawrence University ve Wisconsinu, absolvovala studijní stáže v Olomouci, Rusku a Zimbabwe. Do roku 2003 pracovala jako novinářka na Balkáně a ve střední Evropě, působila v několika neziskových organizacích a psala pro americké noviny. Od roku 2004 žije s manželem Dušanem v Mnichovicích u Prahy, podílí se na komunitním životě obce a vychovává dvě romské děti.

Čím se podle vás mezietnické osvojení liší, čím je náročnější?

Tyto děti jsou znevýhodněné v chápání své identity. Identita není nějaký luxus, třešnička na dortu, je to jádro, bez kterého se neobejdete. A to není jen unikum romských dětí. Potřeba vyjasnit si svou identitu a vyrovnat se s ní nevychází z toho, že to dítě je jiné, ale že se na něj jinak dívá jeho okolí. Tyto děti se všude, kam přijdou, setkávají s problémy, narážejí. Všude kolem sebe, i v médiích a podobně, vidí o sobě spoustu negativ. A vy jim to musíte vykompenzovat, ukázat jim i pozitivní příklady. Děti si totiž osvojují, co o sobě slyší. Proto nestačí říkat, jako se to dělalo v multietnických rodinách v USA v 60. letech nebo jako to udělala Boučková, „my jsme jedna velká rodina, my mezi sebou nerozlišujeme“. Ti lidé to nemysleli špatně, ale jejich děti pak neměly vůči negativním pohledům majority žádnou obranu, žádný protiargument, a neměly je čím vyvážit. Navíc u jakéhokoli osvojeného dítěte musíte počítat s tím, že už bude mít nějakou zkušenost, která je mimo váš dosah: dlouhodobý pobyt v kojeneckém ústavu má dokonce na dítě údajně horší dopad než pobyt v rodině, která dítě týrá. S naším mladším, který si v ústavu pobyl skoro rok, je tudíž o něco víc práce.

Jak dětem jejich sebeobraz kompenzujete vy?

Čtu jim romské pohádky, vybírám obrázky, rády se dívají na romský tanec. A chodíme po festivalech, to je hodně zajímá. Setkáváme se také s dalšími adoptivními rodinami. Dříve chodila děti občas hlídat jedna romská paní, kterou moc milovaly, ale ta teď bohužel stůně. Jezdíme i do baby klubu v Praze na Žižkově, kde je romských dětí hodně: to začalo tím, že starší dcera přišla ze školky se starostí, že vypadá jinak. Když pak naše děti uviděly v klubu další romské děti, radovaly se, ukazovaly na ně a hlásily „to jsem já!“ A proto tam chodíme – ne kvůli programům, které se tam pořádají, ale proto, že ty děti prostě vypadají jako naše děti. Jinak syn i dcera vědí, že jsou osvojení, existuje ostatně spousta hezkých anglických pohádek, na kterých se to dá dobře vysvětlit. Spíš ještě tak úplně nechápou, že u jiných dětí je to jinak. Rádi bychom pro naše děti našli také učitele romštiny, zatím jsem ale na nikoho nenarazili.

Jak jako nevidomá zvládáte péči o malé děti a o domácnost?

Hodně nablízko něco málo vidím, ale oficiálně mám praktickou slepotu. Narodila jsem se tak, takže jsem na to zvyklá a celý život si dělám to, co potřebuju. Některé činnosti jsou tak pomalejší, ale mohu je kompenzovat. Fakt je, že vychovávat malé děti je fyzicky náročnější než většina věcí, co jsem kdy dělala, včetně filmování, fotografování nebo novinaření na Balkáně. Ale nikdy se mi nestalo, že bych děti třeba nějak ohrozila. Prostě vím, že nebezpečné věci musím uklízet, do některých pokojů děti nepustím, neskřípnou si prsty, protože jsem všechno zabezpečila. A dobře slyším – když jsem v patře a dětem v přízemí něco spadne na zem, vím, že ty baterky do toho ovladače budu muset vrátit (smích).

Nepokládá vás vaše okolí někdy za „nenormální“ rodinu?

V angličtině „normal“ neznamená nic moc dobrého – „normální“ je ten, kdo je průměrný, nedostatečný. A to jsme tedy radši nenormální! Někdy prý naše rodina bere svou odlišnost jako přílišné pozitivum, ale já se nikdy nesnažila se lišit. Na druhou stranu, bojovat proti tomu skutečně nebudu.

Rozhovor v romštině si přečtěte zde.

Prohlédněte si také web Ariany Farnam.

Alena Scheinostová
Přečteno: 1779x
 

Kam dál:

Štítky:  

RV 3/2014, Ariana Farnam, Adopce, Romské děti , Rozhovory



HLAVNÍ ZPRÁVY

David Tišer (FOTO: Petr Zewlakk Vrabec)

Letošní titul jednoho ze tří maršálů Prague Pride získal romský aktivista David Tišer

8.8.2019 16:13
Prahou v sobotu projde karnevalový průvod hrdosti gayů, leseb, bisexuálů a translidí (LGBT) Prague Pride Parade. Takzvaný duhový pochod se v metropoli uskuteční podeváté. Od loňska průvod vede trojice maršálů či maršálek. Toto ocenění získávají lidé, kteří významným způsobem přispívají k prosazování rovných práv LGBT lidí a rozvoji LGBT komunit. Letos titul získal David Tišer, romský LGBT aktivista a ředitel společnosti ARA ART pořádající výstavy romských umělců či představení formou tzv. divadla utlačovaných. Dalším maršálem bude herec Jiří Hromada, který léta stál v čele gay hnutí v Česku a přispěl k prosazení zákona o registrovaném partnerství. Maršálkou se pak poslankyně ANO Karla Šlechtová.
 celý článek

Zástupci Muzea romské kultury převzali 3. dubna 2018  od firmy Agpi vepřín v Letech na Písecku. (FOTO: ČTK)

Muzeum romské kultury se ohradilo proti Filipovým výrokům. Výkup vepřína v Letech označil za zločin

8.8.2019 14:13
Za znepokojivé považuje výroky předsedy KSČM Vojtěcha Filipa dávající do souvislosti rostoucí ceny vepřového masa se zrušeným vepřínem v Letech u Písku, u kterého býval romský koncentrační tábor, Muzeum romské kultury. Filip na twitteru uvedl, že vláda vedená Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) vykoupila vysoce efektivní podnik v Letech za půl miliardy korun a uzavřela ho bez náhrady a snížila tak produkci českého vepřového pod 30 procent spotřeby, a označil to za zločin.
 celý článek

Demonstrace několika asi 70 Romů z Česka, Slovenska i dalších zemí upozornila 8. července 2019 před budovu Evropského parlamentu v Bruselu na trvající diskriminaci a potíže romské menšiny v zemích Evropské unie. (FOTO: ČTK)

Tomáš Ščuka: Silné a slabé stránky bruselské demonstrace Romů

7.8.2019 13:33
Dne 8. 7. 2019 proběhla v Bruselu plánovaná demonstrace Romů žijících v Evropě. Hlavním organizátorem akce byl Štefan Pongo (český Rom žijící ve Velké Británii). Ten již dříve přišel s on-line fotokampaní Romů na sociálních sítích reagující na stereotypizující výroky prezidenta Miloše Zemana na adresu Romů, který na podzim 2018 několikrát veřejně o Romech prohlásil, že valná většina z nich nepracuje a pobírá sociální dávky.
 celý článek

Další články z rubriky







..
romea - logo