romea - logo
24. února 2018 (sobota)
svátek má Matěj
Loading
rozšířené vyhledávaní

Stázka Brodníčková: Nebýt maminky Hanky, nedošla bych nikdy takhle daleko

3.1.2017 10:34
(FOTO: Archiv Stázky Brodníčkové)
(FOTO: Archiv Stázky Brodníčkové)

 

Toto je příběh dívky jménem Stázka, která je po své biologické matce Romka. Letos v září nastoupila Stázka na střední pedagogickou školu v Blansku. Na tom by nebylo nic divného, kdyby ještě ve 4. třídě nenavštěvovala tzv. zvláštní školu.

„Nebýt maminky Hanky, nedošla bych nikdy takhle daleko,“ svěřuje se Stázka. Ve svých 11 letech se seznámila s Hankou Brodníčkovou, tehdy již zkušenou pěstounkou, která si ji vzala z Klokánku k sobě domů. Pomocí intenzivní péče a individuálního přístupu dokázala zázraky: nejenže Stázka zvládla přestup z praktické školy na běžnou základku, ale posléze byla přijata i na státní střední školu, kde nyní úspěšně zahájila 1. ročník.

„Když k nám Stázka přišla, musela ještě absolvovat diagnostický pobyt na tzv. speciálce v Litomyšli, po pár měsících mi ale přišlo, že nejde o dítě, pro které by byla vhodná praktická škola. Mám vzdělání speciální pedagožky, a bylo mi jasné, že je spíš dlouhodobě zanedbaná,“ popisuje začátky se Stázkou Hanka. Už po půl roce bylo zřejmé, že Stázka se vlastně učí ráda. To potvrdil i psycholog, kterého vyhledali. „Museli jsme ale dorovnat rozdíl v osnovách zvláštní a běžné školy. Na zvláštní škole vůbec neměli angličtinu, v češtině i matematice byli o poznání pozadu. Stázku jsme tedy museli umístit o dva ročníky níž, aby měla šanci všechno dohnat,“ pokračuje ve vyprávění Hanka. Podařilo se. Díky Hančině intenzivní péči nastupovala Stázka do 5. třídy připravená a na stejné úrovni přípravy jako její spolužáci.

Začátky v Klokánku

V Klokánku strávila Stázka celkem 2,5 roku. Spolu se sestrou sem přišly prakticky z ulice. Tehdy jí bylo osm let a raději než by trávily večery se svou drogově závislou matkou, přespávaly se sestrou na autobusové zastávce. „Neměly jsme ani peřiny, chodily jsme po lidech a žebraly. Doma s matkou jsme se ale bály, brala drogy a pořád nás se sestrou strašila,“ vzpomíná na své krušné dětství Stázka. Naštěstí si jich nakonec všimla sociální pracovnice, která je vzala k sobě do kanceláře a začala řešit jejich situaci. „Dala nám lízátka, měly jsme hrozný hlad, tak jsme je všechny slízaly, něco takového jsme měly poprvé,“ vzpomíná Stázka na události, které stály na počátku nového životního období.

Nakonec byly obě umístěny v Klokánku v Pardubicích, kam začaly chodit i na místní praktickou školu. Do praktické školy byly zapsány už dřív, jejich docházka byla ale sporadická. „Když jsme byly s mamkou, prakticky jsme do školy nechodily,“ říká Stázka. V době, kdy se se Stázkou seznámila Hanka, měla už v péči 3 dívky. Dnes už dospělou Ajku, která dosud zůstává v opatrovnické péči, její sestru Lucku a Barborku, dítě s poruchou autistického spektra. Nejdříve k Brodníčkovým jezdila na návštěvy, po třech měsících u nich zůstala natrvalo.

Navzdory těžkému startu je dnes Stázka studentkou střední školy a těší se na to, až bude jednou pracovat jako au-pair v Americe. O své budoucnosti má jasno, sní o povolání učitelky nebo právničky: „Chtěla bych třeba učit romské děti, dát jim šanci, podporovat je. Pomoci jim, aby to nevzdávaly, i když jim lidé nadávají, a ukázaly světu, že jsou nadané.“

Nenahraditelnost náruče

Hance říká Stázka zcela spontánně „mami“. Právě ona jí pomohla rozvíjet svůj talent a přirozenou inteligenci. Přestože na střední školu byla přijata především zásluhou dobrého prospěchu, talentovými zkouškami prošla úspěšně hlavně díky svým všestranných zájmům. „Chodila jsem do sboru, na klavír, na sebeobranu, na aerobik a na dramatický kroužek. Po škole pořád někam chodím,“ vypočítává.

Ani dobrý prospěch však nebyl zadarmo. „Stázce chyběly určité návyky, nebyla zvyklá si dělat úkoly, když přišla domů ze školy. Měla velké mezery, které jsme musely postupně doplňovat. Nejdříve zvládla přečíst maximálně tři stránky, časem už přečetla knihu během pár dní,“ potvrzuje Hanka.

Příběh Stázky je důkazem toho, že vyrůstat v rodině je pro děti ta nejlepší cesta. Ona sama potvrzuje, že navzdory tomu, že dětské domovy bývají dnes velmi dobře vybavené, nejlepší je vyrůstat v rodině, třeba i náhradní. „V Klokánku máte k dispozici všechno, k Vánocům dostanete, co si přejete. Ale nemáte tam lásku mámy,” popisuje Stázka. „Nejhorší je to střídání tet; nějakou si zamilujete a po týdnu vám odejde. To je pro dítě to nejhorší,“ uzavírá rezolutně.

Podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání (k roku 2011) zůstává v dětských domovech stále přes 8 000 dětí, kterým se každým rokem snižují šance na úspěšné zapojení do společnosti. Menší děti se do rodin nejčastěji dostanou, starší děti však jen zřídka. Přitom je možné změnit život třeba i desetiletému dítěti. S tím souhlasí i Hanka: „Kdyby bývala Barborka zůstala v děcáku, je dnes nejspíš někde v ústavu sociální péče. Takto má i navzdory původní diagnóze těžké mentální retardace výborné studijní výsledky a šanci na akademickou kariéru. Lucka by byla možná na ulici, nejezdila by na dobrovolnické pobyty, nestudovala by VOŠ a nepracovala by jako vychovatelka v družině, Stázka by asi stěží vystudovala nějaký učební obor,“ netají se Hanka svým přesvědčením. Čtenářům přitom jedním dechem vzkazuje: „Není dobré nechávat v dětských domovech starší děti, nedat šanci i jim je velká škoda. Zaslouží si ji.“

O svých zkušenostech s pěstounskou péčí napsala Hana Brodníčková dvě knihy pod pseudonymem Ludmila Janáková. O Ajce a Lucce „Dary se přece nevracejí“ a o prvních pár letech s Barborkou „Sama bych se v nebi bála“. Plánuje pokračování o dalších letech s Barborkou a samozřejmě také o svém životě se Stázkou.

Článek vyšel v tištěném vydání měsíčníku Romano voďi (prosinec 2016).
Přečteno: 5667x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV 6/2016, Děti, pěstounství, náhradní rodinná péče, Romano voďi



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ostravskou boxernu Boxing King Club založili koncem roku 2016 Patrik Horváth, David Tokár a René Pokuta (Foto: Facebook Boxing King Club)

Boxing King Club v Ostravě dostává kluky i holky z ulic vyloučených lokalit. A daří se jim to

20.2.2018 13:24
Patrik Horváth, David Tokár a René Pokuta založili před rokem a půl v Ostravě boxerský oddíl Boxing King Club. Jak sami říkají, neměli s vedením boxerny do té doby žádné zkušenosti, přesto se do toho pustili a výsledky, kterých dosáhli jejich svěřenci už po roce fungování boxerny, je motivují v tom, aby pokračovali dál.
 celý článek

Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Evropské komisi. (Twitter Věry Jourové)

Eurokomisařka Jourová je znepokojena segregací romských dětí ve školách na Slovensku a požaduje nápravu

20.2.2018 11:01
Eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví Věra Jourová vzkázala do Bratislavy, že od slovenských orgánů očekává, že přestanou ve věci řešení diskriminace a segregace romských dětí ve vzdělávání používat metody obviňování a začnou jednat.
 celý článek

Předvolební billboard SPD Tomia Okamury - říjen 2017 (FOTO: Twitter.com)

Okamura se podle Rychetského neměl stát místopředsedou Sněmovny

19.2.2018 11:52
Okamura v lednu řekl, že protektorátní koncentrační tábor pro Romy v Letech u Písku nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. Lidovci proto navrhují jeho odvolání z vedení Sněmovny, podpořili je i Piráti, ČSSD, TOP 09, STAN a někteří politici ODS. Většina ANO chce hlasovat proti. Pelikán, který Okamuru za jeho výroky také kritizoval, dnes řekl, že zatím neví, jak se k hlasování postaví.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

Další články z rubriky







..
romea - logo