romea - logo
24. května 2018 (čtvrtek)
svátek má Jana
Loading
rozšířené vyhledávaní

Unikátní projekt Paměť Romů: Udržet vzpomínky naživu aneb jak se natáčí vyprávění romských pamětníků

1.2.2018 13:20
Jolana Miková při natáčení vzpomínek pro Paměť Romů (FOTO: František Bikár)
Jolana Miková při natáčení vzpomínek pro Paměť Romů (FOTO: František Bikár)

U šálku kávy ve svém rokycanském bytě vzpomíná na příběhy své rodiny, která má kořeny na východoslovenském Šariši, sedmašedesátiletá Květa Tůmová Tomášová. Vypráví o pracovních táborech, partyzánech, o druhé světové válce, poválečné migraci, o svém dětství v Rokycanech, o školní třídě, kde se svým bratrem Mírákem byly jediné romské děti.

Paní Květa je jedna z padesáti pamětnic a pamětníků, za kterými se v uplynulých měsících vypravili a ještě v několika nadcházejících vypraví kameraman František Bikár a někdo z týmu tazatelů – romistů a antropologů, kteří s pamětníky hovoří a jejich vyprávění nahrávají. Dávají hlas konkrétním, pro „velké dějiny“ bezejmenným, lidem, kteří jsou však přímými účastníky nebo svědky událostí, o kterých se běžně v učebnicích dějepisu nepíše.

Paměť Romů je mimořádná svým cílem. Snažíme se zachytit příběhy obyčejných lidí, nevyhledávat pouze hrdiny a univerzální společenské vzory,“ říká Bikár, který je zároveň jednou z hlavních postav, které za jedinečným projektem stojí. Přestože jeho myšlenka není nová – v roce 2008 vytvořily digitální pamětnický archiv sdružení Post Bellum, Český rozhlas a Ústav pro studium totalitních režimů, je jedním z mála projektů, který se zaměřil přímo na svědectví a vzpomínky romských pamětníků. „Jako jediný se také soustředí na to, aby vyprávění, která zaznamená, byla dostupná veřejnosti, například dětem ve školách – aby neskončily někde v archivu pouze pro badatelské účely,“ přibližuje Bikár. S Pamětí národa navíc Paměť Romů spolupracuje – vzájemně si „vyměňují“ pamětníky.

Viktor Salinas při natáčení vzpomínek pro Paměť Romů

„Bylo to někdy za války, zhruba kolem roku 1943. Do Tolčemeše tehdy vtrhli Němci a nechali doma jen staré lidi a děti. Ostatní sebrali. Máma vyprávěla, že nejdřív je nahnali do Sabinova pěšky. Ráno je nahnali na nádraží a do vagonů. Vyprávěla, že nedostali ani napít ani najíst, že tam i několik lidí padlo a umřelo,“ vzpomíná paní Květa.

PAMĚŤ ROMŮ

Projekt, který odstartoval v roce 2016, navazuje na vzdělávací aktivity organizace ROMEA. Jeho cílem je přiblížit širší veřejnosti historii Romů, jak ji žili a prožívali na území bývalého Československa ve 20. a 21. století.

V současné chvíli je natočeno celkem 50 videopříběhů pamětníků. Kromě toho vznikly i audiorozhovory, které slouží jako příprava videorozhovorů. Natočená a sestřihaná videa jsou postupně publikována na webových stránkách projektu www.pametromu.cz. Ty mají ve finální podobě obsahovat kromě videí také stručné medailonky pamětníků, přepisy rozhovorů a texty, které zasazují příběhy do širšího historického či tematického kontextu.

Projekt Paměť Romů realizuje ROMEA, o.p.s., za finanční podpory Bader Philanthropies.

Naslouchat hlasům paměti

„Ve společnosti se toho o historii Romů příliš mnoho neví, ve školách se učí minimálně, pokud vůbec, a proto znají i samotní Romové často jen to, co slyšeli z vyprávění rodičů a prarodičů,“ konstatuje koordinátorka Paměti Romů, Kristina Dienstbierová.

„Romská historie přitom není nic, co by stálo mimo, je součástí historie naší společnosti, stejně jako jsou její součástí samotní Romové, a proto by podle mého názoru neměla být opomíjena. Kromě toho, pokud budeme znát historické souvislosti současné situace některých Romů, může to vést k lepšímu vzájemnému porozumění. A právě osobní příběhy jsou podle mě tím nejlepším způsobem jak takovou historii zprostředkovat,“ uvádí a připomíná zároveň, že nejde jen o jakási neosobní data, ale o konkrétní lidi, kteří řeší v životě podobné problémy jako kdokoli jiný.

Podle historika a politologa Lukáše Valeše, který se o způsobu zachycování vzpomínek pamětníků tím, že se zaznamenávají jejich vzpomínky a vyprávění (právě proto nazvaným „orální historie“), rozpovídal před časem pro Český rozhlas, nelze dějiny vnímat jenom prostřednictvím politiky, politických událostí nebo ekonomiky.

„Konkrétní dějiny tvoří konkrétní lidé a také je vnímají konkrétní lidé. A pro poznání, ať už konkrétních historických skutečností, nebo především vnímání těch dějin, vnímání rozhodnutí, motivů, přístupu k dějinám ze strany konkrétních lidí, je důležité, aby nám vyprávěli svůj konkrétní příběh,“ říká. Tedy to, jak se konkrétní lidé vidí v dějinách a jak oni prostřednictvím svého vlastního osudu dějiny vidí.

Květa Tomášová při natáčení vzpomínek pro Paměť Romů

Obyčejní hrdinové

„Svým otevřeným vyprávěním, ať už o často těžkém životě na Slovensku, genocidě Romů, minulém režimu, či porevolučním zklamání se lidé před objektivem stávají skutečnými hrdiny,“ myslí si František Bikár. „Když máte možnost několik hodin naslouchat, zjistíte, že naproti vám sedí lidé, kteří se dokázali znovu a znovu postavit na vlastní nohy a postarat se o své rodiny,“ dodává.

V minulém čísle Romano voďi jste se tak mohli v první části třídílného seriálu historičky Jany Hejkrlíkové dočíst o osudech Margity Hlaváčové, v tomto čísle pak o životním příběhu spisovatelky Ilony Ferkové. Mezi vypravěči romské paměti jsou lidé z různých sociálních vrstev – jak politicky a občansky aktivní Romové, tak i ti zcela neznámí. Namátkou třeba pěstounka Daniela Cincibusová, dlouholetý člen skupiny Kale Emil Miko nebo bývalá tkadlena, dnes studentka romistiky Monika Hejduková. Příběhy se postupně zveřejňují na webu www.pametromu.cz, kde najdete videonahrávky, přepisy vyprávění, dobové fotografie i dokumenty.

„Celkem jsem zatím natočil zhruba 6000 minut vyprávění neboli 100 hodin videozáznamu,“ přibližuje František Bikár. „Celý rok je to navíc nekonečná práce na střihu – dokončíte zpracování jednoho materiálu, a už jich na vás čeká dalších deset,“ doplňuje. Původní, nesestříhané nahrávky budou uloženy v archivu Muzea romské kultury a Semináře romistiky FF UK.

„Rokycany byly strašně malé město. Znali se tu úplně všichni. Když mi bylo v roce 65 patnáct let, šla jsem do Kovohutí. Jiný podnik by mě nevzal, mohlo se pracovat od šestnácti a Kovohutě tě vzaly – člověk tam dělal rok zadarmo. Dostávala jsem šedesát korun měsíčně, jakousi studentskou výplatu,“ vzpomíná dál paní Květa. I díky jejímu vyprávění se udrží naživu část historie, která by jinak nejspíš vyprchala jak pára nad hrncem.

Přečteno: 1844x

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

ROMEA, Historie, Vzpomínková akce, Média, Paměť Romů



HLAVNÍ ZPRÁVY

V městečku Saintes Marie de la Mer na jihu Francie se každoročně koná tradiční pouť k uctění Kali Sáry. (FOTO: Wikimedia Commons)

Ve čtvrtek začíná ve Francii tradiční oslava romské patronky Kaľi Sáry

22.5.2018 22:15
Již tento čtvrtek začíná v jihofrancouzském městečku Saintes Maries de la Mer tradiční romská pouť, na kterou se sjíždějí Romové ze všech koutů světa, aby uctili svou patronku černou Sáru. Na několik dní tak jinak poklidné městečko ožívá romskou hudbou všech stylů. Tradice této pouťě, která oslavuje kromě Kaľi Sáry také svaté Marie Jakobé a Salomé, sahá až do středověku.
 celý článek

Brutální zákrok slovenských policistů 16. dubna 2017 ve Zborově, okres Bardejov. (FOTO: repro ERRC)

videoBrutální zásah proti Romům ve Zborově: Policejní inspekce uzavřela vyšetřování, nešlo o trestný čin

22.5.2018 16:45
Po roce vyšetřování brutálního policejního zásahu, který se odehrál loni v květnu v romské osadě ve Zborově u Bardějova, policejní inspekce případ uzavřela, podle ní policie nepochybila. Informuje o tom RTVS.
 celý článek

Ida Kelarová 26. 10. 2017 na chodbě Krajského soudu v Děčíně, který řešil případ napadení romských dětí a střelby na táboře v Jiřetíně pod Jedlovou v létě 2016. (FOTO: František Bikár, Romea.cz)

Svědek v případu střelby na romském táboře: Děti se bály a plakaly. Střelec nadával pořadateli že je zm.. cikánskej a buzerant

22.5.2018 16:09
Výslechem dalších svědků pokračovalo dnes u děčínského okresního soudu projednávání střelby na táboře romského pěveckého sboru. Obžalobě z výtržnictví čelí Martin Kout, který podle obžaloby předloni u dětského tábora v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku střílel a rasisticky nadával jeho účastníkům. Na táboře byly romské děti. Kout již dříve jakoukoli vinu odmítl, hrozí mu dva roky vězení.
 celý článek

Diskuse:

Každý diskutující musí dodržovat PRAVIDLA DISKUZE SERVERU Romea.cz. Moderátoři serveru Romea.cz si vyhrazují právo bez předchozího upozornění odstranit nevhodné příspěvky z diskuse na Romea.cz. Při opakovaném porušení pravidel mohou moderátoři diskutéra zablokovat.

 

Další články z rubriky







..
romea - logo