romea - logo
22. září 2020 (úterý)
svátek má Darina

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Zpěvačka Pavlína Matiová: Už mi i pár lidí řeklo, že díky mně změnili pozitivním směrem názor na Romy

Praha, 20.12.2012 15:40, (ROMEA)
--ilustrační foto--
--ilustrační foto--

Součástí projektu Requiem za Osvětim byla kromě jiného konference s názvem Roma positive: romské vzory a obraz Romů v médiích. Po úvodních slovech zmocněnkyně pro lidská práva Moniky Šimůnkové a britské velvyslankyně Sian MacLeod a několika osobních svědectvích od přítomných Romů došlo také na panelovou diskuzi na téma romské vzory, kterou moderoval proslulý kosovsko-holandský novinář Orhan Galjus.

K tématu se vyjadřovaly osobnosti z několika zemí; každý přispěl onou pověstnou troškou do mlýna. Třetím na řadě byl Zdeněk Horváth z Integračního centra Praha, který upozornil, že se sice debatuje o „romských vzorech“, ale nikdo zatím jasně nedefinoval, čím nebo kým tyto vzory vlastně jsou. Mimo jiné padl i názor, že je to někdo, kdo pozitivně ovlivňuje nejen širší veřejnost, ale také (a především?) lidi ve svém okolí. Já osobně mám v tuto chvíli nejspíš jasno v tom, kdo by mohl romský vzor v tomto pojetí ideálně reprezentovat – Pavlína Matiová.

„Nerada si dávám velké cíle – co když se nakonec nesplní a já budu zklamaná,“ říká Pavlína Matiová.

Pavlíně je 24 a ve svém věku dosáhla už lecčeho, čeho chtějí ti, kdo se pohybují v hudební branži, dosáhnout. Výčet jejích aktivit je takřka nekonečný. Nejenže se před pár lety dostala v soutěži Československo má talent až do semifinále, v aktuálních recenzích na muzikálové představení „Jak udělat kariéru snadno a rychle“ je její podání role uklízečky Debbie hodnoceno jako excelentní (na rozdíl od mnoha dalších aktérů), vystupuje na většině důležitých akcí, které mají co do činění s Romy (v poslední době například na britské ambasádě spolu s klavíristou Tomášem Kačem při rautu k výše zmíněné konferenci).

Avšak především: 4.11. 2012 zpívala Pavlína v Rudolfinu sólový sopránový part Requiem za Osvětim sintského skladatele Rogera Moreno Rathgeba. Mimochodem, na sobě měla úchvatnou róbu návrháře Pavola Berkyho.

Pavlína je nejen skvělá zpěvačka, ale nechybí jí ani notná dávka kuráže, kterou musela prokázat, když stanula před zaplněným sálem Rudolfina.

„Když jsem dostala od Slova 21 nabídku na účast v v Requiem, neváhala jsem ani chvíli. Je pro mě obrovská čest být první romskou zpěvačkou na prknech Rudolfina,“ uvedla Pavlína necelý týden před vystoupením v rozhovoru pro TV Metropol.

I po ročním tréninku, který Pavlína absolvovala, se však těsně před představením dostavila obrovská tréma. „Během první části koncertu jsem měla příšerný pocit. Přede mnou i za mnou spousta lidí a vedle mě výteční zpěváci (jednalo se o tři významné operní pěvce Martina Bártu, Martina Šrejmu a Janu Wallingerovou – pozn. red.). Přišlo mi, že zpívám falešně, že jsem mimo rytmus. V hlavě se mi objevovaly titulky v novinách jako – První Romka v Rudolfinu zpívala falešně.“

Pro ty, kdo na koncertu byli, netřeba dodávat, že Pavlíniny obavy se ukázaly být zcela liché. Nakonec i sama zpěvačka uznala, že vše dopadlo nejlépe, jak mohlo: „Bylo to splnění snu, zážitek, na který nikdy v životě nezapomenu.“

Na listopadovou návštěvu Rudolfina bude jistě dlouho vzpomínat i všech sedmnáct členů rodiny, kteří přijeli Pavlínu podpořit, někteří dokonce až z Německa. Matiovi představují jednu z těch aktivních rodin, jejíž členové se účastní mnoha různých akcí jak pasivně, tak aktivně (setra paní Matiové Michaela Balážová vede už od roku 1996 v Roudnici nad Labem taneční soubor Benga čhaja, Pavlína a Jitka Matiovy a Lucie Balážová vystupují v triu Proměny).

Jaký je její osobní příběh, jehož dosavadním vyvrcholením bylo vystoupení v Rudolfinu?

„Bylo mi to dáno odmalička, protože jsem z muzikantské rodiny. Táta mě učil romské písničky, ještě než jsem uměla pořádně mluvit. A mamka zpívala a hrála na klavír. Bohužel teď už nemůže, protože jí při operaci zašili jednu hlasivku. Nevěděli jsme to, a když potom zkusila zpívat a nešlo to, všichni jsme se rozbrečeli. Bylo to pro nás hrozné. Já jsem pak začala docházet do základní umělecké školy, kde jsem hrála na klavír a na housle a navštěvovala hodiny sólového i sborového zpěvu. Po střední škole pedagogické jsem nastoupila na konzervatoř a moje profesorka Eva Zikmundová mě doporučila do projektu Requiem.“

Denním chlebem Pavlíny je také studium na Mezinárodní konzervatoři Praha. Minulý rok se s velkým úspěchem účastnila projektu romských mentorů pořádaným občanským sdružením ROMEA, v jehož rámci nastudovala s dětmi z praktické školy ve Slaném divadelně-písňové představení O Julině a Markovi. Hraje v divadle AraArt pod vedením Davida Tišera – „Jsme Romové, co hrají Romy a to je skvělé.“ S žáky z konzervatoře zkouší muzikál Box o druhé zuby, kde nejen zpívá a hraje, ale také tančí, snaží se prozatím alespoň z písniček naučit romsky. A ještě mnoho dalšího.

„Možná jsem se teď na nějakou dobu našla v muzikálu, který spojuje všechny formy umění, které mám ráda. S klasickým zpěvem určitě přestat nechci, když už jsem mu věnovala tolik času. Chtěla bych mít lekce alespoň jednou za čtrnáct dní. Na ambasádě jsem zpívala to, co jde opravdu ze mě, tedy takový kulturnější rompop.“

Jen několik výroků, ze kterých je jasně patrné, jak široký má Pavlína záběr.

A co hlasivky?

„To je přece sval! Je dobré je trénovat.“

Myslíš, že bys mohla být romským vzorem?

„To nevím, ale vlastně asi ano (směje se). Nikdy jsem nedělala nic špatného. Snažím se být dobrý člověk a to, co dělám, je myslím správné. Už mi i pár lidí řeklo, že díky mně změnili pozitivním směrem názor na Romy.“

Jak Pavlínina sestra Jitka, tak její sestřenice Lucie Balážová se věnují zpěvu, na což měl jistě vliv Pavlínin příklad.

O lidech obecně mluví s pokorou, úctou a jen v tom nejlepším světle. Rogera Morena popsala jako skromného, ale s velkým vnitřním životem, dirigenta Requiem za Osvětim Riccarda Sahitiho označila termínem „milý strýček“. Nehledě na to, s jakou láskou mluví o své rodině a obzvláště o mladší Jitce, která je podle Pavlíny mnohem lepší v klasickém zpěvu, než ona sama.

„Spadá do kategorie koloraturní soprán. Má neuvěřitelný rozsah.“

Když se sejdete jako rodina, zpíváte si?

„A jéje! A jak! Pořád. Táta vždycky vezme kytaru a všichni zpíváme.

Inka Jurková
Přečteno: 6099x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

RV, RV 11/2012



HLAVNÍ ZPRÁVY

Ilustrační FOTO: Romea.cz

Giňa Tabarik k blížícím se volbám: Čunkodomky v Mostě? Dobře vám tak Romale! Co jste si „zvolili“ to máte!

19.9.2020 21:58
I když, Bůh ví, jak by to s blokem 3 v Chánově dopadlo. Ono, první problém nastal totiž v tom, že ho tak nějak místní obyvatelé zlikvidovali. Druhý problém nastal hned potom, co se město rozhodlo situaci vyřešit. A jak jinak, bez Romů. Jak by taky Romové mohli o čemkoliv rozhodovat, nebo se na čemkoliv podílet, když politické zastoupení romské komunity rovná se nule. A to není problém jen v Mostě, je to problém vlastně kdekoliv, kde Romové v Česku žijí.
 celý článek

David Oplatek, sociální pracovník, člen Zastupitelstva Městské části Brno-střed

David Oplatek: Novináři z iDnes.cz si články o Romech cucají z prstu. Je jejich cílem budit nenávist?

19.9.2020 14:00
V sobotu 19. září vyšel v internetovém deníku iDnes.cz článek o tom, že okolí brněnského Cejlu je „no-go zóna“. Takto se obvykle označují místa, kam se bojí chodit nejen běžní obyvatelé, ale nezasahují zde ani policie a další složky veřejné moci. Přesně takový dojem se redaktoři snaží navodit, když píší, že Cejl je „místo, kde vidíte policii jen projíždět.“ Toto je uvedeno přímo v titulku. Samotný text už je přístupný jen po zaplacení. Ten, kdo si v sobotu na internetu otevřel idnes.cz, tak musel nabýt dojmu, že návštěvu ulice Cejl je lepší si rozmyslet.
 celý článek

Závěrečný galakoncert festivalu Khamoro 2018 (FOTO: Petr Karlach)

Festival Khamoro se uskuteční ve dvou blocích v září a listopadu

18.9.2020 9:43
Festival romské kultury Khamoro se uskuteční na podzim, a to ve dvou blocích. První z nich nabídne od 23. do 26. září čtyři koncerty gypsy jazzu či klasické hudby a výstavu, druhý pak od 27. do 29. listopadu koncerty tradiční muziky. Konat by se měla i mezinárodní konference o romské literatuře. Program na setkání s novináři představili pořadatelé z organizace Slovo 21.
 celý článek

 

Další články z rubriky







..
romea - logo