Starostové Šluknovska iniciují demonstraci kvůli kriminalitě

Lidé ze Šluknovského výběžku vyjdou do ulic protestovat proti neřešené kriminalitě. Stane se tak půl roku poté, co v regionu proběhla poslední demonstrace.

Demonstrace svolaná na 19. července do Šluknova se ale od všeho, co se v posledním roce v regionu odehrálo, výrazně liší - svolávají ji sami starostové. Vadí jim především postoj vlády, která podle nich situaci příliš neřeší. ČTK to řekl předseda Sdružení pro rozvoj Šluknovska Josef Zoser (HNHRM/PRO kraj). Podle Českého helsinského výboru (ČHV) se vrcholní politici o problematiku buď nezajímají, nebo vystupují populisticky.

Právě demonstrace proti kriminalitě byly asi nejviditelnější věcí, která k regionu v nejsevernějším cípu Čech přilákala vloni pozornost celé republiky. Místním došla po sérii potyček mezi většinovou společností a Romy trpělivost. Na první demonstrace na konci léta chodilo přes tisíc lidí, kteří několikrát provokovali potyčky s Romy, pak se na akcích začali zviditelňovat nacionalisté a protesty se zvrhly do bitek s policií. Situace se postupně uklidňovala a z demonstrací se stal skoro kolorit místních aktivistů, které ke konci podporovaly jen asi dvě stovky lidí.

Problémy s bezpečností ale podle starostů přetrvávají. "Až na dva absentéry se všech 16 starostů shodlo, že už nehodláme čekat na to, jestli vláda bude vůbec reagovat na naše návrhy. Ať nám klidně řeknou, že to nejde, ale oni dělají mrtvého brouka," uvedl Zoser.

Demonstraci do Šluknova, nejsevernějšího města Česka, svolávají starostové na 19. července. "My starostové se zkrátka postavíme na náměstí a uvidíme, kolik lidí se k nám přidá," dodal. Zoser tvrdí, že základní příčiny etnického napětí nezmizely. "Je obrovský problém, že dál pokračuje podnikání s byty a ubytovnami pro chudé. Pro některé lidi to je velký džob a úřady nám přitom říkají, že se s tím nedá nic dělat. To je přece špatně," řekl Zoser. Kdyby situaci dál nikdo neřešil, ze Šluknovského výběžku se podle něj bude stále stávat odkladiště nepohodlných lidí.

Vláda v minulosti tvrdila, že situaci vyřeší jednotlivými legislativními úpravami, mimo jiné zpřísněním podmínek pro vyplácení sociálních dávek. Zároveň ale odmítla balíček legislativních úprav, které navrhl Ústecký kraj; prý se shodovaly s tím, co vláda prosazuje. Úpravy se měly týkat mimo jiné zavedení registru přestupků a jejich tvrdšího trestání či omezení heren a státem placených bytů. Bezpečnost zlepšily alespoň policejní jednotky, které po nocích hlídkují v největších městech regionu. Nejdřív dojížděly z jiných částí republiky, letos na jaře vznikla jednotka přímo pro Ústecký kraj.

Vláda loni přijala strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Obsahuje opatření k řešení bezpečnosti, bydlení, zaměstnávání či vzdělávání do roku 2015. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková ČTK před nedávnem řekla, že věří tomu, že se většina úkolů naplní, všechny se ale zřejmě provést nestačí. Důvodem může být i nedostatek peněz a nutné škrty.

Podle představitelů ČHV se vrcholní politici ale o problematiku nezajímají a "v horším případě" vystupují populisticky. Podle Františka Kostlána z ČHV a sdružení ROMEA "protiromská hysterie" v ČR narůstá. Za nebezpečné označil třeba návrhy poslankyně Ivany Řápkové (ODS) na zákaz pobytu za opakované přestupky či výroky senátorů Jaroslava Doubravy (Severočeši.cz) či Pavla Lebedy (nez.). "Ti útočí na Romy způsobem, který by si ještě před pár lety nedovolili," řekl František Kostlán. S Romy podle něj řádně nepracují ale ani města a obce.