PREMIÉRA: Gwendolyn Albert v Desetiminutovce "Věřím v odškodnění protiprávně sterilizovaných žen"

Hostem Desetiminutovky ROMEA TV je tentokrát Gwendolyn Albert, lidskoprávní aktivistka a bojovnice za odškodnění protiprávně sterilizovaných žen v ČR. Jarmile Balážové prozradila, proč se v roce 1994 natrvalo usídlila v České republice, jak se dostala k lidsko-právní tematice a proč jí zajímalo vykoupení vepřína v Letech i proč usiluje o odškodnění zmiňovaných žen. 

Gwendolyn Albert si 2. 8. 2020 přímo v Letech u Písku převzala Ocenění pozůstalých po obětech tábora za svou dlouhodobou činnost v oblasti ochrany lidských práv, zejména v oblasti nedobrovolných sterilizací romských žen. „Byl to opravdu ohromující zážitek pro mne. Já jsem tam byla poprvé v roce 1995, když prezident Václav Havel poprvé odhalil ten pomník, který je tam do dnes. Já už jsem v té době věděla, že Romové existují. V té době se tady odehrávaly situace, kdy se porušovala lidská práva. Znovu se sem vrátilo volné ultrapravicové násilí vůči Romům. A já jsem se o to začala zajímat, protože v o oblasti lidských práv jsem byla vždy aktivní,“ řekla pro ROMEA TV Gwendolyn Albert.

Odstranění vepřína z Let u Písku byla náročná a zdlouhavá cesta. Ale Gwendolyn se nikdy nevzdala a vždy doufala a věřila, že se z areálu koncentračního tábora stane důstojné pietní místo. „Já jsem vždy doufala, že to takhle dopadne. Já si pamatuji období, kdy to bylo deset let od té doby, co jsme začali ten boj za odstranění vepřína. V té době jsem nemohla věřit, že je to bez výsledku. Ale nyní, že jsme se dožili toho, nejen že tam ty prasat nejsou. Ale celý proces navrhování toho nového památníků a zobrazování toho jak to opravdu bylo. Celá organizace Muzea a plán nového památníků, byl velice inkluzivní a je to opravdu moc hezký začátek,“ uvedla Gwendolyn Albert. 

Gwendolyn má po matčině straně české předky, ale to nebyl hlavní důvod jejího příjezdu do České republiky. V České republice byla po prvé v roce 1988 na letním kurzu češtiny a poté se vrátila jako stipendistka programu Fulbright v akademickém roce 1989 – 1990 studovat lingvistiku. „Já jsem se hrozně zajímala o život za železnou oponou. Opravdu jsem to chtěla vidět, sama pro sebe. A taky to, že na Kalifornské univerzitě, kde jsme studovala, nabízeli studium češtiny, bylo vzácné a já jsem si to uvědomila. Chtěla jsem tuto vzácnou možnost uchopit a změnilo mi to celý život. A nelituji toho, vůbec,“ řekla o svém rozhodnutí přijít jako studentka do České republiky. 

V roce 1990 se po studiu vrátila zpět do Kalifornie. Ale po čtyřech letech přijela opět do ČR i se svým budoucím manžel a rozhodli se zde usadit. „Žila jsem i v jižních Čechách, proto i zájem o Lety.  Když jsme bydleli v Táboře, všimla jsem si, že Romové bydleli ve městě, ale ta sociální interakce s ostatními lidmi byla nulová. Já jsem si to hned všimla, protože lidé mě upozorňovali, abych tam nešla a varovali mě před Romy. Byla to taková otevřená averze. I když ten pojem před tím neexistoval, tak bych řekla, že to bylo anticiganistické chování,“ sdělila pro ROMEA TV Gwendolyn Albert. 

Velkým tématem pro aktivistku Gwendolyn Albert je téma odškodnění nedobrovolně sterilizovaných žen. V tuto chvíli se čeká na první čtení návrhu zákona ve sněmovně. 

„V tuto chvíli vše záleží na zákonodárcích a na to jak budou zákon vysvětlovat a interpretovat svým voličům. Tato země umí odškodnit za křivdy minulosti, není to tu cizí pojem. V tuto chvíli kdy se hodně soustředím na zdravotnický systém a na to jak to tam funguje. Mohli by mít lidé pochopení v tom, že pokud se tam děje něco špatného, což v tomto případě bylo výrazné porušování lidských práv. A měla by se uskutečnit náprava. V tomto případě nestačí říct, ano my víme, že to bylo hrozné, máte smůlu. Taková odpověď při porušování lidských práv není možná a nestačí. Věřím, že lidé to vědí. A v tuto chvíli jsme nejblíž za celou tu dobu boje, sněmovna v tuto chvíli rozhoduje, kdy bude první čtení zákona ve sněmovně,“ řekla pro ROMEA TV Gwendolyn Albert.