romea - logo
4. července 2022 (pondělí)
svátek má Prokop

 

VYHLEDÁVÁNÍ
 

Adéla Gálová: Verdikt o Maďarsku

28.7.2014 14:43
Záběr z dokumentu Eszter Hajduové Verdikt v Maďarsku (Ítélet Magyarországon) (FOTO: YouTube.com)
Záběr z dokumentu Eszter Hajduové Verdikt v Maďarsku (Ítélet Magyarországon) (FOTO: YouTube.com)

Vítěz letošního Jednoho světa, dokument Eszter Hajduové Verdikt v Maďarsku (Ítélet Magyarországon) je aluzí na knihu Gideona Hausnera Verdikt v Jeruzalémě, zpracovávající proces s Adolfem Eichmannem. Proces, který završil dějiny židovského holocaustu byl jasnou zprávou směrem k veřejnosti; zprávou o tom, že k masovému vraždění docházelo a docházet mohlo, a že jeho vykonavatelem nebylo pár pomatených megalomanů a zmanipulovaných stoupenců nacistické ideologie, ale lidé “jako my”, zcela přesvědčení a oddaní své věci.

Hajduové dokument ilustruje současnou alarmující situaci v Maďarsku břitce, nanejvýš působivě a s akurátní dokumentaristickou nezaujatostí. A zdaleka není jen “kamerou postavenou v soudní síni”, jak by se snad mohl jevit těm, kdo očekávají, že “skandální” téma si žádá patřičně návodné zpracování. Právě naprostá absence jakýchkoli bulvarizačních prostředků ve spojení s vysoce vytříbeným smyslem pro situační detail, vynikajícím střihem a v neposlední řadě filmově dramatickým potenciálem samotného příběhu z něj činí snímek na hony vzdálený jak společenskokritickým experimentům klusákovského typu, tak bezbarvé televizní dokumentaristice mluvících hlav.

"Soudní kalvárie spějící pomalu ale jistě k vynesení konečného rozsudku je především přehlídkou naprostého cynismu, alibistického furiantství a morální malosti na straně jedné a - znovu a opět - rezignovaného zoufalství, vydanosti všanc a bezmoci na straně druhé."

Soudní kalvárie spějící pomalu ale jistě k vynesení konečného rozsudku je především přehlídkou naprostého cynismu, alibistického furiantství a morální malosti na straně jedné a - znovu a opět - rezignovaného zoufalství, vydanosti všanc a bezmoci na straně druhé. Postavy doživotně poznamenané tragédií defilují u pultíku před porotou na způsob moderní frašky, semleté zcizující právní mašinerií do jedné lepkavé masy plné dutých svědectví, mocenské symboliky, prázdných frází a okázalé dehumanizace.

Kam se jen divák podívá, všechno je tu “špatně”: vyděšené přežišvší oběti i pozůstalí po obětech zavražděných předstupují, a s typickou nervozitou těch, kdo jsou bez ustání znevěrohodňováni, přednášejí předem nacvičené projevy ve snaze o co “nejsolidnější” vystupování. Dezorganizovaní členové poroty se střídavě drží za hlavu a mnou si spánky v rozpacích nad pohoršující situací. Přímí svědci případu z řad policie i zdravotníků se ošívají a hledí do země při konfrontaci se skutečností, že odvedli katastrofální práci. A konečně čtveřice pachatelů: “tvrdé jádro” tří ostrých hochů a jejich “proradného” komplice, jenž je jako jediný, evidentně v zájmu co nejnižšího trestu, ochoten připustit alespoň částečný podíl na vraždách.

Všechny zúčastněné však co do sugestivity předčí skutečný “hlavní hrdina” filmu - okresní soudce László Miszori, jenž je postavou až shakespearovských parametrů a jehož jednotlivé zásahy, slovní projevy i způsob, jakým celý proces vede jednak kontinuálně udržují vysokonapěťovou atmosféru, jednak z nich průměrnému středoevropskému divákovi, uvyklému nudné administrativní rutině, mnohdy doslova padá čelist.

Počáteční pocit, že se jedná bez nadsázky řečeno o čistokrevného psychopata střídá údiv nad nejednoznačností a komplikovaností jeho osobnosti; Miszori bez zábran okřikuje zdrcené oběti, aby se tolik “neprožívaly”, vysmívá se jejich agramatickým slovním projevům, pokutuje je za expresivně projevené emoce a návodnými otázkami (jste s obžalovaným v právním sporu, pociťujete vůči němu případně zlobu?) se snaží vyloudit z rozechvělých pozůstalých absurdní známku “zaujatosti”.

Způsob, jakým si následně “podá” jednotlivé členy vyšetřovacích složek, které svou liknavostí a latentním rasismem značně ztížily průběh vyšetřování, pak mění počáteční diváckou perspektivu: pozvolna se ukazuje, že soudce je krom své samozřejmé svrchované role navíc ještě jakousi samozvanou übermorální autoritou, jejímž cílem je úplné opanování prostoru a jasné vymezení pozic všech zúčastněných.

S naprostou bezpáteřností pachatelů, kteří se v závěru procesu neváhají zaštiťovat maďarskou Ústavou, lidskými právy a označit celý proces za podjatý či přímo vykonstruovaný, se ovšem přímo na místě vypořádat nedokáže.

Doživotní tresty, které v kauze sériového vraždění s jasnými rysy etnické genocidy padnou, tak nakonec působí spíše jako osobní msta, respektive výchovná důtka přísného kantora.

Režijní styl Hajduové je jednoduše geniální; ze sterilního prostředí jediné uzavřené místnosti, kde se po dlouhých 167 dní proces odehrával, dokáže pomocí střihu, několika kamerových perspektiv a citem pro střídmé a přesné využití mimoobrazových prostředků vykřesat nefalšované drama, jehož intenzita nejednou dalece předčí možnosti inscenovaného děje; drsné momenty promítání scén z dějiště vražd s pětiletou obětí doslova prošpikovanou šrapnely střídají neméně děsivé - ba děsivější - mikrozáběry na spokojeně se usmívající tváře vrahů.

Zpráva o stavu maďarské společnosti, kterou film zprostředkovává, je nekompromisní: osudy maďarských Romů (respektive dalších “všeobecně” neoblíbených skupin) leží v rukou novodobých pokérovaných samurajů, již se cítí povoláni “udělat ve věcech pořádek”, laxně přitakávající veřejnosti, selhávajícího systému a vyšinutých reprezentantů právní moci, neschopných rozpoznat, natož pojmenovat, systematický, teroristický charakter promyšlené likvidace a nahrazující jej úsilím o osobní “převýchovu” figurantů, vybočujících z představ o “adekvátním” chování.

Verdikt v Maďarsku je přesně ten typ dokumentu, jehož distribuce do škol, televizní vysílání či usilovný export do zemí potýkajících se se stejnou měrou společenské deformace, by mohla mít smysl.

VIDEO

Přečteno: 1492x
 

Nepřehlédněte:

Kam dál:

Štítky:  

Film, Recenze, dokumentární fillm, Maďarsko, Neonacismus, Rasismus, Extremismus, Vražda, vraždy, EU



HLAVNÍ ZPRÁVY

 

Další články z rubriky







..
romea - logo